Drsné záběry ruských zvěrstev: Tímhle videem dohnal Zelenskyj kongresmany k slzám
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj volal po další obranné pomoci své zemi i dalších protiruských sankcích, když ve středu z Kyjeva prostřednictvím videohovoru promluvil ke členům amerického Kongresu. Hovořil o potřebě vytvořit nad Ukrajinou bezletovou zónu, případně alespoň poslat jeho armádě sofistikované protiletecké systémy. Také vyzval k uvalení sankcí na všechny ruské politiky, kteří se od invaze na Ukrajinu nedistancovali. Součástí jeho vystoupení bylo video ostřelování Ukrajiny, které u členů Kongresu vyvolalo slzy.
„Vyzývám vás, abyste udělali víc,“ řekl ukrajinský prezident. To, co nyní „každý den“ zažívají obyvatelé ukrajinských měst, přirovnal k útoku Japonců na americký přístav Pearl Harbor v roce 1941 a k teroristickým útokům z 11. září 2001. „Nové balíky sankcí jsou potřeba každý týden, dokud se ruská vojenská mašinérie nezastaví,“ pokračoval.
Zelenskyj svým dnešním projevem pokračoval v sérii virtuálních vystoupení před zahraničními lídry poté, co se stejným způsobem spojil s britským či kanadským parlamentem.
Video s obětmi šokovalo politiky
Američtí zákonodárci na začátku i na konci jeho vystoupení tleskali vestoje, někteří se podle reportérky deníku The New York Times při videoprojevu „slyšitelně“ bránili slzám. Součástí Zelenského poselství bylo také dramatické video, které stavělo do kontrastu aktuální zkázu ukrajinských měst s tím, jak v nich život vypadal dříve.
V něm bylo vyobrazeno, jak ruští vojáci ostřelují ukrajinská města, nechyběly explicitní záběry na mrtvoly, děti od krve i masové hroby. „Tohle je vražda,“ upozorňuje nápis ve videu, zatímco běží fotografie rozstřílené porodnice v Mariupolu či muže truchlícího nad smrtí jeho příbuzného.
„Pro mě jako čerstvou matku bylo srdcervoucí sledovat video, které Zelenskyj pustil, hlavně ta pasáž o porodnici a válečných zločinech, které jsou páchány,“ popisovala novinářům po skončení republikánská poslankyně Elise Stefaniková. „Nenechte se mýlil, pro Vladimira Putina, který je válečným zločincem a pobudou, z toho budou plynout globální následky,“ dodala.
Ani pomyšlení na kapitulaci
„Nyní mi je skoro 45 let. Dnes se můj věk zastavil, když přestala bít srdce více než stovky dětí. Nevidím žádný smysl svého života, pokud nedokážu zastavit umírání,“ řekl emotivně Zelenskyj.
Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.
„Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.
Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by představovalo velký zásah do veřejných financí. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový.
Státy Severoatlantické aliance se dnes zavázaly vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné a související výdaje. Konkrétně 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
Rusko odsouvá spuštění projektu digitálního rublu o více než rok. Centrální banka dnes oznámila, že ruské banky budou muset klientům nabízet možnost plateb digitálními rubly od 1. září 2026. Moskva doufá, že systém zjednoduší zahraniční obchodní platby, které nyní komplikují západní sankce zavedené na Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.
Ukrajinský prezident před Kongresem zopakoval, že Ukrajinci ani po třech týdnech bojů vůbec nepomýšlí na kapitulaci. Apeloval však na posílení podpory ze strany USA a jejich spojenců, kteří Kyjevu dodávají zbraně i další materiál a posílají ukrajinské vládě peníze.
Zelenskyj znovu hovořil o vytvoření bezletové zóny, což ovšem Západ vytrvale odmítá kvůli obavám z přímé konfrontace mezi jednotkami NATO a ruskými silami. „Žádáme toho příliš?“ tázal se prezident, přičemž navrhl i „alternativu“ v podobě dodávek protileteckých systémů.
Přání by se mu mohlo brzy vyplnit, neboť vláda USA se podle amerických médií chystala ještě dnes oznámit nový balík obranné pomoci v hodnotě stovek milionů dolarů, jenž zahrnuje i protiletecké střely. USA už na Ukrajinu poslaly tisíce protitankových střel, granátomety nebo systémy pro monitorování vzdušného prostoru, napsala agentura AP.
