Zelenskyj o ceně svobody i přímé schůzce s Putinem: Co ho přivede k jednacímu stolu?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že chce jednat pouze přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a ne přes prostředníky. Pokud Putin „pochopí realitu“, bude možné nalézt diplomatické východisko z konfliktu, dodal Zelenskyj podle agentury Reuters. Odsoudil zároveň nedostatek jednoty mezi západními zeměmi tváří v tvář válce na Ukrajině.
Ukrajinský prezident ve vystoupení před účastníky Světového ekonomického fóra podle Reuters zdůraznil, že Ukrajina bude bojovat, dokud nezíská zpět území obsazená Ruskem.
Moskva by podle něj měla stáhnout svá vojska do pozice, ve kterých byla před útokem na Ukrajinu 24. února. „To by mohl být první krok k rozhovorům,“ řekl Zelenskyj s tím, že Rusko při jednáních s Ukrajinou hraje o čas.
Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda rovněž japonské televizi NHK řekl, že „získáme zpět území, která byla obsazena (Rusy) po 24. únoru, a pak se vrátíme za vyjednávací stůl“. Současně předpověděl, že jednání s Ruskem o ukončení bojů budou složitá.
Ukrajina potřebuje další zbraně
Ukrajinský prezident v nočním projevu na sociálních sítích podle BBC vyzval Západ, aby zemi dodal více těžkých zbraní: raketometů, tanků, protilodních střel a další výzbroj. „Situace v Donbasu je krajně komplikovaná. Prakticky všechny síly, které ještě zbývaly ruské armádě, tam vrhli do útoku. Lyman, Popasna, Severodoněck, Slovjansk - tam okupanti chtějí vše zničit,“ prohlásil. Proto dodávky těžkých zbraní Ukrajině představují podle Zelenského nejlepší investici do udržení stability ve světě a odvrácení mnoha těžkých krizí, které se Rusko ještě chystá vyvolat, anebo již vyvolalo.
„Čím déle potrvá tato válka, tím vyšší bude cena svobody nejen pro Ukrajinu, ale pro celý demokratický svět,“ řekl.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
Zelenskyj: S Maďarskem je něco špatně
Ve videovystoupení v Davosu si také postěžoval na nedostatek jednoty mezi západními spojenci. „Moje otázka zní: existuje (na Západě) jednota v praxi? Nevidím ji,“ uvedl Zelenskyj. Následně zkritizoval postoj maďarského premiéra Viktora Orbána, který odmítá podpořit chystané embargo Evropské unie na dovoz ruské ropy. „S Maďarskem je něco špatně,“ prohlásil ukrajinský prezident.
„Existuje jednota ohledně vstupu Švédska a Finska do NATO? Ne. Je tedy Západ jednotný? Ne. Naší silnou stránkou byla jednota uvnitř země a nyní záleží na jednotě Západu, aby byl silný a pevně podpořil Ukrajinu proti Rusku,“ řekl ukrajinský prezident. „Až budeme všichni skutečně jednotní, budeme mít nad Ruskem výhodu,“ dodal.
Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko v reakci na Zelenského prohlášení o možnosti jednání o míru až po stažení ruských vojsk z Ukrajiny kritizoval Kyjev za to, že nehledá mírové východisko z konfliktu. Ukrajinské požadavky jsou podle ruského diplomata nekonstruktivní a v Rusku vyvolávají pochyby, zda Ukrajina opravdu chce konflikt ukončit mírem. „Chtěl bych připomenout, že Ukrajina se aktivně zúčastnila jednání fakticky od prvního dne od zahájení vojenské operace a nekladla si žádné podmínky. Pokud si teď kladou podmínky, vyvolává to pochyby ohledně upřímnosti jejich přání najít mírové východisko,“ řekl novinářům.
Jednání o výměně ruského seržanta Vadima Šišimarina, odsouzeného v Kyjevě na doživotí za zastřelení ukrajinského civilisty v prvních dnech války, za ukrajinské vojáky z pluku Azov, zajaté v mariupolských ocelárnách, budou možná až poté, co se zajatci bude uspořádán soudní proces a bude vynesen rozsudek. „Do té doby budou jednání o výměně předčasná“, prohlásil Ruděnko.
