Putin má po světě tisíce ruských vojáků, verbuje ale kadety. V čem mají vojenské základny problém?
Rusko má vojenské základny s tisíci vojáky po celém světě, například v Arménii, ale i v Tádžikistánu. Přesto chce podle ukrajinského Generálního štábu ozbrojených sil nově využívat ruské kadety z vysokých vojenských vzdělávacích institucí. Proč Putin nepovolá zkušené vojáky ze základen? A odkud už jich naopak přijelo několik stovek?
Rusko se snaží posílit svá vojska na Ukrajině, má ale jen omezené možnosti. Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny proto hovoří o tom, že se Putin chystá předčasně uvolňovat kadety vysokých vojenských vzdělávacích institucí.
„Nepřítel se snaží upevnit seskupení vojsk dodatečným přesunem na území Ukrajiny praporových taktických skupin vytvořených z konsolidovaných jednotek, které během prvních deseti dnů operace utrpěly ztráty, vojenských žoldáků z řad občanů cizích států,“ má Ukrajina informace.
„Navíc podle dostupných informací bylo vedením ruské armády rozhodnuto o předčasném propuštění kadetů vysokých vojenských vzdělávacích institucí na území Ruské federace s jejich následným zapojením do vojenských operací proti Ukrajině,“ uvedl generální štáb.
Vojáci z Arménie a Náhorního Karabachu?
Rusko má přitom možnost povolat vojáky ze svých základen v zahraničí. Například na vojenské základně v arménském Gjumri se nachází 4 000, podle některých odhadů až 5 000 ruských vojáků. Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny informoval o tom, že už 9. a 10. března bylo do Ruska převezeno 800 z nich.
Můžeme tedy říct, že dojde k masivnímu posilnění vojsk z arménského směru? Pro Rusko je to jednodušší než v případě Tádžikistánu nebo Abcházie, u velkého množství by tu ale byl problém s jejich přesunem a logistikou vojenského materiálu. Co se týče přímo arménské armády, její zapojení by bylo podle European Pravdy sebevraždou pro Arménii, protože Arménci by to nedovolili.
Podobný problém má Rusko i s Běloruskem, které se podle dosavadních informací do války úplně zapojovat nechce.
„Bělorusové obecně i vojáci také jsou proti válce a nemalí většinou pochyby, o co jde. Hlavně nemají zájem umřít v Ukrajině za Rusko. V případě nasazení jednotek běloruské armády do bojů dá se očekávat masivní dezerce vojínů a také přechod části z nich na stranu Ukrajiny. Asi proto stále jednotky běloruské armády nejsou nasazeny. Pro jejích nulovou motivaci a naprostou neochotu jít do války,“ řekl Blesku běloruský disident Vladislav Jandjuk.
Kromě ruských vojáků z Arménie se objevují také zprávy o přesunu části „mírového“ kontingentu z Náhorního Karabachu do Ruska. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že Ukrajinci při obraně Mykolajivské oblasti zajali ruského vojáka, který se přiznal, že přijel právě z Náhorního Karabachu. Tam se nyní odhaduje počet ruských vojáků na 2,5 tisíce.
Tadžikistán, Abcházie, Jižní Osetie
V Tádžikistánu má Rusko také 7 000 vojáků a na každé základně v Abcházii a Jižní Osetii po 4 000. Podle serveru European Pravda by však bylo oslabení pozic v Tádžikistánu pro Rusko riskantní kvůli blízkosti afghánského Tálibánu.
Své jednotky má Rusko také v Sýrii, jejich využití by ale mohlo opět nechtěně změnit poměr sil v zemi. Proto raději láká jako pěchotu místní žoldáky, jejichž smrt by pro Rusko nebyla výrazným problémem.
Problematické je také využití jednotek v Abcházii a Jižní Osetii, jejich povolání by ale uvítaly protiruské síly v Gruzii. Podle European Pravdy je právě neustálé vojenské ohrožení Tbilisi důvodem, proč gruzínská vláda nepodpořila ve válce Ukrajinu.
Protože je vzpruha ruské armády problém, musí se Putin spoléhat na žoldáky. Podle Ukrinformu se zapojují Syřané. 40 000 vojáků ze syrské armády a spojeneckých milicí má být na Ukrajině nasazeno na straně Ruska za tučnou odměnu. Zkušenosti mají ze syrské občanské války.
Podle některých zpráv mají být nasazení i Lybijci a také Srbové, přestože jim to srbské zákony oficiálně zakazují.