Bidenová po návštěvě Zelenské: S Čaputovou řešila i osud uprchlých dětí z Ukrajiny
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ocenila podporu, které se zemi dostává od Spojených států, a také spolupráci mezi oběma zeměmi. Čaputová to řekla při přijetí americké první dámy Jill Bidenové, s níž se dnes dopoledne setkala na závěr její zahraniční cesty.
„Jako stále aktivní učitelka se zajímá o osud ukrajinských dětí, žen a rodin, které musely opustit svou zemi, ale stejně ocenila i nezištnou pomoc našich lidí, dobrovolníků, charitativních organizací a rodin, které pomáhají jejich utrpení zmírnit,“ uvedla Čaputová po schůzce s Bidenovou. Dodala, že spolu hovořily také o vlivu sociálních médií na atmosféru ve společnosti a o důležitosti tématu duševního zdraví.
V uplynulých dnech Bidenová v souvislosti s uprchlickou krizí, jíž vyvolala válka na Ukrajině, zavítala také do Rumunska a nečekaně i na samotnou Ukrajinu, kde se sešla s Olenou Zelenskou, manželkou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters.
Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura.
Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.
„Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.
Zobrazit celý online
Bidenová přijela na Slovensko v sobotu. O víkendu na východním Slovensku zavítala mezi ukrajinské uprchlíky a dobrovolníky, záchranáře a další pracovníky, kteří běžencům pomáhají. Řekla, že pokládala za potřebné podpořit lidi z Ukrajiny, kteří zažili brutalitu. Ještě v neděli po návštěvě slovensko-ukrajinské hranice Bidenová odjela do příhraničního ukrajinského města Užhorod, kde se sešla se Zelenskou.
Americká první dáma vyjádřila vděk Slovákům za pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Podobně ocenila i Rumunsko, kam zavítala před návštěvou Slovenska.
Mnozí tuší, že v hnusné válce na Ukrajině mají svoje špinavé prsty USA. Navzdory masivní celosvětové propagandě a poukazování na Rusy jako na zločince a na Putina jako na Hitlera se začínají objevovat nezvratné důkazy o tom, že skuteční zločinci i s novodobým Hitlerem Bidenem sedí v USA.
Zlomovým rokem spádu dopředu připravených událostí na Ukrajině byl rok 2014 a tzv. Majdanské události, kterými vyvrcholily demonstrace proti tehdejšímu prezidentovi Janukovyčovi. Existuje mnoho důkazů, že masakr byl operací pod falešnou vlajkou, která byla předem naplánována v USA a provedena za účelem svržení legálně zvolené vlády. Našly se důkazy o aktivní účasti krajně pravicových organizací, konkrétně Pravého sektoru a Svobody včetně zahraničních, amerických žoldnéřů Blackwater, Academi, které měly své snipery v okolních budovách a kteří pálili do davu demonstrantů. Existují dokonce nahrávky zahraničních snajperů o této události, které potvrdily cílený státní převrat.
Po těchto událostech prezident Janukovyč musel utéct ze země. Začaly se následně další ozbrojené ataky ukrajinských neonacistických uskupení na rusky mluvící obyvatelstvo v různých částech země. Výsledkem bylo, že občané Krymu se v legálním referendu rozhodli, že chtějí být součástí Ruska. Všechny vyjadrení vládních představitelů po celém světě o anexu Krymu jsou obyčejné lži, které mají za cíl učinit z Ruska agresora.