7°C
Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Rusko letos sklidilo z ukrajinských polí pšenici v hodnotě zhruba jedné miliardy dolarů (23,1 miliardy korun), uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na základě analýzy svých satelitních snímků. Celková sklizeň pšenice na Ukrajině bude podle vesmírné agentury navzdory válce jen mírně podprůměrná.
Tým NASA Harvest, který satelitním snímkováním získává data k potravinové bezpečnosti a zemědělství, uvedl, že na ukrajinském území pod kontrolou ruských okupačních sil bylo sklizeno přibližně 5,8 milionu tun pšenice, což je zhruba 22 procent veškeré ukrajinské produkce této obiloviny v letošním roce. Celková sklizeň byla podle výpočtů americké agentury 26,6 milionu tun, což je o několik milionů tun více, než se očekávalo. Číslo sice zaostává za rekordní sklizní 33 milionů tun v loňském roce, je ale jen těsně pod průměrem za posledních pět let, který činí 27,8 milionů tun.
V Dagestánu se na pobřeží Kaspického moře objevilo 2,5 tisíce uhynulých tuleňů. Poslanec Státní dumy Abdulchakim Gadžijev podle Nexty hned našel vysvětlení: Mohou za to podle něj biologické laboratoře USA, které „se nacházejí po celém obvodu hranic Ruské federace.“
„Co tam dělají vědci z Pentagonu - virologové?“ ptal se.
V městečku Siversk nedaleko frontové linie přežívají lidé bez elektřiny a vody.
Ukrajinské rodiny v Chersonu dnes čekaly v krutých mrazech na to, zda se jejich blízkým podaří dostat z levého, Rusy okupovaného břehu řeky Dněpr na břeh pravý, který má pod kontrolou Kyjev. Napsala o tom agentura Reuters. Úřady v Chersonské oblasti v sobotu dočasně pozastavily platnost zákazu překračovat řeku. Evakuace je podle nich nezbytná kvůli silnému ruskému ostřelování a očekávanému zintenzivnění bojů.
Ukrajinci, kteří zůstávají v Ruskem okupované části Chersonské oblasti na levém břehu Dněpru, mohou na vybraných místech a za denního světla řeku překročit až do pondělního soumraku. Musí se prokázat dokladem o ukrajinském občanství a použít vlastní lodě.
Řeku však dosud nepřekročil jediný člověk, zatímco asi dvacet lidí dnes sklesle čekalo se skupinou vojáků a sanitkou v chersonském přístavu za neustálého zvuku nedalekého ostřelování, píše Reuters.
Armáda ČR na Twitteru zveřejnila snímky z vojenského prostoru Libavá v Olomouckém kraji, kde se cvičí ukrajinští vojáci. Více informací zde.
Německý velvyslanec ve Velké Británii Miguel Berger pro Sky News řekl, že v příštích týdnech očekává novou vlnu ukrajinských uprchlíků. Důvodem je příchod zimy.
„Putin nadále terorizuje civilní obyvatelstvo a nás to velmi znepokojuje, protože útoky na energetickou infrastrukturu znamenají, že mrazivé teploty donutí velké množství lidí opustit Ukrajinu. Takže v nadcházejících týdnech očekáváme novou uprchlickou vlnu,“ sdělil Berger.
Dodal, že Německo nevidí zásadní změny v postoji Ruska a “zatím se necítí optimisticky" ohledně jednání mezi Moskvou a Kyjevem.
Představitelé Ukrajiny, Finska a Baltských států dnes kritizovali výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v rozhovoru s francouzskou televizí TF1 naznačil, že v rámci budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině bude potřeba dát Rusku bezpečnostní záruky. Podle Kyjeva či Pobaltí je to ale Moskva, kdo by se měl po ukončení invaze zaručit Evropě. Napsal to list Financial Times (FT).
Macron řekl, že Západ by měl předem zvážit, jak se postaví k ruským bezpečnostním požadavkům ohledně NATO, pokud se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne vrátit k jednání o míru na Ukrajině.
„Jedním ze základních bodů, kterými se musíme zabývat, je - jak Putin vždy říkal - strach, že NATO přijde přímo k jeho dveřím, a také rozmístěním raket, které by mohly ohrozit Rusko,“ řekl Macron v rozhovoru po jednání americkým prezidentem Joem Bidenem ve Washingtonu.
Jeho výroky v Kyjevě vyvolaly silnou odezvu. „Někdo chce poskytnout bezpečnostní záruky teroristickému a vražednému státu?“ tázal se na twitteru šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak uvedl, že svět místo toho potřebuje bezpečnostní záruky od Ruska, které by mělo být pohnáno k odpovědnosti.
„Civilizovaný svět potřebuje 'bezpečnostní záruky' před barbarskými záměry postputinovského Ruska,“ napsal na sociálních sítích.
Kyjev se opět ponořil do tmy. Snímek zachytil sanitku, jak setmělým hlavním městem Ukrajiny projíždí.
Ruský tank najel na minu, okupanti se rozutekli.
Obyvatel ruského města Čita Ivan Losevov byl obviněn z "diskreditaci" ruské armády za to, že se mu zdálo o Zelenském a napsal o tom na Instagram, píše Nexta. Z diskreditace ruské armády byla obviněná také dívka z Kazaně, dostala pokutu 30 tisíc rublů (11 tisíc korun) za ceduli s nápisem "Miluji svého tátu".
Ve vojenském prostoru Libavá v Olomouckém kraji už jsou ukrajinští vojáci na plánovaném cvičení, řekl dnes serveru iDNES.cz náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ministerstvo podle serveru nesdělilo z bezpečnostních důvodů přesný počet vojáků ani informace o tom, kdy do Česka přijeli. Sněmovna i Senát tento týden schválily výcvik až 4000 ukrajinských vojáků v Česku do konce příštího roku.
„Ukrajinští vojáci jsou již v ČR ve vojenském prostoru Libavá na plánovaném cvičení,“ uvedl Řehka. Podle ředitele komunikace ministerstva obrany Davida Jareše jsou vojáci v Česku na součinnostním cvičení, které v listopadu schválil kabinet. „Pomáhali chystat kontinuální výcvik, který nyní začíná v souladu s mandátem, který prošel Parlamentem ČR,“ řekl.
Výcvik se bude týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí. Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu uskutečnit pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až 800 ukrajinských vojáků.
Proruští demonstranti protestují v Kolíně nad Rýnem.
Problém dovozu fosilních paliv z Ruska do Česka by měl být definitivně vyřešen v roce 2024. Pro letošní zimu má Česko plynu dostatek a v současnosti řeší nákupy pro příští rok. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
„Pokud se nám podaří dokončit smlouvy s Alžírem, Norskem a Katarem, dokončit ta propojení, která potřebujeme, jako je například (plynovod) TAL, jako jsou ještě nějaké nové terminály, abychom měli nějaký mix z hlediska energetické bezpečnosti, tak si myslím, že problém dodávek fosilních paliv z Ruska bude v roce 2024 definitivně vyřešen,“ řekl ministr.
Česko má podle Síkely v současnosti nasmlouvané na příští zimu zhruba tři miliardy kubíků plynu v nizozemských terminálech, což by pokrylo až 40 procent spotřeby. Dále bude průběžně plnit domácí zásobníky zkapalněným zemním plynem během příštího roku, jejich kapacita je zhruba 3,5 miliardy kubíků. Zbytek potřebného množství chce zajistit chystanými smlouvami s Alžírem, Norskem a Katarem.
Olomoucká Arcidiecézní charita (ACHO) rozšířila svou sbírku na generátory pro Ukrajinu také o dary na pořízení mobilních propan-butanových kamen. U dodavatelů má už rezervovánu zásilku 500 těchto topidel včetně stejného množství prázdných propanbutanových lahví použitelných k plnění na Ukrajině.
Důvodem rozšíření pomoci je blížící se zima a potřeba rychlé pomoci lidem, kterým život na Ukrajině ztrpčují stále se opakující dlouhodobé výpadky elektřiny a nefunkční zdroje tepla. ČTK o tom informoval mluvčí ACHO Marek Navrátil.
ACHO tímto krokem reaguje na obavy kolegů z ukrajinských charit kvůli zajišťování tepla pro nejohroženější skupiny obyvatel. „Hledali jsme řešení a jako nejefektivnější se nyní jeví mobilní kamna na propan-butan,“ uvedl ředitel ACHO Václav Keprt.
„Je možné, že už během několika dnů vypravíme celý kamion kamen a plynových lahví,“ doplnil ředitel. V první dodávce by tak bylo na Ukrajinu dodáno na 500 kamen a stejné množství plynových lahví, kterou se ACHO podařilo díky vstřícnosti dodavatele pořídit za 1,4 milionu korun. Část peněz je zajištěna, o další bude ACHO usilovat veřejnou sbírkou.
Neznámí lidé v Lotyšsku hodili Molotovovy koktejly na dům ukrajinské blogerky Sofie Stužukové.
Během soboty na Ukrajině kvůli válce zemřeli další dva civilisté, sedm jich bylo zraněno, píše Ukrajinska Pravda.
Vojenský výcvik civilistů ve sportovním a vlasteneckém klubu „Jaropolk“ v ruském Krasnohorsku. Jako terč se používá mimo jiné portrét Adolfa Hitlera.
Boje dnes probíhají u Opytne, které se nachází poblíž Bachmutu.
Od 24. února do 4. prosince ozbrojené síly Ukrajiny zabily už 91 tisíc ruských útočníků, píšou ukrajinská média. Za poslední den ve válce zemřelo dalších 550 Rusů.
Aktivista Serhij Sternenko zveřejnil fotografie Ukrajinců, které měli Rusové oběsit v Luhanské oblasti. Podle Nexty se tyto snímky dřív objevily v ruských médiích.
Na Ukrajině zemřelo pět gruzínských dobrovolných vojáků, byli obklíčeni u Bachmutu. Napsala o tom Ukrajinska Pravda. Jiná média hovoří o šesti mužích.
Historická budova Bachmutské vysoké školy dopravní infrastruktury byla poškozena ruským ostřelováním.
Za uplynulých sedm dní získalo dočasnou ochranu 2171 ukrajinských uprchlíků, kteří před válkou odešli do České republiky. Je to o 117 méně než předchozí týden. Vyplývá to z údajů, které ministerstvo vnitra zveřejňuje na twitteru. Od únorového vpádu ruské armády do sousední země dosud Česko vydalo 465.058 dočasných víz, která jejím držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
Zhruba pětina ukrajinských uprchlíků se podle odhadů ministerstva vnitra už z Česka vrátila domů. S nastupující zimou se zase mohou do zahraničí vydat Ukrajinci, které ruské útoky na infrastrukturu připravily o teplo, elektřinu a vodu.
Česká republika přijala ze zemí Evropské unie nejvíc běženců na počet obyvatel. V současnosti ukrajinská populace tvoří v Česku 3,4 až 3,7 procenta obyvatel, což znamená zhruba 355.000 až 390.000 lidí, uvedl již dříve ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Pouliční umělec vystupuje v Kyjevě, zatímco se město opět ponořilo do tmy.
Ukrajinci vyvěsili první vlajku na levém břehu řeky Dněpr.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.