Vzdal Putin útok na Azovstal? Přiklonil se k blokádě, jednotky podle Britů posílá jinam
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek zřejmě nařídil blokádu oceláren Azovstal v Mariupolu namísto útoku na ně, aby uvolnil síly pro boje jinde na východě Ukrajiny, uvedlo dnes ve svém pravidelném hlášení britské ministerstvo obrany. Plnohodnotný útok na hutní areál by pravděpodobně znamenal značné ztráty na ruské straně, doplnilo ministerstvo. Generální štáb ukrajinské armády dnes varoval, že Rusko se chystá kvůli odvodům do armády zakázat výjezd z poloostrova Krym.
Přestože se ruská armáda nyní na Ukrajině soustředí na nové cíle, její síly stále pociťují dříve utrpěné ztráty. Ve snaze obnovit svoji bojeschopnost armáda posílá nefunkční vojenskou techniku na opravy do Ruska, stojí dále v hlášení britského ministerstva.
Putin vyslal do války brance
Rusko od začátku své ofenzivy vysílalo na Ukrajinu mnoho branců, uvedlo zvlášť britské ministerstvo. Tito nezkušení vojáci pravděpodobně až do prvního dne invaze nevěděli, že jsou posíláni do války.
Ve snaze předejít zmaření jarních odvodů do armády se Rusko chystá zakázat výjezd z ukrajinského poloostrova Krym, stojí v nejnovějším hlášení generálního štábu ukrajinské armády. Rusko poloostrov v roce 2014 anektovalo a nyní ho má pod svojí správou. Zákaz má podle štábu začít platit 30. dubna. Podle dřívější zprávy agentury TASS má být k vojenské službě v Rusku od 1. dubna do 15. července povoláno 134 500 občanů ve věku od 18 do 27 let.
Rusové dál ostřelují východ Ukrajiny
Těžké ostřelování podle Londýna pokračuje ve východní části Donbasu a Rusko se snaží o postup na obce Barvinkove, Lyman, Popasna a Buhajivka v Charkovské, Doněcké a Luhanské oblasti. Štáb ukrajinské armády napsal, že o postup se Rusové snaží také u měst Rubižne v Luhanské oblasti a Marjinka v Doněcké oblasti, kterou tento týden znovu ovládly ukrajinské síly. Na východní Ukrajině podle štábu zesílily boje u města Doněck a vesnice Tavryčeske ležící v Doněcké oblasti asi 50 kilometrů severovýchodně od Mariupolu. Nepřítel také podle ukrajinské armády shromáždil u města Izjumu v Charkovské oblasti až 25 praporů. Velikost těchto jednotek se pohybuje přibližně od 600 do 800 vojáků.
Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj podle agentury Unian popřel zprávy, že by ruské síly ovládly města Rubižne a Popasna. O dobytí města Rubižne napsala dříve na svém webu americká stanice CNN.
Průlom fronty u Pokrovska? Rusové ze tří stran obklopují aglomeraci Pokrovsk-Myrnohrad, a tak k zásobování ukrajinských sil zbývá jen asi 15 kilometrů široký koridor. Kvůli nedostatku vojáků, způsobeném problémy s náborem rekrutů a dezercemi, komentátoři stále častěji spekulují o možném zhroucení fronty, napsala DPA.
O náhlém výpadu ruských sil do ukrajinských pozic východně od města Dobropillja dnes píše i agentura Reuters, s odvoláním na mapy bojiště ukrajinského projektu DeepState. „Současná situace je vážná, ale zdaleka nejde o zhroucení fronty, jak někteří tvrdí," uvedl na sociální síti bývalý důstojník ukrajinských sil. Situace mu připomíná roky 2014 a 2015, kdy Rusko na východě Ukrajiny také spustilo velké ofenzívy před mírovými rozhovory, aby mělo páky k vyjednávání.
Na ohroženém úseku u Pokrovska byl nasazen sbor Azov, napsal server Ukrajinska pravda. „Situace zůstává složitá a dynamická. Nepřítel, který se snaží postupovat v tomto směru, utrpěl značné ztráty v živé síle a vybavení. Jednotky sboru naplánovaly a přijaly opatření k zablokování nepřátelských sil v určené oblasti. Výsledky budou oznámeny později," uvedla sama jednotka. Ta podle zdrojů serveru čelí ruské ofenzívě na Dobropillje a na silnici z tohoto města do Kramatorska.
Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech, politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě to řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Oba v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo odstoupit pohraničí nacistickému Německu.
Sybiha podotkl, že nyní je důležité se zaměřit na příměří. Zopakoval, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už před pěti měsíci přijal americký návrh bezpodmínečného příměří, Rusko tak ale neučinilo.
Česko finančně podpoří vznik vzdělávacích center v Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině, která mají zajistit přístup ke vzdělávání i dětem, které jsou v nemocnicích. Dohodu dnes v Kyjevě podepsali ředitelka Nadace Oleny Zelenské Nina Horbačovová a český velvyslanec na Ukrajině Radek Pech za účasti ministra zahraničí Jana Lipavského.
Nadace manželky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského začala působit před třemi lety, spolupracuje s ní zhruba 30 partnerů včetně Česka, Evropské unie, Spojených států či Austrálie. Nadace se zaměřuje na pomoc dětem a mladistvým, ale i jejich rodinám. Týká se přístupu k výuce nebo psychologické podpory.
