„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Online zprávy o ukrajinském dění pokračují zase brzy ráno.
Přibližně tři desítky aktivistů dnes večer na pražském Žižkově žádaly zařazení rodiny ruského zbrojaře Borise Obnosova na sankční seznam Evropské unie a České republiky. Akci pořádala iniciativa Hlas Ukrajiny. Její zástupci na fasádu domu rodiny šéfa ruského zbrojařského holdingu Taktičeskoje raketnoje vooruženije (Taktické raketové zbraně) Obnosova promítli nápisy „Tento dům vlastní teroristé“ a „Rusko je teroristický stát“ spolu se záběry raketami zasažených míst v Oděse, Dnipru, Umani, Kyjevě, Kremančuku a dalších území napadené Ukrajiny.
„Naším cílem je požádat o rychlejší uplatňování sankcí jako nástroje odporu a nesouhlasu v reakci na ruskou vojenskou ozbrojenou agresi, podle platných zákonů Evropské unie a České republiky, které existují již dlouho,“ uvedli zástupci iniciativy Hlas Ukrajiny. „Chceme požádat, aby Česká republika pokračovala v ekonomickém tlaku na Rusko,“ dodali.
Zařazení příslušníků rodiny Obnosova na sankční seznam v krátkém projevu podpořil také poslanec Martin Exner (STAN). Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) minulý týden uvedl, že s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) prověří možnost zařazení Rostislava Zorikova, zetě ruského zbrojaře Obnosova, na vnitrostátní sankční seznam.
Na Ukrajině padl ruský plukovník Jevgenij Vašunin. „Byl smrtelně zraněn 14. července, když se snažil pomoci obklíčeným spolubojovníkům,“ piše ruský server Fontanka.
„Přijal rozhodnutí přijít na pomoc oddílu Bouře, který se ocitl v operačním obklíčení ukrajinských vojáků. Plukovník se se svou podpůrnou skupinou přesunul k oddílu. Jejich pohyb byl zpozorován nepřítelem a velitel se svými muži se s nepřítelem utkal. Během střetu byl plukovník Vašunin odříznut od svých spolubojovníků a těžce zraněn. I přes provedená svépomocná opatření zemřel, obětavě bojoval do poslední chvíle,“ uvedl předseda zákonodárného shromáždění Petrohradu Alexandr Belskij.
Proto byl Vašuninovi posmrtně udělen titul Hrdina Ruské federace.
Ruští vojáci dnes večer ostřelovali město Kosťantynivka na východě Ukrajiny kazetovou municí. Palba zabila dítě a přinejmenším šest civilistů utrpělo zranění, oznámila ukrajinská média s odvoláním na šéfa oblastní zprávy v Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka.
„Okolo sedmé večer spustili palbu po místní vodní nádrži, na jejím břehu odpočívali lidé. Stříleli kazetovou munici z raketometu Smerč. Přinejmenším sedm civilistů bylo zraněno v důsledku ostřelování Kosťantynivky. Mezi raněnými jsou čtyři děti: dívky ve věku pěti, 11 a 12 let a jedenáctiletý chlapec. Jedno dítě je těžce raněno,“ napsal Kyrylenko v sociální síti. Později dopsal, že těžce zraněné dítě se nepodařilo zachránit.
Na Krymském mostě, který spojuje anektovaný Krymský poloostrov s pevninským Ruskem, byla dnes večer přerušena doprava. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruských úřadů, které ovšem neuvedly důvod blokování dopravy.
Most minulé pondělí už podruhé od začátku ruské invaze na Ukrajinu před 17 měsíci poškodily exploze. Moskva pondělní incident označila za útok ze strany Ukrajiny, Kyjev se k tomu oficiálně nevyjádřil.
Doprava na Krymském mostě ustala zhruba na hodinu a poté na deset minut i v sobotu, ruské úřady ale tento krok nijak nezdůvodnily. Moskva následně oznámila, že útok dronu na poloostrově zasáhl sklad munice.
„Naše pozice je jasná: blokování pozemního vývozu po 15. září je za všech okolností nepřijatelné,“ komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj další prodloužení zákazu Evropské unie na dovoz ukrajinského obilí, o které žádá pětice středoevropských zemí - chtějí zákaz prodloužit nejméně do konce letošního roku. Jeho platnost vyprší 15. září.
Evropská komise v květnu povolila Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Slovensku zakázat na svém trhu prodej ukrajinské pšenice, kukuřice, řepkového semene a slunečnicových semen; tento krok neomezuje exportní tranzit do dalších zemí. Ministři zemědělství těchto zemí minulou středu uvedli, že požadují prodloužení zákazu alespoň do konce roku a argumentovali nutností ochrany vlastních trhů. „Nejsme proti Ukrajině nebo EU, je to v zájmu našich zemědělců,“ napsali tehdy ve společném prohlášení.
Změnu názvu sociální sítě Twitter komentoval i ruský exprezident, místopředseda Bezpečnostní rady Dmitrj Medveděv. „Takže teď je to X? Výborně! Kde je X, tam je V a Z!“ připomněl písmena, jimiž se označují vozidla ruských okupantů na Ukrajině. A připomněl to na twitteru, který je v Rusku zakázán.
Novinář agentury AFP byl zraněn na východě Ukrajiny při natáčení videoreportáže, uvedla sama zpravodajská agentura. Novináře, pětatřicetiletého Američana Dylana Collinse, zranily četné střepiny při útoku dronu na postavení ukrajinského dělostřelectva v zalesněné oblasti poblíž Bachmutu. Svědky exploze se stali další reportéři AFP.
Zraněný byl odvezen do nemocnice, kde byl ošetřen. Podle lékařů není v ohrožení života. Collins je při vědomí a hovoří se svými kolegy, dodala AFP.
„Zjišťujeme všechny okolnosti toho incidentu. V duchu jsme s Dylanem a jeho blízkými,“ uvedla ředitelka AFP pro Evropu Christine Buhagiarová v prohlášení.
Běloruský TV moderátor Grigorij Azarjonok se pustil do evropských poslanců a komisařů. Rád by prý sledoval předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou (kterou si vulgárně přejmenoval), „jak se kroutí s kusem dronu v hrdle, krev jí srší krkem a její špinavé kýty žadoní o pomoc. Ale Borrel nepomůže, neboť se topí ve vlastních zvratcích a výkalech, snaží se nacpat si střeva zpátky dovnitř, jak mu je vyrvala exploze kazetové bomby. Jste nelidská monstra! Jste špína!“ pokračuje a věští, jak zemřou ve strašlivé agonii, jakkoliv se jim podaří prodloužit si „prokleté životy“ kosmetikou získanou „pohanskými rituály“ na úkor nevinných dětí. „Imigranti znásilní vaše mrtvoly!“
Anglické titulky opatřil Anton Heraščenko, poradce ukrajinského ministerstva vnitra. „Někdy se Azarjonokovi přezdívá ‚Lukašenkova ústa‘. Udělat titulky k tomuto videu bylo velmi nepříjemné. Ale rétorika Běloruska a Ruska k Evropě se v minulém týdnu zhoršila, tak mi přišlo důležité to ukázat,“ komentoval u videa na twitteru.
Nedaleko přístavního terminálu Izmajil na Dunaji na ukrajinsko-rumunské hranici dnes zakotvilo bezmála 30 lodí, napsala agentura Reuters s odvoláním na data serveru MarineTraffic.com. Není jasné, proč se plavidla, mezi kterými jsou i tankery převážející chemikálie, zastavila. Ukrajinské úřady to zatím nekomentovaly.
Do jihoukrajinské Oděsy v nejbližších dnech dorazí mise Organizace Spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO), aby zhodnotila poškození tamních objektů zařazených na seznam světového kulturního dědictví. Podle agentury Unian to uvedlo ukrajinské ministerstvo kultury. V noci na nedělil ruský útok podle Kyjeva poškodil nejvýznamnější pravoslavný chrám ve městě.
Historické centrum Oděsy je od ledna letošního roku na seznamu světového dědictví UNESCO. U příležitosti plánované mise organizace podle ukrajinského ministerstva kultury sdělila, že „úmyslné útoky na kulturní objekty a jejich ničení a poškozování lze přirovnat k válečnému zločinu“. Z úmyslného cílení na civilní infrastrukturu a světové dědictví dnes Moskvu podle agentury AFP obvinilo také francouzské ministerstvo zahraničních věcí.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že chrám v Oděse zasáhla ukrajinská „antiraketa“, čímž měl zřejmě na mysli zbraň protivzdušné obrany. Ruské ministerstvo obrany dříve tvrdilo, že katedrálu zřejmě zasáhla ukrajinská protiletadlová střela.
Rumunský prezident Klaus Iohannis „důrazně odsuzuje“ ruský útok na ukrajinskou civilní infrastrukturu „velmi blízko Rumunska“, podél Dunaje. „Tato nedávná eskalace představuje vážné riziko pro bezpečnost v Černém moři,“ dodal s tím, že bude mít vliv také na další vývoz ukrajinského obilí a tím i celosvětovou potravinovou bezpečnost.
„Rumunsko bude i nadále podporovat Ukrajinu při hledání praktických řešení pro pokračování dalšího vývozu obilí na světové trhy,“ řekl podle serveru Digi24 rumunský premiér Marcel Ciolacu. Rumunská Konstanca se v minulých měsících stala důležitým přístavem pro export ukrajinských zemědělských plodin, které se do ní přepravují s pomocí železnice, nákladních aut či menších lodí plujících z ukrajinských říčních přístavů Reni a Izmajil.
„Od začátku letošního roku je výroba mnoha typů zbraní, vojenské speciální techniky mnohem vyšší, než za celý loňský rok. Pokud hovoříme o prostředcích ničení, dosahujeme úrovně, za které dodávky jen za jediný měsíc přesahují celkovou objednávku z loňského roku,“ prohlásil dnes ruský vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov na poradě věnované fungování zbrojovek v Povolží.
Zdůraznil, že prakticky všechny zbrojovky, „až na vzácné výjimky“, dodržují výrobní plány, které jsou ohledně termínů a objemů bezprecedentní. Jednotlivé výpadky jsou pak podle něj dostatečně rychle dohnány či nahrazeny analogickými výrobky.
Ministr současně tvrdil, že zbrojovky jen pro rostoucí výrobu nejžádanějších zbraní a munice potřebují dalších 16.000 kvalifikovaných pracovníků, hlavně dělníky, techniky a inženýry.
"Ruská taktika usilovat o zmírnění sankcí pomocí obilné blokády byla jasná od samého počátku. Putinovy loutky v ruské televizi už před rokem vítaly vyhlídky na celosvětový hladomor," tweetuje ukrajinská poslankyně Kira Rudiková.
Podle šéfa Oděské oblasti Oleha Kipera ruský noční útok, který trval čtyři hodiny, zranil sedm lidí. Dřívější informace hovořily o čtyřech zraněných.
Podle agentury Reuters není jasné, zda drony na poškozené budovy v Moskvě přímo mířily, nebo zda domy poškodily úlomky při zničení těchto bezpilotních letounů. Podle ruského ministerstva obrany oba bezpilotní letouny v Moskvě havarovaly poté, co se je podařilo zneškodnit prostředky elektronického boje. Agentura RIA Novosti dnes kromě toho informovala také o pádu dronu vrtulníkového typu bez výbušného zařízení v obci Zelenograd, která se nachází severozápadně od metropole. Ani tento incident podle ní zranění nikomu nepřivodil.
Podle šéfa Oděské oblasti Oleha Kipera ruský noční útok, který trval čtyři hodiny, zranil šest lidí. Dřívější informace hovořily o čtyřech zraněných.
Webové stránky Reni-Odesa s odvoláním na místního představitele Ihora Plechova píší, že při úderu ruských bezpilotních letounů byly zničeny tři sklady s obilím v přístavu Reni. Útočilo podle něj asi 15 dronů a obyvatelé slyšeli sérii explozí. „Ničí přístav,“ uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina jeden z podnikatelů, který se věnuje převozu obilí.
Ruští okupanti udeřili na patrový dům ve Vuhledaru. O počtu zraněných zatím není nic známo.
V Kislovodsku byl umístěn transparent s výzvou k připojení do řad ozbrojených sil Ruské federace. Z neznámého důvodu byl na transparent umístěn obrázek německého tanku Leopard.
Ukrajinská armáda podle náměstkyně ministra obrany Hanny Maljarové za uplynulý týden dobyla zpět 16 kilometrů čtverečních na jihu a východě země.
Putin podepsal zákon, který o pět let zvyšuje věkovou hranici pro pobyt v záloze občanům s vojenskými hodnostmi nižšími než důstojnické.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že objevila stopy výbušnin na zahraniční nákladní lodi plavící se z Turecka do ruského Rostova na Donu, kde měla naložit obilí. Dnes o tom napsala ruská agentura Interfax. Zpráva přichází týden poté, co Rusko pozastavilo svoji účast na černomořských obilných dohodách, které od loňského léta umožňovaly i přes boje na Ukrajině vyvážet ukrajinské zemědělské produkty.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle agentury TASS označila v televizním vysílání útok bezpilotních letounů na Moskvu za „akt mezinárodního terorismu“.
Politika švýcarské vlády pomáhá Vladimiru Putinovi, tvrdí švýcarský právník Mark Pieth, který se specializuje na boj s korupcí. Ženevské centrum pro obchodování s komoditami hraje hlavní roli při obcházení protiruských sankcí, řekl agentuře DPA.
Švýcarsko je globálním centrem obchodu s komoditami, ale toto odvětví se chová zcela nekontrolovaně, prohlásil Pieth. „To je teď evidentní v souvislosti se sankcemi proti Rusku. Ženevské centrum pro obchodování s komoditami hraje hlavní roli při jejich obcházení,“ dodal.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.