16°C
Ukrajinský velvyslanec pro Blesk: Evropa dávala Ukrajině 3 dny! Odepsali nás, Zelenskyj to změnil
Návštěva Petra Fialy (57, ODS) na Ukrajině i solidarita běžných Čechů mu vlévají optimismus do žil. Bojí se ale, že otupíme a polevme dřív, než bude v jeho zemi mír. I proto ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis (53) vyzývá přes Blesk k trpělivosti a toleranci.
Začneme něčím osobním: musíte toho mít hrozně moc, stíháte spát?
„Moc toho nenaspím, bohužel. Já i v noci musím sledovat, co se děje. I v noci probíhá komunikace s naší centrálou. A bombardování probíhá hlavně v noci, takže se budím asi každou hodinu.“
Máte tam rodinu?
„Ano, přímo v Kyjevě i dalších městech. Jsem s nimi ve stálém kontaktu. Často jsou v úkrytech, ty rakety zasahují domy blízko jejich bydlišť. Mám o ně velkou starost.“
Snažil jste se je přesvědčit, aby odjeli?
„Část odjela, část zůstala z různých důvodů. Doufám, že vše dopadne dobře.“
Ruská státní televizní a rozhlasová společnost se stala terčem bezprecedentního hackerského útoku, vysílání na webu bylo přerušeno, napsala Gazeta.ru.
Rusko dnes ráno zaútočilo na ukrajinské hlavní město hypersonickými střelami Kinžal, odpálenými z letounů MiG-31K. Všechny rakety byly zničeny. V noci na dnešek protivzdušná obrana sestřelila nad Kyjevem 15 ruských dronů, které útočily z různých směrů, napsal dříve na telegramu Popko s tím, že šlo o čtvrtý útok na Kyjev od počátku října.
Trosky ruských raket zasáhly několik míst v Kyjevě, na jednom vypukl požár, který hasiči uhasili. Nejsou hlášeny oběti, uvedl starosta Kličko.
Někdo si řekne: teď se nebudu den, dva dívat na fotky z toho konfliktu a dám se psychicky do kupy. Vy tohle říct nemůžete. Jaké to je?
„Je to těžké. Myslím, že všichni máme psychické trauma. Nemluvě o dětech, které přijíždí a jsou poznamenány válkou. Já jsem nebyl přímo v Kyjevě během bombardování a ostřelování, ale to, že se tím pořád zabývám a pracovně koukám na ty fotografie a videa, mě taky poznamenalo. Občas si myslím, že už to budu muset začít brát jako nějakou rutinu. Přitom si na to nechci zvyknout! Koukat se na fotografie Charkova, který dobře znám, kde Hitler nezpůsobil tolik škody, jako Putin; koukat se na fotografie kdysi krásného Mariupolu… ta města už neexistují! Zemřely tam tisíce lidí.“
Nebojíte se, že si na to všechno zvykne Evropa? Že je prostě na Ukrajině válka a že už se na ty hrůzy prostě nechceme dívat, tak otočíme hlavu na druhou stranu a budeme žít jakoby nic?
„Uvědomujeme si, že existuje určitý limit, za kterým už Evropa může říci: máme toho dost, nemůžeme pořád žít Ukrajinou, máme tady uprchlíky, berou nám práci, rostou nám ceny pohonných hmot, my nemůžeme za to, že tam máte válku… To se může stát, asi se to bohužel i stane. Na druhé straně bych chtěl, aby i česká společnost pochopila, že naši lidé nejsou pracovní migranti. Jsou to hlavně ženy a děti, jejichž manželé brání teď Ukrajinu a celou Evropu včetně České republiky před ruskou agresí. I kdyby jejich přítomnost způsobovala nějaké ekonomické pnutí, tak bych chtěl, abyste vydrželi. Nebudou tu navždy. Jakmile se situace zlepší, více než rádi se vrátí do svých domovů, z nichž v první řadě nechtěli nikdy odejít. A budou vždy vděčni Čechům za pomoc.“
Stává se vám někdy, že byste raději byl se zbraní v ruce někde u Kyjeva?
„Mě sem vyslal ukrajinský stát a tady je moje místo, ale kdybych měl z nějakého důvodu skončit, určitě bych se vrátil. Občas se tu cítím bezmocný. Kdybych byl v Kyjevě, tak bych stejně jako spousta mých přátel vstoupil do domobrany. Před více než 30 lety jsem byl na vojně, se zbraněmi to umím a určitě bych tam nebyl zbytečný.“
Co pro vás osobně znamená návštěva Petra Fialy na Ukrajině?
„Znamená strašně moc. Není to jenom gesto, je to opravdu statečný čin Petra Fialy a jeho kolegů z dalších zemí. Byla to vůbec první návštěva na tak vysoké úrovni za tři týdny, kdy začala horká fáze války. Já říkám horká fáze války, protože ta válka u nás trvá už osm let (od ruské anexe Krymu roku 2014 - pozn .red.). Ti premiéři nám dali pocit, že nejsme sami, že Evropská unie a celý civilizovaný svět stojí za námi. A dává nám jistotu, že určitě zvítězíme.“
Váš prezident už naznačuje, že Ukrajina nemá ambici být v NATO. Není tohle ústupek Rusku?
„Neřekl, že to není naší ambicí. Řekl, že už rozumí, že NATO není připraveno Ukrajinu přijmout jako člena, i když už od roku 2008 posloucháme, že jsou nám dveře otevřeny. Ty důvody nejsou technického rázu – každý ví, že armáda, jakou má Ukrajina, by byla posílením jakékoliv aliance. Jsou politické, a protože NATO je organizace konsenzu, i kdyby jedna země byla proti, není vstup možný. Neobejdeme se bez podpory partnerů a jsme za ni vděčni, ale musíme být realističtí a uvědomit si, že budeme muset bojovat sami za vlastní svobodu.“
Jestli vyhrajete, nebude v tomhle síla Ukrajiny? Že si to vybojovala sama?
„Doufám, že po našem vítězství – a jiné řešení není, my musíme zvítězit – Ukrajina s pomocí partnerů zaprvé začne znovu budovat náš stát a zadruhé vstoupí do Evropské unie. Možná nesplňujeme některá ekonomická kritéria, ale žijeme v nestandardní době a ta si žádá nestandardní řešení. Jsem přesvědčen, že budeme přínosem. Takové odhodlání, které ukázala Ukrajina už při Majdanu roku 2014, nenajdete. Nikde jinde na světě lidé neumírali s evropskými vlajkami v rukou. Myslím, že umíme do Unie vnést eurooptimismus a soudržnost.“
Ukrajina zvítězí, Rusové se stáhnou, ale v Kremlu bude pořád Vladimir Putin. Je takováhle budoucnost pro vás představitelná?
„Kdo bude v Rusku vládnout, je věc Rusů. Oni se musí rozhodnout buď ve svobodných volbách, což momentálně v Rusku představitelné není, anebo formou nějakých protestů a odporu vůči tomuto režimu. Zatím buď agresi schvalují anebo mlčí.“
Byl tady přece případ novinářky, která se postavila proti válce v televizním vysílání…
„Ano, jednotlivci tu jsou. Ale když v Moskvě vyjde na náměstí protestovat několik set lidí, tak ve stopadesátimilionovém Rusku je to smutné skóre.“
Jste v kontaktu s ruskou komunitou tady?
„Vůbec.“
Takže nevíte, jak to oni vidí?
„Nevím.“
Vypadáte, že vás to ani nezajímá…
„Bohužel necítíme ani v Rusku, ale ani ze strany ruské diaspory v Česku a v dalších evropských zemích, žádné náznaky pokání. Já si myslím, že celý ruský národ by se měl kát, protože každý občan Ruské federace má na sobě díl viny za ten zločinný režim. Nebudu tak kategorický, vidíme určité protesty, ale nevidíme masové protesty Rusů, ani v Rusku, tak v zahraničí. Je smutné, že se ruská společnost za posledních několik desítek let tak degradovala kvůli propagandě Kremlu.“
Je v tomhle Česká republika dost důsledná? Ruský ambasador Zmejevskij je pořád v Praze, nikdo ho ještě nevykázal.
„Česká republika už kvůli Vrběticím zakročila proti ruským agentům a chtěl bych to ocenit. Také bych chtěl poděkovat za kroky, které byly učiněny po ruské invazi před třemi týdny – zrušení ruských konzulátů a tak dál. No, a jestli jde dělat víc… náš postoj je takový, že nemá smysl mít diplomatické styky s Ruskem. My jako Ukrajina jsme je rozvázali, což je logické, protože jsme ve válce. Ale ve válce je nyní i celý civilizovaný svět. Podle našeho názoru by měli velvyslanci Ruské federace být vyhoštěni ze všech civilizovaných zemí. Ale to je jenom názor. Já nemůžu a nechci říkat České republice, co má dělat. Jen chci dodat, že žádní ruští diplomati neexistují. Poté, co předvedl Lavrov (šéf ruské diplomacie – pozn. red.), který je stejně jako Putin válečný zločinec, ti ruští diplomati, kteří ještě zbyli, nejsou diplomati. Jsou jen agenty ruské armády a ruské propagandy. To, co oni dělají, není diplomacie, protože jediné, co umí, je lhát. A lež k diplomacii nepatří.“
Vy jste vybrali na účet velvyslanectví na zbraně a vojenský materiál přes 600 milionů korun. To je bezprecedentní. Jak se vám povedlo přesvědčit lidi, kteří jsou spíše zvyklí přispívat na humanitární pomoc, aby poslali peníze právě na armádu?
„Ten hlavní podíl na tom mají naši vojáci, kteří svou statečností dokázali, že pomáhat naší armádě má smysl. Kdyby se nebránili, kdyby nekladli odpor, nikdo by takové zemi nechtěl pomáhat. Hodně lidí v Česku si díky nim uvědomilo, že Ukrajina má šanci zvítězit.“
Jak vnímáte, že se váš prezident Zelenskyj na Západě stal idolem?
„Myslím si, že si ten člověk zaslouží veškerou úctu, které se mu dostává v posledních několika týdnech. Je doopravdy statečný. Nemluvím jako jeho velvyslanec a jeho podřízený, ale jako člověk a občan Ukrajiny. To, co dělá, jak sjednocuje náš národ, jak pomocí velmi prostých slov motivuje lidi k obraně naší vlasti, ten fakt, že zůstal v bombardovaném Kyjevě, ten jeho příklad, to jsou věci, které vzbuzují úctu. A jsem přesvědčen, že to, jak se prezident Zelenskyj chová teď, bude jednou zapsáno do učebnic historie.“
Jak moc převratná byla ta věta pana prezidenta Zelenského „Potřebuji munici, ne odvoz“?
„V určitém okamžiku někteří západní lídři nebo politici byli připraveni odepsat Ukrajinu. Někteří říkali: proč vám musíme pomáhat, vždyť vám zbývá pár hodin? A prezident Zelenskyj tímhle svým postojem obrátil situaci.“
Jak dlouho si myslíte, že konflikt ještě potrvá?
„To opravdu nedokážeme vědět. Mohou to být dny, mohou to být měsíce. To záleží na tom, jak silný bude mezinárodní tlak, jaké budou další sankce vůči Rusku i situace v samotném Rusku.“
