Civilisté prchají z Mariupolu pod palbou. Město brání i pravicoví extremisté pluku Azov
Tisíce lidí prchají v autech z obléhaného města Mariupol, které zatím brání pluk Azov ukrajinské Národní gardy. Pluk je však kontroverzní, protože v jeho řadách bojují nacionalisté a pravicoví extrémisté, píše server Deutsche Welle.
Spolu s hlavním městem Kyjevem a druhým největším městem Charkovem je Mariupol jedním z míst na Ukrajině, kde Rusko vede svou válku obzvlášť brutálně. Město s 500 tisíci obyvateli je od začátku března obléháno a těžce bombardováno. Není zde elektřina ani dostatek vody, zásoby potravin jsou omezené.
Obyvatelé obléhaného a částečně zničeného Mariupolu mají stále velké obavy. Starosta Vadim Bojčenko oznámil prostřednictvím Telegramu, že lidé mohou nyní opouštět přístavní město osobními automobily, píše server Frankurter Allgemeine Zeitung. Během dvou dnů opustilo Mariupol přibližně 6 500 aut. K příměří však nedošlo, a lidé tak byli nuceni utíkat pod palbou.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V Haagu dnes začne sledovaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO), jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová či šéf diplomacie Jan Lipavský.
Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.
V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.
Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Ve středu navíc došlo k ničivému bombovému útoku na budovu mariupolského divadla. Bojčenko uvedl, že se tam ukrývalo více než 1000 lidí, především civilistů. Ukrajina a Rusko se z útoku vzájemně obviňují, upozorňuje Frankurter Allgemeine Zeitung.
Nebylo jasné, kolik lidí bylo zraněno nebo zemřelo. Hlava státu Volodymyr Zelenskyj předpokládá stovky obětí. Podle mariupolských úřadů byl vchod do krytu v divadle zablokován sutinami. Fotografie zveřejněná úřady ukázala, že centrální část divadla je zcela zničená a stoupá nad ní hustý dým.
Divadlo bylo zřejmě označeno jako civilní úkryt, upozorňuje Frankurter Allgemeine Zeitung. Satelitní snímky pořízené v pondělí soukromou americkou společností Maxar ukázaly, že na zemi v přední a zadní části budovy bylo velkými písmeny napsáno slovo DĚTI v ruštině.
Město Mariupol brání především pluk Azov, proslulý v pozitivním i negativním smyslu. Krátké video ukazuje obrazovku v pravděpodobně ukrajinském vojenském vozidle, které projíždí vesnicí poblíž Mariupolu, v boční ulici stojí obrněné transportéry, na nichž je vidět bílé písmeno „Z“, znak ruských vojsk na Ukrajině. Pak uslyšíte výstřely a podezřelé ruské vozidlo začne hořet.
Začátkem tohoto týdne sdílel ukrajinský pluk Azov toto video na svém kanálu Telegram. Ve zprávě tvrdí, že během jediného dne zničili celkem tři ruská obrněná vojenská vozidla a čtyři bojová vozidla pěchoty a „mnoho pěšáků“. Krátce poté bojovníci Azova zveřejnili také fotografii mrtvého muže v uniformě. Údajně to byl ruský generál, kterého zabili. Je obtížné ověřit, zda jsou tyto informace pravdivé.
Azov má své sídlo také v Mariupolu. Pluk je součástí Národní gardy, a je tedy podřízen ukrajinskému ministerstvu vnitra. Bojovníci jsou považováni za dobře vycvičené, ale jednotka je také kontroverzní, protože se skládá z nacionalistů a pravicových radikálů. A její existence je Ruskem využívána mimo jiné jako záminka k válce proti Ukrajině.
Pluk Azov vznikl v květnu 2014 jako dobrovolnický prapor ve městě Berďansk na podporu ukrajinské armády v boji proti proruským separatistům na východě Ukrajiny. Někteří bojovníci byli dříve součástí takzvaného Pravého sektoru, malé, ale aktivní skupiny ukrajinských pravicových extremistů.
Jádro této skupiny pocházelo z východní Ukrajiny, bylo ruskojazyčné a původně prosazovalo jednotu východoslovanských národů: Rusů, Bělorusů a Ukrajinců. Někteří přišli z fotbalových ultras, jiní působili v nacionalistických kruzích. „Byly to skupiny, které by se v Německu označovaly jako neonacistické,“ říká v rozhovoru pro Deutsche Welle Andreas Umland odborník ze Stockholmského centra pro východoevropská studia.
Azov byl však od počátku kontroverzní také kvůli svému erbu, Wolfsangelu. „Vlčí anděl má pravicově radikální konotace, je to pohanský symbol, který používala i SS,“ vysvětluje Umland. „Obyvatelé Ukrajiny jej však nepovažují za fašistický symbol.“ Pluk Azov chce, aby tento symbol z doby nacismu byl chápán jako stylizovaná písmena N a I, což má znamenat „národní myšlenka“.
Pluk Azov založil a následně vedl Andrij Bileckyj, dvaačtyřicetiletý absolvent historické fakulty Národní univerzity v Charkově na východě Ukrajiny. Dlouhá léta působil na krajně pravicové scéně. V létě roku 2014 se Azov podílel na znovudobytí Mariupolu od proruských separatistů. Od podzimu 2014 působí jako pluk a podle zpráv médií měl před vypuknutím války asi 1000 bojovníků a disponoval vlastním dělostřelectvem a tanky. V té době se vláda v Kyjevě rozhodla integrovat ultranacionalisty do státních struktur, píše Deutsche Welle.
V letech 2015 a 2016 vzniklo hnutí – jakási politická odnož Azova. Bileckyj odstoupil z funkce velitele a spolu s bývalými bojovníky založil stranu Národní sbor, která však nedosáhla žádného volebního úspěchu. Bileckyj se do parlamentu dostal na základě přímého mandátu, ale od voleb v roce 2019 ve sněmovně chybí. Podle vlastních slov nyní bojuje na frontě u Kyjeva proti ruské invazi.
Mýtus jménem Azov
V roce 2019 se v americkém Kongresu objevila iniciativa zařadit pluk mezi „teroristické organizace“. To se nakonec nestalo. Faktem však je, že Azov udržuje kontakty s pravicově extremistickou scénou v zahraničí již řadu let. Podle odpovědi spolkové vlády na dotaz parlamentní skupiny Die Linke došlo také ke kontaktům s Německem.
Podle Umlanda vznikl kolem Azova mýtus také kvůli ruské propagandě. Ve válce v roce 2014 se totiž objevilo mnoho obvinění z rabování a pochybení vůči dobrovolným bojovníkům, včetně Azova.
„Obvykle vnímáme pravicový extremismus jako něco nebezpečného, co může vést k válce,“ říká Umland. Na Ukrajině je to podle něj naopak. Válka vedla ke vzniku a přeměně pravicových extrémistů v politické hnutí, říká Umland. Jejich vliv na společnost je však přeceňován. Pro většinu Ukrajinců jsou to bojovníci, kteří brání svou zemi proti přesile agresora, uzavírá.
