Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství o pokračující ruské invazi na Ukrajině. Pro dnešek se s Vámi loučíme, připojíme se zase zítra ráno. 

V Oděse si ukrajinští vojáci vykopali zákopy a ukrývají se v provizorních staveních, kde hlídkují. 

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal a kanadský premiér Justin Trudeau.  

Vězněný ruský opoziční předák Alexej Navalnyj je nemocný a nedostává se mu lékařské péče, uvedl dnes jeho právní zástupce Vadim Kobzev. Na twitterovém účtu samotného Navalného se píše, že ho správa věznice opět přemístila na samotku a musí snášet „extrémně pekelné“ podmínky.

Americký prezident Joe Biden dnes během letu do Evropy telefonicky hovořil s rodiči amerického novináře Evana Gershkoviche, který je už dva týdny zadržovaný v Rusku a obviněný ze špionáže. 

„Ocenili jsme, že nám prezident Biden zavolal a ujistil nás, že americká vláda dělá vše, co je v jejích silách, aby ho (Gershkoviche) přivezla zpět co nejrychleji,“ uvedla v prohlášení rodina, citovala je agentura Reuters.

Kanadská ministryně obrany Anita Anand oznámila 11. dubna nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu ve spolupráci s výrobcem střelných zbraní Colt Canada. Do země zamíří ruční palné zbraně.

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin dnes prohlásil, že jeho muži ovládají už 80 procent Bachmutu na východě Ukrajiny. Prigožinovo prohlášení vzápětí popřel mluvčí východního uskupení ukrajinských sil Serhij Čerevatyj. Ruské síly se o dobytí Bachmutu snaží už několik měsíců.

„V Bachmutu je větší část, tedy 80 procent, pod naší kontrolou, a to včetně celého správního centra, závodů a továren,“ prohlásil Prigožin na videu, které dnes zveřejnil na komunikační platformě Telegram jeden z proruských válečných komentátorů. Oblast, kterou v Bachmutu zbývá Rusům ovládnout, je převážně rezidenční, uvedl také šéf žoldnéřů. Na mapě přitom červeným zvýrazňovačem vyznačoval části města, které se podle něj podařilo Rusům ovládnout.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes dorazil do Kanady, kde se sejde s tamním předsedou a místopředsedou vlády. TV Nexta upozornila na samolepky, kterých si můžeme na letadle všimnout. „Emotikony nepotřebují překlad,“ podotýká televize. 

Ruské příjmy z prodeje ropy a plynu se budou v příštích měsících zvyšovat díky rostoucím cenám na světových trzích. Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Dodal, že „pozitivní trendy“ v ruské ekonomice nabírají na síle. Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes zlepšil odhad letošního růstu ruské ekonomiky, zhoršil však výhled na příští rok.

Putin na dnešním zasedání vlády vysílaném ruskou televizí pochválil odolnost ruské ekonomiky vůči sankcím, které zavedly západní země v reakci na ruský útok na Ukrajinu. Uvedl rovněž, že ruské příjmy z prodeje ropy a plynu, které jsou klíčovou součástí státního rozpočtu, v prvním čtvrtletí klesly o zhruba 1,3 bilionu rublů (zhruba 340 miliard Kč). „Očekává se, že do konce druhého čtvrtletí se situace díky rostoucím cenám ropy změní. Do rozpočtu začnou proudit dodatečné příjmy z prodeje ropy a plynu,“ dodal nicméně. Ceny ropy se tento měsíc výrazně zvýšily, protože Saúdská Arábie, Rusko a další členové skupiny OPEC+ překvapili globální trh dodatečným snížením těžby

Americké zpravodajské dokumenty, které unikly na internet, se vyznačují vysokým stupněm nepřesnosti. Uvedlo to dnes na twitteru britské ministerstvo obrany.

„Široce medializovaný únik údajně tajných amerických informací ukázal závažný stupeň nepřesnosti,“ uvedl mluvčí ministerstva v dnešním prohlášení. „Čtenáři by měli být obezřetní, než vezmou za bernou minci tvrzení, která mají potenciál šířit dezinformace,“ stojí dále v upozornění.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes v Moskvě dohodl prodloužení smlouvy o nákupu většího množství ruského plynu, než stanovuje dlouhodobý kontrakt. Szijjártó to podle agentury TASS sdělil po svém jednání s ruským vicepremiérem Alexandrem Novakem. Šéf maďarské diplomacie mimo to hovořil s ředitelem státní energetické korporace Rosatom Alexejem Lichačovem o rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks. Cesty představitelů členských zemí Evropské unie do Ruska jsou vzhledem k ruské agresi na Ukrajině nezvyklé, podotkla agentura AP.

Pohřby se konají i v Rusku, kde jsou někteří padlí vojáci uloženi do země se všemi poctami. 

Vzdušný prostor nad Ruskem a Ukrajinou nebude otevřen minimálně do roku 2029, uvádí Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu, běžně známá jako prognózy Eurocontrolu. „Omezení letů ve vzdušném prostoru Ukrajiny, Ruska, Běloruska a Moldavska zůstanou v platnosti až do konce předmětného období (2029),“ stojí v jeho prognóze na léta 2023-2029.

Rusko se po chaotickém průběhu mobilizace v loňském roce snaží zefektivnit proces povolávání vojáků do armády pomocí digitalizace vojenských záznamů. Vzniknout má jednotný registr osob povinných vojenskou službou. Další vlna mobilizace ale na stole zatím není, tvrdil dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov novinářům, kteří se ho na tiskové konferenci tázali, zda jsou ohledně mobilizace nějaké změny. Ruští představitelé dříve opakovaně popřeli, že by plánovali „druhou vlnu“ částečné mobilizace.

Na Ukrajině zahynul před pár dny dirigent Kyjevské opery Konstantin Starovickij (40). Zemřel jako člen ukrajinské armády při ostřelování Kramatorsku a dnes se koná v Kyjevě pohřeb. 

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, dnes schválila změnu zákona, která umožní úřadům posílat povolávací rozkazy elektronicky. Takto předvolaní nebudou smět opustit zemi, dokud se nenahlásí na příslušnou vojenskou správu. Odpírači vojenské služby budou čelit tvrdým restrikcím. Informovala o tom agentura TASS.

Dosud musely být povolávací rozkazy předávány osobně pracovníky vojenské správy nebo prostřednictvím zaměstnavatele. Upravený zákon nyní stanovuje, že dokumenty budou zasílány elektronicky a duplicitně také doporučenou poštou na adresu trvalého bydliště či do zaměstnání, uvedl TASS.

Charkovská oblast je plná nevybuchlé munice, min a dalších výbušnin. Speciálně vycvičení vojáci nyní oblast prohledávají a snaží se nebezpečnou munici odstranit. 

Počet cizinců na Vysočině se loni meziročně více než zdvojnásobil, přispěli k tomu uprchlíci po ruské invazi na Ukrajinu. Ke konci roku žilo v kraji 30.840 cizinců. Ukrajinců bylo mezi nimi 71 procent, další dvě nejpočetnější skupiny tvořili Slováci a Vietnamci. Přes meziroční nárůst byl na území Vysočiny v závěru roku 2022 třetí nejnižší počet cizinců mezi kraji v Česku. Méně jich žilo jen v Olomouckém a Zlínském kraji. Vyplývá to z údajů jihlavské správy Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Ke konci roku 2021 bylo na Vysočině 13.941 cizinců, loni jich přibylo 16.899. S příchodem válečných uprchlíků se zvýšilo zastoupení žen. Zatímco předloni představovaly 40,3 procenta z celkového počtu cizinců v kraji, koncem loňského roku jejich podíl stoupl na 50,5 procenta.

Dánsko říká, že Západ se může rozhodnout o stíhačkách pro Ukrajinu „do léta“. Úřadující dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen řekl 11. dubna, jak cituje Le Figaro, že Západ by mohl rozhodnout o přesunu stíhaček na Ukrajinu „do léta“.

Následky úderů okupantů na Kostjantynivku v Doněcké oblasti.

Rumunsko si chce pořídit americké stíhačky F-35 a posílit jimi svou protivzdušnou obranu. Podle agentury Reuters to dnes oznámila rumunská bezpečnostní rada (CSAT), která nákup blíže neupřesněného počtu letounů polední generace schválila.

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zvýšil členský stát Evropské unie a NATO výdaje na obranu pro letošní rok z dvou procent hrubého domácího produktu na 2,5 procenta. Země má s Ukrajinou společnou hranici dlouhou 650 kilometrů. Hostí americký systém protiraketové obrany a od loňského roku také stálou alianční bojovou skupinu.

Dobrovolníci pomáhají během lékařské evakuace z Bachmutu do Dněpru .

Rusko útočí na frontová města v Záporožské oblasti. Rusko provedlo nálet na frontová města Orikhiv a Huliaipole a ostřelovalo Stepnohorsk v Záporožské oblasti 11. dubna, podle regionální správy.

Práci v Česku má teď kolem 98.000 uprchlíků z Ukrajiny. Celkem jich od loňského března v ČR pracovalo přes 200.000. Novinářům to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že od dubna se spustil registr zaměstnanců a pracovníků na dohodu s vízem k ochraně. Ministerstvo práce by tak mělo mít lepší přehled o práci příchozích a jejich výdělcích i odvodech.

„Celkově od loňského března překročil počet pracovníků 200.000. Aktuálně je kolem 98.000 lidí, kteří pracují. Číslo už je poměrně stabilizované,“ uvedl ministr. Podle dřívějších informací dvě třetiny pracovníků tvoří ženy.

Jurečka míní, že se počet pracujících uprchlíků může ještě mírně zvednout. Zájem bude také o síly pro sezonní práce v zemědělství či stavebnictví, podotkl šéf resortu.

Rusko chce umožnit rozesílání povolávacích rozkazů do armády elektronicky. Podle agentury Reuters to vyplývá z návrhu zákona, jehož cílem je po problémech při loňské mobilizaci usnadnit nábor vojáků. Nyní musí být povolávací rozkazy předávány osobně pracovníky vojenské správy nebo prostřednictvím zaměstnavatele. Odpírači vojenské služby budou v případě schválení normy čelit tvrdým restrikcím.

Od loňského září, kdy prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci na podporu speciální vojenské operace, jak Moskva nazývá svou invazi na Ukrajinu, bylo povoláno do zbraně více než 300.000 někdejších vojáků a branců.

Navrhovaná úprava zákona počítá s tím, že dokumenty budou moci být zasílány elektronicky nebo doporučenou poštou. Pokud se takto předvolaní nedostaví na vojenskou správu, budou mít automaticky zakázáno vycestovat do zahraničí. Odpírači rovněž nebudou smět řídit auto, prodávat nebo kupovat nemovitosti či žádat o úvěry. Ruské úřady budou také moci přestat těmto osobám vyplácet sociální dávky či jakoukoliv jinou státní podporu, uvedla agentura TASS.