„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Ruské síly na východě Ukrajiny se přeskupují a chystají se obnovit svou ofenzivu. Na sociálních sítích to dnes uvedl velitel pozemních vojsk ukrajinské armády, generál Oleksandr Syrskyj.
„Po měsíci urputných bojů a značných ztrát v Kupjanském a Lymanském sektoru nepřítel přeskupuje své síly a prostředky a současně přesouvá nově zformované brigády a divize z území Ruské federace,“ napsal Syrskyj. Varoval, že hlavním cílem těchto opatření je „zvýšit úroveň bojového potenciálu a obnovit aktivní útočné operace“.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov se domnívá, že Prigožinova smrt oslabila Putina, protože ukázala, že s ruským vůdcem nemá smysl uzavírat dohody. „Pokud s někým uzavře dohodu a on ji pak poruší, ukazuje to celému světu, že mu nelze důvěřovat,“ citovala Reznikova agentura Interfax-Ukrajina.
Šéf americké armády generál Milley dnes podle deníku Ukrajinska pravda uvedl, že ukrajinským vojákům se podařilo překonat první linii obrany, kterou Rusko připravovalo několik měsíců. Postup ukrajinské protiofenzivy přesto označil za „velmi pomalý“. Podle médií přichystalo Rusko v Záporožské oblasti celkem tři linie obrany.
Německá prokuratura vyšetřuje možný pokus o vraždu ruské novinářky Jeleny Kosťučenkové, která loni zaznamenala příznaky otravy. Napsala o tom dnes agentura Reuters. Bývalá redaktorka nezávislého listu Novaja gazeta, která nyní pracuje pro zpravodajský server Meduza a píše mimo jiné o podezřeních na ruské válečné zločiny na Ukrajině, měla problémy při cestě vlakem z Berlína do Mnichova. Náhlé zhoršení zdravotního stavu, které by mohlo souviset s otravou, podle Reuters v poslední době zažily i další dvě ruské novinářky žijící v exilu.
Vyšetřovatelé pádu Prigožinova letadla podle TASS uvedli, že se našla těla deseti mrtvých a také letové zapisovače, tzv. černé skříňky.
Estonská premiérka Kaja Kallasová čelí kritice kvůli podnikání svého manžela v Rusku. Prezident i koaliční partneři žádají vysvětlení, přední estonské deníky Postimees a Eesti Päevaleht dnes šéfku vlády vyzvaly k rezignaci, uvedly agentury DPA a Reuters.
Ukrajina dostane bojové letouny F-16 od Nizozemska nejdříve v příštím roce. Stanici OP1 to řekla nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová. Podle ní nemá smysl dát zemi bojové letouny dříve, než bude mít vycvičené piloty a pozemní personál. Nizozemsko patří spolu s Dánskem či Norskem k zemím, jež přislíbily letouny Kyjevu předat.
Žoldnéři z Wagnerovy skupiny zůstanou v Bělorusku, bude jich tu až 10.000, prohlásil Lukašenko podle agentur. Tvrdil, že Prigožina varoval.
Trailer k novému dokumentárnímu snímku Superpower (Supersíla), který o Ukrajině natočil hollywoodský herec a režisér Sean Penn, byl oficiálně představen veřejnosti, napsal dnes list Ukrajinska pravda.
Za Prigožinovou vraždou nemůže stát Putin, tvrdí Lukašenko. „Putina znám. Je to velmi klidný až pomalý člověk, i když se rozhoduje v jiných, méně komplikovaných otázkách. Takže si neumím představit, že to udělal Putin, že za to může Putin. Je to příliš hrubá, neprofesionální práce," řekl běloruský prezident.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že dnes přijal tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana. Jednal s ním o rizicích po červencovém odstoupení Ruska od dohody umožňující vývoz obilí z černomořských přístavů Ukrajiny.
„Setkání s ministrem zahraničních věcí Turecka Hakanem Fidanem. Projednávali jsme mnoho důležitých otázek: mírový plán, přípravy na mírový summit, rizika spojená s ruskou blokádou černomořského obilného koridoru,“ napsal Zelenskyj na facebooku a poděkoval Turecku za „neustálou a trvalou podporu Ukrajiny“.
V souvislosti s údajnou smrtí vůdce žoldnéřské skupiny Wagner Jevgenije Prigožina se již objevují další podobné organizace, které si říkají Redut, Convoy nebo Patriot, ačkoli o jejich složení je k dispozici jen málo informací.
Lou Osborn z open-source skupiny All Eyes on Wagner řekl agentuře AFP, že tyto společnosti „mají mnohem menší zastoupení a jsou méně úspěšné než Wagner, ale postupují podle stejného vzorce“. Upozornil na příchod přeběhlíků od wagnerovců a také na jejich úzké vazby na ruskou vojenskou rozvědku GRU.
Dobrovolníci plnící vojenské úkoly budou muset složit přísahu před ruskou státní vlajkou, stejně jako to dělají ruští vojáci. Stanovuje to nový dekret prezidenta Vladimira Putina, o kterém dnes informovala agentura TASS. Ruská státní média o dekretu informovala dva dny poté, co při pádu letadla v Tverské oblasti nejspíš zahynul šéf soukromé Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenij Prigožin.
Podle zveřejněného textu budou muset dobrovolníci přísahat „věrnost a loajalitu“ Rusku, zavázat se k plnění rozkazů velitelů a nadřízených a rovněž přísahat, že budou „bránit nezávislost Ruské federace a její ústavní pořádek“. Podle agentury TASS jde o text podobný vojenské přísaze, který se ale v některých částech liší.
Ruští vyšetřovatelé potvrdili smrt pilota letadla šéfa žoldnéřské skupiny Wagner Jevgenije Prigožina, uvedl pro The Guardian zdroj obeznámený se situací. Na seznamu přítomných na palubě bylo uvedeno sedm dalších cestujících a tříčlenná posádka včetně pilota Alexeje Levšina.
Ruské ministerstvo obrany v pátek uvedlo, že jeho síly během uplynulých 24 hodin sestřelily 73 ukrajinských bezpilotních letounů. Uvedlo, že jeho síly rovněž zasáhly ukrajinskou přístavní infrastrukturu využívanou pro vojenské účely, informovala agentura Interfax.
Finsko oznámilo, že v rámci 18. balíčku vojenské pomoci Ukrajině poskytlo 94 milionů eur, uvedlo finské ministerstvo obrany na svých internetových stránkách.
Z bezpečnostních důvodů a s cílem zajistit, aby pomoc bezpečně dorazila na místo určení, nejsou konkrétní podrobnosti o obsahu balíčku a o způsobu jeho doručení zveřejněny, uvádí se v tiskové zprávě.
Podle údajů monitorovací firmy se výdaje ruských agentur pro cenzuru internetu od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zvýšily o více než 60 %, přičemž největší nárůst výdajů zaznamenaly regiony sousedící s Ukrajinou.
Výzkum, který tento týden zveřejnila monitorovací firma Top10VPN, analyzoval téměř 4 000 dokumentů, včetně těch, které byly nalezeny na webových stránkách státních zakázek zakupki.gov.ru, a podrobně popisuje výdaje státního komunikačního regulátora Roskomnadzor a jeho dceřiných společností od začátku války.
Ukrajinská vláda odvolala Serhije Kruka z funkce šéfa Státní služby pro mimořádné situace, oznámil 25. srpna na Telegramu ministr vnitra Ihor Klymenko.
Polsko, Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Slovensko podporují návrh prodloužit zákaz dovozu obilí z Ukrajiny do svých zemí do konce letošního roku. Podle agentury Reuters to uvedl polský ministr zemědělství Robert Telus. Platnost současného zákazu skončí 15. září.
Evropská unie umožnila v květnu těmto pěti zemím sousedícím s Ukrajinou zakázat na svém trhu prodej ukrajinské pšenice, kukuřice, řepkového semene a slunečnicových semen. Tranzit těchto komodit do dalších zemí ale není omezen. Zákazem dovozu ukrajinských zemědělských produktů se země snaží chránit domácí zemědělce.
Ruské síly kolem půl sedmé ráno místního času ostřelovaly vesnici Podoly v Kupjanském okrese Charkovské oblasti, přičemž byl zraněn a hospitalizován 59letý civilista, uvedl gubernátor Syniehubov.
Tvrzení západu, že šéf soukromé Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin byl zabit na příkaz z Kremlu, i další podobné spekulace jsou „absolutní lži“. Prohlásil to dnes podle agentury Reuters mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Vyšetřování havárie letounu, ve kterém cestoval Prigožin spolu se svými spolupracovníky, podle Peskova dál pokračuje. Na palubě stroje, který mířil z Moskvy do Petrohradu, zemřelo deset lidí. Letadlo ve středu spadlo v Tverské oblasti a příčina neštěstí není známá.
Při příležitosti čtvrtečního Dne nezávislosti Ukrajina poděkovala svým přátelům a partnerům, kteří jí pomáhají. Je mezi nimi i Česká republika. Každé ze zemí, mezi kterými jsou USA, Austrálie, Japonsko a velké množství zemí Evropské unie, Kyjev věnoval krátké tematicky laděné video zveřejněné na sociální síti X (dříve Twitter). To české začíná citátem československého a českého prezidenta Václava Havla: „Každé lidské utrpení se týká každé lidské bytosti.“ Doprovází ho píseň Karla Kryla Morituri te salutant.
Na videu jsou vidět záběry z historie Československa po vpádu sovětských vojsk v roce 1968, ale i fotografie ze současné Ukrajiny. Jak Ukrajinci píší, obě země „sdílí společnou historii, kdy musely čelit ruskému útlaku“. „Není žádným překvapením, že je Česko v posledních měsících jedním z nejvytrvalejších spojenců Ukrajiny,“ dodávají.
Sněmovna patrně dostane do svého rozpočtu navíc deset milionů korun na výdaje spojené s pořádáním parlamentního summitu Krymské platformy. S takzvaným rozpočtovým opatřením souhlasila v polovině srpna vláda, příští týden ve středu je bude schvalovat sněmovní rozpočtový výbor. Vyplývá to z podkladů, které má ČTK k dispozici.
Částku navrhovanou k přesunu mezi rozpočtovými kapitolami Sněmovna už není schopna ze svého rozpočtu zajistit, stojí v dokumentech. Peníze má dolní komora získat z vládní rozpočtové rezervy, přičemž devět milionů korun chce využít na nákup služeb a jeden milion korun na pohoštění. Podle schváleného rozpočtu letos Sněmovna hospodaří se zhruba 1,55 miliardy korun.
Britský premiér Rishi Sunak potvrdil komentáře ministerstva obrany z pátečního rána, podle nichž Prigožin „s největší pravděpodobností“ v havarovaném letadle byl. „Situaci samozřejmě velmi pečlivě sledujeme a spolupracujeme s našimi spojenci, abychom zjistili, co se stalo,“ řekl novinářům.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.