Jimmyho (†67) zastřelili ve frontě na chleba! Američan se na Ukrajině staral o přítelkyni se sklerózou
Američan Jimmy Hill (†67) se v ukrajinském Černihivu staral o svou partnerku, která trpí roztroušenou sklerózou. Bombardované město odmítal kvůli své přítelkyni opustit. Dvojice zůstala uvězněna v nemocnici, kde pomalu docházely zásoby potravin. Jimmy se vydal pro chleba, ale už se nevrátil. Podle jeho sestry ho zastřelili Rusové, když čekal ve frontě.
Na Ukrajině žil rodák z amerického Idaha pětadvacet let. Jimmy Hill pracoval jako lektor jazyků na univerzitě v Kyjevě. Kvůli své partnerce Irině se ale v prosinci minulého roku přestěhoval do Černihivu. Irina onemocněla roztroušenou sklerózu a ve zdejší nemocnici začala léčbu.
Poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, změnil se jejich život v peklo. Zůstali uvězněni v nemocnici. Jimmy nechtěl opustit svou partnerku a zůstal po jejím boku. Na sociální síti Facebook publikoval fotografie a příspěvky, v nichž popisoval život ve městě, které se dostalo do obležení ruských vojáků.
„Jsme uvězněni v Černihivu. Každou noc nás bombardují,“ napsal s tím, že dochází potraviny a dochází k výpadkům elektřiny. O den později, 14. března, uvedl, že je v nemocnici strašná zima a tenčí se porce jídla. V noci se ozývaly městem výbuchy a nemohli spát. Ještě 15. března se Jimmy ozval svým přátelům na Facebooku. O několik hodin později byl mrtvý.
Jeho smrt na sociální síti oznámila sestra Cheryl Hill Gordonová. „Čekal ve frontě na chleba s několika dalšími lidmi, když byli postříleni ruskými snajpry. Jeho tělo bylo nalezeno na ulici místní policii,“ uvedla. Tragické úmrtí ve středu podle informací Daily Beast potvrdil poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Geraščenko.
V sobotu ráno zasáhl ukrajinský dron ropnou čerpací stanici v Čuvašsku, napsal na Telegramu šéf Čuvačské republiky Oleg Nikolajev.
Obyvatelstvo není ohroženo a nejsou žádné oběti, uvedl. Dodal, že čerpací stanice ropy utrpěla drobné škody, ale provoz v zařízení byl pozastaven.
Ruský vliv v subsaharské Africe, zejména v zemích Sahelu, stojí především na vojenské přítomnosti a propagandě, nikoliv na ekonomických investicích či rozvojové pomoci. Podle analytiků, které oslovila ČTK, jde o pragmatické partnerství s místními autoritářskými režimy, které Moskva podporuje výměnou za přístup k přírodním zdrojům. Ruské působení tak podle nich posiluje korupci, diktátorské režimy a destabilizační tendence v regionu.
Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky Moskva využívá region také k financování své agrese proti Ukrajině. „Dodává vojenské technologie a žoldáky, kteří pomáhají stabilizovat autoritářství. Na oplátku Rusko získává suroviny a cenné kovy, které zpětně využívá i k financování války,“ řekl.
Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.
Podle Martina Laryše z Ústavu mezinárodních studií se režim ruského prezidenta Vladimira Putina posouvá směrem k totalitním prvkům a stále více zasahuje i do soukromého života občanů. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale upozorňuje, že o totalitě zatím hovořit nelze, protože ruská společnost není zcela jednotná a režim musí v některých ohledech lavírovat.
VIDEO: Zvěrstva vykonaná Rusy: Emotivní video ukazuje napáchané škody
