Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Rusko považuje ukrajinskou otázku za otázku života a smrti, uvedl v ruské státní televizi v neděli Vladimir Putin podle agentury TASS. „Pro ně (pro Západ - pozn. red.) jde o vylepšení jejich taktické pozice, ale pro nás jde o náš osud, otázku života a smrti,“ uvedl Putin.

Ruský vůdce vzkázal, že je důležité sdělit ruským a zahraničním divákům, jak velký význam Rusko přikládá „všemu, co se děje v ukrajinském směru“. Po rozhovoru s americkým novinářem Tuckerem Carlsonem, který čelí nové vlně kritiky po smrti Alexeje Navalného, se Putin tentokrát rozpovídal v rozhovoru s Rusem Pavlem Zarubinem.

Ukrajinská prokuratura oznámila, že vyšetřuje údajné zastřelení osmi ukrajinských válečných zajatců ruskými vojáky. Šest případů je z města Avdijivka.

Obrazem: Námořní dron ukrajinské armády Magura V5

USA by měly Ukrajině poskytovat pomoc nikoliv zdarma, ale formou půjček nebo výměnou za zdroje, uvedl americký republikánský senátor Lindsey Graham.

„Chci, aby se balíček pomoci změnil na půjčku. Máme dluh ve výši 34 bilionů dolarů. Ukrajina má nerostné suroviny, má spoustu zdrojů [...] To je Trumpův nápad. Pokud bude přijat, myslím, že lze získat mnoho hlasů ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu,“ domnívá se senátor.

Příbuzní identifikovali mrtvá těla tří ukrajinských vojáků, kteří byli údajně zajati jako váleční zajatci ve městě Avdijivka na ruském propagandistickém videu, informovalo 18. února ukrajinské investigativní médium Slidsto.Info. Příbuzní uvedli, že vojáci byli ponecháni na místě těžce zranění, zatímco zbytek sil ustupoval z opěrného bodu Zenit v Avdijivce.

Účet listu „Ukrajinska pravda“ na sociální síti X byl napaden hackery. Hackeři již na účtu aktivně zveřejňují propagandistická videa a fotografie Kremlu.

Spojené státy by měly schválit nový balíček pomoci Ukrajině, aby nevznikla nutnost posílat tam americké vojáky, uvedla republikánská kandidátka na prezidentku a bývalá stálá zástupkyně při OSN Nikki Haleyová.

„Ukrajina nežádá o vojáky, žádá pouze o vybavení a munici, aby mohla v tomto konfliktu zvítězit. Mají velkou bojovou sílu, musíme jim dát to, co potřebují, aby mohli vyhrát, abychom zabránili vyslání jakýchkoli našich vojáků,“ řekla. Prezident Joe Biden podle ní musí Američanům vysvětlit , jak důležité je podporovat Kyjev.

Okolí Avdijivky je téměř měsíční krajinou posetou těly mrtvých Rusů a vraky vojenské techniky, jak ukazuje video šířící se na sociálních sítích.

Nejméně čtyři mrtvé a dva zraněné si v sobotu vyžádaly ruské útoky na města Kramatorsk, Slovjansk a Kupjansk na východě Ukrajiny. O nové bilanci dnes informovala ukrajinská agentura UNIAN s odvoláním na místní úřady.

V Kramatorsku v Doněcké oblasti zasáhla raketa obytný dům, v němž záchranáři našli těla 46leté matky, 23letého syna a později také pravděpodobně babičky zesnulého mladíka. Do nemocnice byla převezena dvojice důchodců, kteří byli zraněni v jiném domě v Kramatorsku. Střepinami a tlakovými vlnami bylo ve městě poškozeno více než 20 budov i automobily. V severněji položeném Kupjansku v Charkovské oblasti si ruské ostřelování vyžádalo jednu oběť, když byl zasažen dvoupodlažní dům.

V centru Berlína se dnes po celý den konají shromáždění věnovaná památce Alexeje Navalného. Stovky lidí vyšly s plakáty „Putin je vrah“, „Moje země se změnila v gulag“ a „Ne válce“. Lidé nadále nosí květiny a svíčky k památníku před ruským velvyslanectvím.

Ruské úřady stále odmítají umožnit Navalného rodině přístup k tělu zesnulého. Podle Navalného mluvčí Kiry Jarmyšové ruské úřady dosud odmítají umožnit rodině zesnulého opozičního vůdce Alexeje Navalného přístup k jeho tělu. Političtí představitelé z celého světa obviňují ze smrti Navalného ruského diktátora Vladimira Putina. Názory na to, zda jeho smrt způsobily tvrdé podmínky ve vězení, nebo úmyslná vražda, se liší.

Ruská ofenziva v oblasti Avdijivky pokračuje i poté, co ruské síly toto východokrajinské město v uplynulých dnech zcela ovládly. Shodují se na tom ukrajinské i ruské zdroje.

„V oblasti Avdijivky odrazila ukrajinská armáda 14 útoků okupantů u Lastočkyne,“ uvedl velitel uskupení ukrajinských sil generál Oleksandr Tarnavskyj na telegramu. Vesnice Lastočkyne leží necelé dva kilometry západně od severní části Avdijivky.

Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS dnes potvrdilo sobotní informace, že ruské síly zcela ovládly Avdijivku a postoupily v tomto úseku o 8,6 kilometru. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že ofenziva v tomto sektoru pokračuje a že ruské síly nedovolí Ukrajincům opevnit se na nových pozicích.

Dmitrij Medveděv, místopředseda ruské Rady bezpečnosti, 18. února pohrozil použitím jaderných zbraní proti USA, Velké Británii, Německu a Ukrajině, pokud Moskva ztratí všechna okupovaná ukrajinská území. Medveděv, který je zároveň bývalým ruským prezidentem, opakovaně hrozil použitím jaderných zbraní, jeho výhružky se zatím však nenaplnily. Jeho kritici tvrdí, že zmíněná prohlášení jsou spíše blufováním než skutečnými plány Ruska. Jejich cílem má být zastrašit západ a přimět ho k ústupkům.

Zhruba stovka lidí se dnes shromáždila před ukrajinským velvyslanectvím v Praze, aby vyjádřila podporu zemi, která se téměř dva roky brání ruské agresi. Shromáždění uspořádala iniciativa Modlitba za Ukrajinu, jež podobné akce pořádá od počátku konfliktu. Účastníky akce pozdravil vedoucí ukrajinské diplomatické mise Vitalij Usatyj, který poděkoval Čechům za dlouhodobou podporu. Demonstranti se následně přesunuli k ruskému velvyslanectví, kde akci ukončili.

Na úvod akce pozdravil shromážděné Usatyj. Ocenil českou podporu, která podle něj vychází i z historické zkušenosti z invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Historik Pavel Kosatík následně řekl, že Ukrajina bojuje za hodnoty celé Evropy, do jejíhož civilizačního okruhu patří. Vyzval k efektivnější podpoře Kyjeva. „Rusko se snaží srazit svobodný a demokratický svět na svou barbarskou úroveň,“ řekl.

Francie má v úmyslu předat Ukrajině novou generaci sebevražedných bezpilotních letounů, které se stále testují, uvedl francouzský ministr obrany Sebastien Lecornu.

„Ukrajina bude jednou z prvních zemí, která tyto bezpilotní letouny v příštích týdnech obdrží,“ uvedl Lecornu v rozhovoru pro Journal du Dimanche. Dar rovněž umožní otestovat dron na bojišti, dodal.

Německý kancléř Olaf Scholz zablokoval nominaci Ursuly von der Leyenové na post generální tajemnice NATO kvůli jejímu velmi kritickému postoji vůči Rusku, píše Die Welt. To by podle kancléře mohlo být v dlouhodobém horizontu po skončení války na Ukrajině nevýhodné.

Spolupracovníci periodika se domnívají, že příštím generálním tajemníkem NATO bude jmenován šéf nizozemské vlády Mark Rutte, který se již těší podpoře více než 20 členů aliance. Očekává se, že tato otázka bude vyřešena do června.

Evropa by měla přestat „fňukat“ nad možným návratem Donalda Trumpa do prezidentského křesla v USA a raději se zaměřit na pomoc Ukrajině, prohlásil nizozemský premiér Mark Rutte.

„Měli bychom přestat fňukat, naříkat a reptat kvůli Trumpovi. Je na Američanech, aby rozhodli. Nejsem Američan, nemohu v USA volit. Musíme spolupracovat s dostupnými partnery [...] Posledních pár dní slyším [stížnosti] pořád. Přestaňme s tím,“ nechal se slyšet. 

Ukrajina provedla první testy bojových bezpilotních letounů podobných ruským bezpilotním dronům Lancet, informoval 18. února ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov. Během několika měsíců bude Ukrajina schopna vyrábět přibližně 100 takových dronů měsíčně, dodal.

Ruská armáda údajně střílí ukrajinské válečné zajatce. Ukrajinské pozemní síly zveřejnily video, na kterém ruská armáda zastřelila dva ukrajinské válečné zajatce. Publikace uvádí, že se tak stalo v pásmu odpovědnosti operačně-strategické skupiny „Chortyca“. Také analytici z DeepState dnes informovali o zastřelení 6 ukrajinských zajatců v dobyté Avdijivce. Později ruští váleční zpravodajové šířili fotografie zastřelených ukrajinských obránců Avdijivky.

Ukrajina potřebuje využít letošní rok ke konsolidaci zisků a zaujmout silnou obranu v konfliktu s Ruskem. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Válka trvá téměř dva roky, Rusko zemi napadlo 24. února 2022. Řehka uvedl, že neočekává brzký konec konfliktu.

„Je potřeba uvažovat racionálně ve všech směrech, i v tom, co se nám nelíbí. Přemýšlet strategicky a dlouhodobě. Dnes to vidím spíš tak, že se musíme bavit o tom, jak pomůžeme Ukrajincům v roce 2024, aby oni mohli něco dělat v roce 2025 a 2026,“ uvedl Řehka.

Pocit urgence, který je v Pobaltí a v Polsku u nás není takový, uvedl k výdajům na obranu v Otázkách Václava Moravce náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. „I proto je důležité o těch věcech mluvit a pojmenovávat problémy. To, co se teď děje na Ukrajině, a jaký bude výsledek, určí, v jakém světě budeme žít,“ prohlásil.

Šéf čínské diplomacie Wang I na Mnichovské bezpečnostní konferenci ujistil ukrajinského kolegu Dmytra Kulebu, že Peking neprodává smrticí zbraně do oblastí konfliktů a že usiluje o mírové řešení války na Ukrajině.

„Čína vždy stála na straně míru a dialogu a trvala na mírových rozhovorech. Čína nechce, aby krize byla prodlužována a vyhrocena a chce s mezinárodním společenstvím zabránit, aby se situace zhoršila,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí o postoji Pekingu k válce na Ukrajině. To také sdělilo, že na okraj konference se Wang sešel s Kulebou.

První stíhačky F-16 mohou dorazit na Ukrajinu v červnu, uvedli údajně dva evropští představitelé, kteří se zúčastnili Mnichovské bezpečnostní konference.

Zvolený finský prezident: Členství Ukrajiny v NATO je „jen otázkou načasování“. Alexander Stubb na Mnichovské bezpečnostní konferenci řekl deníku Kyiv Independent, že vidí tři konkrétní kroky pro evropské a transatlantické aspirace Ukrajiny.

Ukrajinská armáda hlásí porážku ruské ofenzivy v Záporožské oblasti. Podle zprávy se na ofenzivě podílelo 30 kusů techniky a "poměrně velký" počet nepřátelských vojáků.