Europoslanec Tomáš Zdechovský na Ukrajině: Rusové tam páchají genocidu!
Válku na vlastní oči viděl o víkendu europoslanec Tomáš Zdechovský (42, KDU-ČSL). Ten se o víkendu s Charitou Znojmo vydal do ukrajinského Lvova a dovezl tam desítky krabic s léky a další humanitární pomoc. S Bleskem se podělil o své zkušenosti z války zmítané Ukrajiny. To, co ruští okupanti páchají, je podle něj genocida!
Kdy jste se rozhodl, že pojedete s humanitární pomocí na západ Ukrajiny?
„Málokdo to ví, ale já dlouhodobě dělám dobrovolníka pro charitu a pro různé neziskovky. Takže jestli jet na Ukrajinu, jsem neváhal. Ve čtvrtek jsme cestu připravili a v pátek ráno jsme vyrazili směr Lvov.“
Přemlouval vás někdo, abyste tam nejezdil?
„Jeli jsme i dvě hodiny cesty východně od Lvova s humanitární pomocí určenou na východ země. Že má člověk strach, tak takhle přemýšlet nemůže. Není to ale moje první cesta do války. S humanitární pomocí jsem jel například už v devadesátých letech do Kosova, kdy mi bylo necelých dvacet let.“
Kdy jste začal přemýšlet o tom, že tam chcete jet?
„Tu cestu jsme plánovali od začátku, co vypukly boje.“
Potkal jste ruské vojáky nebo rozbombardovaná místa?
„Přímo ruské vojáky jsme neviděli, ale zničená místa ano. Jeli jsme kolem zničené hořící továrny, kolem letiště, kde byl útok, ale také kolem zničené vojenské základny.“
Jak to na vás působilo?
„Člověk si najednou uvědomí, že je to jenom čtyři hodiny cesty od Česka. Na hraničních přechodech člověk vidí velká auta s pomocí, ale i to, že všichni mají strach. Polští a ukrajinští pohraničníci nás vyprovázeli slovy, abychom se hlavně vrátili. To nebyl příjemný pocit.“
„Je to genocida!“
Co samotní Ukrajinci? Jsou stále odhodlaní bránit svou vlast?
„Osobně jsem jednal s gubernátorem oblasti Maksymem Kozyckým. Ptal jsem se ho, co pro něj můžeme udělat ať už jako Česko, nebo EU. Ve lvovské oblasti je shromážděno přes půl milionu uprchlíků, kteří se snaží dostat přes hranice.
Samozřejmě že tím, jak se i útoky začínají týkat západní oblasti a začínají tam padat ruské bomby, tak se na těch lidech projevuje únava. Ti lidi jsou ale odhodlaní bojovat. Oni se nevzdají a budou dál bojovat.“
Polsko chce iniciovat, aby NATO na Ukrajinu vyslalo mírovou misi, tak jaký na to máte názor? Mají západní státy jít do konfliktu s Ruskem?
„Cestou zpátky jsem vezl tři dospělé ženy a jejich děti, celkem osm osob. Měl jsem možnost vidět fotky od jejich manželů a to, co se děje na východě Ukrajiny, je genocida. Říkaly mi, jak řada jejich příbuzných žen byla odvlečena, znásilněna a jak řadu lidí ruská armáda postřílela. To na vás působí tak, že prostě se na to nesmí Západ vykašlat. Tohle je prostě válka se vším všudy.“
Jste tedy na straně Poláků vyslat tam mírové jednotky?
„Já s tím naprosto souhlasím. Pojďme udělat cokoliv, co zastaví ten masakr, který tam je.“
Máte informace, že by se tam třeba jeli podívat i další politici?
„Ne, nikdo z Evropského parlamentu se tam nechystá. Gubernátor té oblasti mi říkal, jak silné gesto bylo, že jsem tam přijel jako europoslanec. To naše setkání muselo být několikrát z bezpečnostních důvodů pozměněno. Nebylo to jednoduché, a proto obdivuji čin Petra Fialy, protože jet do Kyjeva bylo opravdu hrdinství. Několik Ukrajinců mi za to děkovalo. A taky děkovalo za to, že jim jako Češi pomáháme.“
Vezli jste tam především zdravotnický materiál?
„Ano a hygienické potřeby, které tam nemají. Ale také obvazy, morfiny, glukometry na cukrovku a další věci, které potřebují. Měl jsem možnost poslouchat vyprávění mariupolského záchranáře, který mi vypravoval, že řada jeho kolegů byla zastřelena při vyprošťovacích pracích. K tomu prostě nemáte slov.“
Budete o této cestě informovat v Evropském parlamentu?
„Co jsem měl možnost mluvit s ukrajinskými novináři, tak neznají nikoho, kdo by tam od nás z Europarlamentu byl. Samozřejmě že kolegům řeknu věci tak, jak jsem je viděl a slyšel. Je potřeba o tom začít mluvit a říct to i svým kolegům, kteří sdílejí ruskou propagandu. Je potřeba, aby se probrali nejen oni, ale i třeba němečtí kolegové, kteří stále mluví o mírových jednání.“
Mírová jednání ale stále pokračují bez nějakého závěru…
„Protože to žádná jednání nejsou. Když jsem mluvil s ukrajinskými poslanci, kteří jsou v blízkosti těch rozhovorů, tak jednání probíhají stylem, že Rusové diktují, aby se Ukrajinci vzdali, uznali, že je Krym ruský a východ země bude také. Potom prý přestanou bojovat.“
Británie si předvolala ruského velvyslance kvůli narušování vzdušného prostoru členských zemí NATO z minulého týdne, oznámilo dnes podle agentury Reuters britské ministerstvo zahraničí. Ke stejnému kroku už minulý týden sáhla řada dalších evropských zemí včetně Francie, Německa či Česka poté, co nad polské území pronikly dvě desítky ruských dronů.
Polská armáda minulou středu uvedla, že zaznamenala 19 případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti nimž polská obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla a několik z nich sestřelila. Představitelé Polska, EU i Ukrajiny hovoří o ruském záměru a NATO reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla V sobotu pak rumunské letectvo vyslalo do vzduchu dva stíhací letouny F-16, když jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.
Ruské rakety v Sumské oblasti na severu Ukrajiny v neděli pozdě večer zasáhly pole, na kterém lidé sklízeli úrodu. Jedenáct jich utrpělo zranění, informují ukrajinská média s odvoláním na úřady v tomto regionu u hranic s Ruskem a prokuraturu. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou později informoval, že při ukrajinském dronovém útoku přišly o život dvě ženy.
Podle ukrajinské strany ruská armáda v neděli kolem 23:00 místního času (22:00 SELČ) na pole poblíž obce Borovlja v Sumské oblasti podnikla dva raketové údery. Jedenáct lidí skončilo v nemocnici, jeden z nich je ve vážném stavu. Poškozených je 30 kusů zemědělské techniky, mezi nimi traktory a kombajny.
Americký prezident Donald Trump označil Rusko za agresora ve válce na Ukrajině. Upozorňuje na to server Politico, podle kterého tak šéf Bílého domu dal najevo, že vůči Moskvě přitvrzuje.
Trump v neděli v souvislosti s ukrajinskými a ruskými ztrátami řekl novinářům, že "tento týden zemřelo 8000 vojáků z obou zemí. O něco více těch z Ruska, protože když jste agresor, přicházíte o víc".
Politico připomíná, že Trump v minulosti odmítal Rusko odsoudit kvůli invazi na Ukrajinu, která trvá od února 2022. Například letos v únoru se jeho administrativa postavila na stranu Ruska a Severní Koreje, když hlasovala proti rezoluci Valného shromáždění OSN vyjadřující podporu ukrajinské územní integritě a odsuzující Moskvu. V dubnu Trump obvinil Ukrajinu z rozpoutání války. Prohlásil, že "nezahájíte válku proti někomu, kdo je dvacetkrát větší než vy a pak nebudete doufat, že vám jiní dají nějaké rakety".
