Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, to je pro dnešek vše, s novými zprávami se přihlásíme opět ráno. Dobrou noc.

Poslanci Evropského parlamentu vydali prohlášení, v němž žádají prezidenta Volodymyra Zelenského, aby nepřijal návrh zákona o majetkových přiznáních kvůli obavám, že zákon podkope důvěru v reformy, uvedl německý europoslanec Michael Gahler.

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem diskutovali o „zvyšování počtu odmítnutí vstupu ukrajinských občanů do Izraele“.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes slíbil, že ruská státní firma Rosatom dokončí výstavbu první jaderné elektrárny v Bangladéši. Projekt nabral zpoždění kvůli obtížím způsobeným nejdříve pandemií covidu-19 a později sankcemi zavedenými západními zeměmi po ruské invazi na Ukrajinu. Rusko usiluje - stejně jako Západ - o přízeň Bangladéše, který se podle agentury Reuters zatím nepostavil jednoznačně ani na jednu stranu konfliktu na Ukrajině.

Rosatom staví v Bangladéši první jadernou elektrárnu v zemi. Nové zařízení jí má pomoci vyřešit časté problémy s dodávkami elektřiny. Výstavba je financována skrze úvěr ve výši 12,65 miliardy dolarů (288 miliard korun), který bude Bangladéš splácet Rusku.

„Dodávka a předání prvního jaderného paliva se očekává již v říjnu,“ uvedl na dnešní návštěvě v asijské zemi Lavrov. Podle něj projekt pokračuje podle stanoveného harmonogramu.

Ruský soud v sibiřském města Abakan, správním středisku autonomní Chakaské republiky, odsoudil na pět let a šest měsíců ve vězeňském táboře místního novináře Michaila Afanasjeva za články o 11 příslušnících policejní pohotovostní jednotky, kteří odmítli odjet do války proti Ukrajině. Sedmačtyřicetiletý Afanasjev se stal prvním ruským novinářem odsouzeným za šíření lživých informací o válce „s využitím služebního postavení“, napsal dnes na svém ruskojazyčném webu server BBC News.

Za „lživé“ označují ruské úřady a soudy veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální interpretací války proti Ukrajině. Kritikům této politiky a odpůrcům války hrozí obvinění z „diskreditace“ ozbrojených sil či šíření „úmyslně lživých informací“, za což podle zákonů přijatých po loňské invazi Ruska na Ukrajinu hrozí až 15 let za mřížemi.

Dron zaútočil na území závodu mikroelektroniky „Kremniy EL“ v Brjansku. V důsledku útoku došlo k požáru jedné z budov. Jedná se o jednoho z největších výrobců mikroelektroniky v Rusku. 94 % produkce podniku v roce 2017 bylo vyrobeno pro potřeby ruského ministerstva obrany. Závod vyrábí díly pro systémy protivzdušné obrany „Pantsir“ a raketové systémy „Iskander“.

UNESCO přidalo 20 ukrajinských kulturních památek na seznam zvýšené ochrany. Seznam zahrnuje Kyjevskopečerskou lávru, historické centrum Lvova, hrob Tarase Ševčenka a budovu Derzhprom v Charkově, která byla prvním mrakodrapem postaveným v Sovětském svazu.

Evropská komise se distanovala od svého zástupce ve Vídni Selmayra, který rakouské platby za ruský plyn označil za krvavé peníze. Napsala to APA.

Ženy s lékařským nebo farmaceutickým vzděláním se musí od 1. října registrovat na vojenských úřadech, řekl Fedir Venislavskyi, zástupce prezidenta Volodymyra Zelenského v parlamentu.

Soud v americkém Bostonu dnes poslal na devět let do vězení ruského podnikatele napojeného na Kreml Vladislava Kljušina. Dopustil se podle něj zneužití informací v obchodním styku, informace získával prostřednictvím hackerských útoků na počítače uživatelů ve Spojených státech. On osobně si takto přišel na více než 33 milionů dolarů (751,9 milionu korun), uvádí agentura AP.

Dvaačtyřicetiletý Kljušin vedl IT firmu jménem M-13 sídlící v Moskvě, která pracovala pro lidi v nejvyšších patrech ruského mocenského aparátu, včetně administrativy prezidenta Vladimira Putina nebo ministerstva obrany. Zločinný úklad spočíval v pronikání do počítačových systémů stovek firem a v kradení informací o jejich ziscích. Tyto informace pak byly využívány k lukrativních obchodním transakcím. Mezi napadené společnosti patřil technologický gigant Microsoft nebo výrobce elektromobilů Tesla.

„Nemůžete, když sedíte v Bruselu, říkat Ukrajincům, jak mají bojovat. Riskují své životy a my je jen podporujeme a chválíme za jejich statečnost,“ řekl generální tajemník NATO. Jens Stoltenberg reagoval na kritiky ukrajinské protiofenzívy. Připadá mu zvláštní slyšet stížnosti na rychlost ofenzivy od těch, kteří v únoru 2022 předpovídali, že „Kyjev padne za 3 dny a Ukrajina za pár týdnů“.

Rakouské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo zástupce Evropské komise ve Vídni Martina Selmayra poté, co miliardy eur, které Rakousko vydává za ruský plyn, označil za krvavé peníze. Informuje o tom agentura APA.

Pokud Severní Korea začne dodávat zbraně Moskvě, která je použije ve válce na Ukrajině, bude to „obrovská chyba“. Podle agentury Reuters to dnes prohlásila americká viceprezidentka Kamala Harrisová, která je nyní na summitu sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) v Jakartě.

Velitelství vzdušných sil ozbrojených sil Ukrajiny na Telegramu sdílelo video, jak byl dnes v Oděské oblasti nasazen dělostřelecký systém Gepard. 

A video shared on Telegram by the Air Force Command of the Armed Forces of Ukraine shows the "Gepard" artillery system in action in the Odessa region on Sept. 7. pic.twitter.com/mcud7FiGDb

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) September 7, 2023

Americký ministr zahraničí Antony Blinken si na Ukrajině prohlédl farmu, ze které museli Ukrajinci odstranit ruské miny a exploziva. 

Zásadně rozdílné pohledy na ruskou agresi na Ukrajině či námořní rozpínavost Číny dali během dnešního summitu najevo přední politici zemí východní Asie a Pacifiku včetně Spojených států či Ruska, uvedly zahraniční tiskové agentury. Zatímco američtí, japonští či jihokorejští představitelé varovali před ohrožením světového řádu, zástupci Pekingu nebo Moskvy odmítli jejich přístup, neboť podle nich podněcuje v regionu zbytečnou konfrontaci.

Ruský generál Konstantin Ogijenko, který velel 1. armádě protivzdušné obrany zvláštního určení bránící Moskvu před vzdušnými útoky, je ve vyšetřovací vazbě kvůli podezření z přijetí úplatku. V případě odsouzení hrozí generálovi až 15 let za mřížemi, napsala státní agentura TASS.

„Pohraniční stráž vyvěsila ukrajinskou vlajku ve dvou osadách v 'šedé zóně' u ruských hranic,“ tweetuje kanál Nexta. „Jedná se o obce Strojevka a Topolja v Charkovské oblasti. Vstup na toto území byl nebezpečný kvůli minám, ale nyní se pohraničníkům podařilo vydláždit cestu.“

Povšimněte si ve videu kreativního využití dostupných nástrojů při vyvěšování.

Středeční ruské útoky na ukrajinský přístav Izmajil nepředstavovaly pro rumunské území přímou hrozbu, uvedl ministr obrany Angel Tilvar. Izmajil leží na Ukrajině na druhé straně Dunaje a je důležitým místem pro vývoz obilí. Ruské síly na něj cílily už v noci na pondělí, kdy patrně jeden z útočících dronů dopadl na území Rumunska.

Rusko na Izmajil útočilo drony Šáhed znovu v noci na dnešek. Výbuchy poničily přístavní infrastrukturu, obilné silo a administrativní budovy a jednoho člověka zranily.

Bukurešť uvádí, že incident z noci na pondělí je stále předmětem vyšetřování, rumunský velvyslanec při NATO o něm ostatní členy aliance ve středu oficiálně informoval. Žádné materiální škody ani zranění po něm hlášeny nebyly.

Ukrajina už začala využívat pro vývoz svého obilí a dalších zemědělských produktů přístavy v Chorvatsku. Informovala o tom podle agentury Reuters vicepremiérka Julija Sviridenková. Další alternativní trasa má Kyjevu pomoci s exportem poté, co Rusko v létě odstoupilo od obilné dohody, která umožňovala bezpečný transport obilí přes Černé moře.

„Ukrajinské obilí už se přes chorvatské přístavy vyváží. Jsme za tuto možnost vděční. Ačkoli je to specifická obchodní trasa, je už teď oblíbená,“ řekla Sviridenková. Nesdělila ale, kolik obilí už chorvatskými přístavy prošlo.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken si prohlédl školu ve vesnici Jahidne v Bachmutském rajónu. Když byla ves pod nadvládou Rusů, údajně školu využívali jako štáb; v podzemí pak věznili vesničany každého věku.

Ženy s medicínským nebo farmaceutickým vzděláním se musí od 1. října 2023 přihlásit k vojenské službě. Získají tak status osob podléhajících vojenské službě, pro které je omezeno cestování do zahraničí. Uvedl to  pro RBK Fedir Venislavskij, člen z bezpečnostního výboru ukrajinského parlamentu. 

„Pokud jsou registrovány, získávají status osob podléhajících vojenské službě. A osoby podléhající vojenské službě mohou cestovat do zahraničí v souladu s postupem stanoveným pro osoby podléhající vojenské službě. To znamená, že pokud mají určité dokumenty, které jim dávají právo dočasně vycestovat, pak ano, mohou vycestovat. Pokud ne, pak budou mít omezené právo cestovat stejně jako muži,“ dodal Venislavskij.

Ruská tajná služba FSB oznámila, že zadržela skupinu pašeráků, kteří podle ní přes hranice nelegálně převáželi letecké součástky. Informovala o tom dnes agentura TASS. Podle ní část náhradních dílů skončila na Ukrajině a část v neupřesněných západních zemích.

FSB uvedla, že členové pašerácké skupiny pocházejí z Ukrajiny a z jedné ze středoasijských zemí. Náhradní díly určené pro vojenské letouny a vrtulníky v Rusku nakupovali nebo repasovali a pak je prodávali zákazníkům v zahraničí. Přes ně se údajně součástky dostávaly i do ukrajinské armády, napsal TASS.

FSB zabavila více než tisícovku náhradních dílů a našla dokumenty, které potvrzují, že skupina opravovala součástky pro Ukrajinu.

Nějakou formu zdravotní pomoci vyhledalo v Česku 42 procent uprchlíků z Ukrajiny. I rok a půl po vypuknutí války při poskytování zdravotní péče přetrvávají problémy, vyplývá z výzkumu Národního institutu SYRI mezi českými zdravotníky. Mezi problémy podle něj patří zejména jazyková bariéra, odlišný přístup k nemoci nebo negativní postoj k očkování na straně uprchlíků.

„Vědci identifikovali pět interkulturních bariér, na kterých je potřeba pracovat. Tou první je jazyková, další jiný zdravotnický systém v ČR a na Ukrajině, odlišný přístup ke zdraví a nemoci, kulturní odlišnosti a socioekonomické podmínky uprchlíků,“ uvedl institut.

Zvyklosti při poskytování zdravotní péče na Ukrajině a v Česku jsou podle Karolíny Dobiášové z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy odlišné. Upozornila, že na Ukrajině si pacient více léčbu řídí sám v důsledku omezeného fungování tamního zdravotnického systému. Proto i do českých ordinací Ukrajinci přicházejí se svou vlastní představou o diagnóze i způsobu léčby a od lékaře očekávají, že je bude léčit podle jejich instrukcí, podotkla.

Při ostřelování obce Odradokamjanka v jižní části Chersonské oblasti dnes zemřel padesátiletý muž, dva další lidé utrpěli zranění, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin.