„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství o válce na Ukrajině. Pro dnešek se s Vámi loučíme a pokračovat budeme opět zítra v brzkých ranních hodinách.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes svým výnosem povolil hodnostářům a úředníkům odeslaným na okupovaná území či příslušníkům armády a bezpečnostních složek zapojeným do bojů na Ukrajině nezveřejňovat svá majetková přiznání. Putin současně pozastavil na dobu „speciální vojenské operace“, jak Kreml nazývá válku proti Ukrajině, zveřejňování všech majetkových přiznání úředníků.
„Tento výnos dělá ruský mocenský systém ještě méně transparentním. Praxe zveřejňování majetkových přiznání se po válce sotva obnoví,“ napsala na svém webu ruská redakce BBC. Tlumočila tak názor oslovených expertů na boj proti korupci.
Ukrajinské ministerstvo obrany vyjádřilo ochotu podílet se na vyšetřování a vyslovilo podezření, že incident mohl být výsledkem úmyslné ruské provokace s cílem zatáhnout Bělorusko do války.
„Ukrajinská strana si je vědoma zoufalých a ustavičných snah Kremlu zatáhnout Bělorusko do své agresivní války proti Ukrajině. Ukrajinská strana nevylučuje, že se teroristický ruský stát dopustil úmyslné provokace zvolením takové trajektorie svých střel s plochou dráhou letu, aby vyprovokoval jejich zachycení ve vzdušném prostoru Běloruska,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany.
Polští lékaři úspěšnou operací vrátili zrak uprchlíkovi z Ukrajiny, který pořádně neviděl tři desetiletí. Serhij Sydorenko až teď poprvé uviděl svou manželku a dceru a těší se, že po návratu do vlasti uvidí i syna, napsal polský list Gazeta Wyborcza na svém webu. Případ zaujal také ukrajinská média.
„Nikdy nezapomenu, jak se podíval ženě do očí, nezapomenu na výraz štěstí v jeho už zdravých očích. Byla to výjimečná chvíle,“ řekl profesor Edward Wylengala, který operaci v Katovicích vedl. Díky profesorově týmu pětapadesátiletý Sydorenko znovu vidí, zrak se mu vrátil den po transplantaci americké umělé rohovky.
Mluvčí ukrajinských ozbrojených sil podle agentury Reuters připustil, že raketa, která dopadla v Bělorusku, mohla být zbloudilou raketou protivzdušné obrany. Řekl, že podobný incident není ničím zvláštním a že se cosi podobného už stalo.
Běloruské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance a protestovalo kvůli raketě, o níž Minsk tvrdí, že ji sestřelil.
Bulharské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruskou velvyslankyni, aby oficiálně protestovalo proti zařazení bulharského investigativního novináře Christa Grozeva na ruský seznam hledaných osob. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Podle premiéra Galaba Doneva bude chtít Sofie od Moskvy vysvětlení.
Nejméně 32 mužů a devět žen ve službách katolické církve bylo letos zatčeno. „Nejnovější případy se týkají čtyř kněží ukrajinské řeckokatolické církve působících v Ruskem okupované části Ukrajiny,“ uvedla organizace Kirche in Not, podle níž panuje obava, že byli ve vazbě mučeni.
Polsko je připraveno na ruský zákaz vývozu ropy do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. Uvedla to dnes polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Polsko už snížilo odběr ruské ropy a zajistilo si alternativní dodávky z jiných zemí, například ze Saúdské Arábie, informovala agentura Reuters.
U Engelsu v ruské Saratovské oblasti ruská protivzdušná obrana sestřelila dron, informoval dnes podle agentury TASS gubernátor oblasti Roman Busargin. Podle gubernátora způsobily části zničeného dronu materiální škody v rezidenční oblasti, újmu na zdraví nikdo neutrpěl. Jde už o několikátý podobný incident u Engelsu, na jehož vojenském letišti se nacházejí bombardéry používané k útokům na Ukrajinu. Město leží asi 500 kilometrů vzdušnou čarou od ukrajinské hranice.
Západní rozvědky by měly využívat zpravodajské informace k „předběžnému vyvracení“ dezinformací a narativů šířených Ruskem a dalšími autoritářskými státy. Ve vysílání stanice BBC to dnes řekl ředitel britské tajné služby GCHQ Jeremy Fleming, podle kterého válka na Ukrajině podnítila zpravodajskou komunitu k větší snaze o informování veřejnosti.
„V průběhu tohoto konfliktu jsme byli svědky zásadní změny v získávání zpravodajských informací a jejich využití k předběžnému vyvracení,“ uvedl Flemming. Dodal, že tajné informace nemá smysl shromažďovat, pokud nebudou nějak využity.
Nejméně dva mrtvé si v Charkově vyžádalo ruské ostřelování a město je opět pod palbou. Terčem ranních útoků se stalo deset oblastí Ukrajiny.
Pokuta ve výši až tří milionů rublů (asi 940.000 Kč) či až tříleté vězení bude napříště v Rusku hrozit za veřejné hanobení svatojiřské stužky jako symbolu „ruské vojenské slávy a vítězství sovětského lidu“ ve druhé světové válce. V případě hanobení stužky na internetu, anebo pokud se hanobení dopustí skupina osob po předchozím spiknutí, může pachatelům hrozit až pětimilionová pokuta (asi 1,54 milionu Kč) a až pětileté odnětí svobody. Příslušný zákon podepsal ruský prezident Vladimir Putin a právní normu zveřejnil úřední server, napsal dnes list Kommersant na svém webu.
Podle prezidentské kanceláře byli zabiti 2 lidé a 12 jich je zraněných. Jedna ze zraněných je i 14letá dívka. Kyrylo Tymošenko uvedl, že jedna osoba byla zabita v Záporožské oblasti a další v Chersonské oblasti. Tato oblast má také nejvyšší počet zraněných, a to 9 osob. V Kyjevě jsou zraněni 3 lidé a 3 domy poškozeny. Informoval o tom The Kyiv Independent.
Šest z osmi raket bylo sestřeleno v Kyjevské oblasti, uvedla národní policie. Podle ministerstva obrany dnes Rusové na Ukrajinu vypálili 69 raket, 54 z nich bylo sestřeleno. Předtím Mychajlo Podoljak uvedl, že Rusové odpálili 120 raket.
Britská vláda vyčlení v příštím roce na podporu Ukrajiny 2,3 miliardy liber (skoro 63 miliard Kč), řekl dnes britský ministr obrany Ben Wallace. Cílem je podle něj zajistit, aby ukrajinská armáda měla zbraně, které potřebuje při snaze vytlačit ze své země ruské okupanty. Také řekl, že ohlášená částka zahrnuje i nevojenskou a humanitární pomoc, píše agentura Reuters.
Wallace slíbil „podporu v hodnotě dalších 2,3 miliardy v příštím roce, kterou zajistíme, že (Ukrajinci) mají zbraňové systémy, které potřebují“. „Spojené království jim v tuto chvíli bude pomáhat nakoupit je z jiných částí světa,“ citovala ministra britská tisková agentura PA.
Tady je video vojáků 228. samostatného praporu 127. samostatné brigády Ozbrojených sil Ukrajiny v akci.
Rusko udělalo obrovskou chybu, když vojensky zaútočilo na sousední Ukrajinu. Itálie bude Kyjev dál podporovat, dokud si Moskva svou chybu neuvědomí. Na tiskové konferenci před koncem roku to dnes řekla italská premiérka Giorgia Meloniová, podle které je pomoc Ukrajině nejlepší cestou k ukončení války. Meloniová také novinářům sdělila, že do konce února podnikne cestu do Kyjeva.
„Budeme dál hájit mezinárodní práva Ukrajiny, její suverenitu a svobodu,“ řekla Meloniová, podle které je vojenské napadení sousední země zcela nepřijatelné a Rusko jako původce agrese zatím neukazuje ochotu k dosažení míru. Zároveň je podle šéfky italské vlády třeba rozlišovat mezi tím, jaká je v této věci odpovědnost ruské vlády a jakou vinu nesou ruští občané.
Takhle vypadají následky dnešního ostřelování Záporožské oblasti.
Běloruská protivzdušná obrana dnes okolo 10:00 místního času (8:00 SEČ) sestřelila protiletadlovou raketu S-300 vyslanou z Ukrajiny, uvedlo dnes podle agentury TASS běloruské ministerstvo obrany. Části rakety dopadly podle ministerstva u vesnice Harbacha, která leží v Brestské oblasti nedaleko ukrajinských hranic.
Informace o případných obětech na životě nebo zraněných zatím nejsou.
Ve Lvovské oblasti zasáhly dvě rakety elektrickou rozvodnu, píše Nexta.
Tady jsou snímky domu v Kyjevě, který dnes zničily ruské rakety.
Šéf britské rozvědky Jeremy Fleming prohlásil, že západní špionážní agentury by měly využívat zpravodajské informace k tomu, aby "předem vyvrátily" narativy prosazované Ruskem a dalšími autoritářskými státy. Uvedl to jako host pořadu Today na BBC Radio 4, píše The Guardian.
Britský ministr obrany Ben Wallace řekl, že Spojené království v roce 2023 poskytne Ukrajině pomoc ve výši 2,3 miliardy liber, píše agentura Reuters. V přepočtu jde o částku přes 600 miliard korun.
V jihoukrajinské Oděse v noci na dnešek odstranili pomník ruské carevny Kateřiny II. Veliké, která přístavní město v 18. století nechala založit. Úřady společně se sochou někdejší panovnice demontovaly pomník vojevůdce z 18. století Alexandra Suvorova. Informovala o tom stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Podle oděské městské rady pomníky poputují do muzea umění.
Odstranění dvojice pomníků z centra města odhlasovali městští radní v listopadu. Jejich rozhodnutí předcházelo online hlasování, ve kterém se pro svržení soch vyjádřili obyvatelé města, píše BBC.
Ukrajinská města se po letošním vojenském napadení země Ruskem začala aktivně zbavovat nejen sovětských názvů a pomníků, což činila už před ruskou invazí, ale také názvů a pomníků spojených s Ruskem.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.