„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Satelitní snímek (zleva) zobrazuje ruskou válečnou loď poté, co byla zasažena Ukrajinou v krymském přístavu Feodosija. Druhý snímek zobrazuje loď před útokem.
Ukrajinská prokuratura zahájila vyšetřování v souvislosti s podezřením, že ruští vojáci zastřelili ukrajinské válečné zajatce. Záběry incidentu kolují na sociálních sítích, podle ruskojazyčného serveru BBC ale nelze jejich pravost bezprostředně ověřit. Rusko záležitost nekomentovalo.
Tři příslušníky ukrajinských sil ruští vojáci zajali na začátku tohoto měsíce poblíž města Robotyne v jihoukrajinské Záporožské oblasti. Krátce poté je zastřelili, a to v rozporu s Ženevskou úmluvou o zacházení s válečnými zajatci, uvedla ukrajinská prokuratura. „Jedná se o další případ hrubého porušení mezinárodního humanitárního práva ze strany agresora,“ píše prokuratura v prohlášení.
USA plánují na pomoc Ukrajině čelící ruské agresi poskytnout dalších 20 milionů dolarů (asi 444,5 milionu korun), uvedl podle Reuters Bílý dům.
Ukrajinský soud dnes poslal předáka doněckých separatistů Denise Pušilina na 15 let do vězení. Shledal jej vinným ze zločinů proti územní celistvosti Ukrajiny a kolaborace s cizí mocí. Rozsudek byl vynesen v nepřítomnosti obžalovaného, informovala agentura Unian.
Pušilin byl v letech 2018 až 2022 jedním z vůdců separatistické Doněcké lidové republiky (DNR). Od září 2022, kdy Rusko toto území Ukrajiny v rozporu s mezinárodním právem anektovalo, vystupuje Pušilin jako gubernátor Doněcké oblasti v rámci Ruska.
Téměř veškerý vývoz ropy z Ruska v letošním roce směřoval do Číny a do Indie. Uvedl to dnes ruský vicepremiér Alexandr Novak. Podíl Evropy na vývozu ropy se podle něj snížil zhruba na čtyři až pět procent z přibližně 40 až 45 procent. Moskva přesměrováním dodávek ropy mimo Evropu reagovala na hospodářské sankce, které na Rusko uvalily západní státy za to, že Moskva napadla Ukrajinu.
Ukrajina v letošním roce dostala ze zahraničí finanční pomoc za více než 38 miliard eur (zhruba 939 miliard Kč), uvedl dnes ve videorozhovoru s magazínem Forbes Ukraine ministr financí Serhij Marčenko. Kyjev podle něj díky tomu dokázal financovat výdaje na obranu před útokem ze strany Ruska, ale také pomoc vysídleným lidem, platy státních úředníků nebo důchody.
Při ukrajinském útoku na velkou ruskou výsadkovou loď Novočerkassk v krymském přístavu mohly přijít o život desítky ruských námořníků, naznačují proruské informační kanály na platformě Telegram. Útok, který Ukrajina podnikla v noci na úterý, loď zcela zničil, tvrdí podle ruského investigativního portálu Važnyje istorii analytici. Ruské ministerstvo obrany v úterý informovalo pouze o poničení lodi.
Rusko a Indie se podstatně přiblížily uzavření dohody o společné výrobě vojenské techniky. Podle agentury Reuters to dnes řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který v Moskvě jednal s šéfem indické diplomacie Subrahmanjamem Džajšankarem. Indický ministr se má sejít také s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Podíl plynu, který do Česka teče přes Slovensko zřejmě z Ruska, tvořil na celkových dodávkách do ČR od ledna do konce listopadu 3,8 procenta. Většinu roku přitom do ČR netekl, zvyšovat se začal od října. I přesto je zatím podíl plynu z Ruska nejnižší v novodobé historii Česka. Na sociální síti X to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Zásobníky plynu jsou v současné době naplněny z 89 procent, což je více než ve stejnou dobu v minulosti.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes v reakci na zprávu The Financial o tom, že Evropská unie má plán na poskytnutí peněz Ukrajině i bez souhlasu Maďarska, prohlásil, že další peníze pro Kyjev ze Západu průběh války nemohou zvrátit a že Moskva bude dál na Ukrajině usilovat o dosažení svých cílů. Přišel také s tvrzením, že další podpora Ukrajiny uškodí ekonomice členských zemí EU.
Téměř veškerý ruský vývoz ropy v letošním roce směřoval do Číny a Indie. Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský vicepremiér Alexandr Novak. Podíl Evropy na ruském vývozu ropy podle něj klesl na zhruba čtyři až pět procent ze zhruba 40 až 45 procent. Moskva přesměrováním dodávek ropy mimo Evropu reagovala na hospodářské sankce, které na Rusko uvalily západní země kvůli útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.
Ruská novinářka Jekatěrina Duncovová neuspěla u ruského nejvyššího soudu se žádostí, aby mohla kandidovat v prezidentských volbách. O dnešním rozhodnutí soudu informovala na svém telegramovém účtu. Zároveň s tím ohlásila záměr založit novou politickou stranu.
Ukrajinci a Rusové se poslední dobou na něčem shodnou jen zřídka, ale ruský televizní seriál vytvořil nepravděpodobné spojení. V obou zemích jsou diváci nadšení a byrokraté jej chtějí zakázat. Seriál Slovo pacana (Slovo chlapa) se odehrává v kriminálním podsvětí ruského Tatarstánu v éře perestrojky, píše časopis The Economist.
Pravděpodobné ovládnutí Marjinky na východě Ukrajiny ruskými silami nepředstavuje pro Rusko zásadní operační postup, uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Rusko ohlásilo úplné dobytí Marjinky v pondělí, ukrajinská armáda ruské vyjádření popřela. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov ale podle serveru Ukrajinska pravda nyní připustil, že Ukrajina ovládá už jen malou část Marjinky.
Hvězdný ruský plavec Kliment Kolesnikov počítá s tím, že nebude příští rok startovat na olympijských hrách v Paříži. Podmínky Mezinárodního olympijského výboru (MOV) pro účast neutrálních sportovců označil v rozhovoru pro agenturu AFP světový rekordman na trati 50 metrů znak za nepřijatelné.
„Stále sním o zlaté olympijské medaili, ale nejsem smutný z toho, že tam nemůžu jet. Za současných podmínek je to pro mě nepřijatelné,“ řekl ke startu v Paříži třiadvacetiletý Kolesnikov, jenž získal na předchozích hrách v Tokiu stříbro a bronz. V dlouhém bazénu je také šestinásobným mistrem Evropy.
Téměř tři čtvrtiny lidí v Česku nevěří v dojednání míru mezi Ukrajinou a Ruskem v příštím roce. Mírná většina Čechů je pro podporu Ukrajině alespoň v takovém rozsahu jako doteď. Vyplývá to z prosincového průzkumu agentury Median pro Český rozhlas (ČRo) Radiožurnál, ve kterém odpovídala tisícovka lidí.
Mezi zraněnými v Oděse po nočním ruském útoku je i sedmnáctiletý chlapec. V dalším ukrajinském městě Chersonu pak dronový útok poškodil nákupní centrum a několik bytových domů.
Evropská unie připravuje záložní plán, jak poskytnout Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi, 20 miliard eur (přes 490 miliard Kč), a to i bez maďarského souhlasu. S odvoláním na nejmenované představitele zapojené do projednávání plánu to uvedl deník Financial Times. Evropská unie podle listu hledá alternativní řešení poté, co maďarský premiér Viktor Orbán tento měsíc zablokoval finanční pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur, kterou se zbytek členských států snaží zahrnout do unijního rozpočtu na příští čtyři roky.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 32 ze 46 ruských dronů, které v noci na dnešek v několika vlnách útočily na Ukrajinu, oznámila média s odvoláním na sdělení ukrajinského letectva.
„Většina dronů, které se nepodařilo sestřelit, útočila na území u frontové linie, zejména v Chersonské oblasti. Několik dalších dronů se zřítilo bez způsobení škod,“ uvedlo na sociální síti Telegram letectvo, pod které spadá i protiletecká obrana. Ta zasahovala v Mykolajivské, Oděské, Chersonské, Dněpropetrovské, Vinnycké, Záporožské, Chmelnycké a Kirovohradské oblasti, tedy ve třetině ukrajinských regionů.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek nad Rostovskou oblastí sestřelila ukrajinský dron, uvedla agentura Interfax s odvoláním na vyjádření gubernátora Rostovské oblasti. Následky dopadu trosek dronu se upřesňují, dodal gubernátor Vasilij Golubev na sociální síti Telegram.
Dobré ráno, v přístavním městě Oděsa na jihu Ukrajiny byly během leteckého poplachu v noci na dnešek slyšet výbuchy. Oblast čelí útoku Rusů, kteří nasadili drony Šáhed útočící přímo na cíl, uvedl server RBK Ukrajina. Zásah podle místních médií utrpěl obytný dům a na místě jsou zranění, ale jde o dosud nepotvrzené informace, dodal server.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.