„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Humanitární pomoc Ukrajině poskytl i Azerbájdžán. Mimo jiné se jedná o potrubí pro sběr odpadních vod, podvodní čerpadla, gumové čluny, ochranné obleky, záchranné vesty, letní a zimní oblečení.
K žalobě Ukrajiny proti Rusku u Mezinárodního soudního dvora v Haagu se připojilo 32 zemí, informuje Deutsche Welle. Žaloba je z roku 2017 a obviňuje Rusko z porušování mezinárodních úmluv o boji proti financování terorismu a za jeho politiku na anektovaném Krymu.
Ve městech v Dnipropetrovské, Chersonské a Mykoliajivské oblasti pokračuje evakuace obyvatel z povodní postižených regionů.
Obrazem: Ukrajinská armáda u Bachmutu
Ukrajinští záchranáři začali evakuovat lidi, kteří uvízli na Ruskem okupované straně řeky Dněpr.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americkému prezidentu Joeu Bidenovi za balíček bezpečnostní pomoci ve výši 2,1 miliardy dolarů. V tweetu Zelenskyj uvedl, že příspěvek je vzhledem k zřícení přehrady Kachovka důležitější než kdy jindy .
Na železnici v ruské Ufě vzplálo údajně 10 cisteren s palivem. Uvádí se, že plocha požáru v tuto chvíli činí 300 metrů čtverečních.
Sedmadvacetiletý muž dostal dnes od soudu v Jižní Koreji pokutu za nepovolenou návštěvu Ukrajiny. Podle soudu muž zemi navštívil, aby se tam přidal k dobrovolnickým vojenským oddílům. Podle zpravodajského serveru The Korea Herald to není poprvé, co si občan Jižní Koreje odnesl od soudu peněžitý trest za to, že odjel do východoevropské země.
Soud muži udělil pokutu ve výši tří milionů čonů (zhruba 51.000 korun). Podle soudu měl muž, který na Ukrajinu odjel vloni v březnu a zůstal tam šest měsíců, v úmyslu se přidat k dobrovolnickým vojenským jednotkám. Tím by podle soudu však Jižní Koreu vystavil „nadměrnému tlaku“. Jižní Korea svým občanům zakázala vloni návštěvy na Ukrajině. Za porušení zákazu hrozí pokuta až deseti milionů čonů a až jeden rok vězení.
Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko se v Chersonu během humanitární mise dostal se svým týmem pod palbu nepřítele. Podle dostupných informací nebyl nikdo raněn.
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti 9. června prohlásil, že v Belgorodě narazil dron do kancelářské budovy a způsobil požár. Gladkov uvedl, že nedošlo k žádným obětem, ale budova a dvě auta byly poškozeny.
Později téhož dne oznámil gubernátor ruské Kurské oblasti Roman Starovojt pád dronu poblíž ropného skladu v hlavním městě regionu. Uvedl, že při incidentu nedošlo k poškození objektu. Situace je prý pod kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval nizozemskému premiérovi za pomoc po katastrofě na přehradě Kachovka, která připravila o domov tisíce lidí v Chersonské oblasti.
Zelenskyj na twitteru uvedl, že měl telefonický rozhovor s Markem Ruttém, v němž rovněž ocenil rozhodnutí nizozemského nejvyššího soudu převést „skytské zlato“ na Ukrajinu a nevrátit starobylé krymské artefakty Rusku.
Estonsko zakázalo vstup do země moskevskému patriarchovi Kirillovi, který je považován za věrného podporovatele ruského prezidenta Vladimira Putina. Oznámilo to dnes podle agentury DPA estonské ministerstvo zahraničí. Na aktualizovaném estonském sankčním seznamu je dohromady 58 osob, které do baltského státu nemají přístup. Hlavu ruské pravoslavné církve zařadila v dubnu na svůj vnitrostátní sankční seznam jako první osobu také Česká republika.
„Patriarcha Kirill je jedním z největších stoupenců a přímluvců Putinovy ideologie,“ zdůvodnil rozhodnutí Estonska ministr zahraničí Margus Tsahkna. „Ospravedlňoval a podporoval válku proti Ukrajině,“ dodal Tsahkna.
Írán poskytuje Rusku materiál potřebný k výstavbě továrny na drony, Kreml usiluje o stabilní dodávku zbraní, aby mohl živit pokračující válku na Ukrajině, napsala dnes agentura AP s odvoláním na zpravodajské informace Bílého domu. Podle bezpečnostního mluvčího ve Washingtonu Johna Kirbyho plánuje Rusko továrnu postavit nedaleko města Jelabuga v Tatarstánu, několik set kilometrů východně od Moskvy.
„Jedná se o bezpečnostní spolupráci plného rozsahu, která škodí Ukrajině a sousedům Íránu i mezinárodnímu společenství. Nadále využíváme veškeré nástroje, které máme k dispozici, abychom tento vztah narušili. Sdílení s veřejností je jedním z těchto nástrojů a jsme připraveni udělat více," popsal vztah Moskvy a Teheránu bezpečnostní mluvčí Bílého domu Kirby.
Belgie dodá ukrajinské armádě dělostřeleckou munici ráže 105 milimetrů v hodnotě 32,4 milionu eur (765 milionů korun). Oznámilo to dnes belgické ministerstvo obrany. Podle něj Belgie zatím poskytla Kyjevu vojenskou pomoc celkem za 306 milionů eur (7,2 miliardy korun).
"Munici nakoupíme od belgického průmyslu a dodáme v nejbližším možném termínu," uvedlo ministerstvo v prohlášení.
USA poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard dolarů zaměřenou především na protivzdušnou obranu, oznámil podle Reuters Pentagon.
V zaplavené oblasti voda opadává, někteří lidé jsou ale dál ve svízelné situaci a záchranáři se k nim nemohou dostat, uvedla agentura Unian. V Ruskem okupovaném městě Hola Prystaň v některých částech hladina klesla o půl metru i metr, někteří lidé jsou ale uvězněni ve výškových domech, jejichž vchodové dveře nelze otevřít kvůli velkému tlaku vody, sdělila šéfka místní vojenské administrativy Svitlana Linnyková.
Lidem uvězněných v domech podle Linnykové pomáhají dobrovolníci, kteří jim dovážejí vodu a potraviny. I samotné evakuace podle ní provádějí hlavně aktivisté, k nimž se postupně připojily okupační úřady. Způsob, jakým proruská správa provádí evakuace obyvatel, se už v minulých dnech stal terčem kritiky Kyjeva i médií.
„Pokračují v ostřelování Chersonu a obcí v regionu, který již teroristé zaplavili. Dokonce ostřelují evakuační místa,“ oznámil prezident Zelenskyj. Podle ukrajinského prezidenta okupanti zcela ponechali lidi na levém břehu řeky Dněpr napospas osudu.
Zelenského slova potvrzuje reportáž televize Nastojaščeje vremja, která zachycuje středeční ostřelování jedné z chersonských čtvrtí, kde se evakuují lidé. Videozáznam zachycuje mimo jiné starou ženu, která odevzdaně čeká před domem s připravenými taškami. Dunění palby ji nechává přitom naprosto chladnou. Další část reportáže ukazuje zatopenou ulici s připravenými gumovými čluny. V jednom z nich sedí jakási žena. Krátký záběr ale přerušují silné exploze, které jsou podle novináře dílem velmi blízkého dělostřeleckého ostřelování. V některých částech Chersonu soudě podle videozáznamu už voda lidi neohrožuje, nebezpečí ale dál představuje právě ruská dělostřelecká palba. Naopak v zatopených oblastech města se ne všichni chtějí evakuovat - někteří preferují zůstat ve vyšších patrech výškových domů.
V zatopeném Chersonu pokračují evakuace.
Polští zemědělci dnes blokují jeden z hraničních přechodů s Ukrajinou. Protestují tím proti levnému dovozu zemědělských produktů ze sousední země. Podle organizátorů potrvá blokáda až do nedělního večera, informovala agentura DPA s odvoláním na místní úřady.
Hraniční přechod Dorohusk je v současné době neprůjezdný pro nákladní dopravu z Ukrajiny, uvedlo dnes polské ředitelství silniční dopravy. Farmáři chtějí blokádou vyjádřit protest proti poklesu cen na polském trhu, který způsobil dovoz obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny.
„Mnoho zemědělských podniků je v dramatické situaci,“ řekl portálu Super Tydzień Chelmski jeden z organizátorů protestu Bartlomiej Szajner. Podle něj se vládou slibovaná finanční pomoc k postiženým zemědělcům zatím nedostala.
Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo video zachyvující včerejší ruský útok na město Uman v Čerkaské oblasti, raketa zasáhla obchod.
Island dnes oznámil, že od 1. srpna uzavře na neurčito své velvyslanectví v Moskvě kvůli aktuální situaci související s konfliktem na Ukrajině. Informovala o tom agentura AFP, podle níž se Island stal první zemí, která takové rozhodnutí přijala.
„Není to snadné rozhodnutí, protože Island měl od získání nezávislosti v roce 1944 bohaté vztahy s ruským lidem. Současná situace ale jednoduše neumožňuje našemu malému diplomatickému zastoupení v Rusku působit. Doufám, že v budoucnu zase nastanou podmínky, které nám umožní běžné a plodné vztahy s Ruskem. To však závisí na krocích přijatých Kremlem,“ uvedla islandská ministryně zahraničí Thórdís Gylfadóttirová.
Pohled do zatopeného Chersonu.
Japonský velvyslanec v Rusku Tojohisa Kozuki musel na kobereček na ministerstvo zahraničí poté, co Tokio oznámilo, že poskytne Ukrajině finanční prostředky na pomoc s následky protržení Kachovské přehrady.
Zuří rovněž dál i bitva o Bachmut a okolí, snímky zachytily úspěšný útok Ukrajinců na ruské pozice.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.