Slovenští vojáci na hranicích Ukrajiny dovádí s dětmi: Video má už milion zhlédnutí!
Přes slovensko-ukrajinské hranice proudí stovky uprchlíků z Ukrajiny. Jde hlavně o matky s dětmi, které za sebou mají neskutečně náročnou cestu. Na hranicích se je proto vojáci, policisté nebo hasiči snaží rozveselit. Dokazuje to video, jež má už přes milion zhlédnutí.
U hraničního přechodu stojí dva vojáci. Jeden z nich má na zádech obrovskou krosnu a u nohou velký kufr, druhý drží na jedné ruce malé dítě, poskakuje s ním a mává hračkou. Další malé dítě, s typickou dětskou školní brašnou na zádech, stojí na zemi a všemu pobaveně přihlíží mladá žena, zřejmě jejich maminka.
Vojáci si s dětmi hrají a snaží se je rozveselit. A podle videa, které vidělo už více než jeden milion lidí, jim to opravdu jde. Po chvilce pak společně odchází. „Takové chvíle nás naplňují nadějí, že válka brzy skončí a lidskost vyhraje nad zlem,“ popisují policisté na facebooku.
Slovenské ministerstvo vnitra uvádí, že na jejich území od začátku války na Ukrajině vstoupilo už 249 tisíc lidí. Ze začátku to byla hektická situace, v posledních dnech se to ale podařilo stabilizovat. Jde hlavně o matky s dětmi nebo cizince, kteří před válkou také utíkají.
„Na hranici se policisté, vojáci, hasiči a ostatní zodpovědné osoby snaží být velmi empatičtí a zpříjemňovat dětem chvíle čekání v zimě a po dlouhé a únavné cestě,“ popisují policisté na facebooku.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
