Vzdal Putin útok na Azovstal? Přiklonil se k blokádě, jednotky podle Britů posílá jinam
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek zřejmě nařídil blokádu oceláren Azovstal v Mariupolu namísto útoku na ně, aby uvolnil síly pro boje jinde na východě Ukrajiny, uvedlo dnes ve svém pravidelném hlášení britské ministerstvo obrany. Plnohodnotný útok na hutní areál by pravděpodobně znamenal značné ztráty na ruské straně, doplnilo ministerstvo. Generální štáb ukrajinské armády dnes varoval, že Rusko se chystá kvůli odvodům do armády zakázat výjezd z poloostrova Krym.
Přestože se ruská armáda nyní na Ukrajině soustředí na nové cíle, její síly stále pociťují dříve utrpěné ztráty. Ve snaze obnovit svoji bojeschopnost armáda posílá nefunkční vojenskou techniku na opravy do Ruska, stojí dále v hlášení britského ministerstva.
Putin vyslal do války brance
Rusko od začátku své ofenzivy vysílalo na Ukrajinu mnoho branců, uvedlo zvlášť britské ministerstvo. Tito nezkušení vojáci pravděpodobně až do prvního dne invaze nevěděli, že jsou posíláni do války.
Ve snaze předejít zmaření jarních odvodů do armády se Rusko chystá zakázat výjezd z ukrajinského poloostrova Krym, stojí v nejnovějším hlášení generálního štábu ukrajinské armády. Rusko poloostrov v roce 2014 anektovalo a nyní ho má pod svojí správou. Zákaz má podle štábu začít platit 30. dubna. Podle dřívější zprávy agentury TASS má být k vojenské službě v Rusku od 1. dubna do 15. července povoláno 134 500 občanů ve věku od 18 do 27 let.
Rusové dál ostřelují východ Ukrajiny
Těžké ostřelování podle Londýna pokračuje ve východní části Donbasu a Rusko se snaží o postup na obce Barvinkove, Lyman, Popasna a Buhajivka v Charkovské, Doněcké a Luhanské oblasti. Štáb ukrajinské armády napsal, že o postup se Rusové snaží také u měst Rubižne v Luhanské oblasti a Marjinka v Doněcké oblasti, kterou tento týden znovu ovládly ukrajinské síly. Na východní Ukrajině podle štábu zesílily boje u města Doněck a vesnice Tavryčeske ležící v Doněcké oblasti asi 50 kilometrů severovýchodně od Mariupolu. Nepřítel také podle ukrajinské armády shromáždil u města Izjumu v Charkovské oblasti až 25 praporů. Velikost těchto jednotek se pohybuje přibližně od 600 do 800 vojáků.
Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj podle agentury Unian popřel zprávy, že by ruské síly ovládly města Rubižne a Popasna. O dobytí města Rubižne napsala dříve na svém webu americká stanice CNN.
Na Ukrajinu se vrátila další část válečných zajatců. "Dnes se domů vracejí vojáci ozbrojených sil, Národní gardy a Státní pohraniční stráže. Většina z nich byla v zajetí od roku 2022. Děláme vše pro to, abychom každou osobu našli, ověřili informace o každém jménu. Musíme všechny naše lidi přivést domů," napsal prezident Volodymyr Zelenskyj.
We are continuing the exchanges, another stage has taken place. Today, warriors of the Armed Forces, the National Guard, and the State Border Guard Service are returning home. Most of them had been in captivity since 2022. We are doing everything possible to find each person, to… pic.twitter.com/B2dheIvRAL
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 26, 2025
Státy Evropské unie musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se dnes na summitu EU lídři členských zemí. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035 se ve středu dohodli členové Severoatlantické aliance na summitu v Haagu.
Lídři zemí EU dnes v závěrech summitu vzali závazek zemí NATO na vědomí. Dohoda dosažená v Haagu počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnout nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
„Evropská rada vyzývá členské státy, aby mezi sebou koordinovaly plnění příslušných závazků,“ stojí v závěrech unijního summitu. Schopnější a silnější EU v oblasti obrany podle nich přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které pro své členské státy zůstává základem kolektivní obrany.
„Těší nás silný zájem investorů a poptávka, která výrazně překročila nabídku. To také potvrzuje správnost naší obchodní a finanční strategie a zavazuje nás k jejich dalšímu rozvoji,“ řekl mluvčí zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) Andrej Čírtek.
CSG patří mezi dodavatele pro Ukrajinu. Firma začala v pondělí oslovovat investory s nabídkou dluhopisů. Uvedla, že více než 40 procent jejích tržeb loni pocházelo z aktivit na Ukrajině a 92 procent z výdajů NATO a Ukrajiny dohromady. Mezi lety 2023 a 2024 se tržby firmy na Ukrajině zvýšily čtyřnásobně na loňských 1,7 miliardy eur. Mezi produkty firmy patří munice, obrněná vozidla a železniční zařízení.
