Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Mezinárodní hokejová federace prodloužila zákaz startů reprezentačních týmů i klubů Ruska a Běloruska na svých akcích i pro další sezonu 2024/25.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje v souvislosti s bezpečnostní konferencí v Mnichově cestu po západoevropských hlavních městech, během níž chce Ukrajině zajistit další podporu. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg s tím, že plán ještě není definitivní. Bezpečnostní konference se v Mnichově koná od pátku do neděle.

Zelenskyj hodlá podle zdrojů Bloombergu patrně navštívit Paříž nebo Berlín. Očekává se, že se zúčastní i samotné konference v Mnichově. Zelenského kancelář z bezpečnostních důvodů prezidentovy cestovní plány nekomentuje. Ke zprávě agentury se nechtěly vyjádřit ani německá a francouzská vláda.

Francouzské ministerstvo zahraničí dnes obvinilo Rusko, že provozuje rozsáhlou síť dezinformačních internetových platforem, jejichž obsah cílí na obyvatele v partnerských zemí Ukrajiny. Po boku svých protějšků z Polska a Německa o tom na tiskové konferenci hovořil francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné, píší tiskové agentury.

Ministr rovněž varoval před negativními dopady dezinformací před volbami do Evropského parlamentu letos v červnu. „Nacházíme se v období, kdy jsme zranitelní. Čekají nás evropské volby, a co se Francie týče, také olympiáda,“ řekl Séjourné.

Francouzské úřady se ve svém prohlášení odvolávají na společnost Viginum, která po čtyřech měsících práce od září do prosince loňského roku odhalila síť 193 webových stránek, jež nazvala Portal Kombat. Jedná se o informační portály, které neprodukují žádný originální obsah, ale přebírají příspěvky ruských nebo proruských informačních kanálů, tiskových agentur a institucí. „Jde o útoky na naší demokracii,“ pronesla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Země EU se dnes shodly na pravidlech, která otevírají cestu k možnému využití zisků ze zmrazených aktiv Ruské centrální banky na podporu Ukrajiny. Střediska pro mezinárodní vypořádávání plateb, která v rámci unijních sankcí zadržují aktiva ruské banky, budou muset dodržovat omezení při nakládání s mimořádnými zisky z těchto aktiv.

EU za téměř dva roky od začátku ruské invaze zablokovala okolo 200 miliard eur (asi 4,7 bilionu korun) finančních aktiv Ruské centrální banky. Jejich převážnou část drží zmíněná střediska, z nichž největší objem uchovává v Belgii sídlící Euroclear. Tato společnost podle agentury DPA loni vydělala na úrocích z ruských aktiv 4,4 miliardy eur.

Na základě dnes schváleného nařízení střediska držící v rámci unijních sankcí více než milion eur ruské banky budou muset zvláště vykazovat všechny mimořádné zisky, které mají z operací s těmito financemi. Budou mít také omezenu možnost s příjmy dále nakládat.

„Toto rozhodnutí otevírá cestu k tomu, aby Rada (státy EU) rozhodla o možném zavedení finančního příspěvku z těchto čistých zisků do rozpočtu EU k podpoře Ukrajiny a později k její obnově a rekonstrukci,“ uvedla Rada EU v tiskové zprávě.

Německo dostojí svým obranným závazkům v rámci Severoatlantické aliance a letos vydá na obranu dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Dnes to při jednání s polským premiérem Donaldem Tuskem v Berlíně prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz, který zároveň varoval před zpochybňováním principu kolektivní obrany členů NATO. Tusk vyzval k posílení evropského obranného průmyslu.

„Posílení obranné výrobní kapacity Evropy je v zájmu nejen Ukrajiny, která čelí ruské invazi, ale rovněž v zájmu lepší obranyschopnosti Evropy,“ řekl Tusk. Poznamenal, že Evropa nestojí o vojenský střet. „Dnes je ale posílení obranyschopnosti nezbytností,“ řekl. Podle polského premiéra je důležité, aby Polsko a Německo v této věci úzce spolupracovaly a povzbudily tak ostatní evropské státy.

Tusk rovněž zmínil, že Polsko má zájem spolupracovat s Německem nejen na posílení kapacit obranného průmyslu, ale také na protivzdušné obraně kontinentu. „Nebavíme se tady o příštích pěti, deseti či patnácti letech, ale o příštích měsících,“ řekl Tusk.

Podle Scholze přání Evropy žít v míru ohrožuje ruská agrese. „Bezpečnost Polska je i naší bezpečností. A zásada NATO, kdy se jeden postaví za všechny a všichni za jednoho, platí,“ řekl spolkový kancléř. Dodal, že zpochybňování zásady kolektivní obrany členů NATO je nebezpečné a slouží ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Svým vyjádřením o NATO kancléř očividně reagoval na nedávné výroky Donalda Trumpa. 

Kontroverzní americký moderátor Tucker Carlson získal celosvětovou pozornost svým rozhovorem s Vladimirem Putinem. "Carlson se v Dubaji - v rámci World Governments Summit 2024 - vyjádřil o Moskvě. Samozřejmě, že Moskva je lepší než jakékoliv americké město... “ komentoval to český politický geograf Michael Romancov. Například vychválil, že v New Yorku je nebezpečné jezdit metrem, zato v ruské metropoli funguje prvotřídně. A je tam prý za Vladimira Putina celkový pokrok, jeho otec, když v 80. letech v Moskvě pracoval, míval problémy s dodávkami elektřiny, teď je tam čisto, skvělé jídlo, architektura...

"Carlson začíná dosahovat kvalit Julia Fučíka, v jeho „V zemi milované' je to laděno velmi podobně," tweetuje Romancov.. 

Ministr vnitra Vít Rakušan debatuje s občany v Mostě. Řeč přišla i na válku na východě: „Rusko napadlo Ukrajinu a my pomáháme i ve vlastním zájmu státu, který byl napaden. Myslím, že kdybychom dělali v této chvíli cokoliv jiného, tak je to špatně,“ komentoval Rakušan s tím, že „Rusko nikdy nepřestalo vnímat střední Evropu jako sféru svého zájmu“.

Někteří přítomní nato začali pokřikovat. „A my máme zájem, aby Rusko na Ukrajině prohrálo," nenechal se vyrušit ministr. „Každý máme pocit, že je slepý někdo jiný. Já si myslím, že slepý ten, kdo nevidí, že Rusko je agresor a že Ukrajina je oběť (...) Evropa nesmí v té pomoci přestávat, svobodný svět nesmí přestat pomáhat, protože to je nebezpečí pro nás samotné a já jsem o tom absolutně přesvědčený,“ dodal Rakušan za dalšího pokřikování davu.

Masopust v německém Düsseldorfu má i politický rozměr. Mezi letošními modely jsou i výjevy k Ukrajině: Donald Trump bodá do zad ukrajinského obránce vlasti a Vladimira Putina snažícího se požrat Ukrajinu s heslem „Udav se!“

Mezi částmi dronu Šáhed, které moldavské úřady objevily v neděli na moldavském území nedaleko hranice s Ukrajinou, bylo i 50 kilogramů nevybuchlé munice. Podle dnešní zprávy agentury AP to uvedla moldavská policie. Moldavská pohraniční stráž má podezření, že trosky bezpilotního prostředku se do Moldavska dostaly během útoku, který podniklo Rusko na Ukrajinu v noci z pátku na sobotu.

Trosky dronu se našly u města Etulia, které leží asi 40 kilometrů od ukrajinského přístavního města Izmajil a zhruba deset kilometrů od ukrajinského přístavu Reni. Podle policie se už podařilo nalézt všechny části dronu. Nalezená munice má být zničena.

Moldavský ministr zahraničních věcí Mihai Popšoi v této souvislosti odsoudil ruské útoky na Ukrajinu a sdělil, že nálety mají přímé dopady i na Moldavsko. „Trosky dronu Šáhed, které byly dnes nalezeny na jihu země poblíž hranice, jsou silnou připomínkou násilí a destrukce páchané Kremlem,“ napsal také na sociální síti X.

Mnichovské bezpečnostní konference, která patří k největším mezinárodněpolitickým fórům, se letos zúčastní viceprezidentka USA Kamala Harrisová, šéf čínské diplomacie Wang I, německý kancléř Olaf Scholz nebo izraelský prezident Jicchak Herzog. Mezi hlavními tématy nemůže chybět válka na Ukrajině.

Na jednání v Mnichově, které začne tento pátek, bude také český prezident Petr Pavel. Na rozdíl od loňského roku do Mnichova nevyrazí ministr zahraničí Jan Lipavský ani nikdo další z vlády Petra Fialy.

Česko by podle návrhu ministerstva zahraničí (MZV) kvůli invazi na Ukrajinu nadále nemělo vydávat víza a povolení k pobytu Rusům a Bělorusům. Současné nařízení platí do 31. března letošního roku, nově úřad pro zjednodušení navrhuje nové vládní nařízení bez konkrétně stanoveného časového omezení.

Vláda Spolu a Pirátů se STAN krátce po předloňském ruském útoku na Ukrajinu rozhodla zastavit vydávání víz ruským a později též běloruským občanům s výjimkou humanitárních případů.

Žádosti o oprávnění k pobytu v Česku, které podají na zastupitelském úřadu Rusové či Bělorusové, jsou považovány podle dosavadní právní úpravy za nepřijatelné. To znamená, že o nich není vedeno žádné řízení. Od loňského roku se zákaz vztahuje i na občany Ruské federace a Běloruska, kteří jsou současně občanem jiného státu.

Libanonská policie Hizballáhu a íránské Revoluční gardy na území syrského vojenského letiště Šajrát cvičí ruské operátory dronů, mj. íránského modelu Šáhid-136, uvádí ukrajinská vojenská rozvědka HUR. „Spolu s Rusy procházejí výcvikem také žoldáci ze Sýrie, které Moskva plánuje využít ve válce proti Ukrajině jako operátory bezpilotních letounů,“ dodává HUR.

Evropská unie poskytne letos na humanitární pomoc 1,8 miliardy eur (44,7 miliardy Kč), oznámila dnes Evropská komise. Finance budou směřovat na Blízký východ, do Afriky, do Jižní a Střední Ameriky, ale i do válkou postižené Ukrajiny či pro nejzranitelnější komunity v jižní Asii a Tichomoří.

„Vzhledem k tomu, že v roce 2024 bude podle odhadů potřebovat humanitární pomoc téměř 300 milionů lidí, EU znovu dostojí svému závazku podporovat nejzranitelnější lidi po celém světě,“ uvedla Evropská komise ve svém prohlášení.

Přibližně 115 milionů eur (2,9 miliardy Kč) bude směřovat do jihovýchodní Evropy a do zemí sousedících s Evropskou unií. Tyto finance budou určeny zejména na řešení důsledků ruské agrese na Ukrajině, ale budou využity i na financování projektů na západním Balkáně či na Kavkaze. Podpora by měla mířit rovněž do oblastí Turecka, které zasáhlo loňské ničivé zemětřesení.

Film 20 dní v Mariupolu získal o víkendu ocenění za dokument roku od londýnských filmových kritiků. Mstyslav Černov zatím obdržel cenu DGA Awards za režii dokumentu od cechu amerických režisérů.

V USA už film bodoval na festivalu nezávislého filmu Sundance, je nominován i na Oscara, který se bude předávat 10. března.

Polská policie vyšetřuje okolnosti incidentu, kdy protestující polští zemědělci v neděli u hraničního přechodu s Ukrajinou v Dorohusku zastavili několik ukrajinských nákladních aut a vysypali z nich na vozovku obilí. Polští rolníci blokádami některých hraničních přechodů s Ukrajinou protestují proti dovozu levnějšího zboží ze sousední země, která se už téměř dva roky brání ruské ozbrojené agresi.

Ewa Czyžová z policie v Chelmu uvedla, že po odbavení na hraničním přechodu tři nákladní auta, která řídili ukrajinští šoféři, vjela na polské území. „Účastníci protestu žádné z nich nepustili dál a v určitém okamžiku otevřeli návěsy, kvůli čemuž se obilí částečně vysypalo na vozovku. Šoféři se vrátili na Ukrajinu,“ popsala Czyžová. Dodala, že při tom nevznikla žádná nebezpečná situace ani se nestrhla potyčka.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání aktivisty Jaroslava Popelky, jenž loni v březnu na protivládní demonstraci na Václavském náměstí vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea. Dostal za to podmínku a zákaz pobytu na území Prahy. 

Plné odůvodnění zatím není veřejně dostupné. Podle mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Evy Švíglerové NS akceptoval názor pražských soudů, že Popelka podněcoval účastníky akce k výtržnictví. Situace byla vyhrocená, mohla vést k násilí, přičemž Popelka ji provoláváním hesel do megafonu ještě stupňoval.

Kreml odmítl obvinění Ukrajiny, že Rusko používá satelitní internetový systém Starlink amerického podnikatele Elona Muska pro vojenskou komunikaci v rámci invaze na Ukrajinu.

„Tento systém jsme necertifikovali, a proto ho nelze (do Ruska) oficiálně dodávat a není oficiálně dodáván. V souladu s tím nemůže být ani žádným způsobem oficiálně využívaný,“ uvedl dnes na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva se podle něj nebude vměšovat do „diskuse“ mezi Kyjevem a Muskem.

Tvrzení ukrajinské rozvědky v neděli odmítl i Musk. „Podle našeho nejlepšího vědomí nebyly do Ruska prodány - ať už přímo nebo nepřímo - žádné starlinky,“ napsal na sociální síti X. Zprávy o tom, že jeho společnost prodala terminály Starlink do Ruska, označil za „zcela falešné“.

Rusko během posledního dne zahájilo útoky proti 12 ukrajinským oblastem a zranilo šest lidí v Doněcké a Chersonské oblasti, informovali 12. února brzo ráno regionální úředníci.

V Doněcké oblasti byl při ruském nočním útoku raketami S-300 proti městu Selydove zraněna 63letá žena a její dva vnuci ve věku 10 a 17 let, uvedla generální prokuratura. Všechny oběti byly hospitalizovány.

V důsledku útoku dronů se bez elektřiny ocitlo 29 000 odběratelů v pavlohradském okrese a dalších 10 000 bytů a domů ve městě Ternivka je bez vody, napsal Lysak dnes na telegramu. Během nočního náletu jeden dron zasáhl rozvodnu v Dněpropetrovské oblasti, uvedla společnost Ukrenerho.

Program dobrovolného přesídlení krajanů do Ruska vykázal v loňském roce nejslabší výsledky za posledních deset let. Podle údajů ruského ministerstva vnitra se do něj přihlásilo 63 600 lidí, ale do Ruska jich dorazilo pouze 45 100, uvedl dnes na svém webu list Kommersant. Příčinou tohoto stavu je válka proti Ukrajině a vady samého programu, uvedl Konstantin Zatulin, místopředseda sněmovního výboru pro vztahy s krajany. Kommersant poznamenal, že v předválečném roce 2021 se přihlásilo 113 100 krajanů a v Rusku se jich zaregistrovalo k pobytu 78 500.

Program vytvořil prezident Vladimir Putin v červnu 2006, aby pomáhal k přesídlení Rusů, kteří se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 najednou ocitli v cizině. Od loňského října je podmínkou účasti v programu znalost ruštiny.

Moldavsko 11. února objevilo úlomky bezpilotního letounu typu Shahed v pohraniční oblasti Moldavska a Ukrajiny nedlouho po útoku ruského bezpilotního letounu proti Oděské oblasti, oznámila moldavská pohraniční policie.

Ztráty ruské armády podle Ukrajiny.

Rusko zaútočilo bezpilotními letouny také na město Pavlohrad ve Dněpropetrovské oblasti, uvedl rovněž v neděli pozdě večer její guvernér Serhij Lysak. Podle něj útok neměl za následek ztráty na životech, některé části města ale přišly o dodávky elektřiny.

Rusko i Ukrajina v posledních měsících zvýšily počet leteckých útoků mimo frontovou linii a zaměřují se na kritickou energetickou, vojenskou a dopravní infrastrukturu protivníka, připomněla agentura Reuters.

Šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov v neděli pozdě večer uvedl, že Rusko zaútočilo na jeho region raketami odpálenými ze systémů S-300 v ruské Belgorodské oblasti, která hraničí s Ukrajinou. Útok si podle předběžných informací nevyžádal žádné oběti. Škody však utrpěly fasády některých nebytových budov.

Dobré ráno vážení čtenáři.

Ukrajinská protivzdušná obrana zničila 14 ze 17 bezpilotních letounů typu Šáhed, které Rusko v noci na dnešek vypustilo na Ukrajinu. Sestřelena byla také jedna řízená střela Ch-59, uvedlo dnes velitelství ukrajinského letectva.

Letectvo na komunikační platformě Telegram dále uvedlo, že Rusko na Ukrajinu vypálilo rovněž protiletadlové rakety dlouhého doletu S-300. Neuvedlo však, kolik jich bylo ani zda nějaké z nich zasáhly cíle.