„Hanbou jsem se před Ukrajinci skrýval“. Ruský důstojník popsal, jak po začátku invaze rezignoval
Dva dny před tím, než jednotka vpadla na Ukrajinu, velitelé všem vojákům sebrali mobily. Až po několika dnech na Ukrajině jim začalo docházet, co se tu děje. A po několika týdnech jeden z nižších důstojníků podal nadřízenému žádost o propuštění. „Cítil jsem vinu, že jsme šli na Ukrajinu,“ svěřil se teď televizi CNN.
Podle různých zdrojů se na vpádu na Ukrajinu nechtěly podílet spousty ruských vojáků – profesionálů i branců. Někteří si to uvědomili od samého začátku, další napřed neměli skoro žádné informace, co se děje. Morálka jiných padla na bod mrazu, když byli na Ukrajině svědkem značných ztrát nebo třeba armádního šlendriánu či válečných zločinů.
„Viděli jsme, kterak ruští vojáci – s nedostatkem zbraní a morálky – odmítají vykonávat rozkazy, sabotují vlastní vybavení, ba omylem sestřelili vlastní letadlo,“ tvrdil v březnu podle CNN šéf britské rozvědky GCHQ Jeremy Fleming.
Jeden z rezignujících se teď svěřil americké televizi. „Byli jsme špinaví a unavení. Lidé kolem umírali. Nechtěl jsem se cítit, že jsem toho všeho součástí, ale byl jsem,“ řekl bývalý důstojník, jehož identitu redakce nezveřejnila. Rezignovat z ruské armády sice lze, ale nelze vyloučit, že to ještě bude mít nejrůznější dohry. Zvláště když o tom hovořil s americkými novináři.
Jeho jednotka, podobně jako množství dalších, se přesunula ke Krasnodaru, do blízkosti ukrajinských hranic už v předstihu; děsily Ukrajinu i Západ, co má Kreml v úmyslu. Když 22. února – dva dny před invazí – přišel rozkaz odevzdat mobilní telefony, moc o tom nepřemýšleli.
Toho večera několik hodin malovali bílé pruhy na svá vozidla. „Pak se rozkaz změnil. Namalujte Z jako Zorro,“ vzpomínal voják. „Další den nás vzali na Krym. Upřímně, myslel jsem, že na Ukrajinu nepůjdeme.“
Právě to se však stalo o dva dny později. „Někteří chlapi to odmítli hned. Napsali report a odešli. Nevím, co se s nimi stalo. Já jsem zůstal. Nevím proč. Další den jsme jeli,“ pokračuje.
Cíle mise neznali, byli odříznutí i od zpráv či svých blízkých. „Nevtloukali nám žádnou rétoriku o ukrajinských náccích. Mnozí nerozuměli, k čemu to celé je a co tam děláme,“ dodává s tím, že osobně doufal v diplomatické řešení, byť prý politice moc nerozumí. Ovšem za ruskou invazi cítil vinu.
Odpor civilistů
Jeho jednotka z Krymu zamířila na Cherson. „Seděl jsem v kamazu, tiskl k sobě zbraň. Měl jsem pistoli a dva granáty,“ vzpomíná na první dny. Cestou sledovali hromady zničené vojenské techniky. U jedné vesnice je překvapil muž s bičem, začal křičet „Jste všichni v ha*zlu!“ a mrskat bičem po konvoji. „Málem nám vylezl do kabiny. Oči měl rudé pláčem, udělalo to na mě silný dojem. Obvykle jsme se napjali, když jsme viděli místní. Někteří pod oblečením skrývali zbraně, a když se dostali blíž, stříleli,“ popisuje exdůstojník. Sám se tak styděl, že si před Ukrajinci skrýval tvář.
Setkali se ale i s těžším odporem, ukrajinští obránci na ně druhý či třetí den pálili z minometů. „První týden jsem byl v šoku, na nic jsem nemyslel. Do postele jsem uléhal a říkal si ‚Teď je prvního března, zítra se probudím a bude druhého. Hlavně přežít další den.‘ Párkrát se zdálo, že granáty dopadly velmi blízko. Je zázrak, že nikdo z nás nezemřel,“ vzpomíná, jak se cítil v prvních týdnech „speciální vojenské operace“.
Ruský útok dronem na vlakové nádraží ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal první oběť. Místní úřady potvrdily, že v troskách jednoho z vagonů byl nalezen mrtvý 71letý muž. Zraněno bylo nejméně 30 lidí, z toho osm muselo být hospitalizováno. Drony zasáhly nejprve příměstský vlak a poté soupravu směřující do Kyjeva právě ve chvíli, kdy probíhala evakuace cestujících, informoval server Direktno.rs.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za brutální a vyzval Západ k rozhodnější reakci. Ministr zahraničí Andrij Sibiha uvedl, že šlo o takzvaný dvojitý úder, jehož cílem je zasáhnout i záchranáře. Útok způsobil výpadky elektřiny v Šostce i okolí, Moskva mezitím stupňuje nálety na železniční a energetickou infrastrukturu.
Ukrajinská armáda v noci na sobotu zasáhla ruskou raketovou loď Grad třídy Bujan-M, vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Kalibr. K zásahu došlo v oblasti Oněžského jezera v Karelské republice, přičemž poškozena byla pravá část prostoru pohonných jednotek.
Loď patří k nejnovějším ve službě Baltského loďstva a využívá raketový komplex Kalibr-NK, který Rusko nasazuje k útokům na Ukrajinu. Podle serveru The Kyiv Independent je Grad sice malá, ale velmi silně vyzbrojená a schopná operovat v mělkých vodách. Útok zapadá do série úderů, jimiž Ukrajina v posledních měsících výrazně oslabila ruské námořnictvo.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Nebyl prý jediný, kdo měl pochyby o jejich misi. Morálku pak trochu zvedlo, když jim slíbili prémie. „Ještě patnáct dní tady a mám pořešený úvěr,“ reagoval prý jeden ze spolubojovníků.
Po pár týdnech ho poslali do týla s technikou určenou k opravě, pokračuje bývalý voják. To už si začínal dělat širší obrázek o celém dění: „Měli jsme tam rádio, mohli jsme poslouchat zprávy. Tak jsem se dozvěděl, že v Rusku zavírají obchody a ekonomika kolabuje. Cítil jsem za to vinu. Ale ještě víc za to, že jsme šli na Ukrajinu. Nakonec jsem sebral síly a šel za velitelem napsat rezignační dopis.“
Velitel mu napřed tvrdil, že to není možné. Jenže Rusko nevyhlásilo Ukrajině válku, neplatí stanné právo, a tak vojáci z povolání mohou prostě skončit. Byť se jim v tom nadřízení různým nátlakem či výmluvami snaží zabránit.
„Jestli chcete, suďte nás, my už do války nejdeme,“ popsal podobnou situaci pro BBC mladý spolupracovník disidenta Alexeje Navalného, který na Ukrajině strávil 37 dní. Jakmile se jeho jednotka vrátila, řada mužů podala žádost o propuštění ze služby. Ostatním pak velitelé vyhrožovali vězením a soudy.
„Co bude dál, netuším,“ uzavírá pro CNN bývalý voják; zatím ho žádné represe nedostihly, je se svou rodinou. „Ale jsem rád, že jsem doma.“
