Superjachta Putinova parťáka z KGB uvízla v Norsku: Místní ji odmítli natankovat
Superjachta ruského oligarchy Vladimira Stržalkovského uvízla v norském přístavu poté, co ji místní dodavatelé paliva odmítli natankovat. A tak 68 metrů dlouhé plavidlo jménem Ragnar musí zatím zůstat v severonorském přístavu Narvik, napsal zpravodajský server The Huffington Post.
Stržalkovskij sice není na seznamu ruských oligarchů, na které se vztahují sankce EU, ale tento bývalý agent KGB, který vydělal jmění na těžbě niklu, má úzké vazby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem – a to je trnem v oku místním lidem.
„Proč bychom jim měli pomáhat?“ řekl norské televizi NRK dodavatel paliva Sven Holmlund. „Můžou domů odveslovat. Nebo použít plachtu.“
Kapitán jachty nicméně na nastalou situaci žehrá s tím, že posádka je „západní“ a na válce, kterou Rusko vede na Ukrajině, nemá žádnou vinu. „Vnímáme to jako diskriminaci a krajní nespravedlnost,“ uvedl kapitán Robert Lankester v prohlášení.
Ragnar pluje pod vlajkou monackého jacht-klubu, který toto plavidlo opěvuje jako „super-jachtu, jaké se žádná jiná nevyrovná“. Kýl je postavený jako u ledoborce, aby mohla sloužit k polárním výpravám.
Další výbava zahrnuje přistávací plochu pro vrtulníky, bazén, posilovnu, obojživelné off-roadové vozidlo, vybavení na heliskiing, tedy lyžování z vrtulníku, čtyři vodní skútry, čtyři sněžné koloběžky, šest podvodních skútrů, víceúčelový ostrov a obří tobogan.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
