Bouře v ruské armádě. Skoro polovina vojáků se odmítá vrátit do bojů na Ukrajině
Jak se ruská armáda stáhla od Kyjeva a západnějších oblastí Ukrajiny, aby se soustředila na Donbas, jednotky se přeskupují, doplňují padlé… Přibývá ovšem vojáků, kteří se na bojiště nechtějí vrátit.
Advokát Pavel Čikov, zakladatel dobročinné právní poradny Agora, na Telegramu uvedl, že takových příslušníků armády či ruské Národní gardy (Rosgvardije) už je přes tisíc. O právní asistenci požádali vojáci v 17 městech.
„Fenomén odmítání se stává systemickým,“ řekl serveru Current Time, spjatého s Rádiem Svobodná Evropa, Ruslan Levijev, zakladatel ruské neziskové organizace Conflict Intelligence Team, jež monitoruje ruské ozbrojené síly. „Takoví vojáci se najdou prakticky v každé jednotce, co se vrátila z Ukrajiny. Podle našich odhadů mezi 20 a 40 procenty profesionálních vojáků, kteří se vrátili z Ukrajiny a chystají je tam poslat zpátky, odmítá vrátit se do boje.“
Podle něj to technicky vzato nejsou dezertéři, ale mohou čelit stíhání za neuposlechnutí rozkazu. „Z případů, jež jsme viděli, je zastrašují žalobami a prokurátory, ale zatím nikoho neobžalovali,“ dodal Levijev. Prokurátoři by ovšem museli prokázat, že rozkaz poslat vojáky zpět na Ukrajinu je zákonný a že neuposlechnutí způsobilo armádě „významnou škodu“.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Za aktuálními dronovými incidenty nad letišti a vojenskými základnami v Belgii stálo pravděpodobně Rusko. Dnes o tom informovala agentura Belga s odvoláním na své zdroje v tajných službách. Letiště v Bruselu a Lutychu v úterý večer krátce pozastavila provoz kvůli zpozorovaným dronům, předtím belgická armáda po tři noci po sobě zaznamenala přelety bezpilotních strojů nad svými základnami. Incidenty s drony v posledních měsících hlásí i další evropské země.
Belgické tajné služby předpokládají, že za incidenty stál stát, pravděpodobně Rusko. Zdůvodňují to mimo jiné tím, že stroje letěly ve formaci, pod záštitou tmy a v blízkosti belgické kritické infrastruktury, což neodpovídá schopnostem lidí, které s drony létají pro vlastní zábavu. Ministr obrany Theo Francken řekl, že události očividně vypovídají o něčem mnohem větším. O situaci bude ve čtvrtek jednat bezpečnostní rada státu pod vedením premiéra Barta De Wevera.
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve videozprávě poděkoval speciálním jednotkám Centra speciálních operací Alfa Bezpečnostní služby Ukrajiny za jejich úspěchy v Pokrovsku v Doněcké oblasti, kde pokračují těžké boje, a v okolí.
„Pokračujeme v ničení okupanta. Chtěl bych obzvláště pochválit speciální jednotky Centra speciálních operací 'A' SBU, které systematicky a velmi efektivně ničí ruské okupanty a jejich techniku v oblasti Pokrovska i v samotném městě,“ uvedl ukrajinský prezident .
Dvě ruské armády – 2. a 51. – pokračují v pokusech o uzavření kordonu kolem satelitních měst Pokrovsk a Mirnohrad v Doněcké oblasti protiútoky z jihozápadu a severovýchodu. Ukrajinské úřady tvrdí, že na tomto úseku fronty dosáhly úspěšných protiopatření, zatímco jednotliví vojáci, členové parlamentu a analytici požadují stažení ukrajinských ozbrojených sil z města.
„Pokud příslušník usoudí, že rozkaz je v rozporu se zákonem, má právo podat stížnost bezprostřednímu veliteli toho, proti jehož jednání se odvolává, obrátit se na vojenskou prokuraturu a podat zprávu o předčasném propuštění,“ radí obecně na Telegramu Čikov. „Pokud jste podali oznámení o odmítnutí účasti na nepřátelských akcích a byli jste v této souvislosti propuštěni, máte v tomto případě právo se proti rozhodnutí do měsíce odvolat u soudu. V případě nátlaku a výhrůžek trestním stíháním doporučujeme využít služeb advokáta.“
Paradoxně tady takovým vojákům pomáhá skutečnost, že Rusko Ukrajině nevyhlásilo válku - válečný stav by práva příslušníků omezil. „Takto občané mají právo odmítnout jít do zahraniční války a zabíjet lidi,“ dodává právník Agory Michail Benjaš. „A také mají právo neúčastnit se ‚zvláštní vojenské operace‘. Z definice se na takové mají posílat jen zvláštní jednotky na ně vycvičené,“ řekl Svobodné Evropě.
Další právník zaměřený na lidská a občanská práva, Maxim Grebenjuk, do telegramové skupiny Vojenští ombudsmani napsal, že právě odmítání zapojit se do speciální operace je aktuálně nejčastější otázkou probíranou v této komunitě.
Jeden klient, příslušník 136. gardové motostřelecké brigády, mu řekl, že sloužil sedm měsíců v Sýrii, načež dostal volno na odpočinek a rehabilitaci. Náhle mu ho ale zrušili s rozkazem nastoupit na Ukrajinu. Odmítl. A důsledek?
Ukázal Grebenjukovi svou vojenskou knížku, dovolil mu obrázek zveřejnit. „Nakloněn ke zradě, lžím a klamům,“ dostal do ní razítko. „Odmítl se podílet na zvláštní vojenské operaci na území LNR, DNR a Ukrajiny,“ stojí dále v červeném otisku 136. brigády s odkazem na Luhanskou lidovou republiku a sousední Doněckou, tedy separatistická území východní Ukrajiny.
„Vyrobili si na to štempl? To značí, že jde o masový jev. To je dobře,“ komentoval snímek na twitteru Leonid Volkov, spolupracovník vězněného opozičního politika Alexeje Navalného.
Někteří vojáci už za odmítnutí byli propuštěni, mnozí ale – aspoň zatím – trestu ušli. „Nezastřelili je, nečelí tribunálům, neposílají je do vězení,“ ujišťuje právník Benjaš. „Myslím, že jak se z Ukrajiny bude vracet stále víc zinkových rakví, stále víc lidí v Rusku si nebude přát jít v jejich stopách. Taková pozice se stane společensky přijatelnou, pochopitelnou, akceptovanou. Nálada ve společnosti se mění. Dřív se každý voják musel takto rozhodovat sám, na vlastní riziko, ale teď už je dost příkladů.“
