14°C
Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
„Útok z Běloruska, vyhlašování nových lidových republik, diverze, útoky na objekty klíčové infrastruktury, výsadky. Zkrátka skutečná válka. A její pravděpodobnost je 99 procent,“ varoval v roce 2019 Oleksij Arestovyč, dnes poradce ukrajinského prezidenta Zelenského. Z jeho předpovědi ruské invaze mrazí.
V ruském městě Nižnij Novgorod zadržela policie ženu, demonstrující proti válce s bílým, nepopsaným papírem v ruce.
Motorová jachta Solaris, spojovaná s ruským oligarchou a miliardářem Romanem Abramovičem, dorazila do vod u Černé Hory.
Za dnešní den se z obléhaných ukrajinských měst podařilo evakuovat kolem 13 000 lidí, tedy zhruba dvakrát tolik co v pátek. Z kriticky postiženého Mariupolu, v němž je na jihovýchodě Ukrajiny přes 400 000 lidí, se ale znovu evakuace nepodařila. Ve městě podle místních úřadů zahynulo už téměř 1600 civilistů.
V Kyjevské oblasti se dnes podle ukrajinské služby pro mimořádné situace povedlo evakuovat asi 2000 lidí. Právě zde se podle Kyjeva odehrál útok na civilisty. „Po útoku okupanti donutili zbytky kolony vrátit se zpět do Peremohy a nepouštějí je z vesnice,“ uvedla zpravodajská služba v prohlášení a dodala, že počet zraněných není znám.
Situace ve Volnovaše v Doněcké oblasti je podle ukrajinského gubernátora Kyrylenka nadále obtížná - nepřátelské jednotky používají dělostřelectvo či letecké údery. Ukrajinské ozbrojené síly bojují nejen s invazními ruskými jednotkami, ale také s formacemi ze samozvané Doněcké lidové republiky (DNR), což situaci komplikuje, řekl gubernátor.
Také ukrajinský prezident Zelenskyj dnes podle agentury Reuters potvrdil, že některá menší ukrajinská města kvůli válce už neexistují. Právě o tom dnes již dříve mluvil také gubernátor Kyrylenko.
Demonstrace „Close the Sky“ (Zavřete obolohu) na podporu Ukrajiny se uskutečnila na Times Square v New Yorku. Lidé vyzývali k vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou.
Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes večer na twitteru napsal, že s izraelským premiérem Bennetem znovu hovořil o možnostech mírových rozhovorů. Také ho požádal, aby pomohl s osvobozením starosty Rusy dobytého Melitopolu, kterého podle Kyjeva ruské síly unesly.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na twitteru napsal, že "Rusko se podle metodiky z roku 2014 zoufale snaží" v Chersonu uspořádat fingované "referendum". Odkázal se přitom na plebiscity o nezávislosti v separatistických částech Doněcké a Luhanské oblasti před téměř osmi lety. "Vzhledem k nulové podpoře veřejnosti bude plně zinscenováno. Pokud budou pokračovat, musí následovat tvrdé sankce proti Rusku. Cherson je a vždy bude Ukrajina," dodal šéf ukrajinské diplomacie.
Ruská armáda se po přeskupení začala přibližovat ke Kyjevu z několika směrů, ruské jednotky ukrajinskou metropoli obkličují – ruské pozice jsou na mapě vyznačené červeně, ukrajinské modře. Experti na vojenskou strategii hovoří o taktice sevření do kleští, či uzavření do kruhu. Rusové útočili i na klíčové cíle kolem Kyjeva, například zcela zničili leteckou základnu Vasylkiv jižně od Kyjeva. V Kyjevské oblasti bombardovali i evakuační koridor.
Srbsko omezí počet letu do Ruska. Podle tamního prezidenta Aleksandera Vucice i kvůli tlaku ze západu. Uvedla to TV Nexta na twitteru.
USA poskytnou Ukrajině další pomoc ve výši 4,6 miliardy korun.
Prostředky budou použity na zbraně, vojenské vzdělávání i výcvik, uvedla agentura AP. Pomoc je součástí širší americké podpory, do níž patří i široké protiruské sankce. Když v únoru Rusko na Ukrajinu zaútočilo, uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken, že jeho země dosud poskytla Kyjevu podporu ve výši miliardy dolarů (23 miliard Kč).
Novinář agentury AP zaznamenal palbu ruského tanku na obytný blok v ukrajinském Mariupolu. Ocitl se také ve skupině zdravotníků, kteří se v pátek ve městě obklíčeném ruskými silami dostali pod palbu odstřelovačů. Žurnalista natočil video, na němž jsou vidět také explodující střely ve chvíli, kdy dopadaly na už značně poškozenou obytnou budovu, popsala dnes AP. Podle agentury nebylo možné určit, zda předtím někdo z těchto míst střílel na ruské pozice.
Americký prezident Joe Biden pověřil ministerstvo zahraničí, aby Ukrajině poskytlo další pomoc ve výši až 200 milionů dolarů (4,6 miliardy Kč).
„I kdyby Čína zprostředkovala mír na Ukrajině, žádným mírotvůrcem se nestane. Mentálně je totiž na straně Ruska a stejně jako Rusko chce světový řád postavený na lži, manipulaci a právu silnějšího. Tedy pravý opak toho, o co usiluje a na čem stojí západní svět,“ uvedl na twitteru generál ve výslužbě Petr Pavel.
Pohled do zdevastovaného přístavu Mariupol
Ruští vojáci podle ukrajinského ministerstva zahraničí citovaného agenturou Reuters ostřelovali mešitu v obléhaném městě Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. V objektu se podle ukrajinského velvyslanectví v Turecku skryla i skupina 86 tureckých občanů, včetně 34 dětí, uvedla dnes agentura AP. Ta později napsala, že se objevila informace, podle které mešita zasažena nebyla. O situaci zatím nejsou k dispozici ověřené zprávy.
Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron v 75minutovém telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyzvali k okamžitému příměří na Ukrajině. Putin však podle činitele Elysejského paláce nedal najevo ochotu válku ukončit.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva od počátku ruské invaze na Ukrajinu potvrdil úmrtí 579 civilistů, z toho 42 dětí. Informovala o tom dnes agentura AP. Podle OSN většina obětí zemřela následkem použití výbušných zbraní s „širokou dopadovou plochou“ včetně dělostřeleckého nebo raketového ostřelování. Dalších více než 1000 lidí utrpělo zranění, poraněných dětí OSN zatím zaznamenala 54. Ukrajinská ombudsmanka dnes informovala o 79 zabitých dětech.
Hejtmané budou v neděli s vládou probírat to, kam všude lze umístit uprchlíky, ale i kam případně umístit dočasná uprchlická městečka. Podle šéfa Asociace krajů Martina Kuby (ODS) ale budeme narážet na další a další problémy. „Lidí budou potřebovat lůžkoviny, matrace, hygienické pomůcky,“ konstatoval na České televizi. Takový materiál sice kraje mají, ale pravděpodobně jej rychle vyčerpají.
„Modulární městečko to nevyřeší, nebude stát za týden,“ dodal s tím, že musíme myslet i na to, za jak dlouho jsme schopni pomoc realizovat. Dodal, že hejtmané mají vytipovaná místa, kam by se dala případně umístit.
Za příspěvek 180 korun na den byl podle hejtmanky Petry Peckové (za STAN) bylo možné uprchlíky ubytovávat na ubytovnách. Dodává ale, že se pak musí počítat s tím, že zde třeba není topení. Uvedla to na České televizi.
O této částce budou hejtmané hovořit zítra s ministry. „Teď se mění poměr lidí, co chtějí ubytovat. Na prvních 100 tisíc se ubytovávalo 10 %, nyní je to 30 %,“ dodal k tématu ubývajících kapacit hejtman Martin Kuba (ODS) s tím, že opravdu potřeba o částce dále diskutovat.
Hejtman a šéf Asociace krajů ČR Martin Kuba (ODS) uvedl, že o žádosti pomoci směrem EU věděl. „Je třeba si říci, jaké kapacity ještě máme a na jaké úrovni. Budeme muset poskytovat ubytování v tělocvičnách a halách,“ okomentoval Kuba ubytovací strop v České televizi.
Kapacity zatím jsou, jak dodává ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ale Praha, Středočeský a JIhomoravský kraj již klasické ubytování poskytnout nemůže.
Otevírání tělocvičen pro uprchlíky na jižní Moravě půjde pomaleji, než si představitelé Jihomoravského kraje představovali. Hlavním problémem jen nedostatek lůžek či matrací. Podle hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) jich může kraj dostat zhruba 300 od Správy hmotných rezerv, ale potřeba jich je výrazně více, řekl dnes novinářům. Proto prosí každého, kdo může tyto věci a také přikrývky či spacáky darovat, ať je donese do pavilonu B brněnského výstaviště. Slouží jako asistenční centrum pomoci pro lidi, kteří utíkají z Ukrajiny před válkou, kterou rozpoutalo Rusko.
Přístavní město Mariupol je stále pod ostrou střelbou ruských okupantů. Tragické zprávy z tohoto ukrajinského města neunesla ani zkušená moderátorka České televize Jana Peroutková, která se po reportáži z místa útoků neubránila slzám. A není se čemu divit. Emotivní reportáž zachytila i snímky z vybombardované školky. Více se dočtete zde.
Dopad ruského ostřelování Charkova, záběry přinesl kanál Nexta.
Na moskevské burze se nebude obchodovat ani příští týden. Informovala o tom ruská centrální banka. Ruská burza je zavřená od 28. února.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.