Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online zpravodajství věnujete. Vše, co souvisí s děním na Ukrajině, která se brání ruské agresi, budeme sledovat zase od úterního rána.

Zpustošené lesy, zatopená města i mrtví delfíni. Devastace životního prostředí při ruské invazi na Ukrajině je podle odborníků obrovskou tragédií, která ovlivní další generace. Napsala to dnes agentura AFP a odvolává se například na Douga Weira z britské nevládní organizace Conflict and Environment Observatory (CEOBS), která se věnuje dopadům vojenských konfliktů na přírodu.

Ačkoliv jsou všechny konflikty pro životní prostředí škodlivé, v případě Ukrajiny to podle Weira platí obzvláště. Frontová linie je podle něj velmi dlouhá - táhne se stovky kilometrů - a boje se vlečou. Životní prostředí znečišťují vedle intenzivní dělostřelecké palby také časté útoky na energetickou infrastrukturu a obrovské množství trosek kvůli bombardování měst, uvedl šéf CEOBS.

Ukrajina přes nový černomořský koridor vyvezla už pět milionů tun zemědělské produkce. Podle agentury Reuters to dnes řekl ukrajinský vicepremiér a ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov. Ukrajina v srpnu vytvořila nový černomořský koridor poté, co Rusko neprodloužilo takzvané obilné dohody, které do té doby umožňovaly vývoz ukrajinského obilí a dalších plodin přes dohodnuté trasy v Černém moři.

Skrze nový koridor, který jednostranně vyhlásila Ukrajina, se podle Kubrakova z černomořských přístavů vyvezlo dohromady už sedm milionů tun různého nákladu, na čemž se podílelo 200 lodí. V současnosti se podle něj nakládá dalších 31 lodí. Předtím se za zhruba roční trvání obilných dohod podařilo z Ukrajiny vyvézt zhruba 33 milionů tun zemědělské produkce, uvádí Společné koordinační centrum (JCC), které dohlíželo na dodržování dohod.

Brazilská vláda nezaručí ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, že nebude zadržen, pokud přijede na summit zemí skupiny G20, který se uskuteční příští rok v Riu de Janeiro. Řekl to dnes při návštěvě v Berlíně brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, informovaly agentury EFE a DPA. Brazílie je členem Mezinárodního trestního soudu (ICC), který vydal na Putina zatykač v souvislosti s jeho rolí v zavlékání ukrajinských dětí do Ruska. Rozhodnutí o zadržení ruského prezidenta kvůli zatykači ICC by podle Luly brazilská vláda nechala na justici.

Lula v Berlíně uvedl, že Putin na summit skupiny zemí G20, které Brazílie od začátku prosince na rok předsedá, dostane pozvánku. Dodal však, že nemůže předjímat, zda by ruský prezident byl zatčen v případě, že by do Ria de Janeiro skutečně přiletěl. "O tom nerozhoduje hlava státu, ale justice," uvedl brazilský prezident. Lula přitom ještě v září tvrdil, že není možné, aby byl Putin při návštěvě Brazílie kvůli zatykači ICC zadržen.

Slovensko nebude dodávat zbraně a munici ze státních a armádních skladů Ukrajině a má zájem pomáhat Kyjevu humanitárně a v civilní oblasti, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico v telefonickém rozhovoru se svým ukrajinským kolegou Denysem Šmyhalem. Ten svému slovenskému protějšku řekl, že Ukrajina potřebuje techniku pro odminování, kterou vyrábějí slovenské společnosti. Šéfové vlád podle Kyjeva projednali také spolupráci v oblasti energetiky nebo účast slovenských firem na obnově Ukrajiny.

Fico, který se počtvrté stal předsedou slovenské vlády po vítězství své strany v zářijových volbách, potvrdil svůj odmítavý postoj k vojenské pomoci Ukrajině, která čelí ruské invazi. Za předchozích vlád Slovensko předalo Ukrajině mimo jiné různou vojenskou techniku. „Nevěříme ve vojenské řešení konfliktu na Ukrajině, protože vede jen ke zbytečnému krveprolití bez výsledků,“ napsal dnes Fico na sociální síti.

Úřad městské části Prahy 1 uložil 19 lidem, které v březnu zadržela policie, když chtěli z historické budovy Národního muzea strhnout vlajku Ukrajiny, tisícikorunové pokuty. Další z tehdy zadržených dostal napomenutí. Napsal to dnes server Seznam Zprávy. Střet s policií před budovou muzea se odehrál během protivládní demonstrace na Václavském náměstí.

Až na jednu výjimku, kterou se v odvolacím řízení zabývá pražský magistrát, jsou všechny případy uzavřené pravomocně, uvedl server. Tisícikorunové pokuty uložené ve správním řízení potvrdila mluvčí Prahy 1 Karolína Šnejdarová. Podle zákona pokuta mohla být až 10.000 korun.

Incident se odehrál 11. března při demonstraci nazvané Česko proti bídě. Někteří její účastníci se chtěli dostat do budovy muzea ve snaze sundat vlajku Ukrajiny, vyvěšenou na znamení solidarity se zemí čelící ruské agresi. Střetli se při tom s policejními těžkooděnci, jejichž výzvy k odchodu neuposlechli.

Ukrajinské velení hned v prvních dnech ukrajinské protiofenzivy upustilo od strategie, kterou předtím po měsíce plánovalo s USA, uvedl dnes deník The Washington Post (WP). Ukrajinské síly totiž narazily na nečekaně důkladné ruské obranné linie a tvrdý odpor ruských vojsk. Původní plán byl postoupit během prvních 24 hodin o zhruba 14 kilometrů k vesnici Robotyne, uvedl také deník, který přinesl analýzu protiofenzivy na základě rozhovorů s desítkami vojáků a představitelů z Ukrajiny, USA a dalších zemí.

Ukrajinská 47. samostatná mechanizovaná brigáda měla podle předchozího plánu 7. června zahájit protiofenzivu a postoupit o zhruba 14 kilometrů k vesnici Robotyne, z níž by pak ukrajinské síly pokračovaly do Melitopolu, a přerušily tím ruské zásobování. V nejlepším scénáři pak měli Ukrajinci dosáhnout za 60 nebo 90 dní pobřeží Azovského moře.

Nepál dnes vyzval Rusko, aby neverbovalo do bojů na Ukrajině nepálské občany. Podle ministerstva zahraničí tohoto asijského státu padlo v boji za Rusko šest nepálských občanů a nejméně jednoho Nepálce vzala do zajetí ukrajinská armáda, uvedla agentura AFP. Nepálce, kteří jako žoldnéři bojují na ruské straně, by Moskva měla poslat domů, vyzvalo Káthmándú. Rusko na výzvu zatím nijak nereagovalo.

Nepálské ministerstvo zahraničí uvedlo, že má informace o šesti nepálských občanech, kteří zemřeli při službě v ruských jednotkách. „Nepálská vláda požaduje po ruské vládě, aby provedla repatriaci ostatků obětí a odškodnila rodiny zabitých,“ uvedlo nepálské ministerstvo zahraničí, aniž by zveřejnilo další podrobnosti o okolnostech smrti Nepálců. Ministerstvo ani nezveřejnilo odhad, kolik lidí z 30milionového Nepálu bojuje ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou.

Bulharský prezident Rumen Radev vetoval zákon, kterým bulharský parlament schválil dohodu o darování stovky obrněných transportérů Ukrajině, bránící se ruské agresi. Radev své veto odůvodnil tím, že podle jeho názoru nebyli bulharští poslanci dostatečně obeznámeni s konkrétními podmínkami předání obrněnců, uvedla dnes média s odvoláním na komuniké prezidentské kanceláře.

Vrácený zákon může parlament znovu schválit, poznamenal list Ukrajinska pravda. Připomněl, že by šlo o první přímou dodávku zbraní Ukrajině z Bulharska, které tak až dosud činilo za pomoci prostředníků.

Ruské úřady zadržely v Petrohradu dvaatřicetiletého muže, který je podezřelý, že odpálil improvizované výbušné zařízení u budovy vojenské správy v druhém největším ruském městě. Podezřelému hrozí až 28 let vězení za nezákonné držení výbušnin a teroristický čin. Oznámila to dnes agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. O explozi, která si nevyžádala žádné oběti či raněné, média informovala už na počátku září.

Podezřelý je podle agentury ruský občan, avšak narodil se v Litvě. "Záškodník uplatnil všechny způsoby utajení, jaké znal, ale operativním pracovníkům se i tak předpokládaného pachatele podařilo dopadnout," řekl zdroj.

„Česko dokázalo přijmout největší počet ukrajinských uprchlíků na obyvatele, za to jsme rádi, ale zmenšuje to naše možnosti přijmout někoho dalšího. Nelegální migrace je navíc i obchodování s lidským neštěstím, musíme s ní aktivně bojovat. Rakousko patří k zemím, které nejvíce zasáhla, a jsem rád, že v Evropské unii postupujeme společně,“ uvedl dnes premiér Petr Fiala (ODS) při tiskovce během návštěvy Vídně.

Kancléř Nehammer označil český přístup k ukrajinským migrantům za impozantní. „Chtěl bych vyjádřit respekt za to, co Česká republika dokázala, a také za její boj proti (nelegální) migraci, která masivně ohrožuje bezpečnost EU,“ sdělil.

Kamiony, které se snaží dostat z Polska na Ukrajinu, čekají teď na hraničním přechodu Hrebenne-Rava Ruska deset dnů. Dnes to podle agentury PAP řekla Malgorzata Pawlowská z policie ve městě Tomaszów Lubelski.

Ode dneška se pro prázdné kamiony ve směru z Ukrajiny do Polska otevřel přechod Uhryniv-Dolhobyczów, který běžně slouží jen pro autobusy a osobní auta. Velké hraniční přechody už téměř měsíc blokují autodopravci, kteří protestují proti konkurenci z Ukrajiny.

Pawlowská řekla, že před hraničním přechodem Hrebenne se táhne sedmdesátikilometrová kolona, v níž stojí kolem 870 kamionů. Policie na hlavních silničních tazích vedoucích k přechodu řídí dopravu. U přechodu Dorohusk-Jahodyn řidiči čekají asi pět dnů.

Ukrajinská pohraniční stráž dnes ráno uvedla, že ukrajinští celníci odbavili několik desítek prázdných kamionů jedoucích do Polska na přechodu Uhryniv-Dolhobyczów.

Ruský generál Vladimir Zavadskij, který byl zástupcem velitele 14. armádního sboru, byl zabit na Ukrajině, uvedl dnes gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev podle ruských a zahraničních médií.

O zabití sedmého ruského generála ve válce proti Ukrajině informovala minulý týden stanice BBC s odvoláním na několik ruských zdrojů, generálova smrt ale až dosud nebyla potvrzena z úředních míst. Gubernátor podle listu Kommersat uvedl, že generálmajor Zavadskij zahynul „na bojovém stanovišti v oblasti speciální vojenské operace“. Další podrobnosti neuvedl.

BBC připomněla, že čtyři ruští generálové, Andrej Suchoveckij, Vladimir Frolov, Kanamat Botašev a Roman Kutuzov, zahynuli během prvních čtyř měsíců války. Následoval přesně rok bez potvrzených ztrát vysokých ruských důstojníků. O další generály začalo Rusko přicházet od letošního června, kdy začala ukrajinská protiofenziva. Od léta do konce listopadu zahynuli další dva ruští generálové, náčelník štábu 35. vševojskové armády generálmajor Sergej Gorjačev a zástupce velitele Jižního vojenského okruhu generálporučík Oleg Cokov.

Napětí mezi oběma klíčovými muži ukrajinské armády Zelenským a Zalužným se podle deníku Ukrajinska pravda ještě zvýšilo během ukrajinské protiofenzivy. Minulý měsíc Zalužnyj v interview připustil, že se situace na bojišti dostala do slepé uličky. Zelenskyj v reakci na to v médiích prohlásil, že nepokládá situaci za patovou a že vojáci, kteří se chystají vstoupit do politiky, by neměli současně vést válku.

Časopis The Economist koncem listopadu napsal, že Zelenskyj vidí v Zalužném soupeře a že politické hašteření škodí Ukrajině.

Podle deníku probíhají i kádrové změny v ozbrojených silách, které postihují Zalužného spolupracovníky a destabilizují velení. Zvláštní kapitolu představuje vyšetřování selhání jižního uskupení sil na počátku války, které se zdá být zaměřeného proti Zalužnému.

Zelenského nevoli může také vzbuzovat rostoucí Zalužného popularita v průzkumech veřejného mínění naznačující, že stávající prezident by nemusel uspět v případě, že by se ucházel o znovuzvolení a za soupeře by měl Zalužného.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při komunikaci s některými veliteli ozbrojených sil obchází náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného. To Zalužnému ztěžuje řízení celé armády, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenované zdroje. O napětí mezi politickým vedením a vojenským velením země, která 649. den čelí ruské agresi, se spekuluje již přinejmenším několik týdnů, na pozadí nenaplněných očekávání ukrajinské protiofenzivy, která byla zahájena na počátku léta.

„Občas vzniká dojem, že Zelenskyj má dva druhy ozbrojených sil: ‚dobré‘, kterým velí (velitel pozemních sil generál Oleksandr) Syrskyj a další favorité, a ‚špatné‘, podřízené Zalužnému. To je pro hlavního velitele (Zalužného) velmi demotivující a hlavně to překáží velení celé armádě,“ citoval deník svůj zdroj „z blízkého okolí Zalužného“.

Zelenskyj, který je z titulu funkce šéfa státu současně vrchním velitelem ozbrojených sil, podle zdrojů deníku vytvořil paralelní cesty pro jednání s veliteli různých druhů ozbrojených sil, které obcházejí náčelníka generálního štábu. Týká se to podle listu například komunikace s velitelem pozemních sil Syrským či velitelem letectva Mykolou Oleščukem.

„Přímý kontakt s veliteli urychluje prezidentovi práci, ale destabilizuje práci hlavního velitele ozbrojených sil (Zalužného), který se dozvídá část informací od svých podřízených na poradách vrchního velení, pokud se je vůbec dozví,“ píše Ukrajinska pravda.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se dnes v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Ten uvedl, že Čína chce pokračovat v rozvoji strategické spolupráce s Běloruskem a zlepšit koordinaci s Minskem v mezinárodních organizacích, jako je OSN, informovala agentura Reuters s odvoláním na čínská média.

Čínský prezident se podle agentury Nová Čína rovněž vyslovil proti vměšování cizích sil do vnitřních záležitostí Běloruska. Prohlásil také, že obě strany by měly posilovat hospodářské a obchodní vztahy, usnadnit přeshraniční dopravu a realizovat projekty, jako je čínsko-běloruský průmyslový park.

Lukašenko přicestoval na dvoudenní návštěvu Číny v neděli. Podle běloruských médií měly být na programu jeho návštěvy otázky obchodu, ekonomiky, investic a mezinárodní spolupráce.

Teploty na více než deseti místech na Sibiři klesly pod minus 50 stupňů Celsia. Na letišti v Jakutsku, metropoli Sašské republiky, bylo dnes ráno minus 48 stupňů.

V Moskvě muselo být kvůli vydatnému sněžení na třech největších letištích ve městě odloženo 54 letů a pět muselo být zcela zrušeno. Letištní plochy zasypal sníh. Sněhová vrstva dnes dosáhla 36 centimetrů, uvedla agentura TASS s odvoláním na ruský hydrometeorologický ústav, podle kterého se jedná o rekord. Očekává se, že teploty v Moskvě tento týden klesnou k 18 stupňům pod bodem mrazu.

Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočilo 23 drony a řízenou střelou. Střelu a 18 dronů se podařilo zničit, než zasáhly cíl, uvedl Kyjev podle agentur Ukrinform a Reuters. Jestli zbylé bezpilotní letouny způsobily nějaké škody, zatím není jasné.

Ukrajinská armáda uvedla, že na odražení vzdušného útoku se podílely stíhací letouny, protiletadlové raketové jednotky a mobilní palebné skupiny ukrajinského letectva a obranných sil. Protivzdušná obrana byla nasazena v nejméně devíti oblastech Ukrajiny.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Při ruském ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny zahynuli dva lidé a sedm dalších bylo zraněno. Uvedl to dnes šéf vojenské správy města Roman Mročko.

V obci Sadove východně od Chersonu zemřel při ruském ostřelování 78letý muž ve své garáži. Podle oblastního šéfa Oleksandra Prokudina pak v centru města na autobusové zastávce zahynula žena před několikapatrovým obytným domem, který utrpěl zásah.