Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Milí čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Děkujeme, že jste dnes sledovali naše online zpravodajství o dění na Ukrajině.

Podívejte se na panorama Bachmutu pořízené z dronu.

Bývalý velitel v řadách ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který veřejně promluvil o zločinech, jichž se dopustil na Ukrajině, byl v Saratově na jihozápadě Ruska předveden k výslechu. Dnes o tom s odvoláním na Vladimira Osečkina, zakladatele ruské nevládní organizace Gulagu.net, informoval portál Meduza. Azamat Uldarov nedávno popsal, jak na Ukrajině zabíjel děti i další žoldnéře, kteří se odmítali podřídit rozkazům.

Parlamentní summit Krymské platformy, která usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a ukončení ruské okupace krymského poloostrova, se uskuteční 23. a 24. října v Praze. Na tiskové konferenci to dnes večer novinářům řekla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Ta dnes večer také od předsedy ukrajinského parlamentu Ruslana Stefančuka převzala Řád knížete Jaroslava Moudrého za mimořádné osobní zásluhy o posílení ukrajinsko-české spolupráce a podporu Ukrajiny. Udělil jí ho prezident Volodymyr Zelenskyj.

„To je přesně to, za co bojujeme za celou Ukrajinu - za to, aby se všechny naše děti, všichni Ukrajinci a Ukrajinky v každé části naší země cítili svobodně, užívali si svobody a realizovali se v životě tak, jak chtějí. A to se stane. Ukrajina bude bránit svou svobodu,“ sdílel dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém účtu na twitteru.

Soud v Moskvě poslal na sedm let do vězeňského tábora pracovníka moskevského policejního velitelství Sergeje Klokova za šíření „nepravdivých zpráv“ o ruské armádě v soukromém telefonickém rozhovoru z loňska. Dnes o tom informuje ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na nevládní organizaci OVD-Info. Prokurátor pro Klokova žádal devítiletý trest odnětí svobody.

Chování Moskvy dnes kritizovala i americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. „Zatímco tady sedíme, agrese pokračuje. Zatímco tady sedíme, ruské síly pokračují v zabíjení a zraňování civilistů. Zatímco tady sedíme, ruské síly ničí kritickou ukrajinskou infrastrukturu. Zatímco tady sedíme, připravujeme se na další Buču, Mariupol, příští Cherson. Další válečný zločin. Další zvěrstvo,“ uvedla.

V Žytomyru se dnes s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským sešla estonská premiérka Kaja Kallasová. Ve společném prohlášení uvedli, že se shodují „na tom, že silná, nezávislá a prosperující Ukrajina coby část euroatlantické rodiny je klíčová pro budoucnost evropské bezpečnosti“. Uvedli také, že budou v kontextu summitu NATO ve Vilniusu „spolupracovat na cestě, po které se Ukrajina dostane blíže ke členství v NATO, a umožní Ukrajině, aby se připojila k NATO, jakmile to podmínky dovolí“.

Ruská invaze na Ukrajinu působí této zemi a jejím obyvatelům obrovské utrpení a devastaci. Při dnešním jednání Rady bezpečnosti OSN to prohlásil generální tajemník světové organizace António Guterres. Ministr zahraničí Ruska Sergej Lavrov seděl po Guterresově levici. Lavrov vystoupil hned po šéfovi OSN a v dlouhém projevu mimo jiné řekl, že Ukrajina již roky představuje hrozbu pro ruskou bezpečnost. Kyjev přitom nazval zločineckým režimem.

Lotyšsko a Estonsko chtějí, aby před červencovým summitem NATO ve Vilniusu existoval „konkrétní harmonogram“ pro vstup Ukrajiny do aliance. Dnes se na tom podle agentury DPA shodli prezidenti těchto pobaltských zemí.

Podívejte se na aktuální snímky ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova při zasedání Rady bezpečnosti v sídle OSN v New Yorku.

Vedení ukrajinské vojenské rozvědky před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu plánovalo provést zásadní útoky uvnitř Ruska. Tento záměr se však vůbec nezamlouval Spojeným státům, které jsou hlavním spojencem vlády v Kyjevě. Dnes o tom napsal americký The Washington Post s odvoláním na dokumenty, jež se na veřejnost podle všeho dostaly skrze sociální síť Discord.

Úřady na Slovensku při kontrolách obilí a mouky žádné další případy kontaminace nepovolenými látkami nezjistily. Jediným případem zůstává dříve oznámený výskyt pesticidu v zásilce ukrajinského obilí, která bude na žádost příslušného mlýna podrobena kontrolní analýze. Novinářům to dnes řekli slovenský ministr zemědělství Samuel Vlčan a hlavní slovenský veterinář Jozef Bíreš.

„Blížíme se k přelomové bitvě moderních dějin. To je fakt, všichni to víme,“ prohlásil šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v rozhovoru se serverem RBK-Ukrajina. Odmítl ale sdělit, kdy dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva začne, v jakém směru či síle útok bude. „Faktem je, že se všichni připravují,“ dodal.

Velká očekávání a pozornost, která se k nové protiofenzivě vážou, podle Budanova částečně komplikují její provedení. Zároveň ale mají určitý vliv na vnímání konfliktu ruskou veřejností, řekl šéf vojenské rozvědky v rozhovoru. „Mají strach,“ pronesl.

Evropská unie překvapila Rusko po jeho invazi na Ukrajinu svou jednotou, rázností a rozhodností, řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN) v úvodu dnešní unijní parlamentní konference v Praze. Ocenil, že tím Unie ukázala, že stojí za svými hodnotami. EU podle něj v posledních letech z historického hlediska stála možná před největšími výzvami od druhé světové války.

Rakušan zmínil některé krize posledních dvou desetiletí, například ekonomickou krizi z let 2008 a 2009, migrační krizi před osmi lety nebo covidovou epidemii. „Čím si prošla Evropa, se bude z historického odstupu brát jako jedno z nejtěžších poválečných období, které přinášelo velké výzvy,“ uvedl.

Vicepremiér připustil, že loni na počátku krize spojené s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu měl jisté obavy, jak jednotná dokáže EU být. „Zda dokážeme pojmenovávat své hodnoty a stát za nimi,“ řekl. Připomněl, že třeba v covidové krizi trvalo dlouho najít společnou cestu, prvním krokem naopak bylo uzavření hranic, a to v mnohem větší míře než při migrační krizi.

Ruská černomořská flotila dnes nad ránem zneškodnila tři ukrajinské na dálku ovládané čluny, které se pokoušely zaútočit na přístav Sevastopol na Krymu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany o tom informovala agentura TASS. Kyjev útok na poloostrově, který Rusko protiprávně anektovalo v roce 2014, nekomentoval.

„Kyjevský režim se dnes okolo 3:30 moskevského času (2:30 SELČ) pokusil zaútočit na základnu černomořské flotily s třemi bezpilotními čluny,“ uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Proti dronům podle něj zasáhly protiponorkové a další podpůrné síly, které je na cestě do sevastopolské zátoky zničily. „Nejsou žádné ztráty,“ dodal.

Pražský magistrát daruje Ukrajině zdravotnický materiál za asi 13 milionů korun. Dnes o tom rozhodli městští radní, materiál na Ukrajinu vyrazí po schválení zastupitelstvem. Nejde o první pomoc od české metropole, Praha již v minulosti darovala například ukrajinským městům Kyjev a Mykolaiv 626 naftových topidel a 18 elektrocentrál z majetku Správy služeb hlavního města Prahy.

Plánovaná dodávka bude podle náměstkyně pražského primátora Alexandry Udženiji (ODS) zahrnovat ochranné roušky, rukavice, obleky, návleky, pokrývky hlavy, respirátory a vakcinační sady s jehlou. Dodala, že rada dnes také schválila uvolnění 14 milionů korun pro městské Centrum sociálních služeb, které je využije na ubytování ukrajinských uprchlíků v metropoli.

„Přes 300 z nás bývalých zpravodajů a zpravodajek v Moskvě podepsalo otevřený dopis ruskému ministru zahraničí Lavrovovi žádající okamžité propuštění novináře Evana Gershkoviche,“ tweetuje Lenka Kabrhelová, dřívější moskevská korespondentka Českého rozhlasu v Moskvě.

„Nemáme pochyb, že jediným smyslem a záměrem jeho práce bylo informovat čtenáře o současné realitě v Rusku. Vyhledávání informací, i když to znamená znepokojení politických zájmů, z Evana nedělá zločince či špeha, to z něj dělá novináře. Novinařina není zločin,“ stojí v otevřeném dopise, který podepsalo 301 novinářů z 22 zemí. Mezi nimi i trio z České televize: Miroslav Karas, Jan Moláček a Pavel Vondra.

Evan Gershkovich z listu Wall Street Journal je ve vazbě, obviněn ze špionáže.

Ukrajina považuje za uskutečnitelné letošní zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií, uvedla před začátkem parlamentní konference zemí Evropské unie v Praze předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Je podle ní i v českém zájmu, aby se tak stalo. Ve svém dnešním vystoupení chce podpořit setrvání u protiruských sankcí a apelovat na jejich důsledné vymáhání.

Prezident Petr Pavel minulý týden uvedl, že Česko by mělo v EU tlačit na to, aby zahájila přístupová jednání s Ukrajinou už letos, o což usiluje Kyjev. Pekarová Adamová dnes řekla, že Ukrajina tento termín považuje za realizovatelný. „Samozřejmě to podporujeme, aby k tomu došlo, je to i v našem zájmu,“ uvedla.

Také předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová v Praze připomněla své dřívější vyjádření, že by ukrajinské rozhovory o členství v EU mohly začít letos. Proces vstupu do Unie trvá obvykle několik let. „Evropský parlament byl první z unijních institucí, která žádala o udělení kandidátského statusu pro Ukrajinu, od té doby se krok po kroku snažíme pomáhat,“ řekla.

Ukrajinská tajná služba plánovala symbolické útoky na ruském území na 24. února, výročí zahájení ruské invaze. Spojené státy ji přemluvily, ať to nedělá, vyplývá z uniklých dokumentů Pentagonu. Kreml by si to prý mohl vyložit jako americké vměšování a přistoupit k eskalacím, píše The Washington Post.

Boje o Bachmut. Dělostřelci 3. samostatné úderné brigády Ozbrojených sil Ukrajiny obsluhují houfnici D30. V zákopech jim dělá společnost pejsek.

Částečný mír na Ukrajině není řešením, válka může skončit jen při splnění podmínek, které si klade Kyjev, napsali premiéři Česka, Slovenska a Polska Petr Fiala, Eduard Heger a Mateusz Morawiecki ve společném článku v časopise Foreign Affairs. Premiéři Moskvu obvinili z porušování mezinárodního práva a vedení politické a hybridní války, Kreml podle nich navíc už dlouho systematicky podrývá mezinárodní stabilitu a bezpečnost.

„Ukrajina nechce být ve válce s Ruskem. To nechceme ani my. Je však stále jasnější, že Rusko se už dávno rozhodlo, že bude ve válce s námi,“ uvedli premiéři v článku, ve kterém vyzývají k další politické a vojenské podpoře Ukrajiny. „Pokud Rusko vyhraje a Ukrajina padne, střední Evropa může být klidně další na řadě,“ napsali.

„Mír zkrátka může nastat jen za podmínek Ukrajiny. Zamrzlý konflikt je nejoblíbenějším způsobem Ruska, jak si koupit čas – předstíráním ukončení války, kterou samo rozpoutalo,“ uvedli Fiala, Heger a Morawiecki.

Čínské ministerstvo zahraničí dnes přišlo s ujištěním, že výroky čínského velvyslance ve Francii zpochybňující suverenitu postsovětských zemí nepředstavují oficiální stanovisko Pekingu. Mluvčí čínské diplomacie podle agentury AFP uvedla, že Čína uznává země existující od rozpadu Sovětského svazu jako svrchované státy. 

Velvyslanec ve Francii Lu Ša-jie v pátek večer v rozhovoru s televizí LCI řekl, že „bývalé sovětské státy nemají... efektivní status v mezinárodním právu“. Vyjádření přišlo poté, co na něj moderátor tlačil v souvislosti s postavením Krymu, který diplomat odmítl označit za území náležící Ukrajině. Ukrajinský poloostrov v roce 2014 protiprávně anektovala Ruská federace, jejíž síly loni v únoru zaútočily přímo na Ukrajinu.

Čínské ministerstvo zahraničí dnes při dotazech na toto téma uvedlo, že „respektuje svrchovaný status“ zemí vzešlých z rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Na otázku, zda slova velvyslance ve Francii představují oficiální čínskou politiku, odpověděla mluvčí Mao Ning, že oficiální politikou je to, co řekla ona sama.

„V Rusku se udává jako za Stalina. Učitelé udávají žáky, studenti profesory a spolužáky, stížnosti podávají sousedé, kolegové, a dokonce i rodinní příslušníci,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního ústavu pro jadernou bezpečnost v ranním hlášení o radiační situaci na Ukrajině (jež zůstává normální).

Kazachstán nebude na výročí porážky Adolfa Hitlera, 9. května, pořádat vojenskou přehlídku – už poněkolikáté v řadě. „Uspořádání vojenské přehlídky v Kazachstánu v roce 2023 se neplánuje kvůli úsporám v rozpočtu a také kvůli nutnosti řešit jiné problémy. Prioritou je zejména udržení požadované úrovně bojové připravenosti a mobility jednotek ozbrojených sil Kazachstánu,“ cituje agentura AKI z vyjádření ministerstva obrany.

Naposledy byla roku 2019, pak se rušila kvůli koronaviru, později vláda důvody neuvedla. Velkolepé oslavy bývají naopak v Rusku, nyní spojované s invazí na Ukrajinu. Kazašské rozhodnutí s tím může souviset.