Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.

Cvičení elitních jednotek ukrajinské armády na severu země.

Fronty kamionů čekajících na polsko-ukrajinské hranici na vpuštění na Ukrajinu dnes na hraničních přechodech Dorohusk-Jahodyn a Hrebenne-Rava Ruska dosáhly délky až 28 kilometrů. Informovala o tom agentura PAP. Kolony způsobila protestní blokáda polských autodopravců kvůli údajně nespravedlivé ukrajinské konkurenci.

Rusko při vzdušném úderu na jeden z přístavů v jihoukrajinské Oděské oblasti zasáhlo civilní loď plující pod liberijskou vlajkou, přičemž zahynul lodivod. Na platformě Telegram to dnes večer uvedlo operační velitelství Jih ukrajinské armády, které rovněž zveřejnilo snímky poškozené lodi. Tři filipínští členové posádky plavidla a jeden pracovník přístavu utrpěli zranění, dodala armáda.

Rusové podle ukrajinských sil vypálili směrem k blíže neupřesněnému ukrajinskému přístavu z letounu v Černém moři střelu Ch-31P, která zasáhla vrchní část lodi v době, kdy vplouvala do přístavu. Více podrobností armáda neposkytla.

Ukrajinský soud uložil trest 15 let vězení a konfiskace majetku Moskvou dosazenému šéfovi okupované části Chersonské oblasti Vladimiru Saldovi. V jeho nepřítomnosti ho uznal vinným z vlastizrady za válečného stavu, kolaborace nebo ospravedlňování ruské vojenské agrese. Informovala o tom dnes ukrajinská média s odvoláním na soud v jihoukrajinské Oděse.

Vladimir Saldo (v přepisu z ukrajinštiny Volodymyr Saldo), kterému je podle dostupných informací 67 let, býval starostou Chersonu. Tuto oblastní metropoli ruské invazní síly okupovaly v prvních měsících vojenské agrese vůči Ukrajině, než se z něj loni na podzim pod tlakem ukrajinské protiofenzívy stáhly na levý břeh řeky Dněpr. Levobřežní část regionu a další východoukrajinské regiony Rusové nadále okupují a ukrajinská armáda se oblasti snaží dobýt zpět. Saldo patří mezi jedny z nejvýraznějších veřejných tváří ruské okupace Ukrajiny.

Manželky, manželé a příbuzní ruských vojáků sloužících na Ukrajině v úterý v Moskvě protestovali za návrat svých blízkých domů. Rádio Svobodná Evropa uvedlo, že se demonstrace zúčastnily desítky lidí a že trvala jen zhruba pět minut, než je „policie obklíčila a nařídila akci zastavit“.

Evropská komise rozhodla o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou na základě velice objektivního, precizního a přísného hodnocení. Českým novinářům v Bruselu to dnes řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Ocenila, jak Kyjev pracuje na reformách i v extrémně složitých válečných podmínkách.

„My jsme hodnotili situaci na Ukrajině opravdu velmi objektivně, použili jsme stejný typ hodnocení jako pro země západního Balkánu. Není tam žádný faktor války nebo foukání do plachet Ukrajině," uvedla Jourová. Komise má podle ní velmi jasné zadání, a sice udělat technické vyhodnocení situace, kde je „velmi minimální, jestli vůbec nějaký prostor pro politické rozhodnutí". „Politické rozhodnutí má přijít od premiérů a prezidentů. To se dozvíme v prosinci, jak se k doporučení Evropské komise postaví," dodala eurokomisařka.

Ukrajinský prezident Zelenskyj ocenil doporučení EK zahájit s Ukrajinou rozhovory o vstupu do EU, premiér Šmyhal přislíbil, že Ukrajina bude silným členem, píší agentury.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu a posléze i prezident země Vladimir Putin dnes v Moskvě jednali s místopředsedou Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny, generálem Čang Jou-siem. Informovala o tom agentura TASS. Šojgu podle TASS v rozhovoru zdůraznil význam rusko-čínské armádní spolupráce. Ruský ministr obrany i Putin ale zároveň podtrhli, že cílem Ruska a Číny není vytvořit vojenskou alianci.

„Na rozdíl od některých agresivních zemí Západu nevytváříme armádní blok. Vztahy mezi Ruskem a Čínou jsou vzorem strategické spolupráce, založené na důvěře a úctě,“ prohlásil podle TASS Šojgu při setkání s čínským generálem.

Británie dnes rozšířila seznam protiruských sankcí o dalších 29 jednotlivců a firem, zaměřila se přitom zejména na ropný průmysl a obchod se zlatem. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Podle ministra zahraničí Jamese Cleverlyho by měla nová opatření ztížit fungování těm, kdo pomáhají dosavadní sankce obcházet.

„Dnešní sankce zasáhnou ty, kdo nabídli podporu (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi tím, že umenšují dopad našich sankcí na ruskou ropu a zlato - dva klíčové zdroje příjmů pro ruskou válečnou mašinerii,“ uvedl Cleverly.

Evropská komise dnes doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Po zasedání EK to oznámila její šéfka Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jenž Kyjev podniká například v oblasti justice i boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou nicméně ještě muset na svém prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU.

Nová slovenská vláda dnes podle očekávání neschválila návrh bývalého vedení ministerstva obrany poskytnout Ukrajině, která se brání ruské vojenské invazi, další balík vojenské pomoci v hodnotě 40,3 milionu eur (992 milionů korun). Premiér Robert Fico, který nastoupil do úřadu v říjnu po vítězství své strany Směr-sociální demokracie v předčasných parlamentních volbách, opakovaně odmítl dodávky zbraní a munice na Ukrajinu ze zásob slovenské armády. V pondělí ale Fico prohlásil, že podnikům nebude bránit ve výrobě a komerčních dodávkách zbraní.

Podle slovenského ministerstva obrany předchozí vedení tohoto úřadu navrhovalo předat Ukrajině v pořadí už čtrnátý balík vojenské pomoci. Dodávky měly zahrnovat například osm minometů, dále 140 raket do systému protivzdušné obrany KUB a značný počet různé munice. „Slovenská vláda bude pomáhat Ukrajině humanitárně, nikoliv vojensky. Chceme mír, ne válku,“ napsal na sociální síti ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok.

Západní bojkot ruských energií a zavedení cenového stropu na ruskou ropu vážně poškodily světovou energetickou bezpečnost, prohlásil dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Snahu odklonit se od energií z Ruska označil podle agentury TASS za chybnou kalkulaci a evropské státy nazval vazaly Spojených států.

„Tyto kroky vedly k rozpadu historicky utvářených dodavatelských a odběratelských řetězců, k drahému přetvoření energetických toků a k navýšení transakčních a logistických nákladů,“ sdělil Lavrov. O negativních dopadech západních sankcí na Rusko se nezmínil. Naopak zdůraznil, že Rusko upevňuje v energetice svoji suverenitu a „rozšiřuje geografii exportu“.

Senát schválil prodloužení mandátu pro výcvik ukrajinských vojáků v ČR do konce roku 2024. Současně dnes podle očekávání odsouhlasil také prodloužení většiny zahraničních misí českých vojáků pro příští rok, jak to navrhla vláda. Rozhodovat o tom bude ještě Sněmovna, jejíž výbor pro obranu v říjnu mise doporučil také schválit.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) senátorům řekla, že prioritou je zajistit podmínky pro pokrčování výcviku vojáků z Ukrajiny, která čelí ruské agresi. „Výcvik přispívá k tomu, aby válka skončila co nejdříve, abychom se dočkali vytouženého míru,“ uvedla. Schválení výcviku a misí podpořilo 71 ze 74 přítomných senátorů, přičemž potřeba bylo nejméně 41 souhlasných hlasů. Proti byla pouze senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (za Nezávislé), která mluvila o potřebě hájit zájmy ČR a usilovat o mírová řešení. Daniela Kovářová (nezávislá) a předseda senátorů KDU-ČSL Josef Klement se hlasování zdrželi. 

Jindřichohradecká likérka Fruko-Schulz změní majitele. Ruští akcionáři ze skupiny Ladoga prodají do konce roku své podíly, nově bude likérku vlastnit česká firma. ČTK to dnes řekl ředitel likérky Josef Nejedlý. Kvůli válce na Ukrajině přišla firma o některé odběratele a dlouholetou spolupráci s ní ukončila i banka. Ruská skupina Ladoga dosud vlastnila firmu z 90 procent.

Likérka skončila loni ve ztrátě po zdanění 1,2 milionu Kč. O rok dřív měla čistý zisk 1,3 milionu. Tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží stouply meziročně o 13 procent na 264,8 milionu. Letos čeká zisk. V březnu 2024 přestane vyrábět gin Ibalgin, kvůli soudnímu sporu s farmaceutickou firmou Sanofi, vyplývá z výroční zprávy.

Rusko dnes zařadilo soudce Mezinárodního trestního soudu (ICC) Sergia Gerarda Ugaldeho Godíneze z Kostariky na seznam osob, po kterých úřady pátrají. Důvod neupřesnilo, uvedla agentura AFP.

Soudcovo jméno se objevilo v databázi hledaných osob ruského ministerstva vnitra s rutinní poznámkou, že po dotyčném bylo vyhlášeno pátrání v souvislosti s vyšetřováním trestného činu.

V okupovaném Luhansku byl při atentátu zabit jeden z vůdců proruských separatistů na východě Ukrajiny Michail Filiponěnko, uvedla dnes ruská média. Ve Filiponěnkově autě explodovalo výbušné zařízení a Filiponěnko utrpěl smrtelná zranění, uvedl portál LuhanskInformCentr s odvoláním na Filiponěnkova syna.

Filiponěnkovu smrt potvrdil také místní poslanec Jurij Jurov. Připomněl, že plukovník Filiponěnko svého času patřil k zakladatelům a velitelům ozbrojených sil separatistů. V současnosti byl poslancem parlamentu Luhanské lidové republiky.

Ukrajinská vojska přesunula na levý břeh Dněpru v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny nevelký počet obrněné techniky, uvedl americký Institut pro studium války (ISW) s odvoláním na ruské proválečné internetové komentátory. Ukrajinských vojáků na levém břehu řeky je podle těchto zdrojů asi 300.

Levobřežní část Chersonské oblasti je pod kontrolou ruských vojsk, ISW v minulých dnech ale několikrát upozorňoval, že ukrajinským vojákům se daří držet pozice na levém břehu řeky u obce Krynky.

Ministři zahraničí ekonomicky vyspělých zemí G7 dnes ujistili, že zůstanou jednotní v podpoře Ukrajiny, která od loňského roku čelí ruské invazi. Učiní tak i přes současnou situaci na mezinárodním poli, uvedli na závěr dvoudenní schůzky v Tokiu s odkazem na konflikt mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, píše agentura AFP.

Vrcholní diplomaté zemí G7, kam patří Japonsko, Británie, Spojené státy, Francie, Německo, Itálie a Kanada, také uvedli, že budou pokračovat v zavádění "přísných sankcí" vůči Moskvě a urychlí ukrajinské krátkodobé i dlouhodobé snahy o obnovu.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Evropská komise dnes zveřejní svou pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v Evropské unii. Jsou jimi Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo a Turecko. Diplomatické zdroje ČTK potvrdily, že se návrhu na zahájení přístupových jednání nejspíš dočká Ukrajina i Moldavsko a k překvapení mnohých rovněž Bosna a Hercegovina. Návrh EK nicméně budou muset ještě na svém prosincovém summitu potvrdit prezidenti a premiéři všech zemí EU.

EU udělila Ukrajině status kandidátské země v červnu 2022 - čtyři měsíce poté, co na zemi vojensky zaútočilo Rusko. Pro zahájení přístupových jednání EU stanovila sedm podmínek, mezi nimiž je reforma soudnictví či omezení korupce. Ukrajina doufá v pozitivní zprávy z Bruselu, jak říkají její představitelé, na reformách totiž Ukrajinci intenzivně pracují.