7°C
Ukrajinské náhradní matky: Světlana prchala v 8. měsíci, Nasťa rodila v protiatomovém krytu
Válka zanechala tisíce náhradních matek a nastávajících rodičů v hrozné situaci. Země, do kterých těhotné náhradní matky prchají, mají většinou o hodně složitější zákony pro náhradní rodičovství. Ty, které zůstávají, zase riskují, že je zasáhnou ruští vojáci. Nastávající rodiče si navíc pro děti narozené ve válce často nemůžou přijet. BBC přineslo příběhy několika z nich.
První den ruské invaze na Ukrajinu Světlana nemohla uvěřit tomu, co se děje. V jejím rodném městě Bila Cerkva, 80 kilometrů od Kyjeva, byl nejdřív klid. Pak uslyšeli první výbuchy, spolu s manželem a třemi dětmi vytáhli matraci na chodbu bytu a schoulili se. Několik dní nespali, pořád slyšeli sirény.
Zatímco na Bilou Cerkvu dopadaly rakety, tisíc kilometrů od ní Světlaně až z Austrálie posílala zprávy bezmocná Emma Micallifová. Ženy spojovalo Emmy dítě, které Světlana čekala jako náhradní matka. Dopisovaly si už šest měsíců, během kterých si posílaly fotky dětí, řešily, co rády pečou, a sdílely i stres z pandemie koronaviru a domácí výuky. Teď se místo toho snažily vyřešit evakuaci.
„Mít rakovinu bylo stresující, tohle se ale nedá srovnat,“ řekla Emma
„Myslela jsem si, že mít rakovinu je stresující, nebo že mít dítě během léčby je stresující, nebo že absolvovat jedno nefunkční oplodnění ve zkumavce za druhým, je stresující. Ale to se prostě nedá srovnat,“ řekla Emma, které v prvním těhotenství diagnostikovali nádor na děložním čípku.
Po narození musela jít na ozařování, které jí poškodilo reprodukční orgány, přestože tak moc chtěla velkou rodinu. Během traumatizujících a nákladných 13 cyklů umělého oplodňování se neujalo ani jedno embryo, a tak se s manželem rozhodli pro náhradní rodičovství. Nevyšly ani první dva pokusy u jiné náhradní matky, otěhotnět se povedlo až Světlaně. A když Emma konečně viděla naději, zasáhla do toho válka.
Aby se Emmě podařilo dostat Světlanu do bezpečí, s pomocí agentury pro náhradní rodičovství se spojila s dalšími rodiči, kteří měli náhradní matky na Ukrajině. V této východoevropské zemi je těchto agentur velké množství, stejně tak se tam nachází asi 50 reprodukčních klinik, díky kterým se každý rok narodí náhradním matkám více než 2 000 dětí.
Můžou za to ukrajinské zákony, které náhradní rodičovství zjednodušují. Na rozdíl od jiných zemí tam lékaři při porodu uvedou do rodného listu jména náhradních rodičů, ne rodičky nebo jejího partnera. Pro náhradní rodiče je pak jednodušší si dítě přivézt. Ukrajinské ženy tak miminka odnosí většinou zahraničním párům.
Světlana v 8. měsíci spala na podlaze, trápily ji ale horší věci
Emma a další čekající rodiče vyhledali autobus, který by jejich náhradní matky odvezl k moldavským hranicím. Musely se tam vejít nejen ony, ale také dohromady 10 dětí všech žen včetně Světlany. Evakuace proběhla úspěšně a dostaly se do moldavského města, kde je čekalo ubytování.
Nebylo tam ale dostatečné množství lůžek. „Naše milá, těhotná Světlana spala na podlaze,“ řekla Emma. Ukrajinka byla ale až moc psychicky zničená na to, aby to řešila. Její muž zůstal na Ukrajině, matka utekla do Německa. Když jí volá, tak pláče.
„Tolik mě bolí, že tahle válka rozděluje rodiny. V Moldavsku se cítím v bezpečí, ale mé srdce je na Ukrajině,“ řekla Světlana. Emma s ní chtěla po porodu strávit nějaký čas, aby dítě poznalo i ženu, která ho odnosila. Přestože má Světlana rodit za měsíc, tento plán nevyjde.
Moldavsko navíc náhradní mateřství nepovoluje a Světlana bude zákonnou opatrovnicí Emmina dítěte. Kdyby ho dala k adopci, trvalo by roky, než by se k Emmě dostalo. Bude se tak snažit porodit na Ukrajině poblíž hranic, má z toho ale strach, protože Rusové střílí i na porodnice. Mohla by tak ale aspoň vidět svého muže, který nesmí během války opustit zemi.
Nasťa z Charkova vezla narozená dvojčata na hranice
V Kyjevě zůstalo 41 dětí, které si neukrajinští rodiče nemůžou kvůli válce vyzvednout, a každý den se rodí další. Kvůli ruskému ostřelování jsou často ukryté ve sklepních jeslích.
Cestu do války riskovalo jen 9 rodičů, dalších 5 se rozhodlo vyzvednout děti „na dálku“. Agentury pro náhradní rodičovství stojí před dilematem – mají podstoupit riziko cestování ve válečné zóně a přesunout miminka na bezpečnější západní Ukrajinu?
Mezi náhradními matkami je i Nasťa z Charkova. Šetřila na to, aby mohla koupit dům v Charkově a žít tam se svými dvěma syny. Miminko pro jinou rodinu čekala už podruhé. Když vypukla válka, do termínu porodu jí zbývaly ještě dva týdny. Nakonec ale porodila dvojčátka dřív.
„Celou dobu v nemocnici jsme strávili v protiatomovém krytu,“ řekla. Charkov byl pod neustálým bombardováním a nemocniční pokoje byly zaplněné matracemi a dětskými postýlkami. Sama ve skladu na polštářích poskládaných na zemi, je však šťastná za to, že porodila zdravé děti. „Lékaři byli úžasní, jsem jim moc vděčná,“ uvedla.
Když Nasťa po týdnu opouštěla nemocnici, Rusové na Charkov stále ještě útočili a zahraniční rodiče se tam nemohli dostat, aby si vyzvedli narozené děti. Nasťa proto spolu s dalšími zaměstnanci agentury pro náhradní rodičovství, dvěma svými syny a novorozenými dvojčaty cestovala přes válečnou Ukrajinu. Na hranicích pak narozené děti předala rodičům. Od té doby od nich nemá zprávy.
Britce Christine zemřela dcera, teď se bojí o dítě, které pro ni nosí Taťána
Některé náhradní rodiče válka s čekající rodinou sblížila. Christine se v den invaze probudila a necítila se dobře. Náhradní matka jejího dítěte Taťána bydlela v Záporoží, které se dostalo do zpráv kvůli nebezpečné okupaci tamní jaderné elektrárny. Ještě předtím se ale Taťáně podařilo dostat se i se svým synem do Polska.
Christine ji obdivovala a nabídla Taťáně, aby za ní přijela do Velké Británie. Souhlasila a jako jedna z mála zažádala o speciální vízum pro náhradní matky. U Christine může zůstat tak dlouho, jak bude chtít, přestože převedení Christinina jména do rodného listu tam bude složitější. Podle anglického práva budou jako rodiče nejdřív uvedení Taťána a Christinin manžel.
„Posledních několik dní bylo nesnesitelně traumatizujících, přestože tento tok byl už traumatizující sám o sobě,“ řekla Christine. Spolu s manželem přišli o dceru, která se narodila předčasně a v pěti týdnech zemřela. Během porodu bylo jejímu muži řečeno, že si bude muset vybrat mezi Christine a dítětem.
Otěhotnět se pokoušela i přes varování znovu, ale potratila. Rozhodli se proto zkusit náhradní mateřství. Taťána otěhotněla v lednu a vypadalo to, že všechno bude probíhat dobře, když Rusko zaútočilo na Ukrajinu.
6:59
Dnes
Daleko od zákopů, v nových centrech po celé Ukrajině, nabízejí civilní náboráři vyzbrojení informačními balíčky a notebooky vlasteneckým dobrovolníkům možnost zapojit se do války. Snahy Ukrajiny naverbovat dostatek mužů do boje proti Rusku narážejí na skepsi veřejnosti, a země se proto rozhodla zahájit ofenzivu pomocí lákavých nabídek, a rozšířit tím řady armády, píše agentura Reuters.
S umírněným náborem se mohou Ukrajinci setkat na serverech nabízejících práci či v informačních centrech, na billboardech a sociálních sítích. Nabízí jim v dobách války novinku: možnost volby. Kandidáti si mohou vybrat konkrétní jednotku a pozici, která bude odpovídat jejich dovednostem. Na výběr mají i dobu, po kterou budou sloužit.
V ulicích měst na Ukrajince z billboardů shlíží vojáci, kteří je vyzývají, aby se zapojili do obrany vlasti. Pro pohodlnost jsou slogany doplněny QR kódy. Na internetu, ve videokampani, 93. mechanizovaná brigáda své spoluobčany ujišťuje, že „to zvládne každý“. Záběry ukazují kuchaře či traktoristu, kteří jsou nasazeni na podobné pozice v armádě - na post polního kuchaře a řidiče tanku.
Ukrajinští vojenští odborníci si uvědomují, že v demokratické zemi může být prvek volby klíčem k nalákání lidí do armády, uvedla náměstkyně ministerstva obrany Natalija Kalmykovová. „Lidé, kteří mají teď bránit naší zemi, by si armádní kariéru nevybrali: jsou to civilisté,“ řekla náměstkyně. „A civilisté jsou zvyklí na možnost volby,“ dodala.
6:45
Dnes
„Jsem vděčný americkému Senátu za to, že dnes schválil životně důležitou pomoc Ukrajině,“ uvedl krátce po hlasování na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury AFP je schválení balíku úlevou pro ukrajinskou armádu, která čelí ruským útokům.
Klíčové bylo sobotní hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kde byl balík mnoho měsíců zablokován. V Senátu se očekávalo jeho relativně hladké schválení. Pro hlasovalo 79 senátorů, proti bylo 18 členů horní komory. Schválení balíku uvítali šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer i předseda republikánských senátorů Mitch McConnell.
6:29
Dnes
Ruské invazní síly dosáhly významného postupu v úzkém koridoru na východě Ukrajiny. Napsal to dnes list The Guardian, podle něhož Rusové za deset dní postoupili přibližně o pět kilometrů severozápadně od Avdijivky a údajně v neděli vstoupili do obce Očeretyne. Americký Institut pro studium války (ISW) uvedl, že Rusové nedávno dosáhli potvrzených zisků v této obci v Doněcké oblasti.
Očeretyne, kde kdysi žilo kolem 3000 lidí, se nachází několik kilometrů severozápadně od Avdijivky, které se ruské invazní síly zmocnily po těžkých bojích letos v únoru. Následně obsadily několik okolních vesnic. Dobytí Očeretyne podle listu znamená, že se Rusku podařilo obejít severní křídlo nedávno vybudované ukrajinské přední linie, včetně minových polí a zákopů.
„Geolokalizované záběry zveřejněné 22. dubna ukazují ruské síly vztyčující ruskou vlajku nad budovou vojensko-civilní správy v centru Očeretyne. Naznačuje to, že ruské síly obsadily železniční stanici, překročily železniční trať a postoupily na sever do centrální části obce,“ uvedl ISW. Institut zároveň poznamenal, že zatím nezaznamenal vizuální potvrzení ruské kontroly nad touto obcí. Na záběry se vztyčováním ruské vlajky zveřejněné ruskými vojenskými blogery odkazuje také The Guardian.
Video Herec Krejčík o pomoci Ukrajině. Jak se žije uprchlíkům na zámku?
Video se připravuje ...
Témata:
Související
