Putin tvoří „otcovskou armádu“, míní experti. Rusko verbuje dobrovolníky do 60 let
Ruská média tvrdí, že ve dvou sibiřských městech žádají vysloužilé vojáky, aby nastoupili do služby. Země se tak údajně obrací k „otcovské armádě“, protože verbuje dobrovolníky do 60 let, aby nahradili ty, kteří padli v krutých bojích na Ukrajině. A těch není málo. NATO se domnívá, že zemřelo 15 000 ruských vojáků, zatímco Ukrajina uvádí 18 300 mrtvých. Píše to britský list Daily Mail.
V zoufalé snaze získat další velitele tanků, odstřelovače a ženisty byli ve dvou sibiřských městech Čeljabinsku a Ťumeni požádáni vysloužilí vojáci, aby se připojili k ruské armádě, protože podle odhadů zemřelo 15 000 Putinových vojáků.
Podle deníku The Times bylo do bojů povoláno již asi 60 000 záložníků, převážně z míst daleko za Moskvou. To je spolu s mladými, mezi 18 a 27 lety, nezkušenými mladými branci, kteří slouží asi rok, zhruba čtvrtina ruské armády.
Rusko tvrdí, že na Ukrajině brance nenasazuje. Přesto jich bylo povoláno 134 500, i když jen malý počet jich byl poslán bojovat.
„Levný“ konec války
Mathieu Boulègue, vedoucí výzkumný pracovník v oblasti ruského válečnictví think tanku Chatham House, řekl, že „odvedenci jsou používáni k tomu, aby řídili nákladní auto z bodu A do bodu B.“
„Nejsou určeni pro válečné operace. Pokud potřebují někoho, kdo bude vozit munici nebo zdravotnický materiál, může to udělat i šedesátiletý stařec,“ dodal Boulègue.
Na stránkách Defense Post také napsal, že kladné hodnocení ruského prezidenta, které je v současné době na úrovni 80 %, se pravděpodobně nezmění, protože Vladimir Putin se snaží ukončit válku „levně“.
„S ohledem na občany proto ruské ministerstvo obrany 25. března nepravdivě prohlásilo, že mise je splněna,“ míní expert.
Německý kancléř Friedrich Merz svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a představiteli zemí Evropské unii o válce na Ukrajině a o chystaném setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Rusko-americký summit se má uskutečnit v pátek na Aljašce.
Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times.
Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů Kč) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
Naráží na oznámení, že „počáteční cíle byly splněny“, a nyní se ruské síly mohou zaměřit na „osvobození“ Donbasu jako vojenskou prioritu.
„Putin však lže, aby se dostal ze špatné situace. Nejde o nic jiného než o vykonstruovanou státní propagandu, jejímž cílem je zachovat si vnitřní tvář,“ dodal Mathieu Boulègue.
