Zelenskyj o ceně svobody i přímé schůzce s Putinem: Co ho přivede k jednacímu stolu?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že chce jednat pouze přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a ne přes prostředníky. Pokud Putin „pochopí realitu“, bude možné nalézt diplomatické východisko z konfliktu, dodal Zelenskyj podle agentury Reuters. Odsoudil zároveň nedostatek jednoty mezi západními zeměmi tváří v tvář válce na Ukrajině.
Ukrajinský prezident ve vystoupení před účastníky Světového ekonomického fóra podle Reuters zdůraznil, že Ukrajina bude bojovat, dokud nezíská zpět území obsazená Ruskem.
Moskva by podle něj měla stáhnout svá vojska do pozice, ve kterých byla před útokem na Ukrajinu 24. února. „To by mohl být první krok k rozhovorům,“ řekl Zelenskyj s tím, že Rusko při jednáních s Ukrajinou hraje o čas.
Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda rovněž japonské televizi NHK řekl, že „získáme zpět území, která byla obsazena (Rusy) po 24. únoru, a pak se vrátíme za vyjednávací stůl“. Současně předpověděl, že jednání s Ruskem o ukončení bojů budou složitá.
Ukrajina potřebuje další zbraně
Ukrajinský prezident v nočním projevu na sociálních sítích podle BBC vyzval Západ, aby zemi dodal více těžkých zbraní: raketometů, tanků, protilodních střel a další výzbroj. „Situace v Donbasu je krajně komplikovaná. Prakticky všechny síly, které ještě zbývaly ruské armádě, tam vrhli do útoku. Lyman, Popasna, Severodoněck, Slovjansk - tam okupanti chtějí vše zničit,“ prohlásil. Proto dodávky těžkých zbraní Ukrajině představují podle Zelenského nejlepší investici do udržení stability ve světě a odvrácení mnoha těžkých krizí, které se Rusko ještě chystá vyvolat, anebo již vyvolalo.
„Čím déle potrvá tato válka, tím vyšší bude cena svobody nejen pro Ukrajinu, ale pro celý demokratický svět,“ řekl.
Kanadský premiér Mark Carney dnes uvedl, že o víkendu hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o situaci v Rusku, na Ukrajině a Číně, píše agentura Reuters. O amerických clech na některé kanadské zboží se Carney podle ní naopak v projevu v kanadském parlamentu nezmínil.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj sesadil dva velitele armádních sborů kvůli ztrátám území v oblastech, za jejichž obranu odpovídali. Uvedl to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na své dva nejmenované zdroje z armády.
Syrskyj podle serveru přibližně před týdnem či dvěma týdny odvolal Volodymyra Silenka, jehož 17. sbor má na starosti obranu Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, kde Rusové dobyli přinejmenším jednu ves u řeky Dnipro, a Maksyma Kituhina, jehož 20. sbor zaujímá obranu na pomezí Doněcké a Dněpropetrovské oblasti na východě země, kam pronikly ruské jednotky. Šlo o první kádrové změny od přechodu velitelské struktury ukrajinských sil na armádní sbory.
Ochranka polské vlády zneškodnila dron létající nad vládními budovami ve Varšavě. Zadržela dva Bělorusy. Okolnosti vyšetřuje policie, uvedl Tusk.
Zelenskyj: S Maďarskem je něco špatně
Ve videovystoupení v Davosu si také postěžoval na nedostatek jednoty mezi západními spojenci. „Moje otázka zní: existuje (na Západě) jednota v praxi? Nevidím ji,“ uvedl Zelenskyj. Následně zkritizoval postoj maďarského premiéra Viktora Orbána, který odmítá podpořit chystané embargo Evropské unie na dovoz ruské ropy. „S Maďarskem je něco špatně,“ prohlásil ukrajinský prezident.
„Existuje jednota ohledně vstupu Švédska a Finska do NATO? Ne. Je tedy Západ jednotný? Ne. Naší silnou stránkou byla jednota uvnitř země a nyní záleží na jednotě Západu, aby byl silný a pevně podpořil Ukrajinu proti Rusku,“ řekl ukrajinský prezident. „Až budeme všichni skutečně jednotní, budeme mít nad Ruskem výhodu,“ dodal.
Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko v reakci na Zelenského prohlášení o možnosti jednání o míru až po stažení ruských vojsk z Ukrajiny kritizoval Kyjev za to, že nehledá mírové východisko z konfliktu. Ukrajinské požadavky jsou podle ruského diplomata nekonstruktivní a v Rusku vyvolávají pochyby, zda Ukrajina opravdu chce konflikt ukončit mírem. „Chtěl bych připomenout, že Ukrajina se aktivně zúčastnila jednání fakticky od prvního dne od zahájení vojenské operace a nekladla si žádné podmínky. Pokud si teď kladou podmínky, vyvolává to pochyby ohledně upřímnosti jejich přání najít mírové východisko,“ řekl novinářům.
Jednání o výměně ruského seržanta Vadima Šišimarina, odsouzeného v Kyjevě na doživotí za zastřelení ukrajinského civilisty v prvních dnech války, za ukrajinské vojáky z pluku Azov, zajaté v mariupolských ocelárnách, budou možná až poté, co se zajatci bude uspořádán soudní proces a bude vynesen rozsudek. „Do té doby budou jednání o výměně předčasná“, prohlásil Ruděnko.
