„Nikdy na vás nezaútočíme,“ slibuje Ukrajině čínský diplomat. A co zbraně pro Putina?
Čína se s postupující ruskou invazí začíná ke Kremlu alespoň podle některých zdrojů otáčet zády. Země, která původně neoponovala „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině, nyní okupovanému státu veřejně vyjádřila podporu. Pekingský velvyslanec slíbil, že Čínská lidová republika na Ukrajinu nikdy nezaútočí, vychválil i tamní armádu a lid. Jeho výroky podpořil mluvčí čínské diplomacie, ten ale výslovně ani nevyloučil zásobování Ruska zbraněmi nebo odpuštění sankcí.
Pekingský velvyslanec Fan Sien-žung ve čtvrtek prohlásil, že Čína „na Ukrajinu nikdy nezaútočí“ a „bude respektovat cestu zvolenou Ukrajinci“. Republika podle jeho slov plánuje Ukrajinu podporovat také ekonomicky, během svého proslovu Fan vychválil „jednotu“ okupované země. Na státníkovy výroky upozornil server DailyMail.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.
Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (75), který žije od svého svržení roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. „Vždycky jsem jasně chápal, že by to pro Ukrajinu byla katastrofa. Je to cesta nikam. Je to přímá cesta do občanské války,“ prohlásil ve vzácném vystoupení, které dnes zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii.
Ve videu exprezident rovněž tvrdí, že si vytyčil za cíl vstup země do Evropské unie. „Řídil jsem a poháněl vpřed tento proces přistoupení Ukrajiny k EU,“ tvrdí Janukovyč a zároveň obvinil evropské představitele, že během těchto jednání projevovali aroganci a nepochopili „složitost ekonomické situace na Ukrajině“. Od listopadu 2013 do února 2014 Ukrajinci masově demonstrovali proti jeho rozhodnutí nepodepsat asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií - tzv. Euromajdan.
Tématem summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) byla i válka na Ukrajině, jejíž příčinou bylo podle Vladimira Putina přibližování Ukrajiny k Západu a její snaha o vstup do NATO. Ruský prezident v této souvislosti poděkoval Číně a Indii za snahu tuto krizi vyřešit. Indický premiér Naréndra Módí vyzval zúčastněné strany, aby konstruktivně pokročily vpřed, ukončily konflikt a nastolily trvalý mír.
Ve společném prohlášení tyto zejména asijské státy komentovaly globální otázky: „Členské země jsou znepokojeny opatřeními, která narušují stabilitu globálního dodavatelského řetězce, a vyzývají k dialogu a spolupráci mezi všemi stranami,“ stojí v prohlášení. Státy také odsoudily červnové údery Izraele a USA na Írán a vyzvaly k vzájemnému respektování suverenity, nezasahování do vnitřních záležitostí a vyhýbání se použití síly.
Závěrečnou deklaraci kritizovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož se dokument vyhýbá zmínce o pokračující válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022. „Je překvapivé, že největší agresivní válka v Evropě od druhé světové války nebyla v tak důležitém a zásadním dokumentu zohledněna,“ uvedl resort.
Zásobování Ruska Čína nevylučuje
Velvyslancův komentář veřejně odsouhlasil mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Čao Li-ťien, čímž naznačil, že se Čína po třech týdnech válečného sporu definitivně rozhodla otočit se k Rusku zády. Podle zjištění amerických zpravodajských jednotek přitom o invazi předem věděla, ruského prezidenta Vladimira Putina žádala o odložení operace na dobu po skončení olympijských her.
Na dotaz, zda se Čína přidá k Západu a uvalí na Moskvu sankce, mluvčí neodpověděl. Před novináři ani do budoucna nevyloučil potenciální zásobování Ruska vojenskou technikou, i tak se ale jedná o dosud nejjasnější znamení čínské solidarity s Ukrajinou.
Čína původně Ruskou federaci podporovala. V souladu se zákazem slova válka, který nedávno vydala Státní duma, dokonce čínští státníci o invazi mluvili jako o „speciální vojenské operaci“. To se změnilo minulý týden, kdy ministr zahraničí Wang I odsoudil zabíjení civilistů a spor poprvé nazval válkou.
