Válka na Ukrajině v datech: Podívejte se na přehledné mapy a grafy o vojenském konfliktu
Ruská invaze na Ukrajinu začala brzy ve čtvrtek 24. února . Podívejte se, jak se vyvíjela frontová linie, jaké ztráty má Rusko nebo jakou část ukrajinského území ovládá.
Frontová linie
Podívejte se v podrobných mapách, jak se vyvíjí frontová linie jako celek, i na podrobné mapy jednotlivých bojišť.
Celková mapa hlavních bodů války na Ukrajině
Celkový pohled na frontovou linii
Detail severní části fronty - okolí měst Charkov a Luhansk
Detail východní části fronty - okolí měst Doněck, Bachmut a Mariupol
Detail fronty u Bachmutu
Detail jižní části fronty - okolí měst Cherson a Mykolajiv
Detail fronty u Záporoží
Ukrajinské území pod kontrolou Ruska
Válka na Ukrajině začala nevyprovokovaným ruským útokem 24. února 2022. Po prvních měsících, kdy Rusko dosáhlo dílčích úspěchů a následných ukrajinských protiofenzivách se frontová linie stabilizovala.
Rusko v současnosti ovládá asi dvakrát více ukrajinského území, než mělo pod svou kontrolou před vypuknutím bojů. Pod ruskou okupací je lehce přes 15 procent území Ukrajiny.
Ztráty ruské armády
Stabilizovaná fronta ovšem neznamená, že by ustala vojenská aktivita. Rusko se pokouší ukrajinskou obranu prorazit. Výsledkem jsou ovšem pouze těžké ztráty ruské armády.
Ukrajinští uprchlíci
Válka zároveň vyvolala značnou humanitární krizi a ze země před boji utekly miliony lidí. Nejvíce uprchlíků přijalo Polsko a Německo. Do obou zemí odešlo více než milion Ukrajinců. Česká republika se blíží hranici půl milionu přijatých uprchlíků.
Pomoc Ukrajině
Ukrajina se od začátku těší výrazné podpoře od západních států. Desítky zemí jí poskytují vojenskou i finanční podporu. Výjimkou není ani Česká republika.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
