V kyjevském sklepě se ukrývají desítky miminek: Narodily se náhradním matkám a zahraniční rodiče k nim nemohou!
Ve sklepě v Kyjevě se před válkou ukrývá 21 miminek. Ta se narodila v porodnicích po celém Kyjevě náhradním matkám. Rodiče dětí jsou ze zahraničí a nemohou se k nim dostat. Podle zdravotních sester, které se o novorozeňata starají, se jenom dvěma párům podařilo dostat k jejich miminku.
Mnoho cizinců využívalo toho, že jim miminko odnosí náhradní matka na Ukrajině. Podle informací deníku Daily Maily je to proto, že například v Británii získá náhradní matka práva na dítě, ale na Ukrajině je mají jen a pouze náhradní rodiče. Pro lidi z USA je naopak celý proces asi o dvě třetiny levnější než v jejich zemi.
Za normálních okolností musí náhradní rodiče přiletět na Ukrajinu ještě před porodem, aby vyřídili veškeré potřebné dokumenty. Tento proces však narušila válka a mnoho náhradních maminek porodilo děti, které teď zůstaly ve válečné zóně bez svých rodičů.
V jednom z kyjevských sklepů je v současné době ukryto celkem 21 novorozeňat, o něž se starají zdravotní sestry. Rodiče miminek se však za nimi dostat nemohou. Ošetřovatelky uvedly, že své dítě zatím získal pouze jeden pár z Argentiny a jeden z Německa.
Rodinám nyní pomáhá iniciativa Growing Families. Ta kontaktovala mnoho rodin po celém světě a nabídla jim pomoc. Podle nich je navíc v současné době na Ukrajině až 800 těhotných žen, jež jsou náhradními matkami.
„Denně mi volá mnoho párů, všichni zoufale touží po informacích. Panikaří, obávají se, co se stane s jejich dětmi. Je to složitá situace i pro náhradní matky,“ vysvětlil ředitel iniciativy Sam Everingham. Ten navíc doplnil, že podle ukrajinských zákonů náhradní matky nesmějí před porodem opustit zemi, přesouvají se proto alespoň blíže k hranicím.
Mezi sestrami, které se nepřetržitě starají o miminka, je i Oksana Martinenková. „Není jejich vina, že si je rodiče nemohou vyzvednout, takže tu zůstáváme a staráme se o ně,“ řekla. Pracovnice už jsou bohužel velmi vyčerpané, na místě jich není mnoho.
Nizozemský premiér Dick Schoof doufá, že nový soubour sankcí proti Rusku bude schválen navzdory tomu, že se proti němu nyní staví Maďarsko a Slovensko. Šéf nizozemské vlády připustil, že uvalení omezujících opatření na Rusko bývá často „velmi obtížné“ vzhledem k tomu, že sankce musí být v Radě EU schváleny jednomyslně. Evropská unie nyní připravuje v pořadí už 18. soubor sankčních opatření souvisejících s ruskou agresí vůči Ukrajině.
Maďarsko a Slovensko ovšem opakovaně pohrozily, že nejnovější sankce zablokují, pokud Evropská komise nestáhne svůj návrh na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027. O nových protiruských omezeních mají premiéři a prezidenti diskutovat v Bruselu dnes.
„Opětovně požádáme o odklad hlasování. Pokud řeknou, že nesouhlasí s odkladem a chtějí hlasovat, budeme to vetovat,“ uvedl slovenský premiér Robert Fico před odjezdem na zasedání Evropské rady.
O už 18. balíčku protiruských sankcí ovšem v pátek nebudou na summitu hlasovat prezidenti a premiéři zemí EU. Summit, který má na programu také diskusi o podpoře Ruskem napadené Ukrajiny, přijímá pouze politická rozhodnutí, kterými se potom mají řídit Evropská komise a členské země. Mohl by tak například vybídnout komisi právě k řešení obav, které Bratislava má vzhledem k plánům na ukončení dovozu ruského plynu.
„Problémem je válka. Když začleníme Ukrajinu do EU, začleníme válku, nechceme být ve stejném spolku jako země ve válce,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán novinářům v Bruselu. Maďarsko, jehož premiér je v unii považován za spojence ruského vůdce Vladimira Putina, se dlouhodobě staví odmítavě jak k budoucímu členství Ukrajiny v EU, tak k uvalení sankcí proti Rusku.
Očekává se totiž, že unijní lídři budou na dnešní schůzce diskutovat o novém souboru sankcí proti Rusku a rovněž na prodloužení protiruských sankcí o dalších šest měsíců. Tyto dva kroky zatím blokují právě Maďarsko a rovněž Slovensko.
