Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se loučíme, online přenos k Ukrajině bude pokračovat zase brzy ráno. Dobrou noc!

„Pokračujeme v naší velmi úspěšné dohodě o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu na její cestě do NATO přípravou bilaterálních smluv,“ hlásí na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jen den po Vilniusu se k sedmi největším demokratickým zemím světa, s nimiž jsme se včera dohodli na bezpečnostních zárukách, připojilo již šest zemí: Česká republika, Dánsko, Nizozemsko, Norsko, Španělsko a Švédsko. Děkujeme! Jsem přesvědčen, že počet garantů se bude zvyšovat. Ukrajina a Spojené státy povedou seznam států, které se připojí k našemu společnému prohlášení s G7 o bezpečnostních zárukách na cestě k NATO.“

Kanál Nexta TV sdílí nové záběry zničené vodní elektrárny Nová Kachovka.

Evropská investiční banka (EIB) představila nový fond v hodnotě 400 milionů eur (zhruba 9,5 miliardy Kč) na obnovu Ukrajiny. Peníze z fondu mají být použity, než začne fungovat dlouhodobější plán Evropské unie pro obnovu Ukrajiny. 

Do fondu hodlá přispět 16 z 27 členských zemí EU. Největšími přispěvateli budou Francie a Itálie, které do fondu vloží po 100 milionech eur. Fond bude poskytovat granty a půjčky a rovněž nabízet záruky ukrajinským bankám a podnikům. „Jakožto EU financujeme odolnost Ukrajiny,“ uvedla viceprezidentka EIB Teresa Czerwińská. „Poskytujeme finance na budování odolnosti společnosti i ekonomiky,“ dodala. Upozornila, že EIB loni Ukrajině poskytla 1,7 miliardy eur, a to mimo jiné na financování škol, nemocnic, sociálního bydlení, školek a městské dopravy.

„V zájmu dosažení alespoň minimálních výsledků jsou Anglosasové, kteří hrají v alianci hlavní housle, připraveni podniknout ty nejnebezpečnější kroky s nepředvídatelnými následky. Nejen neustále zvyšovat dodávky zbraní, ale také rozšířit sortiment, včetně nelidských typů zbraní zakázaných mezinárodními úmluvami,“ komentovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová americké dodávky kazetové munice Ukrajincům. „Washington, Londýn a Brusel tak otevřeně sponzorují teroristy v regionu a snaží se zcela destabilizovat situaci.“ 

Rusko, stejně jako USA, mezinárodní zákaz kazetové munice nepodepsalo; Moskva takové bomby na Ukrajině už nasadila.

„Generální tajemník běloruského Červeného kříže Dmitrij Ševcov nelegálně navštívil okupovaná území Ukrajiny, kde se nechal vyfotografovat s nášivkou Z,“ uvádí twitterový kanál Nexta TV.

„Dmitrij Ševcov je věrným stoupencem Lukašenkova režimu a běloruská pobočka Červeného kříže je plně pod kontrolou diktátora.“

Možné členství Ukrajiny v NATO, které bylo tento týden předmětem debat členských zemí aliance a Kyjeva na summitu ve Vilniusu, je hrozbou pro Rusko, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. 

„Každá země má právo zajistit svou bezpečnost a samozřejmě si i vybrat způsob, jakým svého cíle dosáhne,“ řekl dnes Putin. Pro Ukrajinu ale podle něj platí jedna podmínka. „Při zajištění bezpečnosti jedné země by neměla být ohrožena země jiná,“ dodal.

Fronta u Záporoží: Ukrajinští vojáci ostřelují ty ruské malým salvovým raketometem (MLRS) Partyzan.

„Myslím si, že... prezident Putin se nakonec rozhodne, že to není v zájmu Ruska, ekonomickém, politickém či jiném, pokračovat v téhle válce,“ řekl šéf Bílého domu na společné tiskové konferenci s finským protějškem Saulim Niinistöm. „Nemyslím si, že válka může přetrvávat roky,“ uvedl v době, kdy plnohodnotná ruská invaze do sousední země trvá skoro půldruhého roku. Rusko podle Bidena nemá prostředky na to, aby „válku udržovalo navěky“.

Reportérka televize CNN se Bidena v Helsinkách zeptala, zda se v tomto kontextu neobává „drastičtějších věcí“ v Putinově podání, včetně použití jaderných zbraní. „Nemyslím si, že by zde byla jakákoli reálná možnost... že by Putin použil jaderné zbraně,“ reagoval prezident USA.

Rusko a Bělorusko nedostanou formální pozvánku na olympijské hry v Paříži, kterou koncem července obdrží všechny národní olympijské výbory. Oznámili to dnes zástupci Mezinárodního olympijského výboru, který podle tradice rozesílá přesně rok před začátkem letních nebo zimních olympijských her pozvánku reprezentačním týmům z celého světa.

I přes toto protokolární rozhodnutí, které MOV učinil s ohledem na pokračující válku na Ukrajině, mohou někteří reprezentanti Ruska a Běloruska v Paříži závodit jako neutrální sportovci, pokud splní dané podmínky. Národní týmy obou zemí mezi pozvanými nebudou.

MOV dnes uvedl, že pozvánky rozešle 26. července 203 národním olympijským výborům, které jsou způsobilé zúčastnit se sportovního svátku pod pěti kruhy. „Z daných důvodů to vyloučí národní olympijské výbory Ruska a Běloruska, plus olympijský výbor Guatemaly, který je v současnosti suspendovaný,“ uvedl MOV v prohlášení. Guatemala je suspendovaná kvůli vměšování vlády do chodu a nezávislosti národního olympijského výboru.

Po vzpouře žoldnéřů z Wagnerovy skupiny proti armádnímu vedení z konce června ruské úřady zadržely a vyslýchaly přes deset vysoce postavených armádních představitelů včetně generála Sergeje Surovikina, uvedl americký list The Wall Street Journal, který se odvolává na nejmenované zdroje. Asi 15 důstojníků podle listu navíc přišlo o funkci.

Po událostech z konce června byli podle listu zadrženi také zástupce Surovikina generálplukovník Andrej Judin nebo zástupce šéfa vojenské rozvědky generálporučík Vladimir Alexejev. Oba byli už zpoza mříží propuštěni, ale mají omezený pohyb a jsou pod dohledem.

O Surovikinovi list napsal, že sice není v „detenčním zařízení“, ale že prochází opakovanými výslechy a že by mohl být propuštěn, až se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne, jak se postaví k důsledkům červnových nepokojů. Surovikin, zástupce velitele invazních vojsk na Ukrajině, naposledy vystoupil na veřejnosti 23. června, když prostřednictvím videonahrávky vyzval žoldnéře, aby svůj protest zastavili.

Nejvyšší čínský diplomat Wang I dnes na okraj setkání ministrů zahraničí Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) zvlášť jednal s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, informuje agentura Reuters. Podle analytiků by jednání s Blinkenem mohlo otevřít cestu k setkání prezidentů USA a Číny později v letošním roce. S Ruskem chce Čína podle Pekingu „posílit strategickou komunikaci a koordinaci“.

Jednání ministrů zahraničí ASEAN v indonéské metropoli Jakartě se účastní také vyslanci hlavních partnerů tohoto uskupení, včetně Spojených států, Ruska, Austrálie, Japonska a Indie.

Wangovo setkání s Blinkenem se konalo necelý měsíc poté, co spolu jednali v Pekingu. Před dnešním setkáním v hotelu neposkytli komentář novinářům. Na minulém jednání, které nepřineslo zásadní průlom, se oba pevně drželi svých postojů ohledně Tchaj-wanu, obchodu, lidských práv či války na Ukrajině. Analytici však tato jednání považují za součást snah obou zemí otevřít cestu k setkání mezi americkým prezidentem Joe Bidenem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem později v tomto roce.

Ruská pravoslavná církev plánuje usnadnit další přesun ukrajinských válečných zajatců do Maďarska, uvedla 13. července RBC Ukraine s odvoláním na zdroje z ukrajinských bezpečnostních služeb.

Delegace zástupců zhruba 30 českých firem je největší zahraniční podnikatelskou výpravou, která zavítala do Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině. Uvedl to dnes na webu Svaz průmyslu a dopravy, který s Hospodářskou komorou spoluorganizoval výjezd podnikatelů v čele s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným. V zemi, která od loňského února čelí ruské invazi, byli tento týden.

Podnikatelé dorazili v neděli do Lvova, kde o den později absolvovali byznysové fórum a mezifiremní debaty ve spolupráci s tamní obchodní komorou. V úterý delegace dorazila do Kyjeva, kde se setkala se zástupci různých organizací, zúčastnila se dalšího obchodního fóra, zástupci firem také byli na jednání na ministerstvu energetiky a debatovali se zástupci Státní agentury pro obnovu a rozvoj infrastruktury Ukrajiny.

Ukrajina už od USA dostala dodávku kazetové munice, řekl stanici CNN ukrajinský armádní velitel Oleksandr Tarnavskyj. Zatím tuto nově dodanou munici ukrajinské síly podle něj nepoužily. Poskytnutí kazetové munice Ukrajině v minulých dnech vyvolalo debaty vzhledem k tomu, že přes 120 zemí se v minulosti zavázalo, že tuto munici nebude používat. Ukrajina, Rusko ani USA k nim ale nepatří.

„Právě jsme ji dostali, ještě jsme ji nepoužili. Může ale přinést radikální změnu,“ uvedl generál Tarnavskyj. Dodal, že jde o „velmi silnou zbraň“ a že se podle něj invazní síly vzdají části území, kde je možné ji použít.

Vyšší velení ukrajinské armády podle Tarnavského rozhodne, kde bude možné kazetovou munici použít. „Rusové si myslí, že ji použijeme na celé frontě. Tak to vůbec není. Mají ale velké obavy,“ sdělil také generál.

Ruské jednotky udeřily na frontové město Orikhiv v Záporožské oblasti, přičemž zabily 40letého muže a zranily dalšího civilistu, informovala regionální správa 13. července. Rusko také zaútočilo na vesnici Verkhnia Tersa poblíž Huliaipole a zranilo 66letého obyvatele, napsala vojenská správa Záporožské oblasti. Další ruský útok zasáhl podnik v Malokaterýnivce a zranil další dva lidi, dodaly úřady.

Rusové útočí už několik dnů na Hadí ostrov. Brzy ráno svrhli na ostrov vysoce výbušnou leteckou bombu, informovalo operační velitelství „Jih“.

Ruské síly ostřelovaly vesnici Mykilske v Chersonské oblasti 13. července a zabily 85letou ženu, uvedl guvernér Oleksandr Prokudin. K dělostřeleckému útoku došlo kolem poledne a jeden z ruských projektilů podle Prokudina zasáhl dvorek ženy. „Lékaři, kteří dorazili na místo tragédie, mohli pouze konstatovat smrt, protože žena utrpěla smrtelná zranění," dodal úředník.

Evropská unie vyhradí 500 milionů eur (11,9 miliardy korun) na podporu výroby munice v evropských zbrojovkách. Evropský parlament dnes jasnou většinou hlasů schválil návrh, jehož cílem je zvýšit výrobu dělostřelecké munice a raketových střel a urychlit jejich dodávky Ukrajině bránící se ruské agresi. Návrh schválený europoslanci vstoupí v platnost, až jej v nejbližších dnech potvrdí ministři členských států.

Finanční podpora by měla sloužit k naplnění slibu, kterým se evropský blok zavázal dodat Kyjevu do příštího jara milion kusů dělostřelecké munice. Podle červnových údajů Evropské komise zatím Ukrajina dostala zhruba čtvrtinu. Členským zemím by měla větší produkce zbrojovek zároveň pomoci doplnit zásoby, které se od začátku ruské invaze na Ukrajinu ztenčily.

Česko ke konci loňského roku evidovalo 793.290 zaměstnanců z řad cizinců, což je o 13 procent více než předloni. Ze států mimo EU měli na trhu práce tradičně nejvyšší zastoupení Ukrajinci, kterých bylo tentokrát 269.911. Ukrajinci představovali nejpočetnější skupinu mezi cizinci také v mateřských, základních i středních školách. Na vysokých školách studovalo stále nejvíce cizinců z řad Slováků. Vyplývá to z výroční zprávy o migraci a integraci cizinců, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.

Ze zahraničních pracovníků, které krajské pobočky Úřadu práce ke konci loňského roku evidovaly jako zaměstnance, bylo 407.257 občanů Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska včetně jejich rodinných příslušníků. Z toho nejvíce bylo Slováků - 213.447. Následovali Poláci s 49.074 zaměstnanci, 46.457 Rumunů a 37.067 Bulharů.

Zbylých 386.033 zaměstnaných cizinců pocházelo z takzvaných třetích zemí. Vedle Ukrajinců to bylo zejména 20.274 Rusů a 17.284 Vietnamců.

Na Slovensku dvouciferným tempem roste počet zaměstnaných cizinců. Největší skupinou zahraničních pracovníků jsou Ukrajinci, kteří v zemi už před uprchlickou vlnou po ruské invazi na Ukrajinu z konce loňského února vévodili žebříčku zaměstnaných cizinců. Vyplývá to z údajů slovenského ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, které tyto údaje shromažďuje. Nezaměstnanost na Slovensku v posledním období klesá, v květnu se její míra poprvé dostala pod hranici čtyř procent.

V Záporoží v jižní části Ukrajiny je po středečním útoku 20 zraněných včetně osmi dětí, uvedl portál Ukrajinska pravda s odvoláním na informace místního zdravotního centra. Ve středu portál uvedl, že několik lidí v místním parku zranily úlomky neznámého objektu.

Ukrajinská protivzdušná obrana třetí noc v řadě zasahovala v Kyjevě a okolí proti útočícím bezpilotním letounům. Starosta Kyjeva původně informoval o nalezení těla jednoho obyvatele, služba ale upřesnila, že tento muž zemřel při požáru, který vypukl nezávisle na ruských útocích.

Ukrajinské letectvo podle serveru Ukrajinska pravda uvedlo, že protivzdušná obrana zlikvidovala všech 20 dronů Šáhed, jimiž během noci Rusko na Ukrajinu zaútočilo. Kromě toho se jí podařilo sestřelit dvě střely s plochou dráhou letu Kalibr. Většina dronů mířila podle ukrajinského letectva na Kyjev a okolí.