Záhadná „otočka“ Lavrova: Letadlo s Putinovým mužem se v půlce cesty do Pekingu vrátilo
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v noci na dnešek odletěl do Pekingu, z dosud neznámých příčin se však let ještě nad Sibiří otočil a vrátil se do Moskvy. Informoval o tom dnes německý deník Bild. Žádné setkání s čínskou stranou nebylo oficiálně oznámené.
Letadlo s Lavrovem se k cestě zpět na moskevské letiště Vnukovo otočilo nad Novosibirskem, tedy po 2800 kilometrech letu. Podle deníku není jasné, co se za letu přihodilo - zda jej čínští představitelé odmítli přijmout či zda svého ministra povolal zpět do Moskvy prezident Vladimir Putin.
Na twitteru se ve čtvrtek před polednem objevily informace, že několik ruských vládních letounů opět odstartovalo směrem na východ. Údaje o letounech potvrdil letecký server Aerotime. Letadla mají kapacitu přes 1700 pasažérů a je mezi nimi i letoun označovaný jako „doomsday plane“. Tak se neoficiálně nazývá třída letadel, která se používá jako výsadkové velitelské stanoviště v případě jaderné války.
What's going on here?
-RuAF Tupolev Tu-204-300 RSD3
-RuAF Sukhoi Superjet 100-95B RSD71
-RuAF A319-115CJ RSD72
-RuAF An-148-100E RSD73
-RuAF Ilyushin Il-96-300PU RSD74
-RuAF Tupolev Tu-214PU RSD78
-RuAF Tupolev Tu-214SR RSD79
-RuAF SuperJet 100-95B RSD80 pic.twitter.com/FcmbtpbyNZ
Strategické partnerství
Čína se v ukrajinské krizi vykreslovala jako neutrální aktér a odmítla odsoudit Rusko za invazi do země, zároveň ale ruskou agresi na Ukrajině aktivně nepodpořila.
Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil rozhodnutí Rady národní bezpečnosti o uvalení sankcí na fyzické a právnické osoby zapojené do vývoje a výroby dronů v Rusku. V dekretu se uvádí, že všechny sankciované osoby jsou z Ruska. Z firem je pak šest z nich registrováno v Číně, jedna v Bělorusku a zbytek tvoří ruské společnosti spojené s tamním obranným průmyslem.
Nemecký kancléř Friedrich Merz vzal v potaz, že je s ním ochotný ruský prezident Vladimir Putin mluvit. Německé kancléřství nicméně dodalo, že s Kremlem nejsou v přímém kontaktu.
Rusko a Ukrajina si vyměnily další válečné zajatce. Bez upřesnění počtu to oznámili ukrajinský prezident Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany.
V neděli deník The Financial Times s odkazem na nejmenované americké činitele uvedl, že Moskva požádala Peking o vojenskou i finanční pomoc. Čína to označila za dezinformaci, ale Bílý dům se obává, že Peking může narušit snahy Západu o zajištění bezpečnosti na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching deklarovali minulý měsíc v Pekingu rozsáhlé strategické partnerství zaměřené na boj proti vlivu Spojených států. Uvedli, že jejich země nebudou mít „žádné 'zakázané' oblasti spolupráce“.
Biden bude v pátek jednat se prezidentem Číny
Právě americký prezident Joe Biden bude přitom v pátek telefonicky hovořit se Si Ťin-pchingem. Hlavními tématy rozhovoru budou ruská invaze na Ukrajinu a konkurence mezi Čínou a USA, informoval dnes Bílý dům.
Plánovaný telefonát Washington označil za „součást našeho pokračujícího úsilí o udržení otevřených komunikačních linek mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou“.
