„Hanbou jsem se před Ukrajinci skrýval“. Ruský důstojník popsal, jak po začátku invaze rezignoval
Dva dny před tím, než jednotka vpadla na Ukrajinu, velitelé všem vojákům sebrali mobily. Až po několika dnech na Ukrajině jim začalo docházet, co se tu děje. A po několika týdnech jeden z nižších důstojníků podal nadřízenému žádost o propuštění. „Cítil jsem vinu, že jsme šli na Ukrajinu,“ svěřil se teď televizi CNN.
Podle různých zdrojů se na vpádu na Ukrajinu nechtěly podílet spousty ruských vojáků – profesionálů i branců. Někteří si to uvědomili od samého začátku, další napřed neměli skoro žádné informace, co se děje. Morálka jiných padla na bod mrazu, když byli na Ukrajině svědkem značných ztrát nebo třeba armádního šlendriánu či válečných zločinů.
„Viděli jsme, kterak ruští vojáci – s nedostatkem zbraní a morálky – odmítají vykonávat rozkazy, sabotují vlastní vybavení, ba omylem sestřelili vlastní letadlo,“ tvrdil v březnu podle CNN šéf britské rozvědky GCHQ Jeremy Fleming.
Jeden z rezignujících se teď svěřil americké televizi. „Byli jsme špinaví a unavení. Lidé kolem umírali. Nechtěl jsem se cítit, že jsem toho všeho součástí, ale byl jsem,“ řekl bývalý důstojník, jehož identitu redakce nezveřejnila. Rezignovat z ruské armády sice lze, ale nelze vyloučit, že to ještě bude mít nejrůznější dohry. Zvláště když o tom hovořil s americkými novináři.
Jeho jednotka, podobně jako množství dalších, se přesunula ke Krasnodaru, do blízkosti ukrajinských hranic už v předstihu; děsily Ukrajinu i Západ, co má Kreml v úmyslu. Když 22. února – dva dny před invazí – přišel rozkaz odevzdat mobilní telefony, moc o tom nepřemýšleli.
Toho večera několik hodin malovali bílé pruhy na svá vozidla. „Pak se rozkaz změnil. Namalujte Z jako Zorro,“ vzpomínal voják. „Další den nás vzali na Krym. Upřímně, myslel jsem, že na Ukrajinu nepůjdeme.“
Právě to se však stalo o dva dny později. „Někteří chlapi to odmítli hned. Napsali report a odešli. Nevím, co se s nimi stalo. Já jsem zůstal. Nevím proč. Další den jsme jeli,“ pokračuje.
Cíle mise neznali, byli odříznutí i od zpráv či svých blízkých. „Nevtloukali nám žádnou rétoriku o ukrajinských náccích. Mnozí nerozuměli, k čemu to celé je a co tam děláme,“ dodává s tím, že osobně doufal v diplomatické řešení, byť prý politice moc nerozumí. Ovšem za ruskou invazi cítil vinu.
Odpor civilistů
Jeho jednotka z Krymu zamířila na Cherson. „Seděl jsem v kamazu, tiskl k sobě zbraň. Měl jsem pistoli a dva granáty,“ vzpomíná na první dny. Cestou sledovali hromady zničené vojenské techniky. U jedné vesnice je překvapil muž s bičem, začal křičet „Jste všichni v ha*zlu!“ a mrskat bičem po konvoji. „Málem nám vylezl do kabiny. Oči měl rudé pláčem, udělalo to na mě silný dojem. Obvykle jsme se napjali, když jsme viděli místní. Někteří pod oblečením skrývali zbraně, a když se dostali blíž, stříleli,“ popisuje exdůstojník. Sám se tak styděl, že si před Ukrajinci skrýval tvář.
Setkali se ale i s těžším odporem, ukrajinští obránci na ně druhý či třetí den pálili z minometů. „První týden jsem byl v šoku, na nic jsem nemyslel. Do postele jsem uléhal a říkal si ‚Teď je prvního března, zítra se probudím a bude druhého. Hlavně přežít další den.‘ Párkrát se zdálo, že granáty dopadly velmi blízko. Je zázrak, že nikdo z nás nezemřel,“ vzpomíná, jak se cítil v prvních týdnech „speciální vojenské operace“.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
Nebyl prý jediný, kdo měl pochyby o jejich misi. Morálku pak trochu zvedlo, když jim slíbili prémie. „Ještě patnáct dní tady a mám pořešený úvěr,“ reagoval prý jeden ze spolubojovníků.
Po pár týdnech ho poslali do týla s technikou určenou k opravě, pokračuje bývalý voják. To už si začínal dělat širší obrázek o celém dění: „Měli jsme tam rádio, mohli jsme poslouchat zprávy. Tak jsem se dozvěděl, že v Rusku zavírají obchody a ekonomika kolabuje. Cítil jsem za to vinu. Ale ještě víc za to, že jsme šli na Ukrajinu. Nakonec jsem sebral síly a šel za velitelem napsat rezignační dopis.“
Velitel mu napřed tvrdil, že to není možné. Jenže Rusko nevyhlásilo Ukrajině válku, neplatí stanné právo, a tak vojáci z povolání mohou prostě skončit. Byť se jim v tom nadřízení různým nátlakem či výmluvami snaží zabránit.
„Jestli chcete, suďte nás, my už do války nejdeme,“ popsal podobnou situaci pro BBC mladý spolupracovník disidenta Alexeje Navalného, který na Ukrajině strávil 37 dní. Jakmile se jeho jednotka vrátila, řada mužů podala žádost o propuštění ze služby. Ostatním pak velitelé vyhrožovali vězením a soudy.
„Co bude dál, netuším,“ uzavírá pro CNN bývalý voják; zatím ho žádné represe nedostihly, je se svou rodinou. „Ale jsem rád, že jsem doma.“
