Europoslanec Tomáš Zdechovský na Ukrajině: Rusové tam páchají genocidu!
Válku na vlastní oči viděl o víkendu europoslanec Tomáš Zdechovský (42, KDU-ČSL). Ten se o víkendu s Charitou Znojmo vydal do ukrajinského Lvova a dovezl tam desítky krabic s léky a další humanitární pomoc. S Bleskem se podělil o své zkušenosti z války zmítané Ukrajiny. To, co ruští okupanti páchají, je podle něj genocida!
Kdy jste se rozhodl, že pojedete s humanitární pomocí na západ Ukrajiny?
„Málokdo to ví, ale já dlouhodobě dělám dobrovolníka pro charitu a pro různé neziskovky. Takže jestli jet na Ukrajinu, jsem neváhal. Ve čtvrtek jsme cestu připravili a v pátek ráno jsme vyrazili směr Lvov.“
Přemlouval vás někdo, abyste tam nejezdil?
„Jeli jsme i dvě hodiny cesty východně od Lvova s humanitární pomocí určenou na východ země. Že má člověk strach, tak takhle přemýšlet nemůže. Není to ale moje první cesta do války. S humanitární pomocí jsem jel například už v devadesátých letech do Kosova, kdy mi bylo necelých dvacet let.“
Kdy jste začal přemýšlet o tom, že tam chcete jet?
„Tu cestu jsme plánovali od začátku, co vypukly boje.“
Potkal jste ruské vojáky nebo rozbombardovaná místa?
„Přímo ruské vojáky jsme neviděli, ale zničená místa ano. Jeli jsme kolem zničené hořící továrny, kolem letiště, kde byl útok, ale také kolem zničené vojenské základny.“
Jak to na vás působilo?
„Člověk si najednou uvědomí, že je to jenom čtyři hodiny cesty od Česka. Na hraničních přechodech člověk vidí velká auta s pomocí, ale i to, že všichni mají strach. Polští a ukrajinští pohraničníci nás vyprovázeli slovy, abychom se hlavně vrátili. To nebyl příjemný pocit.“
„Je to genocida!“
Co samotní Ukrajinci? Jsou stále odhodlaní bránit svou vlast?
„Osobně jsem jednal s gubernátorem oblasti Maksymem Kozyckým. Ptal jsem se ho, co pro něj můžeme udělat ať už jako Česko, nebo EU. Ve lvovské oblasti je shromážděno přes půl milionu uprchlíků, kteří se snaží dostat přes hranice.
Samozřejmě že tím, jak se i útoky začínají týkat západní oblasti a začínají tam padat ruské bomby, tak se na těch lidech projevuje únava. Ti lidi jsou ale odhodlaní bojovat. Oni se nevzdají a budou dál bojovat.“
Polsko chce iniciovat, aby NATO na Ukrajinu vyslalo mírovou misi, tak jaký na to máte názor? Mají západní státy jít do konfliktu s Ruskem?
„Cestou zpátky jsem vezl tři dospělé ženy a jejich děti, celkem osm osob. Měl jsem možnost vidět fotky od jejich manželů a to, co se děje na východě Ukrajiny, je genocida. Říkaly mi, jak řada jejich příbuzných žen byla odvlečena, znásilněna a jak řadu lidí ruská armáda postřílela. To na vás působí tak, že prostě se na to nesmí Západ vykašlat. Tohle je prostě válka se vším všudy.“
Jste tedy na straně Poláků vyslat tam mírové jednotky?
„Já s tím naprosto souhlasím. Pojďme udělat cokoliv, co zastaví ten masakr, který tam je.“
Máte informace, že by se tam třeba jeli podívat i další politici?
„Ne, nikdo z Evropského parlamentu se tam nechystá. Gubernátor té oblasti mi říkal, jak silné gesto bylo, že jsem tam přijel jako europoslanec. To naše setkání muselo být několikrát z bezpečnostních důvodů pozměněno. Nebylo to jednoduché, a proto obdivuji čin Petra Fialy, protože jet do Kyjeva bylo opravdu hrdinství. Několik Ukrajinců mi za to děkovalo. A taky děkovalo za to, že jim jako Češi pomáháme.“
Vezli jste tam především zdravotnický materiál?
„Ano a hygienické potřeby, které tam nemají. Ale také obvazy, morfiny, glukometry na cukrovku a další věci, které potřebují. Měl jsem možnost poslouchat vyprávění mariupolského záchranáře, který mi vypravoval, že řada jeho kolegů byla zastřelena při vyprošťovacích pracích. K tomu prostě nemáte slov.“
Budete o této cestě informovat v Evropském parlamentu?
„Co jsem měl možnost mluvit s ukrajinskými novináři, tak neznají nikoho, kdo by tam od nás z Europarlamentu byl. Samozřejmě že kolegům řeknu věci tak, jak jsem je viděl a slyšel. Je potřeba o tom začít mluvit a říct to i svým kolegům, kteří sdílejí ruskou propagandu. Je potřeba, aby se probrali nejen oni, ale i třeba němečtí kolegové, kteří stále mluví o mírových jednání.“
Mírová jednání ale stále pokračují bez nějakého závěru…
„Protože to žádná jednání nejsou. Když jsem mluvil s ukrajinskými poslanci, kteří jsou v blízkosti těch rozhovorů, tak jednání probíhají stylem, že Rusové diktují, aby se Ukrajinci vzdali, uznali, že je Krym ruský a východ země bude také. Potom prý přestanou bojovat.“
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.
Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (75), který žije od svého svržení roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. „Vždycky jsem jasně chápal, že by to pro Ukrajinu byla katastrofa. Je to cesta nikam. Je to přímá cesta do občanské války,“ prohlásil ve vzácném vystoupení, které dnes zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii.
Ve videu exprezident rovněž tvrdí, že si vytyčil za cíl vstup země do Evropské unie. „Řídil jsem a poháněl vpřed tento proces přistoupení Ukrajiny k EU,“ tvrdí Janukovyč a zároveň obvinil evropské představitele, že během těchto jednání projevovali aroganci a nepochopili „složitost ekonomické situace na Ukrajině“. Od listopadu 2013 do února 2014 Ukrajinci masově demonstrovali proti jeho rozhodnutí nepodepsat asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií - tzv. Euromajdan.
Tématem summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) byla i válka na Ukrajině, jejíž příčinou bylo podle Vladimira Putina přibližování Ukrajiny k Západu a její snaha o vstup do NATO. Ruský prezident v této souvislosti poděkoval Číně a Indii za snahu tuto krizi vyřešit. Indický premiér Naréndra Módí vyzval zúčastněné strany, aby konstruktivně pokročily vpřed, ukončily konflikt a nastolily trvalý mír.
Ve společném prohlášení tyto zejména asijské státy komentovaly globální otázky: „Členské země jsou znepokojeny opatřeními, která narušují stabilitu globálního dodavatelského řetězce, a vyzývají k dialogu a spolupráci mezi všemi stranami,“ stojí v prohlášení. Státy také odsoudily červnové údery Izraele a USA na Írán a vyzvaly k vzájemnému respektování suverenity, nezasahování do vnitřních záležitostí a vyhýbání se použití síly.
Závěrečnou deklaraci kritizovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož se dokument vyhýbá zmínce o pokračující válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022. „Je překvapivé, že největší agresivní válka v Evropě od druhé světové války nebyla v tak důležitém a zásadním dokumentu zohledněna,“ uvedl resort.
