Zelenskyj o ceně svobody i přímé schůzce s Putinem: Co ho přivede k jednacímu stolu?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že chce jednat pouze přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a ne přes prostředníky. Pokud Putin „pochopí realitu“, bude možné nalézt diplomatické východisko z konfliktu, dodal Zelenskyj podle agentury Reuters. Odsoudil zároveň nedostatek jednoty mezi západními zeměmi tváří v tvář válce na Ukrajině.
Ukrajinský prezident ve vystoupení před účastníky Světového ekonomického fóra podle Reuters zdůraznil, že Ukrajina bude bojovat, dokud nezíská zpět území obsazená Ruskem.
Moskva by podle něj měla stáhnout svá vojska do pozice, ve kterých byla před útokem na Ukrajinu 24. února. „To by mohl být první krok k rozhovorům,“ řekl Zelenskyj s tím, že Rusko při jednáních s Ukrajinou hraje o čas.
Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda rovněž japonské televizi NHK řekl, že „získáme zpět území, která byla obsazena (Rusy) po 24. únoru, a pak se vrátíme za vyjednávací stůl“. Současně předpověděl, že jednání s Ruskem o ukončení bojů budou složitá.
Ukrajina potřebuje další zbraně
Ukrajinský prezident v nočním projevu na sociálních sítích podle BBC vyzval Západ, aby zemi dodal více těžkých zbraní: raketometů, tanků, protilodních střel a další výzbroj. „Situace v Donbasu je krajně komplikovaná. Prakticky všechny síly, které ještě zbývaly ruské armádě, tam vrhli do útoku. Lyman, Popasna, Severodoněck, Slovjansk - tam okupanti chtějí vše zničit,“ prohlásil. Proto dodávky těžkých zbraní Ukrajině představují podle Zelenského nejlepší investici do udržení stability ve světě a odvrácení mnoha těžkých krizí, které se Rusko ještě chystá vyvolat, anebo již vyvolalo.
„Čím déle potrvá tato válka, tím vyšší bude cena svobody nejen pro Ukrajinu, ale pro celý demokratický svět,“ řekl.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Zelenskyj: S Maďarskem je něco špatně
Ve videovystoupení v Davosu si také postěžoval na nedostatek jednoty mezi západními spojenci. „Moje otázka zní: existuje (na Západě) jednota v praxi? Nevidím ji,“ uvedl Zelenskyj. Následně zkritizoval postoj maďarského premiéra Viktora Orbána, který odmítá podpořit chystané embargo Evropské unie na dovoz ruské ropy. „S Maďarskem je něco špatně,“ prohlásil ukrajinský prezident.
„Existuje jednota ohledně vstupu Švédska a Finska do NATO? Ne. Je tedy Západ jednotný? Ne. Naší silnou stránkou byla jednota uvnitř země a nyní záleží na jednotě Západu, aby byl silný a pevně podpořil Ukrajinu proti Rusku,“ řekl ukrajinský prezident. „Až budeme všichni skutečně jednotní, budeme mít nad Ruskem výhodu,“ dodal.
Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko v reakci na Zelenského prohlášení o možnosti jednání o míru až po stažení ruských vojsk z Ukrajiny kritizoval Kyjev za to, že nehledá mírové východisko z konfliktu. Ukrajinské požadavky jsou podle ruského diplomata nekonstruktivní a v Rusku vyvolávají pochyby, zda Ukrajina opravdu chce konflikt ukončit mírem. „Chtěl bych připomenout, že Ukrajina se aktivně zúčastnila jednání fakticky od prvního dne od zahájení vojenské operace a nekladla si žádné podmínky. Pokud si teď kladou podmínky, vyvolává to pochyby ohledně upřímnosti jejich přání najít mírové východisko,“ řekl novinářům.
Jednání o výměně ruského seržanta Vadima Šišimarina, odsouzeného v Kyjevě na doživotí za zastřelení ukrajinského civilisty v prvních dnech války, za ukrajinské vojáky z pluku Azov, zajaté v mariupolských ocelárnách, budou možná až poté, co se zajatci bude uspořádán soudní proces a bude vynesen rozsudek. „Do té doby budou jednání o výměně předčasná“, prohlásil Ruděnko.
