Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. V našem online přenosu budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách. 

Obrazem: Vojáci ukrajinské 17. tankové brigády odpočívají v krytu v Časov Jaru v Doněcké oblasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyměnil velitele logistiky ukrajinských ozbrojených sil. Do funkce jmenoval Volodymyra Karpenka, který nahradil Oleha Huljaka. S odvoláním na web ukrajinského prezidenta o tom informovala agentura Unian.

Důvod této výměny Zelenskyj ve zveřejněné informaci na svém webu nepřiblížil. Karpenko dříve zastával funkci šéfa logistiky ukrajinských pozemních vojsk.

Výměně šéfa logistiky předcházelo začátkem února odvolání hlavního velitele ukrajinských sil Valerije Zalužného. Na jeho místo Zelenskyj jmenoval dosavadního velitele pozemních vojsk Oleksandra Syrského.

Spojené státy nespatřují žádné náznaky toho, že by se Rusko chystalo použít jadernou zbraň. Situaci budou ale nadále pečlivě monitorovat. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí americké diplomacie Matthew Miller. Vyjádřil se takto po varování ruského prezidenta Vladimira Putina, že Moskva má zbraně, kterými jsou schopny zasáhnout západní cíle.

„Není to poprvé, co jsme svědky nezodpovědné rétoriky Vladimira Putina. Takto by neměl mluvit vůdce jaderného státu,“ řekl Miller.

Putin dnes uvedl, že země Severoatlantické aliance riskují jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu. Prohlásil také, že ruské strategické jaderné síly jsou ve stavu plné připravenosti, a pohrozil Západu, že Moskva má zbraně schopné zasáhnout jeho území.

Evropská unie by měla do roku 2027 zakotvit svůj plán na ukončení dodávek ruského plynu do zákona, uvedla Litva v dokumentu, který projednají unijní ministři energetiky. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Od invaze Moskvy na Ukrajinu v roce 2022 se dovoz plynu z Ruska do Evropy prudce snížil, což neplatí pro dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská komise (EK) navrhla, aby sedmadvacítka do roku 2027 ukončila svou závislost na ruských fosilních palivech.

Země EU dosud neuplatnily sankce na dovoz ruského plynu nebo LNG, na němž jsou země včetně Rakouska a Maďarska stále silně závislé. Dokument vypracovaný Litvou navrhuje, aby EK přišla s právním předpisem, který by prosadil rok 2027 jako pevnou lhůtu pro ukončení ruských dodávek. Národní vlády by tak získaly pevnější právní základ pro omezení ruského dovozu, například vypovězením dlouhodobých smluv na ruský plyn.

„Takový právní předpis by měl členským státům umožnit, aby na vnitrostátní úrovni přijaly nezbytná opatření k dodržení tohoto termínu,“ uvádí se v dokumentu. Ministři energetiky zemí EU budou o této otázce jednat na pondělním zasedání v Bruselu.

Obrazem: Ukrajinský tank 17. tankové brigády ostřeluje ruské pozice v Časov Jaru v Doněcké oblasti. 

V Jihlavě dnes poděkovali uprchlíci z Ukrajiny primátoru Petru Ryškovi (ODS) za přijetí. Primátor je požádal, aby se zapojili do snahy radnice zvýšit čistotu veřejných prostranství, na nichž přibylo odpadků. Na oplátku poslouchal jejich starosti a věci, s nimiž by mohl pomoci, si zapisoval. Podvečerního setkání v sále organizace F POINT na Masarykově náměstí se zúčastnilo přes 80 lidí.

O tom, že v Jihlavě přibylo odpadků v parcích i jinde, informovalo vedení města minulý týden. Radnice se rozhodla uklízet častěji. Primátor dnes znovu řekl, že bez pomoci lidí město čisté nebude. Uvedl, že Ukrajince oslovuje i proto, že jejich počet v Jihlavě výrazně stoupl. Dodal, že stejná slova bude říkat ve školách, ve firmách i jinde.

Primátor zároveň uvedl, že si myslí, že příchod uprchlíků zatím v Jihlavě nezpůsobil zásadní problémy. Město má sice kvůli většímu počtu obyvatel vyšší výdaje, ale také díky tomu stouply jeho příjmy.

Evropský parlament přijal usnesení o smrti Navalného. Ruský prezident Vladimir Putin musí nést odpovědnost za smrt ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, uvedl Evropský parlament v rezoluci přijaté 29. února.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes prohlásil, že jeho pondělní slova o možném vyslání spojeneckých vojáků na Ukrajinu byla „uvážená“. Odmítl, že by šlo o unáhlené tvrzení, napsala dnes na svém webu stanice BFM TV. Deník Le Figaro přinesl výsledky bleskového průzkumu, podle kterého se více než dvě třetiny Francouzů domnívají, že Macron udělal chybu, když něco takového řekl.

„Jsou to (válka na Ukrajině) dostatečně vážná témata. Každé slovo, které v tomto ohledu pronesu, je uvážené, promyšlené a přiměřené,“ řekl dnes Macron. K tématu se však odmítl podrobněji vyjadřovat s tím, že slavnostní otevření pařížské olympijské vesnice není vhodným rámcem pro „geopolitické komentáře“. „Sport by měl přinášet jednotu a zklidnění,“ řekl Macron novinářům v místě, kde budou bydlet sportovci v době letošních letních olympijských her.

V severokorejských balistických raketách KN-23 a KN-24, kterými Rusko tento měsíc zaútočilo na Kyjev, se našly elektronické součástky čínských, japonských, evropských a amerických společností, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na své zdroje z bezpečnostních orgánů. Už dříve na častý západní původ součástek severokorejských raket upozornila britská organizace Conflict Armament Research, která monitoruje dodávky zbraní do oblastí konfliktu.

V raketách, které dopadly v únoru na Obolonskou čtvrť, se podle dnešní zprávy Ukrajinské pravdy našly součástky firem, jako jsou německá Siemens, americké Fairchild Semiconductor a Analog Devices nebo japonská NSK/NSK Automation. Šlo o jednočipové počítače, převodníky, zdroje napájení nebo patch antény.

Žádnou dohodu dnes nepřinesla schůzka protestujících polských zemědělců s premiérem Donaldem Tuskem. Po několikahodinovém jednání to podle portálu onet.pl řekl zástupce rolnických odborových organizací Slawomir Izdebski. Polští zemědělci už několik týdnů protestují proti klimatické politice EU nebo dovozu levnějších zemědělských produktů z Ukrajiny.

„Během schůzky s premiérem Tuskem se nepodařilo dosáhnout dohody. Nedá se to udělat na koleni, “ řekl Izdebski, podle kterého se ale jednání posunula o krok vpřed. Rolníci své protesty nyní nepřeruší a v pátek se budou radit o dalším postupu, dodal.

Polsko zváží zákaz dovozu potravin z Ruska poté, co „zanalyzuje“ výsledky rozhodnutí Lotyšska, uvedla 29. února agentura Bloomberg s odvoláním na polského premiéra Donalda Tuska.

Dánsko vyčlení dalších 10 milionů dánských korun (asi 1,4 milionu dolarů) na podporu dánsko-ukrajinské komunální spolupráce při obnově Ukrajiny, uvedlo dánské ministerstvo zahraničí. Podle dánského ministerstva zahraničí půjdou finanční prostředky na financování spolupráce mezi dánskými městskými úřady v Aarhusu a Kodani a ukrajinskými městy Lvov, Kyjev a Mykolajiv.

Český prezident Petr Pavel předpokládá, že se Lucembursko také zapojí do české iniciativy na zajištění dodávek munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Hovořil o tom dnes s vládními představiteli v Lucemburku, řekl novinářům.

Český plán na dodávky munice Pavel v polovině února představil na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Řekl, že Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500.000 kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300.000 kusů v sovětské ráži. Pavel v Mnichově také uvedl, že pokud Praha získá u spojenců peníze na nákup těchto nábojů, dokáže je na Ukrajinu dodat v řádu týdnů.

Evropský parlament přijal usnesení, v němž vyzývá členské státy EU, aby podpořily Ukrajinu „vším, co Kyjev potřebuje k vítězství ve válce proti Rusku“, včetně zbraní dlouhého doletu. Aby bylo zajištěno vítězství Kyjeva, neměla by EU „omezovat vojenskou pomoc Ukrajině“, uvádí se v usnesení.

Ukrajinští představitelé se obávají, že ruský postup na Ukrajině by mohl do léta nabrat na obrátkách, napsala dnes agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenovaný zdroj obeznámený s ukrajinskými interními analýzami. Zastavit ruský postup by podle ukrajinských činitelů mohlo zvýšení dodávek munice od spojenců.

„Interní analýzy situace na bojišti z Kyjeva jsou čím dál pesimističtější, zatímco se ukrajinské síly s obtížemi brání ruským útokům a musejí šetřit s počty vypálených nábojů,“ píše agentura Bloomberg. Skepsi vyjadřují i zahraniční analytici. „Ukrajina letos může začít válku prohrávat,“ řekl podle Bloombergu v podcastu War on the Rocks Michael Kofman z washingtonského think-tanku Carnegie.

Předseda slovenské Národní rady Peter Pellegrini zdůraznil, že Slovensko stojí od počátku na straně Ukrajiny a bude ji dál podporovat. „Na druhou stranu jsem v klidu a jasně řekl, že po dvou letech konfliktu a loňském roce, který představoval rok nejintenzivnější pomoci všech spojenců ukrajinské armádě, jsme dnes stále ve slepé uličce a řešení konfliktu není na obzoru,“ uvedl.

Vadí mu, že Slovensko čelí kritice za to, že ústy premiéra apeluje na mírové řešení konfliktu, i když Ukrajinu podporovalo od počátku všemi prostředky. „Uvědomujeme si, že mírové jednání nemusí být úspěšné, ale to zjistíme až tehdy, pokud se je pokusíme zahájit,“ zdůraznil. Válku na Ukrajině podle něj není možné vyřešit jen vojensky bez mírových jednání. „Jednat je v zájmu celého světa,“ dodal.

Ukrajina může použít finské zbraně k útoku na ruské území, řekl finský ministr obrany Antti Hakkanen v rozhovoru pro finskou rozhlasovou a televizní společnost.

Ruský dron 29. února shodil výbušninu na dům ve městě Beryslav v Chersonské oblasti a zranil dva obyvatele, informovala regionální správa.

Šéf ukrajinského Parlamentu Stefančuk po jednání s V4 poděkoval za podporu Ukrajiny. Vojenské úspěchy země by bez ní nebyly možné, řekl. Na Ukrajině se bojuje o to, jak se bude vyvíjet lidství. Kvůli budoucím pokolením musí demokracie porazit diktaturu, uvedl.

Nikdo v Evropě se nechystá posílat vojáky na Ukrajinu, řekl dnes ve Sněmovně premiér Petr Fiala (ODS). Na pondělním pařížském summitu o pomoci Ukrajině čelící už třetím rokem ruské vojenské invazi šlo podle něho z hlediska času o „minimální téma“. Ruský prezident Vladimir Putin dnes uvedl, že země Severoatlantické aliance by riskovaly jaderný konflikt, pokud by své vojáky na Ukrajinu vyslaly. S nápadem přišel podle ministerského předsedy na okraj summitu francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Zda by bylo třeba užitečné, aby někteří vojáci, třeba Francie, byli na území Ukrajiny, ne aby tam bojovali, ale aby tam třeba pomáhali s výcvikem,“ uvedl Fiala. Naprostá shoda byla podle něho na tom, že se o tom dál nebude mluvit ani uvažovat. „Že to není téma, protože pro naprostou většinu zemí je tato myšlenka nepřijatelná,“ zdůraznil premiér.

Obrazem: Vojenské cvičení ukrajinské armády u Charkova

Šéfové parlamentů Visegrádské čtyřky se na dnešním jednání v Praze shodli, že Rusko je na Ukrajině agresorem, řekla po zasedání skupiny šéfka české Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Mrzí ji některé rozdílné postoje zemí skupiny ke konfliktu, ale také některá vyjádření vysokých představitelů států V4, která podle ní Ukrajině nepomáhají.

K jednání zemí V4 v pražském Lichtenštejnském paláci se připojil i předseda ukrajinské Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk. Pekarová Adamová novinářům po schůzce řekla, že ostatní země vybízela k podpoře české iniciativy na získání další munice pro Ukrajinu. „Chceme, aby se Ukrajině co nejvíc efektivně pomáhalo na cestě ke spravedlivému míru,“ tlumočila další společné stanovisko visegrádské čtyřky.

Pekarová Adamová kritizovala, že některá vyjádření lídrů V4 podpoře Ukrajiny nepomáhají. Narážela tak patrně na nedávnou kritiku postupu Evropské unie a NATO ze strany slovenského premiéra Roberta Fica, které byly velkým tématem i před úterním summitem předsedů vlád V4 v Praze. „I slova jsou určitou zbraní, měli bychom s nimi tak zacházet. Propaganda je součásti tohoto boje a my máme bojovat proti ní,“ řekla.

Ukrajinské letectvo hlásí sestřelení tří dalších ruských stíhacích bombardérů Suchoj Su-34. Všechny tři stroje vojáci podle velitele vzdušných sil Mykoly Oleščuka sestřelili dnes na východě Ukrajiny. Od začátku měsíce tak ukrajinské ozbrojené síly zničily už 13 ruských vojenských letadel, napsal server Ukrajinska pravda. Moskva se k tvrzení Kyjeva nevyjádřila.

„Dnes je 29. února, což je datum, které se vyskytuje jednou za čtyři roky. Ale pro Rusy je to obvyklý den, se ztrátou dalšího letadla. Minus Su-34... Vítězství na zemi se kuje v nebi,“ napsal ráno na platformě Telegram Oleščuk. „Zdá se, že jim to nedochází. Ruští piloti nedělají žádné závěry. Dnes kolem 09:00 (08:00 SEČ) byly v avdijivském a mariupolském směru zničeny další dva Su-34 okupantů,“ uvedl později velitel letectva.

Europoslanci již poněkolikáté vyzvali k zabavení zisků ze zmrazeného ruského majetku a jejich využití na podporu Ukrajiny, na němž se zatím členské státy jednomyslně neshodují. Rovněž apelovali na americký Kongres, aby neprodleně schválil balík vojenské pomoci Ukrajině, který dosud blokují republikáni.