Válka na Ukrajině v datech: Podívejte se na přehledné mapy a grafy o vojenském konfliktu
Ruská invaze na Ukrajinu začala brzy ve čtvrtek 24. února . Podívejte se, jak se vyvíjela frontová linie, jaké ztráty má Rusko nebo jakou část ukrajinského území ovládá.
Frontová linie
Podívejte se v podrobných mapách, jak se vyvíjí frontová linie jako celek, i na podrobné mapy jednotlivých bojišť.
Celková mapa hlavních bodů války na Ukrajině
Celkový pohled na frontovou linii
Detail severní části fronty - okolí měst Charkov a Luhansk
Detail východní části fronty - okolí měst Doněck, Bachmut a Mariupol
Detail fronty u Bachmutu
Detail jižní části fronty - okolí měst Cherson a Mykolajiv
Detail fronty u Záporoží
Ukrajinské území pod kontrolou Ruska
Válka na Ukrajině začala nevyprovokovaným ruským útokem 24. února 2022. Po prvních měsících, kdy Rusko dosáhlo dílčích úspěchů a následných ukrajinských protiofenzivách se frontová linie stabilizovala.
Rusko v současnosti ovládá asi dvakrát více ukrajinského území, než mělo pod svou kontrolou před vypuknutím bojů. Pod ruskou okupací je lehce přes 15 procent území Ukrajiny.
Ztráty ruské armády
Stabilizovaná fronta ovšem neznamená, že by ustala vojenská aktivita. Rusko se pokouší ukrajinskou obranu prorazit. Výsledkem jsou ovšem pouze těžké ztráty ruské armády.
Ukrajinští uprchlíci
Válka zároveň vyvolala značnou humanitární krizi a ze země před boji utekly miliony lidí. Nejvíce uprchlíků přijalo Polsko a Německo. Do obou zemí odešlo více než milion Ukrajinců. Česká republika se blíží hranici půl milionu přijatých uprchlíků.
Pomoc Ukrajině
Ukrajina se od začátku těší výrazné podpoře od západních států. Desítky zemí jí poskytují vojenskou i finanční podporu. Výjimkou není ani Česká republika.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes prohlásil, že Ukrajina by neměla souhlasit s nejnovějším návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se vzdala velké části svého území výměnou za příměří s Ruskem.
Kyjev si podle ministra zjevně uvědomuje, že se bude muset vzdát určitého území, aby dosáhl udržitelného klidu zbraní. „Ale rozhodně nepůjdou tak daleko – nebo by neměli jít tak daleko – jako v nejnovějším návrhu amerického prezidenta,“ řekl. „Ukrajina sama mohla před rokem získat to, co je v tomto návrhu. Je to podobné kapitulaci. Nevidím v tom žádnou přidanou hodnotu,“ prohlásil Pistorius.
Také ujistil Ukrajinu o další německé vojenské pomoci, a to i v případě, USA zastaví svou pomoc. „Pokud Ukrajina padne, pokud Putin vyhraje tuto válku v tom smyslu, že Ukrajinu okupuje, anebo její velkou část, pak se v maximálním ohrožení ocitnou země NATO a mimochodem i sousední země, jako je Moldavsko a Gruzie,“ usoudil Pistorius a vysvětlil, že všem musí být jasné, že „nejde jen o solidaritu s Ukrajinou, jde o naši bezpečnost a náš mír v Evropě“.
Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy a následující týden se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání. Řekl to v dnešním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio.
„Musí se to stát velmi brzy. Nemůžeme nadále věnovat čas a zdroje tomuto úsilí, pokud to nepovede k naplnění,“ řekl Rubio v pořadu Meet the Press. „Tento týden bude opravdu důležitý týden, v němž musíme určit, zda je to úsilí, na němž se nadále chceme podílet, či zda nenastal čas se tak nějak zaměřit na některá jiná témata,“ vysvětlil Rubio den poté, co se prezident Trump na okraj pohřbu papeže Františka setkal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
