„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Vážení čtenáři, tímto se s vámi pro dnešek loučíme. V našem online přenosu budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách.
Ruský kasační soud ponechal v platnosti rozsudek nad opozičním politikem Iljou Jašinem, kterého loni soud poslal na 8,5 roku do vězení za šíření „lživých“ informací o ruské armádě kvůli výrokům o vraždění civilistů v okupovaném ukrajinském městě Buča. Soudce během jednání Jašina napomínal, aby nemluvil o válce Ruska proti Ukrajině, ale o „speciální vojenské operaci“, jak Moskva nazývá válku trvající už 658. den, uvedl server Meduza.
Obhajoba namítala, že Jašin byl odsouzen za šíření informací, které nelze pokládat za „lživé“ či „falešné“, když jen zopakoval stanoviska ruské a ukrajinské strany k událostem v Buči u Kyjeva. Toto město se po osvobození od ruské okupace loni na jaře stalo symbolem zvěrstev, kterých se dopouštějí ruští vojáci. Moskva obvinění z válečných zločinů odmítá jako zinscenovanou provokaci.
Hackeři pracující pro ruskou rozvědku "globálně" využívají slabého místa v softwaru české firmy JetBrains k útokům na servery, uvádějí ve společném prohlášení americké úřady. Podle oznámení Národní agentury pro bezpečnost (NSA), Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a amerického úřadu pro kybernetickou bezpečnost CISA trvají tyto snahy od září. Rusové podle Američanů využívají získaný přístup ke krokům, kterými by si zajistili trvalý přístup do narušených systémů. Vyjádření JetBrains se ČTK snaží získat.
Obrazem: Příslušníci proukrajinského etnicky ruského praporu Sibiř cvičí nedaleko Kyjeva
Ukrajina požádala o schůzku s novým polským premiérem Tuskem.
„Ukrajinská strana požádala o schůzku zítra ráno. Technické body budou ještě vyjasněny. Já se samozřejmě s prezidentem [Zelenským] velmi rád setkám. I když radost není vzhledem k tématu a kontextu to nejlepší slovo,“ řekl Tusk.
Ukrajinské ministerstvo vnitra zveřejnilo video s následky nočního ostřelování Kyjeva ruskými okupanty.
Ruský útok na Nikopol v Dněpropetrovské oblasti 13. prosince zranil 70letou ženu, informoval gubernátor Serhij Lysak.
Dánská vláda předloží 14. prosince v parlamentu nový balíček pomoci Ukrajině v hodnotě přibližně 7,5 miliardy dánských korun (1,1 miliardy dolarů), který obsahuje tanky, munici, bezpilotní letouny a další prostředky, uvedla 13. prosince dánská premiérka Mette Frederiksenová.
K nedávnému kybernetickému útoku na předního ukrajinského telefonního operátora Kyivstar se přihlásila ruská hackerská skupina, informovala 13. prosince SBU.
Scholz: Druhý německý Patriot bude na Ukrajině rozmístěn do konce roku 2023. Druhý systém protivzdušné obrany Patriot, který Berlín dříve přislíbil, bude na Ukrajině rozmístěn do konce letošního roku, uvedl 13. prosince německý kancléř Olaf Scholz, informovala agentura RBC Ukraine.
Norský král Harald V. se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Děkuji norskému lidu, vládě a parlamentu za mohutnou humanitární, finanční a vojenskou pomoc naší zemi. Zvláštní poděkování vám patři za to, že Norsko v únoru 2023 zavedlo ambiciózní pětiletý program podpory Ukrajiny,“ napsal Zelenskyj ve svém telegramu.
Agentura Reuters 12. prosince s odvoláním na odtajněnou zprávu amerických zpravodajských služeb uvedla, že Rusko od začátku invaze v plném rozsahu ztratilo na Ukrajině 315 000 vojáků, což představuje téměř 90 % vojenského personálu, který mělo v únoru 2022.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že maďarský premiér Viktor Orbán nemá důvod blokovat členství Ukrajiny v Evropské unii. Orbán je proti přístupovým rozhovorům s Kyjevem.
Norsko poskytne Ukrajině další pomoc ve výši tří miliard norských korun (6,2 miliardy Kč). Podle agentury Reuters to dnes oznámil norský premiér Jonas Gahr Störe na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který dnes přicestoval do Osla. V norském hlavním městě se dnes scházejí šéfové vlád severských zemí, diskutovat mají o bezpečnostní a obranné problematice. Zelenskyj na briefingu zdůraznil, že Ukrajina bez pomoci nedokáže nad Ruskem zvítězit.
Německo a Polsko mají podle německého kancléře Olafa Scholze společný zájem na rozšíření Evropské unie na jih a východ. Podpořil zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem.
U konce zatím podle diplomatů zdaleka nejsou přípravná jednání před řádnou prosincovou Evropskou radou, která začíná už ve čtvrtek ráno. Vyjednavači i samotní účastníci nadcházejícího summitu, tedy prezidenti a premiéři členských států, se i nadále snaží přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána, aby podpořil dvě hlavní témata, která se budou na dvoudenním zasedání řešit. Jedním je rozhodnutí o startu přístupových rozhovorů s Ukrajinou a druhým revize víceletého finančního rámce, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, ve kterém má být schválena dlouhodobá finanční pomoc právě pro Ukrajinu. V obou dvou tématech jsou zatím postoje jasné, 26 zemí proti Budapešti.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak dnes na platformě Telegram ocenil Západem poskytnuté systémy protivzdušné obrany a jejich využívání ukrajinskými vojáky. O jejich účinnosti podle něj nelze pochybovat.
Norsko poskytne Ukrajině další pomoc ve výši tří miliard norských korun (6,2 miliardy Kč). Podle agentury Reuters to dnes oznámil norský premiér Jonas Gahr Störe na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který dnes přicestoval do Osla. V norském hlavním městě se dnes scházejí šéfové vlád severských zemí, diskutovat mají o bezpečnostní a obranné problematice. Zelenskyj na briefingu zdůraznil, že Ukrajina bez pomoci nedokáže nad Ruskem zvítězit.
Slovensko podpoří zahájení rozhovorů o vstupu Ukrajiny do Evropské unie, byť Kyjev na takový krok není připraven, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. O Ukrajině budou jednat státníci členských zemí EU na nadcházejícím summitu, proti zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou se vyslovil předseda maďarské vlády Viktor Orbán.
Do Německa loni a v první polovině letošního roku přišel z Ukrajiny jeden milion válečných uprchlíků. Takřka polovina běženců ve věku 25 až 59 let má vysokoškolské vzdělání, výdělečně činný je ale v této skupině jen každý pátý, uvedl dnes Spolkový statistický úřad.
Šest desítek osobností vyzvalo premiéra Petra Fialu (ODS), aby na čtvrtečním summitu lídrů Evropské unie prosazoval finanční pomoc Ukrajině i přes možné veto Maďarska. Uvedli to v otevřeném dopise, který má ČTK k dispozici a který v minulých dnech doručili na úřad vlády. Summit EU má jednat o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a finanční i vojenské pomoci Ukrajině, která od loňského února čelí ruské invazi.
Lídr Republikánské strany v Senátu Mitch McConnell pro server The Hill prohlásil, že americký Kongres zřejmě pozdrží schválení pomoci pro Ukrajinu až do příštího roku.
Debata s představiteli dalších institucí Evropské unie o nadcházejícím summitu čeká dnes poslance Evropského parlamentu. Především okolo další finanční podpory Ukrajiny a chystaného zahájení přístupových rozhovorů se zemí čelící ruské agresi se patrně bude točit předsummitová diskuse.
Záběry škod po nočním útoku v Kyjevě.
Podle aktualizovaných informací je po nočním ruském útoku na Kyjev více než 50 zraněných.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.