Válka na Ukrajině v datech: Podívejte se na přehledné mapy a grafy o vojenském konfliktu
Ruská invaze na Ukrajinu začala brzy ve čtvrtek 24. února . Podívejte se, jak se vyvíjela frontová linie, jaké ztráty má Rusko nebo jakou část ukrajinského území ovládá.
Frontová linie
Podívejte se v podrobných mapách, jak se vyvíjí frontová linie jako celek, i na podrobné mapy jednotlivých bojišť.
Celková mapa hlavních bodů války na Ukrajině
Celkový pohled na frontovou linii
Detail severní části fronty - okolí měst Charkov a Luhansk
Detail východní části fronty - okolí měst Doněck, Bachmut a Mariupol
Detail fronty u Bachmutu
Detail jižní části fronty - okolí měst Cherson a Mykolajiv
Detail fronty u Záporoží
Ukrajinské území pod kontrolou Ruska
Válka na Ukrajině začala nevyprovokovaným ruským útokem 24. února 2022. Po prvních měsících, kdy Rusko dosáhlo dílčích úspěchů a následných ukrajinských protiofenzivách se frontová linie stabilizovala.
Rusko v současnosti ovládá asi dvakrát více ukrajinského území, než mělo pod svou kontrolou před vypuknutím bojů. Pod ruskou okupací je lehce přes 15 procent území Ukrajiny.
Ztráty ruské armády
Stabilizovaná fronta ovšem neznamená, že by ustala vojenská aktivita. Rusko se pokouší ukrajinskou obranu prorazit. Výsledkem jsou ovšem pouze těžké ztráty ruské armády.
Ukrajinští uprchlíci
Válka zároveň vyvolala značnou humanitární krizi a ze země před boji utekly miliony lidí. Nejvíce uprchlíků přijalo Polsko a Německo. Do obou zemí odešlo více než milion Ukrajinců. Česká republika se blíží hranici půl milionu přijatých uprchlíků.
Pomoc Ukrajině
Ukrajina se od začátku těší výrazné podpoře od západních států. Desítky zemí jí poskytují vojenskou i finanční podporu. Výjimkou není ani Česká republika.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v pondělí, dobrou noc.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
