Pro mírová jednání nejsou předpoklady, tvrdí Putinův mluvčí. A znovu zaútočil na Západ
Momentálně neexistují žádné předpoklady pro mírová jednání s Kyjevem, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Kyjev už před dvěma lety zakázal veškerá vyjednávání, dokud ruským prezidentem bude Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu. Kyjev jednání zakázal se zdůvodněním, že odhalil válečné zločiny, které podle něj napáchalo Rusko.
„Aktuálně neexistují žádné předpoklady pro jednání, protože všichni dobře znají stanovisko Ukrajiny neakceptovat jakékoliv rozhovory. Proto speciální vojenská operace pokračuje,“ řekl Putinův mluvčí podle tiskových agentur. Rusko označuje válku, kterou už déle než dva roky vede proti sousední zemi, za speciální vojenskou operaci.
Peskov dnes také řekl, že Rusové a Ukrajinci při jednáních v Istanbulu už před dvěma lety dohodli mírovou smlouvu. Dokument byl podle něj fakticky parafován, ale Kyjev odmítl smlouvu dotáhnout do konce kvůli „přímému nátlaku Londýna“, řekl Peskov.
Mluvčí Kremlu dal před dvěma týdny najevo, že případná jednání o míru s Ukrajinou by musela přihlížet k tomu, že Rusko za této války připojilo ke svému území další čtyři ukrajinské oblasti, po poloostrově Krym anektovaném už před deseti lety. I tehdy mluvčí ruského prezidenta před novináři připustil, že necítí žádnou ochotu Kyjeva jednat s Moskvou.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruská vlajka zavlála nad obcí Oleksandro-Kalynove v Doněcké oblasti. Ves, která měla před válkou zhruba 800 obyvatel, leží asi devět kilometrů od Kosťantynivky, u silnice vedoucí do 45 kilometrů vzdáleného Doněcku. Podle některých tvrzení ji Rusové dobyli už v červenci. V pátek ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že ruská vojska útočí po celé frontové linii, dlouhé asi 1000 kilometrů.
V Samaře, která leží asi 860 kilometrů východně od Moskvy, zahynul starší muž, jehož chata vzplála od trosek dronu, napsal na platformě Telegram gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev. Dříve informoval, že drony napadly průmyslový podnik v Novokujbyševsku. Úřady v době náletu vypnuly mobilní internet a přerušily provoz na letišti, poznamenala agentura Interfax.
Ukrajinské drony také zasáhly letiště v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska, ze kterého startují ruské bezpilotní letouny k útokům na Ukrajinu, tvrdí ukrajinská tajná služba SBU. Letiště se nachází u města Primorsk-Achtarsk u východního pobřeží Azovského moře. SBU se současně přihlásila i k náletu na podnik vyrábějící elektronické přístroje v Penze.
Rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, zprvu konané v Bělorusku, začaly krátce poté, co ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu. Kyjev ale přerušil rozhovory s Ruskem, když po ústupu ruských vojsk od Kyjeva na jaře 2022 vyšly najevo masové vraždy a další zvěrstva, kterých se za krátké okupace ruští vojáci v okolí ukrajinské metropole podle tvrzení Kyjeva dopustili. Symbolem těchto válečných zločinů se stalo město Buča, kde zastřelení civilisté leželi na ulicích a kde byly nalezeny i hromadné hroby. Moskva popírá jakékoliv útoky na civilisty, natož válečné zločiny, a za zmínku o těchto podezřeních hrozí v Rusku mnohaleté vězení. Kyjev ale i tak zakázal vyjednání s Ruskem, dokud v jeho čele bude Putin, který byl v dubnu zvolen prezidentem na dalších šest let.
Rusko v chystané dohodě z Istanbulu podle agentur požadovalo, aby se Ukrajina zavázala k neutralitě, zřekla se vstupu do NATO, omezila velikost svých ozbrojených sil a udělila východní Ukrajině zvláštní postavení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo, že je proti takovým závazkům. Zelenského předloňský dekret zakazující vyjednávat s Ruskem za Putina nicméně ponechává otevřenou možnost jednání s jiným prezidentem Ruska, poznamenala agentura Reuters.
