
„Smrt nepříteli!“ Ukrajinské televize vysílají společné zprávy. Jednota, nebo propaganda?

Zpravodajské televizní kanály na Ukrajině za války nevytvářejí svoje vlastní programy, nýbrž dávají dohromady společné celodenní zprávy – dokonce musejí, nařídil to prezidentským dekretem Volodymyr Zelenskyj. A na obsah dohlíží stát. Má to své praktické důvody a výhody, ale rovněž panují obavy ze státní cenzury a monopolu na informace, rozebírá britský deník The Guardian.
V dobách satelitní televize a sociálních sítí evokuje jednotné válečné zpravodajství doby druhé světové války, kdy se rodiny scházely u rádia. Na Ukrajině se státem podporované vysílání vrátilo tři čtvrtě století poté.
Brzy po ruském vpádu 24. února začaly hlavní kanály vysílat tentýž obsah, 24 hodin denně, přezdívaný Spojený zpravodajský telemaraton. Každý kanál vytváří konkrétní úsek, všechny vysílají naráz totéž: Zprávy, debaty ve studiu, příspěvky reportérů z terénu (často točené jen na mobily), projevy prezidenta, ministrů a dalších osobností, povzbuzující vlastenecké příběhy – a to vše náhle prokládané varováním před bombardováním tam či onde.
Telemaraton byl živě zpřístupněn i na YouTube:
Původně šlo o čtyři soukromé televize, vlastněné různými ukrajinskými oligarchy, a o veřejnoprávní vysílání. Teď telemaraton přenášejí všechny kanály, které vysílaly zprávy; a nařizuje to zákon. Totiž prezidentský dekret a rozhodnutí Národní bezpečnostní a obranné rady z 18. března.
„Vzhledem k přímé vojenské agresi Ruské federace, aktivnímu šíření dezinformací agresorským státem, zkreslování informací i ospravedlňování či popírání ozbrojené agrese Ruské federace vůči Ukrajině,“ zdůvodňuje rada. „Za stanného práva je jednotná informační politika prioritní otázkou národní bezpečnosti, dosáhne se jí sjednocením všech celostátních televizních kanálů, jejichž program sestává hlavně ze zpráv a analytických programů.“ Stanné právo v polovině května prezident Zelenskyj dalším dekretem prodloužil o 90 dní, čili do srpna.
„Telemaraton je v informační válce ekvivalentem našich protiletadlových systémů, myslím, že nyní je pro Ukrajinu optimální cestou,“ uvedla Svitlana Ostapová z neziskové organizace Detector Media, jež na Ukrajině monitoruje propagandu, dezinformace a politické vměšování do médií. „Pomáhá to chránit Ukrajince před ruskými fake news a a brání panice v populaci.“
Odkazuje na rok 2014, kdy napětí kolem Ukrajiny zesílilo v souvislosti s revolucí zvanou mejdan. Kremelská propaganda začala Ukrajinu i svět bombardovat dezinformacemi o majdanu, Krymu i o událostech na Donbase, kde se tehdy zbraní chopili separatisté. A podařilo se Ukrajinu destabilizovat.
„Okupaci Krymu proruskými silami doprovodila pozoruhodná propagandistická ofenziva Moskvy – pronikla do západních médií, pomohla stočit debatu v ruský prospěch,“ psal Guardian 17. března 2014, po kontroverzním krymském referendu o připojení k Rusku.
„Mediální tlak zesílil. Zavřením nezávislých médií Rusko kontroluje větší část sdělení; šířením polopravd a zvěstí Kreml mate oponenty,“ přiblížil deník Putinovy metody. „Konstantním tématem proudícím z ruských zdrojů je spojenectví ukrajinské revoluce s ‚fašisty‘ – vágního pojmu, který zahrnuje antisemity, teroristy, povstalce, anarchisty i bandity. Na strachu (‚Fašisti si jdou pro vaši rodinu!‘) a zmatení (‚Jsou tu fašisti? Co je to fašista?‘) v propagandě záleží daleko víc než na pravdě (fašistů tu je jen málo). Jestliže vás zaměstnávají snahy pochopit, nakolik je ukrajinská pravice antisemitská, tak nedáváte pozor, že ruští vojáci proklouzávají přes hranici.“
Spolupráce televizních stanic má i praktické důvody. „Většina novinářů z Kyjeva odešla a kanály to prostě nezvládaly,“ připomněla Ostapová. „A vrcholní ministři a představitelé nemají čas vyjadřovat se pro všechny kanály, tento formát znamená, že s populací komunikují jednou denně a nedávají přednost jednomu či druhému kanálu.“
Proměnil se i jazyk zpráv, což nenařídil prezidentský dekret – ale reflektuje to aktuální projevy Ukrajinců. Donedávna novináři, dbající na neutrální jazyk, začali stejně jako politici používat pro ruské vojáky výrazy jako okupanti, orkové/skřeti (podle Pána prstenů), teroristi a nověji také rašisti/rušisti (ruští fašisti).
„Sláva Ukrajině!“
I ve studiu se lidé v oblecích vítají vášnivým „Sláva Ukrajině!“ „Sláva hrdinům!“, relace se končí slovy „Smrt nepříteli!“ což je historický válečný slogan Ukrajiny. Vulgarity („Válečná lodi, Idi na chuj!“) se z projevů přestaly vypípávat, byť už před přílišným povolením varovala mediální rada.
Z televizních obrazovek v prvních týdnech války zmizely spory, zejména politické, a s nimi i politologové. „Párkrát za den jsou zahrnuti i Rusové – hlavně opoziční politici, ekonomové či spisovatelé,“ napsala Ostapová v březnové analýze s tím, že ne všichni diváci to vítají.
„Telemaraton je snahou prezidentské kanceláře získat ještě větší kontrolu nad informačním prostorem,“ varuje před televizní jednotou Aksenija Kurinová, novinářka a aktivistka zaměřená na cenzuru na Ukrajině. „Brzy bychom se mohli octnout v těžké cenzuře,“ cituje ji Guardian.
O médiích prezident Zelenskyj něco ví. Proslavil se jako komik a herec, hlavně rolí prezidenta z lidu v seriálu Sluha národa – tak pak pojmenoval i svou stranu. Prezidentské volby roku 2019 vyhrál i díky inovativní digitální kampani, dodává Kurinová; ovládá i Verchovnou radu – jednokomorový parlament.
Nevrlý sluha národa
Zelenskyj může být miláčkem publika, avšak u novinářů to tak jasné není. Neskrýval nevoli odpovídat na kritické dotazy, jeho tisková služba pak i takové reportéry vylučovala.
A vyloučené z vytváření telemaratonu i ze společných meziredakčních debat o jeho obsahu jsou také tři kanály, jež vlastní Zelenského prezidentský předchůdce Petro Porošenko. Nyní působí v domobraně, je však souzen za vlastizradu kvůli obchodům s donbaským uhlím. Tvrdí, že jde o snahu očernit jeho spojence, nynější oponenty Zelenského.
Jeho kanály napřed vysílaly napůl vlastní obsah i telemaraton, pak ale musely uposlechnout prezidentský dekret.
„Telemaraton neodráží skutečnost, vytváří obraz, jaký chtějí prezentovat úřady. To je nebezpečné, neboť v nějaký okamžik mohou představitelé začít své propagandě věřit,“ varuje Kurinová.
Nedávný průzkum společnosti Gradus Research ukázal, že spojený telemaraton sleduje přes 18 milionů Ukrajinců (celostátní televizi sleduje 42 % Ukrajinců); skoro polovina z nich každý den. Důvěřuje mu 75 % ukrajinských občanů – těch na Ukrajině 80 %, těch v zahraničí dvě třetiny. Ti ale spíš sledují dění skrze sociální sítě a internetové zprávy.