„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Prezident USA Biden s tureckým protějškem Erdoganem na okraj summitu NATO jednal o obranných a ekonomických prioritách, uvedl podle Reuters Bílý dům.
Diplomacie Evropské unie připravila návrh plánu, který má Ukrajině poskytnout dlouhodobé bezpečnostní závazky, uvedl server Politico. Dokument, který získal server Politico, obsahuje doporučení, jak zajistit „trvalé“ dodávky zbraní na Ukrajinu, pokračovat ve vojenském výcviku, sdílet zpravodajské informace a pomoci Kyjevu navázat vztahy s evropskými společnostmi obranného průmyslu.
Norsko vyčlení 960 milionů dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině v roce 2023. Oznámil to premiér země Jonas Gahr Støre na summitu NATO ve Vilniusu. „Ukrajina naléhavě potřebuje další vojenskou podporu a vybavení,“ zdůraznil.
Vytvoření stálých základen Severoatlantické aliance u hranic Ruska by mohlo vytvořit novou „karibskou krizi“, která v minulém století dovedla svět na pokraj jaderné války, varoval dnes šéf zahraničního výboru ruské sněmovny Leonid Sluckij. Reagoval na návrh hostitele summitu NATO ve Vilniusu, litevského prezidenta Gitanase Nausédy.
Sluckij také varoval před „provokacemi“ pramenícími ze zklamání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z výsledků summitu, který nestanovil datum přizvání Ukrajiny do aliance. Současně míní, že summit NATO bez ohledu na své rozhodnutí ohledně členství Ukrajiny „poskytne kyjevskému režimu nový stimul pokračovat v díle (Stepana) Bandery“, tedy vůdce ukrajinských nacionalistů v době druhé světové války.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Twitteru informoval o další části summitu členských zemí NATO ve Vilniusu.
„Naše obrana je nejvyšší prioritou a jsem vděčný našim partnerům za jejich ochotu podniknout nové kroky. Více zbraní pro naše bojovníky, více ochrany života pro celou Ukrajinu! Přivezeme na Ukrajinu nové důležité obranné nástroje. Plánujeme bilaterální jednání s americkými, kanadskými, německými, britskými, nizozemskými, japonskými a dalšími partnery. Naplánováno je také první ustavující zasedání Rady NATO-Ukrajina,“ napsal.
Dodávky další vojenské pomoci Ukrajině znovu kritizoval maďarský premiér Viktor Orbán, podle kterého "tím, co by mělo být poskytnuto Ukrajině, je mír spíše než zbraně". Znovu vyzval k příměří a zahájení mírových jednání. Dodal, že válka na Ukrajině znamená přímé ohrožení desítek tisíc Maďarů.
V Bělorusku se budou příslušníci žoldnéřské skupiny Wagner podílet na výcviku armády, informovalo tamní ministerstvo obrany. Výcvik a „výměna zkušeností“ by měly začít poté, co wagnerovci dorazí do země a „rozptýlí se na příslušných střelnicích“. Ministerstvo obrany uvádí, že většina žoldnéřů do Běloruska zatím nedorazila. Podle monitorovací skupiny Belaruski Hayun je v zemi v současné době asi 200 wagnerovců. Nacházejí se především na střelnici Losvido u Vítěbska.
Spojené státy dnes uvalily sankce na šéfa srbské tajné služby BIA Aleksandara Vulina, kterého viní, že napomáhal Moskvě v jejích škodlivých aktivitách. Podle USA má Vulin také vazby na obchodníka se zbraněmi a drogový gang.
Vulin, srbská vláda ani BIA agentuře Reuters dosud neposkytli komentář. Veškerý Vulinův majetek a podíly na majetku ve Spojených státech nebo v držení či pod kontrolou amerických státních příslušníků budou podle amerického ministerstva financí zablokovány a musí být nahlášeny sankčnímu orgánu OFAC.
Při ruských útocích na Cherson 11. července bylo podle tamního gubernátora Oleksandra Prokudina zraněno pět lidí. Tento počet zahrnuje osmiletou dívku, která v době útoku byla na dvoře svého domu.
Česká republika se bude významně podílet na plánu NATO posílit mezinárodní bojové uskupení na Slovensku, řekl dnes prezident Petr Pavel na začátku aliančního summitu ve Vilniusu. Česko bude mít na Slovensku jeden smíšený prapor a na chodu útvaru se bude podílet i podstatnou částí štábu a podpůrných jednotek, sdělil novinářům.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil ve Vilniusu na koncertě na podporu členství Ukrajiny v NATO. Na pódiu se k němu připojila jeho manželka Olena a litevský prezident Gitanas Nauseda s manželkou Dianou.
Vysoký důstojník ruské armády a bývalý velitel ponorky, kterého Ukrajina obvinila ze smrtících úderů na svém území, byl zastřelen v Krasnodaru na jihu Ruska. Stanislav Ržickij, byl v pondělí zabit neznámým střelcem během ranního běhu v parku poblíž sportovního centra Olimp, uvedla místní policie. Ruská bezpečnostní služba FSB v úterý uvedla, že muže podezřelého z útoku již zadržela.
Shoda členů NATO ohledně budoucnosti Ukrajiny v alianci je podle prezidenta Petra Pavla úspěchem. „Cestu známe. Jednomyslná shoda 31 zemí na budoucnosti Ukrajiny v NATO je úspěchem. Její cesta ke členství bude díky dnešní dohodě kratší. Zítra se těším na jednání s prezidentem Zelenským v novém formátu Rady NATO-Ukrajina, kde poprvé zasedne jako rovný s rovnými,“ napsal na Twitter.
Koalice 11 zemí začne s výcvikem ukrajinských pilotů pro obsluhu bojových letounů F-16 v Dánsku na začátku srpna. Na okraj summitu NATO ve Vilniusu to dnes řekl dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen. Později má v Rumunsku vzniknout výcvikové středisko, uvedla agentura Reuters.
„Doufáme, že první výsledky (výcviku) uvidíme na začátku příštího roku,“ uvedl dánský ministr. Už dříve přitom řekl, že by výcvik měl trvat šest až osm měsíců.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v úterý prohlásil, že pokud USA dodají Ukrajině kazetové bomby, bude Moskva nucena použít podobné zbraně proti ukrajinským silám, uvedla agentura Reuters. „V případě, že USA dodají kazetovou munici Ukrajině, budou ruské ozbrojené síly nuceny v reakci na to použít podobné zbraně proti ozbrojeným silám Ukrajiny,“ řekl v úterý Šojgu. „Je třeba poznamenat, že Rusko má kazetovou munici ve výzbroji a je mnohem účinnější než americká,“ dodal.
Obrazem: Ruský ministr obrany Sergej Šojgu na inspekci podniků obranného průmyslu v Tatarstánu
Ukrajina posílí Severoatlantickou alianci, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v centru Vilniusu, kde jedná summit NATO. Podle jeho slov si Ukrajina zaslouží, aby mohla vstoupit do bloku, díky němuž bude bezpečnější. Informovala o tom agentura Reuters.
Lídři Severoatlantické aliance chvíli předtím oznámili, že se shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k NATO, což má ukrajinský vstup zkrátit ze dvou kroků na jeden a tedy urychlit. Konkrétní termíny ovšem neuvedli. „NATO učiní Ukrajinu bezpečnější, Ukrajina učiní NATO silnější,“ řekl Zelenskyj. Podobně se ukrajisnký prezident vyjádřil i v příspěvku na Twitteru.
Členové NATO dnes na summitu ve Vilniusu schválili nejpodrobnější obranné plány od konce studené války, oznámil na tiskové konferenci generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Nová strategie, kterou spojenci připravili pro případ ruského útoku a případně teroristické hrozby, počítá mimo jiné s dramatickým zvýšením počtu vojáků připravených rychle nastoupit do akce a vyžaduje další zvyšování armádních rozpočtů, řekl Stoltenberg.
„Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ uvádí se v prohlášení, na němž se dnes vedoucí představitelé aliance shodli. Euroatlantická integrace Kyjeva podle dokumentu přesáhla potřebu Akčního plánu členství.
Lídři sice neupřesnili konkrétní podmínky, které musí Ukrajina splnit, uvedli však, že aliance pomůže Kyjevu dosáhnout pokroku v oblasti vojenské interoperability, jakož i dalších demokratických reforem a reforem bezpečnostního sektoru.
Ukrajinská armáda během své protiofenzívy, zahájené na počátku června, nedosáhla svých cílů na žádném úseku fronty, prohlásil ruský ministr Šojgu.
Polsko a Ukrajina se nikdy úplně neusmíří, dokud nebudou nalezeny a pohřbeny ostatky všech Poláků zabitých ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války. Řekl to dnes polský premiér Mateusz Morawiecki. Polsko si dnes připomíná 80. výročí vyvrcholení masakrů na Volyni, kdy ukrajinští nacionalisté zaútočili na polské vesnice.
Polsko se od ruské invaze z loňského února stalo jedním z nejvěrnějších spojenců Ukrajiny, vztahy mezi těmito sousedními zeměmi ale byly po celé generace napjaté kvůli válečným masakrům, připomíná agentura Reuters.
Lídři NATO se dnes ve Vilniusu shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k Severoatlantické alianci, což jtento proces zkrátí ze dvou na jeden krok, oznámil generální tajemník bloku Jens Stoltenberg. NATO ovšem podle něj Ukrajinu formálně pozve do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členské země budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky.
„Potvrdili jsme, že Ukrajina se stane členem NATO, a dohodli jsme se na zrušení požadavku na Akční plán členství,“ řekl Stoltenberg novinářům. Generální tajemník to uvedl poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval jako „absurdní“ skutečnost, že aliance nestanovila časový plán pro dosažení ukrajinského členství.
Obrazem: Výcvik obsluhy střelných zbraní pro civilisty v Kyjevě.
Ukrajinský systém Delta je připraven integrovat západní vybavení, včetně stíhaček F-16, uvedl ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov. „Je to významný krok kupředu, protože díky Deltě mohou vojáci sledovat bojiště v reálném čase, včetně polohy nepřátelských sil,“ uvedl ministr.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.