Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Ruský úder v Doněcké oblasti zabil dva záchranáře a další tři zranil, když hasili požár způsobený předchozím útokem, uvedl ministr vnitra Ihor Klymenko.

Bývalý ruský prezident a nynější místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace Dmitrij Medvěděv na ruském Světovém festivalu mládeže uvedl, že hranice Ruska nemají konec a Ukrajina je Rusko. 

„Náš prezident se o našich hranicích vyjádřil přesně a výstižně. Hranice Ruska nikde nekončí. Speciální vojenskou operaci určitě dovedeme do logického konce. Do konečného vítězství. Do kapitulace neonacistů. Jednání jsou možná s nějakými novými lidmi, až uznají realitu, která se vyvinula na místě (na Ukrajině) v důsledku akcí našich chrabrých ozbrojených sil. Ukrajina je bezpochyby Rusko,“ nechal se slyšet.

Generální ředitel společnosti Rostec Sergej Čemezov řekl, proč Rusové nepoužívají v bojových operacích jejich „technologicky nejvyspělejší“ tank T-14 Armata. „Z hlediska funkčnosti je samozřejmě daleko lepší než stávající tanky, ale je příliš drahý, takže ho armáda nyní pravděpodobně nepoužije. Je pro ni jednodušší nakoupit další T-90,“ prohlásil Čemezov.

Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti

Prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal Dmytra Herehu z funkce velitele ukrajinských podpůrných sil a nahradil ho Oleksandrem Jakovcem, vyplývá z jeho nařízení.

Publikovaný rozhovor důstojníků německé armády o možnostech Ukrajiny útočit na cíle v Rusku ukazuje na přímé zapojení kolektivního Západu do konfliktu, prohlásil dnes podle ruské agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Německý ministr financí Christian Lindner dnes deníku Handelsblatt řekl, že odposlechy jsou pro Německo budíčkem, patrně však podle něj neunikly utajované informace. „Je to budíček, že jsme cílem (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ řekl Lindner, když o úniku hovořil jako o hybridním útoku Ruska. „Z toho, co dosud víme, nebyly v důsledku tohoto ruského pokusu o špionáž zveřejněny žádné tajné informace,“ řekl také politik, který je zároveň šéfem koaličních liberálů z FDP.

Železniční most přes řeku Čapajevku v jihoruské Samarské oblasti dnes poškodil výbuch, uvedl ruský tisk. Podle telegramového kanálu RBK-Ukrajina explozi na mostě, po kterém se převáží vojenský materiál, potvrdila ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Podle ruských médií byl mezitím provoz na trati obnoven.

Na jedné z opěr mostu pyrotechnici našli a zneškodnili nevybuchlou nálož. Experti pak podle listu Kommersant schválili obnovení provozu. Incident, při kterém nikdo nebyl zabit či zraněn, vyšetřují kriminalisté jako sabotáž, za což - v případě dopadení a odsouzení pachatelů - hrozí až 20 let vězení.

Letecká základna Kucova v Albánii byla 4. března znovu otevřena po rekonstrukci za 50 milionů eur (54 milionů dolarů), a stala se tak největší taktickou leteckou základnou NATO v regionu.

Slovenský premiér Robert Fico svými výroky pomáhá Kremlu, řekla místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová slovenskému zpravodajskému portálu Aktuality.sk v reakci na vyjádření slovenského ministerského předsedy Slovenska k válce na Ukrajině. Kritizovala také změny ve slovenském trestním právu, které Ficova vládní koalice prosadila ve sněmovně; platnost části těchto změn minulý týden pozastavil slovenský ústavní soud. Jourová rovněž uvedla, že Slovensko oslabuje demokratické pojistky.

„Každý, kdo se snaží oslabit pomoc Ukrajině i třeba prohlášeními, tak v zásadě napomáhá Kremlu. Každý, kdo šíří ruskou propagandu, například tím, že říká, že Ukrajinci začali válku, tak to vlastně znamená, že zrazuje své spojence v Evropské unii,“ řekla Jourová, která je komisařkou pro hodnoty a transparentnost.

Litva se připojí k české iniciativě, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Po telefonátu s českým premiérem Petrem Fialou to dnes uvedla litevská premiérka Ingrida Šimonytéová. Výši litevského příspěvku nesdělila.

Český plán na dodávky munice představil v polovině února na Mnichovské bezpečnostní konferenci český prezident Petr Pavel. Řekl, že Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500 000 kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300 000 kusů v sovětské ráži. Pavel v Mnichově také uvedl, že pokud Praha získá u spojenců peníze na nákup těchto nábojů, dokáže je na Ukrajinu dodat v řádu týdnů. Podle expertů je na nákup potřeba vyčlenit asi 1,5 miliardy dolarů (35 miliard Kč).

Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví zahajuje kontrolu vojenských lékařských komisí v Kyjevě kvůli zvýšenému počtu stížností, oznámil ministr Viktor Ljaško. Stížnosti na práci kyjevských vojenských lékařských komisí se týkají mimo jiné nedodržování elektronického pořadníku, nekomfortních podmínek při lékařských kontrolách, nedbalosti lékařů a korupčních praktik, uvedl.

Ruské síly zasáhly kazetovou municí vesnici Rizdvianka v Záporožské oblasti a zabily jednoho civilistu, informoval gubernátor Ivan Fedorov.

DTEK, největší ukrajinská soukromá energetická společnost, obnovila dodávky elektřiny do 426 000 domácností po výpadcích způsobených únorovými ruskými útoky, informovala tisková služba společnosti.

Polský premiér Donald Tusk dnes ostře kritizoval slovenského a maďarského ministra zahraničí Juraje Blanára a Pétera Szijjártóa za jejich setkání s ruským protějškem Sergejem Lavrovem na regionálním fóru v Turecku. Uvedl, že jejich názory na Rusko a Ukrajinu jsou až příliš odlišné, informovala agentura AP.

Setkání s Lavrovem ve stejný den, kdy byl v Moskvě pohřben ruský opoziční předák Alexej Navalnyj, nebylo podle Tuska „nejen projevem dobrého či špatného vkusu“. „Věc s hostinou v den pohřbu Alexeje Navalného (...) je jen dalším projevem maďarské vlády, který je pro nás z morálních a politických důvodů obtížně přijatelný,“ řekl Tusk na tiskové konferenci ve Vilniusu.

Rusko v únoru čelilo 309 útokům bezpilotních letounů, uvedl dnes ruský telegramový kanál Astra. Portál neuvádí, kdo drony na zemi vyslal. Nezávislý server Meduza, jenž na zprávu Astry upozornil, píše o ukrajinských úderech. Podle ruského kanálu při těchto útocích zahynuli tři lidé a dalších 15 jich bylo zraněno. Ukrajina, která se už přes dva roky brání ruské invazi, se k tomu nevyjádřila.

Nejpostiženější byla Belgorodská oblast s 219 útoky dronů, píše portál. Tento region sousedí se severovýchodem Ukrajiny. Zároveň Astra píše, že 106 úderů bylo neúspěšných - drony cíl minuly nebo spadly, 60 bezpilotních prostředků podle něj zlikvidovala protivzdušná obrana. Byly poškozené civilní i vojenské objekty, uvádí kanál, podle něhož bylo v tomto regionu také nejvíce hlášených obětí: tři mrtví a 13 zraněných včetně vojáků.

Julija Navalná zveřejnila video zachycující frontu vedoucí k hrobu svého manžela a poděkovala všem, kteří se s ním přišli rozloučit: „Mnoho lidí se diví, za co Alexej tak urputně bojoval, a proč se nikdy nevzdal. Kvůli vám. Krásní, stateční a čestní lidé, kteří se s ním nyní přicházejí rozloučit v nekonečné frontě. Děkuji vám. To je ta pravá láska lidu,“ uvedla.

Skupina 40 zemí, včetně všech 27 členských států Evropské unie, dnes na půdě Rady OSN pro lidská práva v Ženevě vyzvala Rusko, aby umožnilo nezávislé mezinárodní vyšetřování okolností smrti ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězení. Výzvu tlumočila jménem zemí, mezi nimiž jsou i USA, Kanada, Británie či Ukrajina, šéfka unijní delegace v OSN Lotte Knudsenová, informovala agentura Reuters.

„Jsme pobouřeni smrtí ruského opozičního politika Alexeje Navalného, za kterou nese poslední odpovědnost prezident (Vladimir) Putin a ruské úřady,“ řekla Knudsenová. „Rusko musí povolit nezávislé a transparentní mezinárodní vyšetřování okolností jeho náhlé smrti,“ dodala Knudsenová.

Čas pro setkání prezidenta Volodymyra Zelenského a maďarského premiéra Viktora Orbána zatím nenastal, uvedl pro ruskou státní tiskovou agenturu RIA Novosti maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto. „V současné době nejsou předpoklady pro uspořádání schůzky zdaleka naplněny,“ prohlásil maďarský ministr, aniž by vysvětlil důvody.

Ukrajinská vláda v rámci reformy státní správy pracuje na snížení počtu ministerstev o jednu třetinu, uvedl na tiskové konferenci premiér Denys Šmyhal. Podle Šmyhala bylo již v roce 2024 zrušeno 20 000 volných míst ve státní správě. Pokud se počet ministerstev sníží, zůstane na Ukrajině 15 nebo 16 ministerstev, uvedl premiér. Ukrajina má v současné době 21 ministrů.

Série rychlých postupů ruských sil zpochybňuje novou ukrajinskou obrannou linii vytvořenou po stažení z klíčového města Avdijivka a vyvolává obavy ohledně taktiky Kyjeva i dynamiky na frontové linii. Ukrajina 17. února oznámila, že se stahuje z Avdijivky do pozic západně od města.

Ruské síly se od té doby zmocnily tří malých vesnic, přičemž Kyjev trvá na tom, že je nikdy neměl v úmyslu bránit. Obranná linie, o které Kyjev prohlásil, že se na ni stahuje – tedy tři vesnice dál na západ – je však terčem těžkého ruského útoku. Proruské zdroje tvrdí, že Moskva částečně obsadila všechny tři obce. Ukrajina to popírá, píše CNN.

Severoatlantická aliance zahájila téměř dvoutýdenní cvičení v Norsku, Švédsku a Finsku, aby otestovala své plány kolektivní obrany pro nově rozšířené severské křídlo. Do cvičení s názvem Nordic Response se zapojí přes 20.000 vojáků ze 13 členských zemí NATO, jednotky z Česka se manévrů neúčastní.

„Nordic Response 24 začalo! V následujících dvou týdnech bude 20.000 spojeneckých vojáků nacvičovat obranu severních území naší aliance,“ uvedla v neděli norská armáda, která podle agentury AP cvičení vede. Akce potrvá do poloviny měsíce.

Ruský nejvyšší soud dnes znovu odmítl registraci opozičního kandidáta Borise Naděždina k volbám, uvedla agentura Interfax. Odmítl Naděždinovo odvolání proti dřívějšímu rozsudku a ponechal v platnosti rozhodnutí soudu z 21. února. Politik se pokouší soudní cestou zvrátit rozhodnutí ruské ústřední komise, která ho odmítla připustit k volbám, což zdůvodnila vysvětlením, že mezi podpisy jeho podporovatelů objevila nesrovnalosti.

„Nechystám se přestat, budu bojovat až do konce,“ napsal dnes Naděždin na platformě Telegram v reakci na rozhodnutí soudu. Uvedl, že hodlá podat stížnost k prezidiu nejvyššího soudu a poté se obrátit na ústavní soud. K jeho programu patří zejména ukončení války na Ukrajině.

Úterní návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Česku bude mimo jiné příležitostí k diskusi o dalším postupu a konkrétních iniciativách k vojenské pomoci Ukrajině. Mimo jiné se to týká českého plánu na nákup velkorážové munice v zemích mimo Evropskou unii. 

Podle Hradu návštěva navazuje na cestu prezidenta Petra Pavla do Francie v prosinci loňského roku. Tehdy Pavel po setkání s Macronem uvedl, že česko-francouzské vztahy jsou na vysoké úrovni. Paříž a Praha se podle něj shodují nejen v otázkách, jako je válka na Ukrajině nebo situace na Blízkém východě, ale i v oblasti energetiky či rozšiřování Evropské unie. Francie se podle Hradu projevila jako jeden z lídrů evropské pomoci Ukrajině.

Pavel v pátek při návštěvě Lucemburska potvrdil, že se k iniciativě k zajištění munice pro Ukrajinu ve třetích zemích zatím přihlásilo asi 15 zemí. Zájem se zapojit má mimo jiné právě Francie.

V Polsku do pole možná dopadl vojenský objekt, hlásí server Fakt. A to u Milakova ve Varmijsko-mazurském vojvodství na severovýchodě země, u Baltu. Policie je na místě. „Prokuratura v Elblągu uvedla, že šlo pravděpodobně o meteorologický balon,“ dodává Fakt.

Francie zveřejnila takřka kompletní seznam výzbroje, kterou od 24. února 2022 do 31. prosince 2023 poskytla Ukrajině. V souhrnu jde o podporu za víc než 3,8 miliardy eur (přes 96 mld. Kč). Je tam například šest kanonů TRF1, 30 kanonů CAESAR, 38 obrněných vozů AMX10 RC nebo 1,1 milionu nábojů malého kalibru.