18°C
První pohled Číny na válku na Ukrajině: Putin nemůže vyhrát! Hrozí nová železná opona
„Rusko-ukrajinská válka je nejvážnější geopolitický konflikt od druhé světové války, povede k daleko větším globálním důsledkům než teroristické útoky 11. září 2001,“ argumentuje čínský politolog. Čína by podle něj neměla Putina podporovat, neboť nemá velkou šanci na výhru a vedlo by to jen k další izolaci Číny a posílení Západu.
Profesor Chu Wej je vedoucím Šanghajského svazu politického výzkumu, učí na Šanghajské dopravní univerzitě, působí v think tanku Charhar Institute a je místopředsedou Centra politického výzkumu Úřadu radů Státní rady Čínské lidové republiky (vlády).
Blesk Zprávy přináší zkrácenou verzi jeho článku (překlad Ťia-čchi Liou, Martin Valeš), který zaslal k publikaci americkému think tanku US-China Perception Monitor. Anglická i čínská verze byla dostupná i v Číně, než tamní cenzoři web think tanku zablokovali.
Možné výsledky rusko-ukrajinské války a volba Číny
Vladimiru Putinovi se nemusí podařit dosáhnout očekávaných cílů, což Rusko staví do těžké pozice. Účelem bylo nadobro vyřešit problém Ukrajiny a odlákat pozornost od domácí krize porážkou Ukrajiny bleskovou válkou – blitzkriegem a dosazením proruské vlády. Jenže blitzkrieg selhal a Rusko není schopné udržovat vleklou válku a pokrývat vysoké náklady na ni.
Situace jak doma, tak v zahraničí je také stále nepříznivější. I kdyby ruská armáda okupovala Kyjev a za velkou cenu dosadila loutkovou vládu, neznamenalo by to konečné vítězství. V tento moment je pro Putina nejlepší možností válku ukončit skrze mírová jednání, což po Ukrajině vyžaduje významné ústupky. Nicméně toho, co není dosažitelné na bojišti, se obtížně dosáhne i u jednacího stolu. V každém případě tato vojenská akce je nevratnou chybou.
Konflikt může dál eskalovat a zapojení Západu nelze vyloučit. Třebaže by eskalace války byla nákladná, je vysoká šance, že se Putin vzhledem ke své povaze a moci snadno nevzdá. Rusko-ukrajinská válka může eskalovat nad rámec Ukrajiny, může dokonce zahrnovat možnost jaderného úderu. Pokud by k němu došlo, USA a Evropa nemohou zůstat stranou, čímž by se spustila světová, ba jaderná válka. Výsledek by byl katastrofou pro lidstvo. Pro Putina by tento finální střet byl ještě horší, jelikož vojenská síla Ruska není pro NATO konkurencí.
I kdyby se Rusku v zoufalé sázce podařilo Ukrajinu uchvátit, pořád je to politický horký brambor. Rusko by zavalily ohromné náklady. Za takových okolností, ať už by Volodymyr Zelenskyj byl naživu, nebo ne, by Ukrajina zřejmě ustavila exilovou vládu, jež by Rusku oponovala. Rusko by čelilo jak západním sankcím, tak povstalcům na ukrajinském území. Domácí ekonomika bude neudržitelná a stáhne ji to dolů. Toto období nepřesáhne pár let.
Politická situace v Rusku se může změnit nebo se rozložit rukou Západu. Po selhání Putinova blitzkriegu jsou ruské naděje na vítězství mizivé a západní sankce dosáhly nevídané úrovně. Jak to vážně dopadá na živobytí lidí a protiválečné a protiputinovské síly se dávají dohromady, možnost politické vzpoury v Rusku nelze vyloučit. Ruské hospodářství je na pokraji kolapsu, a tak by pro Putina bylo obtížné ustát riskantní situaci, i kdyby válku s Ukrajinou neprohrál.
Pokud by byl Putin odstaven od moci kvůli občanským nepokojům, puči či jinému důvodu, byla by pravděpodobnost konfliktu Ruska se Západem nižší. Jistě by Západu podlehlo, možná se i dál rozpadalo, jeho status velmoci by byl u konce.
Dopad na mezinárodní scénu
Spojené státy by obnovily vůdčí pozici v západním světě, Západ by se více sjednotil. Francii a Německo, které se chtěly od americké hegemonie odtrhnout, by válka mohla přivést zpět do obranného rámce NATO, zničila by evropský sen o nezávislé diplomacii a sebeobraně. Německo by výrazně zvýšilo svůj vojenský rozpočet; Švýcarsko, Švédsko a další země by opustily svou neutralitu. Plynovod Nord Stream 2 je u ledu, závislost Evropy na americkém zemním plynu nevyhnutelně poroste. USA a Evropa zformují užší společenství sdílené budoucnosti.
„Železná opona“ se znovu spustí, nejen mezi Baltským a Černým mořem, ale i coby finální konfrontace mezi západním táborem a jeho rivaly. Západ narýsuje linii mezi demokratickými a autoritářskými státy, konflikt s Ruskem bude prezentovat jako boj mezi demokracií a diktaturou. Nová železná opona nebude mezi tábory socialismu a kapitalismu, ani se neomezí na studenou válku. Bude to bitva na život a na smrt mezi zastánci a odpůrci západní demokracie. Jednota západního světa pod železnou oponou přitáhne další země: indo-pacifická strategie Spojených států se konsoliduje, Japonsko se přimkne ještě těsněji, což zformuje nevídaně širokou jednotnou demokratickou frontu.
Síla Západu výrazně vzroste, NATO bude dál expandovat a vliv USA v nezápadním světě se zvýší. Ať už Rusko po válce dosáhne politické transformace, nebo ne, významně oslabí protizápadní síly ve světě. Můžou se opakovat výjevy z 90. let jako pád Sovětského svazu a komunismu na východě. Víc zemí třetího světa se přimkne k Západu. K novým výšinám poroste moc a vliv západu – jeho armád, ale i hodnot a institucí, tzv. soft power.
Čínu to bude více izolovat. Pokud nepodnikne proaktivní kroky, potká ji další zadržování ze strany USA a Západu. Až Putin padne, USA nebudou čelit dvěma strategickým rivalům. I Evropa se od Číny více odstřihne. Japonsko se stane protičínskou stráží, Jižní Korea se ještě víc sblíží s USA, Tchaj-wan se přidá k protičínskému táboru. Zbytek světa si bude muset vybrat stranu, podle stádní mentality. Čínu vojensky obklíčí USA, NATO, QUAD (neformální pakt USA, Japonska, Indie a Austrálie) a AUKUS (Austrálie, Británie, USA), ale také bude čelit západním hodnotám a systémům.
Strategická volba Číny
Čína se nemůže vázat na Putina, musí se co nejrychleji odstřihnout. Zatím může jásat, že konflikt Ruska se Západem odvádí od Číny pozornost USA, z toho důvodu může Putina i podporovat – ale nesmí Rusko padnout. Že by Putin dosáhl i s čínskou podporou vítězství, teď nevypadá reálně. Čína může jedině zajistit své vlastní zájmy, volit menší ze dvou zel a co nejdřív odhodit břemeno. Má na to asi týden, než ztratí manévrovací prostor.
Čína to nemůže hrát na obě strany, měla by se přidat k postoji převládajícímu ve světě. Snažila se kráčet středem, nenaštvat ani jednu stranu, zdržela se hlasování v Radě bezpečnosti OSN i Valném shromáždění. Jenže tato pozice Rusku ničím nepomáhá a Ukrajinu a její zastánce rozzuřila, Čína stojí proti většině světa. V jistých případech je neutralita rozumnou volbou, ale pro tuto válku to neplatí, Čína nemá co získat. A jelikož vždy Čína prosazovala respektování národní suverenity a územní celistvosti, vyhnout se další izolaci může jedině, když bude stát po boku většiny zemí. Tato pozice také bude nápomocná řešení otázky Tchaj-wanu.
Odříznout se od Putina a vzdát se neutrality pomůže Číně zlepšovat mezinárodní image a vztahy s USA a Západem. Je to těžké a vyžaduje to velkou moudrost, ale je to do budoucna nejlepší možnost. Nelze s přehnaným optimismem soudit, že geopolitická mela války na Ukrajině oddálí strategický posun USA z Evropy k Asii. V USA už znějí hlasy, že je sice Evropa důležitá, ale Čína víc – a že cílem USA má být zadržovat ji, aby se nestala dominantní velmocí indo-pacifického regionu. Za takových okolností musí Čína podniknout strategické korekce, aby změnila nepřátelské postoje Američanů a zachránila se od izolace – aby na ni USA a Západ neuvalily společné sankce.
Jelikož Putin výslovně uložil ruským jaderným zbraním speciální bojovou pohotovost, rusko-ukrajinská válka se může vymknout kontrole. Pokud Rusko rozpoutá světovou, ba dokonce jadernou válkou, jistě hrozí vřava po celém světě. Aby demonstrovala svou roli zodpovědné mocnosti, nemůže Čína stát za Putinem, musí podniknout konkrétní kroky, aby zabránila Putinovu případnému avanturismu.
Čína je na světě jedinou zemí, která má tuto kapacitu, musí svou výhodu naplno využít. Ztráta čínské podpory s velkou pravděpodobností povede ke konci války, nebo se aspoň Putin neodváží ji eskalovat. V důsledku si Čína určitě vyslouží široké uznání za zajištění světového míru, což pomůže odvrátit izolaci, ale nabídne příležitost ke zlepšování vztahů s USA a Západem.
„Myslím, že to je výstižný a přesný pohled na to, co by Čína měla,“ oceňuje analýzu James Palmer, zástupce šéfredaktora renomovaného magazínu Foreign Policy. Ale upozorňuje, že to je názor akademika, který Peking zdaleka nemusí vyslyšet. „Chu se mi jeví jako muž, který chce řešit politiku a morálku, ale zde to chytře prezentuje z pohledu moci, vlivu a pragmatismu.“
Britská veřejnoprávní stanice BBC na svém ruskojazyčném webu uvedla, že její projekt zaměřený na ověřování faktů nazvaný BBC Verify označil záběry ukrajinského vojáka probodnutého mečem za čerstvé a skutečné. Pořízené jsou podle projektu nedávno v obci Novohrodivka v Doněcké oblasti. Její dobytí ruské ministerstvo obrany oznámilo 8. září.
Podle serveru Ukrajinska pravda provedla Ukrajina úspěšný úder na muniční sklady ruských okupantů v obsazeném Mariupolu na jihu Doněcké oblasti. „Poznamenáváme, že druhý den za sebou jednotky námořních sil provedly raketový úder na důležité nepřátelské muniční sklady u Mariupolu, které byly objeveny rozvědkou,“ uvedl server. „Podle potvrzených zpráv úder zničil jak infrastrukturu skladů, tak tuny munice, kterou útočníci hromadili pro použití na území Ukrajiny,“ sdělilo prý serveru tiskové oddělení námořnictva.
Rusové provedli nálety na civilní infrastrukturu Hluchova v Sumské oblasti, dva muži byli zraněni. Informovala o tom prokuratura Sumské oblasti. „Podle vyšetřování 17. září 2024 kolem 10:00 hodin s použitím metod vedení války zakázaných mezinárodním právem svrhli okupanti podle předběžných údajů tři řízené letecké bomby na civilní infrastrukturu Hluchova v Šostkovském okrese. V důsledku nepřátelského útoku byli zraněni otec a syn ve věku 64 a 34 let,“ stojí v prohlášení.
„Kromě toho bylo poškozeno nejméně 20 domácností,“ napsala agentura Ukrinform. Jako válečný zločin začala podle ní případ vyšetřovat prokuratura i tajná služba SBU.
