Dvojčátka porodila náhradní matka na Ukrajině: Rodiče z USA je konečně objali!
Američtí manželé Spektorovi s hrůzou sledovali eskalaci konfliktu na Ukrajině. V Kyjevě totiž žila náhradní matka jejich dvou nenarozených dětí. Přesně v den vypuknutí války došlo k předčasnému porodu. Přes mnohé komplikace se nyní podařilo oba chlapce předat do rukou šťastným rodičům.
Lenny a Moishe Spektorovi se narodili 25. února, několik hodin poté, co Putin oznámil invazi na Ukrajinu, v porodnici v Kyjevě. Budova nemocnice po několikadenním ostřelovaní hlavního města již neexistuje. Chlapci při narození vážili necelé dva kilogramy. Jejich otec Saša Spektor se narodil na Ukrajině, ale v roce 1989 emigroval do Chicaga jako židovský uprchlík. Nyní vyučuje ruskou literaturu na univerzitě v Georgii.
Porod po začátku války
Manželé se kvůli zdravotním komplikacím rozhodli pro náhradní mateřství. Přes agenturu se spojili s mladou ukrajinskou matkou Katerinou, která pro ně měla dítě přivést na svět. V rozhovoru pro web Daily Mail otec Saša vyprávěl, jak byla Katerina s dvojčaty kvůli komplikacím převezena do nemocnice. Byla tam ještě v době, kdy začalo ostřelování, a v noci se s nedonošenými dětmi ukryla ve sklepě kostela.
Saša s manželkou plánovali cestu do Kyjeva až na začátek března, jelikož termín porodu byl naplánovaný až na konec měsíce. Když se však těhotenství ve 27. týdnu zkomplikovalo, chtěli přesunout cestu o několik týdnů dříve, ale kvůli válce už nemohli vycestovat. Zatímco Kateřinu převáželi do nemocnice, Saša a jeho žena ze Spojených států sledovali zprávy o zhoršující se situaci. Ještě téhož dne se dozvěděli, že dvojčata se narodí císařským řezem. Cestou do nemocnice sanitka uvízla na tři hodiny v zácpě a nikdo netušil, jak vše dopadne.
„Byly to tři nejmučivější hodiny v mém životě… Pak mi volalo neznámé číslo. Nejdřív jsem nepoznal, kdo je na druhé straně sluchátka. Zněla lehce opile, protože byla pod narkózou,“ popisuje Saša, kterému sama Katerina oznámila, že právě porodila zdravá dvojčata. To však ještě nikdo netušil, že to nejhorší je teprve čeká.
Noc v kostele
V noci se během náletů musela Katerina s chlapci skrývat ve sklepě nedalekého kostela. „Během noci byla strašná zima. Ukrajinská zima. Už jen pomyšlení na to, že s oběma dětmi museli vyběhnout na studený vzduch...,“ popisuje otec své pocity. Další den musela být novorozeňata převezena do jiné nemocnice, jelikož porodnice byla přes noc vybombardována.
Novorozeňata se nakonec podařilo spolu s Katerinou převézt do Polska, kde se setkala se svými rodiči. „Už je nikdy nespustím z očí,“ řekl šťastný otec. Chlapci byli pojmenováni po svých dědečcích, kteří za druhé světové války bojovali proti nacistům. „Narodil jsem se v Kyjevě. Celá moje rodina pochází z Kyjeva. Do USA jsme emigrovali v roce 1989 ze Sovětského svazu. Kdykoliv se mě někdo zeptal, odkud pocházím, řekl jsem: ‚ze země, která už neexistuje‘. Teď hrdě říkám, že jsem z Ukrajiny,“ uzavřel Saša rozhovor.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
