Dvojčátka porodila náhradní matka na Ukrajině: Rodiče z USA je konečně objali!
Američtí manželé Spektorovi s hrůzou sledovali eskalaci konfliktu na Ukrajině. V Kyjevě totiž žila náhradní matka jejich dvou nenarozených dětí. Přesně v den vypuknutí války došlo k předčasnému porodu. Přes mnohé komplikace se nyní podařilo oba chlapce předat do rukou šťastným rodičům.
Lenny a Moishe Spektorovi se narodili 25. února, několik hodin poté, co Putin oznámil invazi na Ukrajinu, v porodnici v Kyjevě. Budova nemocnice po několikadenním ostřelovaní hlavního města již neexistuje. Chlapci při narození vážili necelé dva kilogramy. Jejich otec Saša Spektor se narodil na Ukrajině, ale v roce 1989 emigroval do Chicaga jako židovský uprchlík. Nyní vyučuje ruskou literaturu na univerzitě v Georgii.
Porod po začátku války
Manželé se kvůli zdravotním komplikacím rozhodli pro náhradní mateřství. Přes agenturu se spojili s mladou ukrajinskou matkou Katerinou, která pro ně měla dítě přivést na svět. V rozhovoru pro web Daily Mail otec Saša vyprávěl, jak byla Katerina s dvojčaty kvůli komplikacím převezena do nemocnice. Byla tam ještě v době, kdy začalo ostřelování, a v noci se s nedonošenými dětmi ukryla ve sklepě kostela.
Saša s manželkou plánovali cestu do Kyjeva až na začátek března, jelikož termín porodu byl naplánovaný až na konec měsíce. Když se však těhotenství ve 27. týdnu zkomplikovalo, chtěli přesunout cestu o několik týdnů dříve, ale kvůli válce už nemohli vycestovat. Zatímco Kateřinu převáželi do nemocnice, Saša a jeho žena ze Spojených států sledovali zprávy o zhoršující se situaci. Ještě téhož dne se dozvěděli, že dvojčata se narodí císařským řezem. Cestou do nemocnice sanitka uvízla na tři hodiny v zácpě a nikdo netušil, jak vše dopadne.
„Byly to tři nejmučivější hodiny v mém životě… Pak mi volalo neznámé číslo. Nejdřív jsem nepoznal, kdo je na druhé straně sluchátka. Zněla lehce opile, protože byla pod narkózou,“ popisuje Saša, kterému sama Katerina oznámila, že právě porodila zdravá dvojčata. To však ještě nikdo netušil, že to nejhorší je teprve čeká.
Noc v kostele
V noci se během náletů musela Katerina s chlapci skrývat ve sklepě nedalekého kostela. „Během noci byla strašná zima. Ukrajinská zima. Už jen pomyšlení na to, že s oběma dětmi museli vyběhnout na studený vzduch...,“ popisuje otec své pocity. Další den musela být novorozeňata převezena do jiné nemocnice, jelikož porodnice byla přes noc vybombardována.
Novorozeňata se nakonec podařilo spolu s Katerinou převézt do Polska, kde se setkala se svými rodiči. „Už je nikdy nespustím z očí,“ řekl šťastný otec. Chlapci byli pojmenováni po svých dědečcích, kteří za druhé světové války bojovali proti nacistům. „Narodil jsem se v Kyjevě. Celá moje rodina pochází z Kyjeva. Do USA jsme emigrovali v roce 1989 ze Sovětského svazu. Kdykoliv se mě někdo zeptal, odkud pocházím, řekl jsem: ‚ze země, která už neexistuje‘. Teď hrdě říkám, že jsem z Ukrajiny,“ uzavřel Saša rozhovor.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
