Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, pro dnešek online zpravodajství končí. Pokračuje zase brzy ráno, dobrou noc.

Počet mrtvých v důsledku zničení Kachovské přehrady a následných záplav v Ruskem okupované části Chersonské oblasti stoupl: „Podle nejnovějších údajů se oběťmi stalo 38 lidí. Dalších 115 lidí bylo hospitalizováno kvůli prochladnutí a dalším zraněním,“ napsala ruská agentura TASS. Dodala, že v důsledku poklesu vody je opět přístupných skoro 9370 obytných domů, více než 60 sociálně důležitých objektů a pět hřbitovů.

Ministři zahraničí Spojených států a Ukrajiny Antony Blinken a Dmytro Kuleba se dnes setkali v Londýně na okraji konference o poválečné obnově Ukrajiny. Ministři se shodli, že jedním z prostředků obnovy napadené země bude zavádění opatření, která vytvoří příznivé podmínky pro zahraniční investice a ekonomický růst. K obsahu jednání vydalo prohlášení americké ministerstvo zahraničí.

Blinken také Kulebu informoval o své návštěvě Číny, jejíž náplní bylo mimo jiné jednání o čínském postoji k ruské agresi vůči Ukrajině. Americký ministr již dříve řekl, že se mu podařilo získat ujištění Pekingu, že Rusku nebude poskytovat zbraně. Hovořil také o „konstruktivní roli“, kterou Čína podle něj hraje ve snaze o dosažení míru na Ukrajině.

Vysychající Kachovskou vodní nádrž dnes nasnímkovala i evropská družice Sentinel-2. Úbytek vody od 5. června je ohromný.

Tři z 11 ukrajinských válečných zajatců, které nedávno do Maďarska předalo Rusko, ukrajinští diplomaté převezli na území Ukrajiny. Dnes o tom informoval na facebooku náměstek ukrajinského ministra zahraničí Oleh Nikolenko. Kvůli této skupině zajatců se mezi Kyjevem a Budapeští rozhořel diplomatický spor.

Podle Nikolenka ukrajinští diplomaté ve spolupráci s koordinačním štábem pro záležitosti válečných zajatců podnikají kroky pro „osvobození" dalších mužů.

Soud v ruském Rostově na Donu dnes poslal na 16 let do věznice s přísným režimem bývalého zástupce velitele ukrajinského praporu Ajdar Denise Murygu, informují ruská média. Podle soudu byl Muryga, který má ukrajinské i ruské občanství, členem ilegální ozbrojené skupiny a absolvoval teroristický výcvik.

Dobrovolnický prapor Ajdar byl jednou z ozbrojených skupin, z nichž některé se rekrutovaly z ultranacionalistických skupin, které se po roce 2014 zapojily do bojů na východní Ukrajině proti separatistům podporovaným Ruskem.

Podle ruských vyšetřovatelů Muryga vstoupil do praporu Ajdar, který Rusko považuje za extremistickou organizaci, v roce 2015. Absolvoval výcvik a působil jako ochrana tábora Ajdaru. Později se podle agentury RIA Novosti stal zástupcem velitele ajdarovců v Lysyčansku. Prý se podílel i na operaci, při které ukrajinští bojovníci vyhodili do povětří most, při čemž zahynul blíže nespecifikovaný počet příslušníků milic proruských povstalců.

„Národní rada Slovenské republiky (jednokomorový parlament) uznala hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933 za genocidu ukrajinského lidu,“ informuje agentura TASR. „V úterý odpoledne poslanci schválili usnesení. Podle něj byl hladomor spáchán s úmyslem zničit skupinu lidí záměrným nastolením životních podmínek, které měly vést k jejich fyzické likvidaci.“

„Satelitní snímky ukazují, že hladina vody v okolí Záporožské jaderné elektrárny a Nikopolu zůstává po zničení přehrady Kachovka stále nízká,“ tweetuje Anton Heraščenko z ukrajinského ministerstva vnitra. „To je pro jadernou elektrárnu potenciálně nebezpečné. Teroristický stát nadále představuje hrozbu pro lidstvo.“

Země Evropské unie hodlají letos poskytnout výcvik 30.000 ukrajinských vojáků, včetně příslušníků ukrajinské teritoriální obrany, uvedlo na komunikační platformě Telegram ukrajinské ministerstvo obrany. Výcvik podle něj zajistí mise armádní pomoci pro Ukrajinu EUMAM, která vznikla v loňském roce.

Během loňského roku mise nakoupila potřebné vybavení a munici, stojí v prohlášení ukrajinského ministerstva. Podle dubnového vyjádření šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella mise od svého vzniku poskytla výcvik už 16.000 Ukrajinců. Výcvik se má podle Kyjeva zaměřovat na efektivní provedení bojových operací, obnovu územní celistvosti Ukrajiny a ochranu civilních obyvatel a uskuteční se na území členských států EU.

Pražský magistrát poskytne zhruba 70 milionů korun na podporu ukrajinských uprchlíků kvůli válce vyvolané Ruskem. Rozhodli o tom v pondělí pražští radní. Peníze půjdou na projekty přímé podpory a začleňování dětských uprchlíků do společnosti. Hlasovat o tom musí ještě zastupitelé.

„Bohužel válka na Ukrajině neutichá, a Praha se tak stále snaží o co nejvyšší míru solidarity. Ocitnout se jako dítě v cizím městě s vědomím ztráty domova, bez jistoty návratu, je pro dětskou psychiku extrémně náročné,“ sdělil náměstek primátora Jiří Pospíšil (TOP 09). Proto Praha poskytne společně s dětským fondem OSN UNICEF celkem asi 70 milionů korun organizacím, které se starají o dětské uprchlíky. „Tyto peníze půjdou na projekty přímé podpory a začleňování dětských uprchlíků do společnosti. Ze spolupráce s mezinárodní organizací UNICEF je jasně vidět, že prohlubování vztahů na této úrovni má velký význam,“ řekl Pospíšil.

Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) řekl, že pokračování v pomoci ukrajinským uprchlíkům, zvláště dětem, je nutností a projevem zodpovědnosti.

V Česku teď pracuje 101.600 uprchlíků z Ukrajiny. Od začátku ruské invaze si uplatnění na českém trhu práce našlo 262.600 lidí s vízem k ochraně, uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj devět z deseti pracujících příchozích platí odvody, před rokem to nebylo ani pět z deseti. Z údajů ministerstva vnitra vyplývá, že na začátku druhého čtvrtletí pobývalo v ČR asi 221.500 uprchlíků v produktivním věku. Dvě třetiny z nich tvořily ženy.

„Když se podíváme na mezinárodní srovnání, jsme velmi úspěšní v tom, jaký podíl dospělých nám na českém pracovním trhu od začátku války pracuje. To je potřeba ocenit. Tito lidé logicky odvádějí odvody i daně. Zhruba 90 procent těchto pracovněprávních vztahů je zpojistněných. Jsou to buď lidé zaměstnaní na plný či částečný úvazek s plnohodnotnými odvody, nebo na dohody nad limitem,“ uvedl Jurečka. V polovině loňského roku odváděla podle něj pojistné necelá polovina pracujících uprchlíků.

K 19. červnu v ČR mělo práci 101.588 lidí s vízem k ochraně. Od začátku války jich bylo 262.642. Část z nich se vrátila, část práci změnila.

Moskva se bude snažit ukončit takzvanou černomořskou obilnou dohodu k 18. červenci, uvedla dnes podle ruské tiskové agentury RIA Novosti ruská diplomacie. Náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Veršinin novinářům řekl, že Rusko nicméně nevylučuje nové kolo jednání ohledně této dohody, která zajišťuje přepravu obilí a dalších potravin z ukrajinských přístavů v Černém moři.

„Nadále jsme v kontaktu. Ale uděláme, co jsme řekli. To znamená, že pracujeme na tom, aby se k 18. červenci ukončily ty dohody, které se neplní,“ řekl Veršinin.

Poslanci ruské Státní dumy ve třetím čtení odsouhlasili zákon měnící některé podmínky pro profesionální - kontraktní vojáky. Mj. se zvyšuje věkový limit: Vysocí důstojníci budou moci v armádě působit do 70 let, ostatní do 65, píše agentura TASS. Nová legislativa rovněž umožní přihlásit se do armády i zločincům, kteří si už odpykali trest (s výjimkou některých vážnějších zločinů) nebo ne zcela zdravotně způsobilým.

„V budově tambovského závodu na výrobu střelného prachu došlo k výbuchu. V současné době máme informace, že čtyři lidé zahynuli,“ uvedl zdroj agentury TASS. Zdravotníci ošetřili 12 lidí. Jeden z nich je v kritickém stavu, uvedl zpravodajský kanál 112 působící na sociální síti Telegram. Po výbuchu následoval požár, který se rychle podařilo uhasit.

Podnik je největším výrobcem střelného prachu pro náboje do ručních zbraní, děl a minometů v Rusku, napsal server The Moscow Times. Připomněl, že tambovskou prachárnu založil již car Mikuláš II. Závod musel prudce zvýšit výrobu kvůli válce proti Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo loni v únoru, a nabral stovky nových pracovníků.

Gubernátor Tambovské oblasti Maxim Jegorov za příčinu výbuchu označil "lidský faktor" a ujistil, že nejde o teroristický útok. Výbuch podle něj výrobu nezastavil, továrna pracuje "normálně".

Ruský voják Andrej Kravcov získal odměnu ve výši jednoho milionu rublů (asi 263.000 Kč) za to, že během války proti Ukrajině zničil tank Leopard. Napsala to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Podle něj prémii vojákovi vyplatilo sdružení podnikatelů. Ministerstvo neupřesnilo, kdy a kde ruský voják tank Leopard zničil ani zda šlo o zastaralý typ Leopard 1 či moderní Leopard 2.

Dovoz ruské ropy do Číny dosáhl v květnu nejvyšší úrovně od loňského února, kdy Moskva napadla Ukrajinu. S odvoláním na dnes zveřejněná data čínské celní správy o tom informovala agentura AFP. Asijská velmoc z Ruska minulý měsíc nakoupila přibližně 9,71 milionu tun ropy.

Nutné je podle prezidenta brát vážně i mocenské ambice Číny. „Věřím, že k ozbrojenému konfliktu mezi Západem a Čínou v blízké době nedojde. To ale rozhodně neznamená, že máme opakovat chyby nečinnosti a víry, že když zavřeme oči, nic se nám nestane,“ řekl. Za existenční zájem v té souvislosti označil utužování vztahů se všemi demokratickými státy na světě.

Samotná myšlenka společné prosperity není chybná, zdůraznil Pavel. „Spolupráce je stále víc než nepřátelství, svoboda víc než otroctví a obchod víc než izolace. Chyba byla v tom, že jsme tehdejším partnerům věřili, že to myslí stejně upřímně jako my a nahlížejí svět kolem nás podle stejných kritérií,“ uvedl. Demokratické země podle něho ztrácely dobrý úsudek, varování bylo tak složité přijmout, že je raději nevnímaly.

„Putin nás z toho rychle vyvedl. Barbarství ruského režimu, po nějakou dobu úspěšně skrývané, vyšlo opět na povrch,“ řekl Pavel. Rusko se dopustilo zločinu agrese, na Ukrajině opakovaně páchá válečné zločiny, zdůraznil Pavel. Opuštěním Ukrajiny by demokratické země opustily samy sebe, míní.

Demokratické společenství nemá důvod bát se ruské hrozby, je hodnotově či vojensky silnější, řekl dále Pavel. Obává se únavy, na kterou spoléhá Putin.

„Mysleli jsme si, že válka vedená mezi státy těžkými konvenčními zbraněmi 20. století již v Evropě 21. století nebude možná. Mysleli jsme si, že hrozby použití jaderných zbraní zůstaly v rétorice studené války. Jako bychom se nepoučili z historie, minimálně z té 20. století, která přinesla světu dva nejhorší konflikty v dějinách. Chtěli jsme uvěřit, že už nikdy neuvidíme obrazy, které jsem sám měl možnost uvidět ve válkách v bývalé Jugoslávii, v Iráku nebo v Afghánistánu," řekl Petr Pavel na bezpečnostní konferenci.

„Stále jsme schopni vybírat peníze na pomoc Ukrajině a někteří z nás nezištně pomáhají přímo na místech bojů. Oceňuji také, že naše vláda průběžně posílá na Ukrajinu potřebnou vojenskou a humanitární pomoc,“ řekl prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci v Praze.

Německý kancléř Olaf Scholz vyzval čínského premiéra Li Čchianga, aby Peking více využil svého vlivu na Rusko k zastavení války na Ukrajině.

EK chce navýšit víceletý rozpočet EU a poskytnout 50 miliard eur Ukrajině, řekla von der Leyenová. Dalších 15 miliard má pomoci zvládat migraci.

Nádrž Kachovka po výbuchu přehrady vodní elektrárny.

Výstupy červencového summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu by měly ideálně nasměrovat Ukrajinu ke členství v NATO a vytyčit sled kroků, které k tomu povedou. Na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to řekl ředitel bezpečnostní sekce ministerstva zahraničních věcí Martin Povejšil.