„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Navzdory mrazu se 11. ledna v centru Kyjeva sešly stovky Ukrajinců, aby uctily památku padlého ukrajinského vojáka a básníka Maksyma Kryvcova. Kryvcov byl zabit ve věku 33 let při obraně Ukrajiny před ruskou agresí .
Ukrajinec se pokusil přebrodit ledovou řeku Dněstr, aby se dostal do Moldavska. Pohraničníci objevili plavce v potápěčském obleku a za pomoci člunu jej vytáhli z ledové vody. Za pokus o nelegální překročení hranice mu byl vystaven protokol o spáchání správního deliktu a případ byl předán soudu.
Obrazem: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovoří na společné tiskové konferenci s lotyšským prezidentem Edgarsem Rinkevicsem v lotyšské Rize
Ukrajinská ekonomika letos vzroste o 4,6 procenta, uvedla dnes ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Potvrdila zároveň, že loni se ukrajinský hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o pět procent. Letošní růst přičítá zvýšení domácí spotřeby a očekávanému rozvoji obranného průmyslu, informovala agentura Reuters. Země už skoro dva roky čelí ruské vojenské invazi a s financováním státu jí pomáhají západní země.
Úřady se podle Svyrydenkové napříště zaměří na reformy, aby se ukrajinská ekonomika stala nezávislejší a soběstačnější. „Čím více výrobků budeme vyrábět doma, tím stabilnější bude ukrajinská ekonomika,“ řekla. Připomněla, že v roce 2022 se ukrajinský HDP propadl o 28,8 procenta. Ministryně dále konstatovala, že válka změnila strukturu ukrajinské ekonomiky. Některá odvětví, jako je ocelářství, které před konfliktem pohánělo ukrajinský export, jsou v důsledku konfliktu poškozena.
Polská pohraniční policie dnes zajistila 15letého chlapce z Ostravy, který se vydal bojovat na Ukrajinu. Dnes o tom informovalo oddělení pohraniční stráže v polské části Slezska.
Chlapec ve středu odešel z domova, ale do školy nedorazil. Rodiče o tom informovali policii a předali jí popis svého syna. Údaje o něm čeští policisté předali svým polským kolegům sloužícím na pobočce v české Chotěbuzi. Polští policisté podle polohy chlapcova telefonu zjistili, že se nachází v Polsku ve městě Przemyśl nedaleko hranic s Ukrajinou.
Hrozí další stávka na ukrajinské hranici. Polští dopravci plánují zablokování hraničního přechodu „Medyka-Szeginie“, uvedl majitel logistické společnosti Rafał Mekler.
Protest budou organizovat dopravní společnosti, nikoliv zemědělci, jak tomu bylo posledně. Blokáda začne 15. ledna v 9:00 a potrvá údajně až do 15. března.
Lotyšsko oznámilo další pomoc Kyjevu, včetně dělostřelectva, munice a vrtulníků.
„Dnes jsem také informoval prezidenta Ukrajiny o dalším balíčku pomoci, který zahrnuje houfnice, munici ráže 155 mm, protitankové zbraně, rakety, granáty, vrtulníky, bezpilotní letouny, komunikační zařízení, generátory a také (další) vybavení,“ uvedl 11. ledna lotyšský prezident Edgars Rinkevics.
Ukrajinské úřady obdržely první předběžné důkazy o tom, že Rusko 2. ledna při ostřelování Charkova použilo severokorejskou raketu, uvedl 11. ledna generální prokurátor Andrij Kostin. „V současné době probíhá komplexní zkoumání, které by mělo tuto skutečnost definitivně potvrdit,“ dodal.
Situace na východní Ukrajiny je podle vojenských představitelů složitá, Rusko provádí ofenzivu ve třech sektorech.
„Navzdory rozsáhlým útočným akcím nepřítele naši vojáci pevně drží obranné linie,“ uvedl generál Oleksandr Syrskyj. Ruské síly pokračují v ofenzivních operacích ve směru na Kupjansk, Lyman a Bachmut, informoval 11. ledna velitel ukrajinských pozemních sil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil 11. ledna odpoledne do lotyšského hlavního města Rigy, která je poslední zastávkou na jeho cestě po pobaltských zemích.
Medveděv varuje před jadernou odpovědí, pokud Ukrajina zasáhne odpalovací zařízení.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv podle agentury Reuters uvedl, že někteří ukrajinští vojenští velitelé zvažují zasáhnout odpalovací stanoviště raket dlouhého doletu na území Ruska raketami dodanými západem. Konkrétní velitele nejmenoval ani nesdělil další podrobnosti údajného plánu, Ukrajina na jeho hrozbu bezprostředně nereagovala.
„Co to znamená? Znamená to jediné - hrozí, že narazí na paragraf 19 základů státní politiky Ruska v oblasti jaderného odstrašování. To je třeba mít na paměti,“ měl Medvěděv uvést na síti Telegram.
Švýcarsko a Ukrajina budou v neděli ve švýcarském Davosu hostit přibližně 120 poradců pro národní bezpečnost, uvedlo švýcarské ministerstvo zahraničních věcí. Jedná se o poslední ze série setkání, jejichž cílem je získat podporu pro ukrajinský mírový plán, informuje agentura Reuters.
Po předchozích setkáních v Kodani, Džiddě a naposledy v říjnu na Maltě se jedná o čtvrté setkání tohoto druhu a zatím největší. Má se konat před Světovým ekonomickým fórem, které začíná v pondělí.
Turecko, Rumunsko a Bulharsko podepsaly dohodu o odminování Černého moře.
Turecko, Rumunsko a Bulharsko podepsaly 11. ledna v Istanbulu memorandum o porozumění, jehož cílem je zajistit bezpečné dodávky obilí z Ukrajiny, uvedlo bulharské ministerstvo obrany.
Obrazem: Estonská premiérka Kaja Kallasová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se účastní společné tiskové konference ve Stenbockově domě v estonském Tallinnu
Soukromá investiční složka Světové banky uvolnila téměř 1 miliardu dolarů na obnovu ukrajinského soukromého sektoru a podle jejího výkonného ředitele se v širším měřítku zaměřuje na investice do vlastního kapitálu, uvedla agentura Reuters.
V projevu před Světovým ekonomickým fórem v Davosu Makhtar Diop, výkonný ředitel International Finance Corp (IFC), uvedl, že přibližně 620 milionů dolarů z prostředků vyčleněných pro Ukrajinu (součást balíčku ve výši 2 miliard dolarů oznámeného v prosinci 2022) pochází z vlastní rozpočtové bilance investiční složky a dalších 360 milionů dolarů z externího financování.
Ukrajinský parlament odmítl projednat kontroverzní návrh zákona, jehož cílem je povolat více vojáků, a to kvůli ostré kritice ze strany zákonodárců i veřejnosti, informuje agentura AFP.
Návrh zákona, který vláda předložila v prosinci, by zpřísnil tresty pro osoby vyhýbající se odvodu a snížil věk pro nástup do vojenské služby z 27 na 25 let, ve čtvrtek byl však ukrajinskými zákonodárci zamítnut. Návrh zákona by rovněž zkrátil povinnou válečnou službu z neomezené doby na 36 měsíců. V zemi vyčerpané dlouhými boji vyvolaly navrhované změny silné rozpory.
Rusko za loňský rok vykázalo rozpočtový deficit 3,24 bilionu rublů (zhruba 820 miliard Kč), což odpovídá 1,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Na základě předběžných údajů to dnes oznámilo ruské ministerstvo financí. Schodek tak mírně klesl ve srovnání s předchozím rokem. Byl však vyšší, než vláda původně plánovala, informuje agentura Reuters.
Rozpočtový plán pro loňský rok předpokládal, že schodek dosáhne 2,93 bilionu rublů. Předloni rozpočtový deficit podle dřívějších údajů činil 3,29 bilionu rublů. Rusko nyní v důsledku války na Ukrajině vynakládá velké prostředky na armádu a zbrojní průmysl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během dnešní návštěvy Estonska také pronesl rozhodné prohlášení o ukrajinských mužích v mobilizačním věku, kteří jsou v zahraničí. Podle něj by měli být doma na Ukrajině a bojovat. Podotkl, že tito muži porušili zákon. Informovala o tom agentura Unian.
Finsko prodloužilo uzávěru své hranice s Ruskem zhruba o čtyři týdny do 11. února, sdělilo dnes podle Reuters finské ministerstvo vnitra. Hranici Finsko uzavřelo v listopadu loňského roku kvůli nárůstu žadatelů o azyl.
Ukrajinské jednotky po loňské protiofenzívě zmařené ruskou invazní armádou přecházejí na defenzivnější postavení a země posiluje výstavbu opevnění. Napsala to dnes agentura Reuters, která jako příklady intenzivnějšího opevňování zmiňuje nové obranné linie, které její reportéři viděli poblíž města Kupjansk na severovýchodě Ukrajiny nebo v Černihivské oblasti na severu země.
„Vidíme, čeho se jim nedostává. Vidíme velký deficit dronů, dělostřelectva a i raket,“ uvedl podle serveru RBK-Ukrajina o ruských problémech se zbraněmi ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Estonska. „Nestíhají. Je pravda, že ani ukrajinské sklady svět nestíhá naplnit. Ale svět dnes pomáhá Ukrajině a Rusko má nedostatek. Dejte Rusku dva nebo tři roky a může nás převálcovat,“ prohlásil ukrajinský lídr.
Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se vloni snížily zhruba o 24 procent na 8,822 bilionu rubů (asi 2,2 bilionu Kč) z 11,586 bilionu rublů v předchozím roce. K poklesu přispěly nižší ceny ropy, vyplývá z dnešních údajů ruského ministerstva financí, na které se odvolává agentura Reuters.
Ruská vláda v rozpočtu na loňský rok předpokládala, že rozpočtové příjmy z ropy a plynu budou činit 8,939 bilionu rublů. To by bylo více než 34 procent celkových rozpočtových příjmů.
Rusku chybí zbraně a případné příměří by mu poskytlo šanci vyzbrojit se, varoval dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je na návštěvě v Estonsku. Zelenskyj podle agentury Reuters uvedl, že Rusko poté, co získalo přes milion kusů munice z KLDR, jedná o dodávkách dalších střel také s Íránem.
Toto jsou aktuální ztráty ruské armády podle Ukrajiny.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.