Známé protiatomové kryty v Praze: Jeden je nedostavěný, v dalším žijí papoušci a rybičky

Protiatomový kryt Folimanka je v Praze snad nejznámější. Dáno je to i díky tomu, že bývá otevírán veřejnosti k exkurzím. „Přestože by se dalo očekávat, že by kryt mohl lákat jen čtenáře postapokalyptické literatury, chodí sem nadšenci do techniky, vojáci, rodiny s dětmi, mladší generace, ale také ta starší, která má šanci zavzpomínat na strach svých rodičů po druhé světové válce,” popsal dříve pro Blesk průvodce krytem Antonín Novák. Z toho důvodu je kryt konstantně udržován a připraven pro případy příslovečného „co kdyby“?

Láskou k slzám: Josef II. byl zoufalým milencem, i když o tom neměl zdání. Své nejdražší byl věrný až za hrob

Tím se od ostatních neliší. Pražská Správa služeb ve stejném módu spravuje stovky krytů. Ty vznikaly především jako reakce na druhou světovou válku, při níž Američané poprvé sáhli k použití atomové bomby. „Po druhé světové válce panovala velká obava z příchodu dalšího ohrožení. V 50. a 60. letech vznikaly po celé metropoli protiatomové kryty,“ uvedl Novák. Do Folimanky by se v případě ohrožení mělo vejít až 1300 lidí, avšak na nikterak dlouhou dobu.

Obecně se uvádí, že pobyt v protiatomových krytech by pro obyvatele byl únosný v délce tří dnů. Ani ne tak z důvodu toho, že by krytu došlo zásobování elektřinou, vodou, nebo že by došly potraviny. „Lidé by měli problém vydržet to především z hlediska psychiky,“ přibližuje Antonín Koníček, který je vedoucím Odboru protipovodňové ochrany a úkrytu civilní ochrany. Výstavba Folimanky započala v roce 1952 a trvala 10 let, přičemž k jeho stavbě byla zužitkovaná štola z 2. světové války. Hloubka krytu se pohybuje okolo 20 metrů.

Vrch Vítkov se už na pohled může zdát tajemný. Zničehonic vyrůstá uprostřed roviny. V jeho podzemí to „žije“ od nepaměti, jelikož zejména karlínští obyvatelé svahy využívali jako vinné sklepy. V 19. století pak masu hlíny a kamení „provrtal“ první železniční tunel a v roce 1951 také tunel pro pěší, jenž spojuje Karlín se Žižkovem. Právě jím se lze dostat do protiatomového krytu, který se zde nachází od roku 1953.

Vrch Vítkov vydává svá tajemství: Co se skrývá pod povrchem? „Tajná“ laboratoř a kryt

„Kryt vznikal důlní technikou, přičemž tloušťka železobetonových zdí se pohybuje okolo tří metrů,“ vysvětlil Koníček. Ty, spolu s tunami zeminy, kamenů a skály, které vyplňují prostory až 53 metrů v hloubce, by měly být schopné čelit nejen několikadennímu bombardování, ale i pádu atomové bomby, potažmo odolat jejímu záření. Vejít by se sem mělo až 1200 obyvatel, což není ani desetina obyvatel Karlína či Žižkova, jimž byl primárně určen.

Také ale měl být původně dvakrát takový. Protiatomový kryt se svými chodbami rozprostírá po západní části vítkovského podzemí. Komunisté měli v plánu zužitkovat i východní část, ale vyražena byla pouze část. Dnes v prostorách, které byly původně určené pro účely márnice, funguje od 70. let 20. století laboratoř Ústavu jaderné fyziky Akademie věd s urychlovačem částic. „Pomocí záření urychlovače jsme už například zjišťovali původ pravěkého náramku, kolik dusíku je obsaženo v houbách, nebo důvod praskavosti střívek u jitrnic,“ uvedl dříve pro Blesk vedoucí tzv. mikrotronové laboratoře David Chvátil.

Kryt Bezovka se bezesporu řadí mezi ty nejznámější v Praze. Nachází se v útrobách jednoho z nejznámějších žižkovských vrchů, který se sice jmenuje sv. Kříže, ale nikdo mu neřekne jinak než Parukářka. Chodby a místnosti protiatomového krytu zabírají prakticky rozlohu celého jeho podzemí. Podobně jako předešlé kryty i tento vznikal v 50. a 60. letech – kolaudován byl roku 1967 a útočiště by měl být schopen nabídnout 2500 osobám. Původně byl stavěn jako kryt především pro žáky z okolních škol.

Tajemné podzemní „město“. Pod Parukářkou žijí obyvatelé, které byste tam nečekali

Stejně jako Vítkov a Folimanka, i zde je k nalezení kompletní sociální zařízení včetně sprch a toalet, které by měly být schopné fungovat i za předpokladu bombardování. „Kanalizace krytu se hermeticky uzavře, aby do ní nezatékaly nečistoty zvenku v případě narušení kanalizační sítě. Když je potrubí přeplněno, pod tlakem se vypouští,“ prozradil Antonín Koníček. Zrovna tak je kryt, stejně jako předešlé, napojen na elektrickou síť. V případě přerušení toku elektřiny disponuje dieselovými agregáty, které nejen že umí produkovat elektřinu, ale také zvládnou obsluhovat nezbytnou cirkulaci čerstvého vzduchu.

Ač by se to na první pohled nemuselo zdát, Bezovka má stálé obyvatele, i když zrovna není vyhlášená pohotovost. Uprostřed podzemního komplexu, jenž má několik přístupových cest, se nachází pomyslná centrální místnost, která funguje jako zázemí pro správce krytů. Zde také žijí jejich domácí mazlíčci – papoušci a rybičky, potažmo další. „Většinou se jedná o zvířata, která někdo dostal, ale nevěděl co s nimi, tak je odložil,“ vysvětlil Koníček. Pracovníci se jich ujali a s veškerou péčí se o ně láskyplně starají v prostorách, o jakých se jiným jen může zdát. A že by jim snad prostředí, kam slunko nesvítí, nesvědčilo, vyvrací fakt, že se ve zdraví dožívají takové délky života, jaká je u jejich zvířecích kamarádů normální.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

11:55

Dnes

Děti z Ukrajiny byly odvezeny na nejméně 210 míst v Rusku a na Moskvou okupovaném ukrajinském území, uvedla Laboratoř pro humanitární výzkum americké Yaleovy univerzity (HRL) ve své nejnovější zprávě nazvané „Ukradené ukrajinské děti: Uvnitř ruské sítě převýchovy a militarizace“. Ve většině lokalit se podle ní odehrává převýchova dětí, která zahrnuje kulturní, vlastenecké nebo vojenské programy, jež jsou v souladu s proruským postojem a optikou. Moskva se k této zprávě zatím nevyjádřila, napsala dnes agentura Reuters.

Podle Kyjeva Rusové v rozporu s Ženevskými úmluvami nelegálně odvlekli více než 19.500 dětí, podle HRL by jich mohlo být podstatně více. Podle ukrajinských úřadů se mezitím přes 1600 deportovaných dětí podařilo do vlasti vrátit. Moskva popírá odebírání dětí proti jejich vůli a tvrdí, že byly přemístěny, aby nepřišly k úhoně během bojů ve válečné zóně. Ukrajina se brání celoplošné ruské invazi od února 2022.

10:11

Dnes

Nejméně dva lidé zahynuli při nočních ruských útocích na Ukrajinu. Jednoho člověka zabil úder na město Záporoží, dalších 13 osob utrpělo zranění, uvedl na telegramu oblastní šéf Ivan Fedorov. V Mykolajivské oblasti zemřel traktorista při ruském útoku na farmu, oznámil náčelník tamní regionální správy Vitalij Kim. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovém útoku. Ukrajinské bezpilotní letouny znovu útočily na cíle v oblasti ruských měst Saratov a Engels, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

In Zaporizhzhia, first responders have completed extinguishing fires after the city was shelled by Russian rocket artillery. They struck deliberately to terrorize our people – 13 were wounded, including two children. Many residential buildings were damaged. In the Mykolaiv… pic.twitter.com/HPJeE4j1ER

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 16. září 2025

„Rusové provedli nejméně deset úderů na Záporoží,“ napsal kolem půlnoci Fedorov, který později v dalších zprávách na telegramu informoval o rostoucím počtu zraněných a upřesnil, že zahynul jednačtyřicetiletý muž a že mezi zraněnými jsou děti. 

9:47

Dnes

Ruské strategické bombardéry Tu-160 během rusko-běloruských vojenských manévrů nacvičovaly nad Barentsovým mořem bojové mise včetně odpalování střel s plochou dráhou letu. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo obrany. Rusko a Bělorusko dnes zakončují pětidenní vojenské cvičení Západ 2025, které je považováno za demonstraci síly a prověrku bojové připravenosti.

Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně letěly nad neutrálními vodami Barentsova moře severně od Skandinávie asi čtyři hodiny v doprovodu stíhaček MiG-31. „Během cvičné bojové mise posádky zkoušely taktické odpadly střel s plochou dráhou letu na kritické cíle imaginárního nepřítele,“ uvedlo ministerstvo.

Zobrazit celý online