Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Děkujeme za pozornost a budeme se na vás těšit zase zítra. 

Ukrajinské bezpilotní čluny v Černém moři poškodily ruskou průzkumnou loď Ivan Churs, informoval dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na svůj zdroj ve vojenských kruzích. Ruské ministerstvo obrany o den dříve uvedlo, že se plavidlo stalo terčem tří ukrajinských bezpilotních lodí, ale posádka úder odrazila a loď plní své úkoly. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

„Nepotopila se, ale byla zasažena a trup i vybavení jsou značně poškozeny. Nyní ji Rusové narychlo opravují,“ řekl webu Ukrajinska pravda nejmenovaný vojenský zdroj. Server rovněž upozornil na video, které podle něj zveřejnil neoficiální kanál ukrajinské armády a které údajně zachycuje útok. Zmíněný nejmenovaný zdroj jeho pravost potvrdil.

Ministerstvo financí Spojených států dnes obvinilo ruskou Wagnerovu (v přepisu z ruštiny Vagnerovu) žoldnéřskou skupinu z dodávání zbraní polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF), které od poloviny dubna v Súdánu svádí boje s tamní armádou, píše agentura Reuters.

Podle nejmenovaných diplomatických zdrojů televize CNN a satelitních snímků dodala ruská soukromá žoldnéřská organizace súdánským milicím střely země–vzduch, které RSF významně posílily. Súdánská milice naopak podle informací CNN Rusku poskytla zlaté rezervy.

Spojené státy dnes uvalily sankce na šéfa soukromé vojenské Wagnerovy skupiny v africkém Mali Ivana Alexandroviče Maslova. Ruská žoldnéřská armáda se podle Washingtonu snaží zastírat své úsilí o získávání vojenského vybavení pro použití ve válce na Ukrajině. Skupina k tomu přitom využívá svého působení v Mali a dalších zemích, upozornilo americké ministerstvo financí ve svém dnešním prohlášení.

Ministerstvo rovněž obvinilo Maslova, kterého označilo za šéfa wagnerovských polovojenských jednotek a jejich hlavního správce v Mali, z úzké spolupráce s malijskými vládními činiteli na nasazení skupiny v africké zemi.

„Sankce ministerstva financí proti nejvýše postavenému představiteli Wagnerovy skupiny v Mali identifikují a narušují činnost klíčového člověka podporujícího globální aktivity skupiny,“ uvedl náměstek amerického ministra financí pro terorismus a finanční zpravodajství Brian Nelson.

Snímek z videa, které zveřejnila tisková služba Jevgenije Prigožina, ukazuje údajnou výměnu zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Přesné místo není identifikováno. 

Ruský prezident Vladimir Putin je v čele seznamu lidí, které chce Ukrajina zabít, řekl německému listu Die Welt zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov reagoval, že Putinovi nic nehrozí, protože ruské tajné služby „vědí, co dělají“.

Kyjev chce podle Skibického Putina odstranit, protože šéf Kremlu „koordinuje vše, co se děje, a o všem rozhoduje“. „Putin si všímá, že se k němu dostáváme blíž a blíž, ale možná, že se bojí i toho, že ho zavraždí jeho vlastní lidi,“ prohlásil také Skibickyj.

V očekávání ukrajinské protiofenzivy vybudovaly ruské síly na okupovaných územích na Ukrajině a v ruských příhraničních oblastech zhruba 1500 kilometrů opevnění. Došel k tomu portál Meduza, který analyzoval zprávy o obranných konstrukcích vzniklých na různých místech. Obranné linie podle portálu vznikly na Ruskem ovládaném poloostrově Krym, stejně jako na jihu Ukrajiny a na východě země. Z ruské strany hranice se pak táhnou kolem severovýchodní části Ukrajiny a sahají až k běloruské hranici.

Země vojensky pomáhající Ukrajině podle ministra obrany USA Austina jednaly o výcviku ukrajinských pilotů na F-16. Mají ho vést Dánsko a Nizozemsko.

USA odsuzují, že Rusko může rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku, řekl mluvčí ministerstva zahraničí. Jadernou doktrínu ale měnit nebudou.

Premiér Arménie Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev se dnes v přítomnosti ruského prezidenta Vladimira Putina přeli o otázky týkající se Náhorního Karabachu. Agentura Reuters píše, že jejich výměna názorů se týkala Lačinského koridoru, jediné pozemní cesty, která Arménii spojuje s Armény obývaným Náhorním Karabachem, enklávou uvnitř Ázerbájdžánu.

Od poloviny loňského prosince Lačinský koridor blokují ázerbájdžánští aktivisté a Baku tam zřídilo kontrolní stanoviště. Obviňuje Arménii, že přes koridor do Náhorního Karabachu dopravuje zbraně, což Jerevan popírá. Pašinjan řekl, že silnice by měla být pod kontrolou členů ruských mírových jednotek.

Rusko dnes vyslalo do vzduchu nad Baltským mořem stíhačky kvůli dvěma americkým strategickým bombardérům, které se údajně blížily k ruské hranici, uvedlo na platformě Telegram ruské ministerstvo obrany. O podobném incidentu nad Baltem informovalo i v úterý, kdy oznámilo, že kvůli americkým bombardérům startovala jedna ruská stíhačka.

Medunov sedí ve své chatě, která je ale zaplavená. Podle místních za to může chaotické zacházení s přehradou Kachovka ze strany Rusů. 

Pokuta nebo přibližně dvoutýdenní vězení bude nově v Rusku hrozit tomu, kdo šíří mapy, jež podle oficiálního stanoviska zpochybňují územní celistvost Ruska. Píše o tom ruskojazyčný servis BBC.

Poslanci ruské Státní dumy schválili zákon, který takové mapy řadí k "extremistickým materiálům". Za jejich šíření stanovili pokutu až milion rublů (275.280 korun) nebo 15 dnů odnětí svobody. Podle ruských zákonů je součástí ruského území 89 regionů, včetně poloostrova Krym, který Moskva zabrala Ukrajině v roce 2014, a čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko částečně okupuje od loňska. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast.

Rusko už začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska, oznámil dnes běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podle ruské televizní stanice Pervyj kanal. Ministři obrany obou zemí dnes podepsali dokument o rozmístění tohoto typu zbraní v Bělorusku.

Lukašenko doplnil, že ho ruský prezident Vladimir Putin informoval, že podepsal výnos týkající se rozmístění nestrategických jaderných zbraní. Dodal, že Putin přijal rozhodnutí v návaznosti na tom, na čem se spolu dohodli ústně. „Měli jsme připravit sklady a tak dále. To jsme udělali, takže přemisťování jaderné munice už začalo,“ uvedl také Lukašenko.

Ukrajinská protiofenziva trvá už několik dní, řekl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak italské televizi Rai. Nejde přitom o jednu událost, ale desítky akcí v různých oblastech, dodal na twitteru. Podoljak také podtrhl, že Ukrajina se nechystá použít zbraně poskytnuté spojenci k útokům na ruské území, ale jen k osvobození ukrajinských území okupovaných Ruskem.

Podoljak italské stanici sdělil, že přestože se fronta na Ukrajině roztáhla na 1500 kilometrů, „jednotlivé akce už začaly“. „Nejde o jednu akci, která začne v určitou hodinu určitého dne slavnostním přestřižením červené pásky,“ napsal pak k tomu na twitteru. „Intenzivní ničení logistického zázemí nepřítele je také protiofenziva,“ dodal.

Ceny ropy dnes výrazně klesají. Reagují tak na zprávu, že Rusko nepočítá s dalším snižováním těžby v rámci skupiny OPEC+. Severomořská ropa Brent kolem 16:00 SELČ ztrácela zhruba 2,6 procenta na 76,3 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala pokles o 2,9 procenta na 72,2 dolaru za barel.

Skupina OPEC+ zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem. Minulý měsíc se dohodla, že od května do konce roku sníží těžbu o 1,16 milionu barelů denně. O své těžební politice bude skupina znovu jednat 4. června ve Vídni.

Fotografie ukrajinského vojáka z Doněcku.

Finská vláda dnes oznámila, že poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc, která bude zahrnovat mimo jiné protiletadlové zbraně a munici. Balíček pro zemi, bránící se od loňského února ruské agresi, bude mít hodnotu více než 109 milionů eur (2,58 miliardy Kč), napsala agentura Reuters.

„Aby bylo zajištěno bezpečné dodání zásilky, nebudou další podrobnosti o přesném obsahu, způsobu a časovém plánu pomoci sděleny,“ uvedla finská vláda.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se dnes na summitu Euroasijské hospodářské unie (EAHU) v Moskvě vyslovil pro zrušení všech překážek a omezení, aby tak ze spolku Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Ruska mohla vzniknout „plnohodnotná hospodářská unie“.

Na Bělorusko podle pozorovatelů doléhají sankce uvalené Západem v odvetě za porušování lidských práv a za podporu ruské agrese proti Ukrajině.

„Prioritním úkolem pro nás všechny zůstává vytvoření plnocenného ekonomického svazu. Všichni zaznamenávají pokrok v tomto směru, ale setrvávám u dřívějšího stanoviska: Žádné překážky, žádná omezení nesmějí vůbec být! To je základní princip budování našeho svazu. A tohoto cíle musíme dosáhnout v nejbližší době!“ řekl Lukašenko podle státní agentury Belta.

Ukrajinští a američtí činitelé i nezávislí analytici si všímají, že ruské síly čím dál častěji k útokům na Ukrajině využívají bomby ze sovětských časů, uvedl dnes deník The New York Times (NYT). Tyto letecké pumy, z nichž jsou některé upravené, aby mohly dlouho klouzat vzduchem, je podle něj téměř nemožné sestřelit.

Ukrajinská města a vesnice nejen v blízkosti fronty čelí neustálému bombardování, v posledních týdnech ovšem Kyjev hlásí, že téměř všechny balistické střely a útočné drony se ukrajinské protivzdušné obraně daří likvidovat. Při vlně ostřelování v minulém týdnu Ukrajinci oznámili i zničení šesti nadzvukových střel Kinžal.

Poblíž letiště v okupovaném Melitopolu jsou hlášeny výbuchy a silný kouř.

Inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) zachytili při zesílených kontrolách zásilku slunečnicového šrotu z Ukrajiny, který obsahoval nadlimitní množství chlormekvátu a jenž byl určen pro výrobu krmiva. Jde o látku určenou k ošetření rostlin, jež je v Evropské unii povolená. Dané množství nepředstavuje pro zvířata prakticky žádné riziko, stejně tak pro konzumenta jejich masa. V obilninách je povolena výrazně vyšší dávka, než byla ve šrotu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí ÚKZUZ Ivana Kršková.

Limitní hodnota pro chlormekvát ve slunečnicovém šrotu je 0,01 miligramu na kilogram, laboratorní analýza odhalila trojnásobné množství. Například maximální hodnota pro krmnou pšenici je sedm miligramů. S ohledem na limit u pšenice a jiných obilnin by reálné riziko mohlo nastat až při stonásobné či vyšší koncentraci. Slunečnicový šrot se používá na výrobu krmiv pro prasata, kachny a brojlery.

Ruský nejvyšší soud dnes zrušil opoziční politickou stranu Parnas, což je vlastně zkratka Strany lidové svobody. Oznámila to ruská média. K nejznámějším vůdcům strany patřili bývalý premiér Michail Kasjanov, bývalý vicepremiér Boris Němcov, zavražděný v Moskvě v roce 2015, a jeho spolupracovník Ilja Jašin, nedávno odsouzený na 8,5 roku vězení za „šíření falešných informací“ o ruské armádě. Za „falešné“ označuje Moskva všechny informace, které neodpovídají ruskému výkladu války proti Ukrajině.

Ukrajině se podařilo dosáhnout návratu 106 obránců Bachmutu z ruského zajetí do vlasti. Jde o osm důstojníků a 98 vojáků, oznámil dnes šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Nezmínil se, kolik Rusů propustil Kyjev z ukrajinského zajetí.

„Bojovali o Bachmut a předvedli výkon, který zabránil nepříteli v postupu dále na náš východ. Každý z nich je hrdinou našeho státu,“ zdůraznil Jermak. Ujistil, že dál pokračují práce na splnění úkolu od prezidenta Volodymyra Zelenského, tedy co nejdříve vrátit domů všechny zajatce.

Mezi osvobozenými zajatci je podle vojenské rozvědky 68 vojáků, kteří byli na Ukrajině dosud považováni za nezvěstné. Osud pohřešovaných těžce doléhal na jejich příbuzné. Z Ruska byla také repatriována tři mrtvá těla: dvou cizinců a jedné Ukrajinky.

Nejstaršímu navrátilci ze zajetí bylo 59 let, nejmladšímu 21, podotkla agentura Unian.

Tuzemští zemědělci kvůli prudkému poklesu cen zemědělských komodit a rostoucím skladovým zásobám, které souvisí s jejich vyšším exportem z Ukrajiny do států Evropské unie, letos zřejmě přijdou na tržbách o více než 30 miliard korun. „Evropa je v současnosti zaplavena zemědělskými komoditami z Ukrajiny, které měly původně směřovat k tradičním odběratelům této produkce ve třetích zemích,“ stojí v dokumentu Olomoucká výzva, který dnes projedná sněm Agrární komory (AK) ČR v Olomouci. Podle prezidenta AK Jana Doležala lze před letošní sklizní očekávat další výrazný pokles cen zemědělských komodit, a tím i tržeb zemědělců.

„Je paradoxní, že minulý rok jsme se tolik obávali nedostatku potravin, až jich nyní máme nadbytek,“ řekl Doležal na sněmu.