Miminka, která nemají ani kilo: Ukrajinští lékaři se snaží zachránit předčasně narozené děti
Lékaři na Ukrajině, kde už druhým měsícem pokračuje ruská invaze, pozorují prudký nárůst počtu předčasných porodů. Porodnice v Charkově a Lvově uvádějí, že jejich počet se za několik posledních týdnů v důsledku stresu a zdravotních problémů těhotných žen zdvojnásobil nebo ztrojnásobil, napsala britská veřejnoprávní stanice BBC na svých internetových stránkách.
Polina přišla na svět v Charkovské oblastní porodnici s porodní váhou 630 gramů. Holčičky narozené v termínu přitom v průměru váží pětkrát tolik. Viktorija narozená začátkem března v porodnici ve Lvově, kam její matka utekla z Kyjeva, vážila 800 gramů. Ručička na váze u této dívenky, která má ještě sestru-dvojče, se nedávno přehoupla přes jeden kilogram.
Osudy těchto dívek, jedné uprchlice a druhé bojující o život ve městě bombardovaném ruskou armádou, ukazují, o čem musejí rozhodovat jejich maminky i lékaři, kteří je mají v péči.
Iryna Kondratová, ošetřující lékařka malé Poliny, řekla, že v Charkově se oproti normální situaci počet předčasných porodů zvýšil až třikrát a před termínem přichází na svět polovina dětí. „Infekce, nedostupná lékařská péče, špatná výživa: válka je rizikovým faktorem pro předčasné porody,“ uvedla. V porodnici, kde pracuje, se už dříve mnoho dětí rodilo předčasně, protože řada maminek přicházela z Doněcké a Luhanské oblasti, tedy regionů zasažených konfliktem už od roku 2014. „V oblastech bojů ženy tráví mnoho času v přeplněných sklepech, kde jsou aktivní infekce. A také je pro ně těžší se dostat k lékařské pomoci, když ji potřebují,“ dodala lékařka.
Zatímco podíl předčasných porodů v charkovské porodnici vzrostl, celkový počet příjmů klesl, protože ženy kvůli válce z druhého největšího ukrajinského města prchají.
Ve Lvově na opačném konci Ukrajiny, kterému se tvrdší boje zatím vyhnuly, naopak gynekologicko-porodnická oddělení zažívají velký příliv pacientek. Matka Viktorije, Iryna Zelená, prchla z Kyjeva jen několik dnů před porodem. „Odešli jsme kvůli intenzivnímu ostřelování,“ říká tato žena. „Neustále jsme byli v krytu,“ popisuje. Domnívá se, že stres, který zažila, přispěl k tomu, že se Viktorija a její sestřička Veronika narodily více než sedm týdnů před termínem.
Územní ústupky Ukrajiny, které požaduje Rusko, jsou past ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla ve vysílání BBC šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Mluvila také o důležitosti důvěryhodných a rozsáhlých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu i dalších sankcích.
Kallasová uvedla, že od summitu Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se odehrál minulý týden na Aljašce, získal ruský prezident vše, co si mohl přát. „Putin se jen směje a nepřestává zabíjet. Zapomínáme, že Rusko zatím nikdy v ničem neustoupilo,“ řekla. Putinovy požadavky na to, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, označila Kallasová za past a varovala západní státy před tlakem na Kyjev.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) také připomněl také, že skrze českou muniční iniciativu Ukrajina letos dostala už milion kusů velkorážové munice, cílem pro letošek je 1,8 milionu kusů. „Česko je největší dodavatel munice ráže 155 milimetrů na Ukrajinu. Naše role je, dovolím si použít to slovo, nenahraditelná,“ podotkl šéf diplomacie.
„Je to muniční iniciativa, která pomohla Ukrajině udržet se na nohou a odrážet ruské útoky. Rusko 'zvětšilo' své kontrolované území jen o necelých 6000 kilometrů čtverečních, tedy o necelé jedno procento Ukrajiny. Přes milionové oběti, které tam padly, Rusko nezískalo žádný strategický zisk,“ míní Lipavský. V Česku se podle něj také vycvičilo 10.000 ukrajinských vojáků a v červenci vláda schválila program, který zajistí výcvik budoucích ukrajinských pilotů letounů F-16.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) vyzdvihl důležitost koalice ochotných, která sdružuje země pomáhající Ukrajině. Řeší podle něj správně nejen vojenskou pomoc, ale i sankce či omezení cen ropy. „Je unikátní tím, že přesahuje rámec Evropské unie i Severoatlantické aliance (NATO),“ uvedl. Kromě vedoucí role Spojeného království, Německa či Francie hovořil i o zapojení Kanady, Turecka, Austrálie, Nového Zélandu či Japonska.
Olga Bogadizová je v šestém měsíci těhotenství a také čeká dvojčata. I ona utekla z Kyjeva, aby děti přivedla na svět na bezpečnějším místě, kde nejsou civilisté ostřelováni a kde neplatí zákazy vycházení. Trvalo jí tři dny, než se dostala do Lvova, a cestou strachy nemohla jíst ani pít. Lékaři jí řekli, že zhubla o 3,5 kilogramu a že život jejích dvojčat je v ohrožení, protože se přestala vyvíjet. Nyní znovu začala růst a její pětiletý syn se při každé návštěvě v nemocnici vyptává, kdy se mu bráškové narodí. Olga je Ruska, její manžel je Ukrajinec.
Jak zachránit miminka v takové situaci?
Když ruské rakety začaly dopadat i na cíle ve Lvově, objevila se otázka, jak v takové situaci pečovat o miminka, jako je Viktorija a Polina. Charkovská lékařka Kondratová vypráví, že zdravotníci musejí zůstat se svými malými pacienty na jednotce intenzivní péče i během leteckého poplachu. „Šestisetgramové dítě nemůžete odnést do sklepa,“ podotýká. „Zůstáváme s dětmi i během bombardování a prožíváme ho s nimi,“ dodává.
„Předčasně narozené děti potřebují celou škálu lékařské péče a ve stále větší míře se tato péče musela přesunout do krytů, kde nejsou dostatečné hygienické podmínky ani potřebné vybavení,“ řekl mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF) James Elder. „Útočit na nemocnice, bránit přísunu humanitární pomoci pro děti je jasným porušením mezinárodního humanitárního práva,“ uvedl.
Matka: Trhá mi to srdce
Pro Irynu, maminku Viktorije, zvuk sirén představuje dilema. Viktorijina sestra, Veronika, už byla z jednotky intenzivní péče propuštěna a je s mámou na běžném oddělení. Když se rozezní sirény, Iryna ji odnáší do krytu, ale Viktoriju musí nechat v inkubátoru, protože je příliš zranitelná na to, aby se s ní manipulovalo. „Je to těžké, trhá mi to srdce na dva kusy. Vždycky si říkám, jestli je v pořádku, jak se asi cítí. Ale v této situaci nám nezbývá nic jiného než být silné,“ říká Iryna.
Lvovská nemocnice obložila některá okna pytli s pískem a vybavila podzemní kryt tak, aby do něj šlo odvézt i ty nejzranitelnější pacienty v inkubátorech. Nemocnice se během nynějšího konfliktu stávají terčem útoků a zaměstnanci lvovské nemocnice se obávají toho, co může přijít.
Zatímco za zdmi porodnic v ukrajinských městech zuří válka, miminka jako Viktorija a Polina svádějí bitvu o své vlastní přežití. Iryna hladí ručičku své dcery ležící v inkubátoru. „Je to Ukrajinka a zvítězí,“ říká tato žena odhodlaně o své holčičce.
