Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli online přenos končí, Ukrajině se budeme věnovat zase od brzkého rána. Dobrou noc.

„Rusko a jeho oligarchové musí přispět k obnově Ukrajiny. Na summitu Rady Evropy zřizujeme Registr škod. Jde o důležitý krok k budoucímu mechanismu odškodnění,“ tweetuje ze summitu Rady Evropy (instituce nezávislé na Evropské unii) předsedkyně unijní exekutivy - Evropské komise - Ursula von der Leyenová. „EU se k němu připojí a uhradí počáteční náklady ve výši 1 milionu eur.“

Maďarsko zablokovalo vyplacení další části vojenské pomoci Evropské unie určené Ukrajině, potvrdila dnes agentuře Reuters tisková služba maďarské vlády. Maďarsko nečekaně zablokovalo osmou tranši vojenské pomoci ve výši 500 milionů eur (asi 11,8 miliardy Kč). Tato pomoc by měla být Kyjevu poskytnuta příští pondělí, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Unijní pomoc se poskytuje z fondu zřízeného v roce 2021 a nazvaného Evropský mírový nástroj (EPF). Tento mimorozpočtový prostředek má posílit schopnost EU předcházet konfliktům a zajistit mír a mezinárodní bezpečnost.

„Maďarsko nesouhlasí s tím, aby EU spolu s dalšími existujícími nástroji využívala EPF pouze pro Ukrajinu, protože to neumožňuje poslat dostatečné finanční prostředky na prosazování zájmů EU v jiných oblastech,“ uvedla tisková služba maďarské vlády v odpovědi Reuters ohledně předchozích zpráv italských médií na toto téma. Unijní prostředky by podle Budapešti mohly být použity na Balkánu či v severní Africe. „Pro maďarskou vládu je klíčové, aby se tyto otázky vyjasnily, a proto neschválila vyplacení další tranše z EPF,“ dodal mluvčí.

Na Ukrajině byl pravděpodobně poškozen, ale nikoli zničen, systém Patriot vyrobený v USA, řekl nejmenovaný americký představitel televizi CNN s tím, že USA posuzují rozsah škod.

Rusové, totiž mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov, tvrdí, že jeden patriot zničili. „Nemůžeme to komentovat. Nebudeme komentovat ruské zdroje,“ reagoval mluvčí ukrajinského letectva a protivzdušné obrany Jurij Ihnat.

CNN připomněla, že Ukrajiná má aktuálně dva systémy Patriot, jeden poskytly Spojené státy, druhý společně darovalo Německo a Nizozemsko. Zatím není jasné, který z nich mohl být poškozen. Reportéři agentury AP viděli úlomek, který dopadl do areálu kyjevské zoologické zahrady a na kterém bylo označení amerických firem Lockheed Martin a Boeing, zapojených do výroby raket pro systém Patriot.

Šéfové států a vlád zemí Rady Evropy na summitu v Reykjavíku hledají způsoby, jak Rusko pohnat k odpovědnosti za škody spáchané během jeho invaze na Ukrajinu. V rámci Rady Evropy, která dohlíží na dodržování lidských práv, svobody a principů právního státu, má vzniknout registr škod způsobených v důsledku vpádu.

„Je to velký krok kupředu, aby zločiny, které jsou páchány ve válečných konfliktech, nezůstaly nepotrestány,“ prohlásil při příchodu na jednání lídrů více než 40 evropských zemí český prezident Petr Pavel.

Registr bude spravovat nový úřad v rámci Rady Evropy, který bude působit v Haagu, kde sídlí různé mezinárodní soudy. Bude mít ale i pobočku přímo na Ukrajině. Ztráty vzniklé jednoznačně kvůli ruské agresi budou moci hlásit ukrajinští občané, ale i právnické osoby jako třeba obce. Očekává se, že takových oznámení budou tisíce. Během několika dalších let pak má vzniknout systém odškodnění obětí, zatím však není jasné, jak bude fungovat.

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) si zřídila kanál v populární aplikaci Telegram, aby využila i této možnosti k verbování Rusů, upozornil zpravodajský server Meduza, který působí v lotyšském exilu. Kanál má už tisíce sledujících.

Náměstek ředitele pro operace CIA David Marlowe loni v listopadu prohlásil, že CIA chce spolupracovat s Rusy nespokojenými s válkou proti Ukrajině, připomněla Meduza.

„Je možné, že lidé okolo vás nechtějí slyšet pravdu. My ano,“ zdůrazňuje se ve videu vybízejícím Rusy k tomu, aby se podělili s americkými zpravodajci o informace. Toto video je dostupné i na dalších účtech CIA na serveru YouTube a na sociálních sítích a zaznamenalo už více než 1,5 milionu zhlédnutí.

„Covid nám ukázal, jak jsme zranitelní, válka na Ukrajině nám ukázala, jak jsme silně závislí na autoritativních režimech a jak je tato závislost nebezpečná,“ prohlásil premiér Petr Fiala na návštěvě Drážďan, kde se saským ministerským předsedou Michaelem Kretschmerem podepsali memorandum o strategických projektech, zaměřených mimo jiné na získávání lithia.

Podle českého premiéra je třeba snížit energetickou, surovinovou nebo technologickou závislost na státech, které nejsou spolehlivými dodavateli.

Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj dnes znovu navštívil obránce Bachmutu a ocenil, že ochromili celou ruskou armádu. Podle jeho slov teď Rusové nevědí, kde se odehrává ukrajinská ofenzíva a co se děje u Bachmutu, který už pokládali za dobytý či obklíčený.

„Wagnerovští žoldnéři vlezli do Bachmutu jako krysy do pasti, v některých místech se uchylujeme k protiofenzivním akcím,“ cituje ho kanál Nexta TV.

Ukrajinský nejvyšší soud odvolal svého předsedu Vsevoloda Kňazeva, kterého úřady v noci zadržely při přebírání úplatku ve výši téměř tří milionů dolarů (65 milionů Kč).

Soudci nejvyššího soudu na plenárním zasedání vyjádřili nedůvěru a předčasně ukončili pravomoce svého předsedy. Jen dva soudci ze 142 hlasovali proti, dodal server RBK-Ukrajina. Kňazev nicméně nadále zůstává soudcem. Tohoto postavení jej může zbavit jen soudcovská rada.

Kňazev podle agentury Ukrinform dostal peníze od lidí, kteří zastupovali jednoho z ukrajinských oligarchů. Třiačtyřicetiletý soudce stál v čele nejvyššího soudu od října 2021.

V ruském zajetí zůstává rok po bitvě o železárny a ocelárny Azovstal v ukrajinském Mariupolu kolem 2000 jeho obránců, uvedla Natalka Zarycká, šéfka organizace sdružující příbuzné mariupolských obránců nazvané Ženy z oceli. Do vlasti se podle ní podařilo v rámci výměn vrátit zhruba 500 členů ukrajinských ozbrojených sil, kteří před rokem dostali od velení armády rozkaz, aby se v obklíčeném metalurgickém závodě invazním jednotkám vzdali.

„Přesně před rokem - 16. května - dostali ukrajinští vojáci, kteří drželi své pozice a 86 dní bránili Mariupol před okupanty, rozkaz přestat bránit Azovstal a složit zbraně,“ uvedla na sociální síti telegram organizace nazvaná Asociace rodin obránců Azovstalu. Zároveň vyzvala k jejich propuštění. Bojovníci podle sdružení na sebe poutali pozornost ruských invazních sil, což umožnilo ukrajinské armádě přeskupit své jednotky a počkat na dodávky zbraní od západních partnerů.

Mezi 16. a 20. květnem loňského roku pak vyšlo z bunkrů Azovstalu 2439 bojovníků, kteří skončili v ruském zajetí, poznamenal server Ukrajinska pravda. Přes 1900 obránců Azovstalu, včetně asi 700 členů pluku Azov, podle asociace sdružující jejich rodiny zůstává v zajetí. Zarycká ze spolku Ženy z oceli hovoří o zhruba 2000 obráncích a upozorňuje, že navzdory snahám se podařilo do vlasti za rok vrátit jen 20 procent bojovníků. V ruském zajetí podle ní panují otřesné podmínky, ukrajinští vojáci čelí mučení a hladoví.

Ruský lidskoprávní aktivista Michail Kriger stanul před soudem pro své protirežimní názory na sociálních sítích; prokurátor požaduje devět let vězení za schvalování terorismu. Koncem procesu se aktivista jal zpívat ukrajinskou bojovou píseň Červená kalina, tweetuje kanál Nexta TV.

„Systémy protivzdušné obrany sestřelily sedm střel s plochou dráhou letu dlouhého dosahu Storm Shadow, tři antiradarové rakety HARM a sedm projektilů ze salvových raketometů HIMARS,“ ohlásil mluvčí Ministerstva obrany Ruské federace generálporučík Igor Konašenkov podle agentury TASS.

Dodání raket Storm Shadow s dostřelem přes 250 km potvrdila Británie teprve minulý týden.

Podobně jako Polsko, i Litva a Lotyšsko přestanou používat název města Kaliningrad. V Litevštině by to měl nadále být oficiálně Karaliaučius, lotyšsky Karaļauči či Kēnigsberga, píše kanál Nexta TV. Hrad založili teutonští křižáci a na počest Přemysla Otakara II. ho pojmenovali Conigsberg (později Kónigsberg), český název zněl Královec.

Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa dnes uvedl, že Rusko a Ukrajina souhlasí s přijetím africké mise, která by projednala plán na mírové ukončení konfliktu těchto dvou zemí. Informovala o tom agentura Reuters. Podle Ramaphosy jsou jednání příznivě naklonění ruský prezident Vladimir Putin i jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj. Mírové mise se mají kromě JAR zúčastnit také zástupci Senegalu, Zambie, Konga, Ugandy a Egypta, píše agentura AFP.

Dolní komora ruského parlamentu dnes rozhodla o formálním vypovězení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), v níž Rusko už před osmi lety pozastavilo účast. Informovala o tom agentura AP, podle níž jde o klíčovou bezpečnostní dohodu z dob studené války. Cílem ujednání bylo zabránit znepřáteleným blokům, aby soustřeďovaly ozbrojené síly poblíž společných hranic.

Jurij Sak, poradce ministra obrany Oleksije Reznikova, uvedl, že Ukrajina požaduje 40 až 50 stíhacích letounů F-16, informoval 16. května server Politico.

V ruské Kurské oblasti poblíž hranic s Ukrajinou utrpělo zranění pět ruských pohraničníků, když bezpilotní letoun shodil munici na budovu pohraniční správy ruské tajné služby FSB. Upozornily na to informační kanály na platformě Telegram.

Další incident s dronem se odehrál v dalším ruském příhraničním regionu, Brjanské oblasti. Ruský vyšetřovací výbor dnes totiž uvedl, že ve městě Klincy ruská protivzdušná obrana sestřelila ukrajinský dron letadlového typu. Na telegramu se objevil videozáznam, který údajně toto sestřelení stroje nad rezidenční oblastí zachycuje. Kyjev zodpovědnost za dronové útoky na ruském území popírá.

Diplomatické turné ukrajinské první dámy Oleny Zelenské pokračuje, v úterý se v Soulu setkala s jihokorejským prezidentem Yoon Suk Yeolem. Podle jihokorejské tiskové agentury Yonhap Zelenská uvedla, že usiluje o „radikálnější“ podporu Ukrajiny v jejím boji proti Rusku.

Jižní Korea, devátý největší vývozce zbraní na světě, poslala Ukrajině zatím humanitární pomoc, dlouhodobě však uplatňuje politiku neposkytování zbraní do oblastí aktivních konfliktů.

Muži, který v březnu na protivládní demonstraci v Praze vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea, uložil Obvodní soud pro Prahu 1 trestním příkazem čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na dva roky. Na dotaz ČTK to dnes odpověděla mluvčí soudu Eva Švíglerová. Obviněný i státní zástupce proti příkazu podali odpor, případ proto podle mluvčí soud projedná v červnu v hlavním líčení.

Švíglerová doplnila, že soud muže potrestal za podněcování k trestnému činu. Média už dříve uvedla, že stíhaným je bývalý disident a politický aktivista Jaroslav Popelka z Uherskohradišťska.

Ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování (SBI) oznámil, že Kostjantyn Bezsmertny, velitel 501. praporu námořní pěchoty, byl obviněn z vlastizrady za to, že údajně přesvědčil 277 vojáků, aby se vzdali ruským jednotkám jako váleční zajatci. Úřad uvedl, že v případě 277 vojáků uzavřel řízení ve věci dezerce.

V Charkovské a Doněcké oblasti bylo za posledních 24 hodin při ruských útocích zabito šest lidí, informovali 16. května gubernátoři Oleh Syniehubov a Pavlo Kyrylenko.

Moskva tvrdí, že nadzvukovými střelami Kinžal zasáhla v Kyjevě systém protivzdušné obrany Patriot. Ukrajina uvádí, že všechny ruské rakety sestřelila.

Žoldnéři ruské Wagnerovy soukromé společnosti působící na Ukrajině se dostávají do sporů s bojovníky jiných nově vzniklých soukromých vojenských skupin, které jsou údajně napojené na ruskou plynárenskou společnost Gazprom. Podle ruskojazyčného serveru BBC News na to už několik týdnů upozorňují média a proruští internetoví komentátoři.

Ruské ministerstvo obrany ani Gazprom existenci těchto žoldnéřských skupin ale nepřiznávají. O uskupeních s názvy Potok (Proud), Fakel (Pochodeň) nebo Plamja (Plamen) bojujících na Ukrajině se však na konci dubna kriticky vyjadřoval například šéf Wagnerovy (v přepisu z ruštiny Vagnerovy) skupiny Jevgenij Prigožin.

Britské ministerstvo obrany ve své dnešní pravidelné analýze vývoje bojů na Ukrajině potvrdilo určitý postup ukrajinských vojáků u východoukrajinského Bachmutu, o kterém dříve informovala ukrajinská armáda. Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj v pondělí postup označil za první dílčí úspěch ukrajinských útočných operací při obraně tohoto města, které se Rusové snaží dobýt už měsíce a kontrolují jeho značnou část.

Žoldnéři ruské Wagnerovy (v přepisu z ruštiny Vagnerovy) skupiny pokračují v postupném vyklízení pozic v centru Bachmutu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvádí britský resort obrany, který vychází z informací vojenské rozvědky.

Ruské úřady schválily dohodu, podle níž ruský prodejce automobilů Avilon zaplatí až 125 milionů eur (zhruba tři miliardy Kč) za ruské aktivity německé automobilky Volkswagen. Informovala o tom dnes agentura Interfax, která se odvolává na zdroj obeznámený s příslušným rozhodnutím podvýboru vládní komise pro kontrolu zahraničních investic. Souhlas komise je potřeba, jestliže ruské aktivity prodávají firmy ze zemí, které Moskva považuje za znepřátelené.